Přihlásit

Ministerstvo řeší i na Bruntálsku problémy s kůrovcem (Právo)

Ministerstvo zemědělství chystá kvůli přemnoženému kůrovci i v lesích na Bruntálsku novelizaci vyhlášek souvisejících se zákonem o lesích, aby uvolnilo ruce lesním hospodářům. Krizový stav kvůli kůrovcové kalamitě v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji však zatím vyhlášen nebyl. Na Bruntálsku je situace s kůrovcem nejdramatičtější.
„Prioritou je nyní novelizace těchto vyhlášek, která by mohla být hotova do měsíce. Jejich nynější podoba totiž brzdí a omezuje lesní hospodáře při obnově lesa," uvedl minulý týden na Bruntálsku ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO). Dodal, že jedním z opatření by měla například být i druhová skladba, kterou vyhláška určuje při výsadbě nového lesa.
Ta současná vyhláška už podle
něj totiž neodpovídá tomu, co je pro lesy v ohrožených oblastech vhodné. „Vyhláška také trochu tlačila, že musí být všechny napadené stromy rychle odstraněny. Jenomže jsou stromy, ze kterých už kůrovec vylétl. Jde nyní o to, nechat tyto stromy stát třeba půl roku a vyhledávat zelené stromy, kde jsou hmyzí vajíčka, která je nutno rychle zlikvidovat," líčil Milek s tím, že jen na Bruntálsku je kůrovcem a klimatickými změnami ohroženo až 90 procent smrkového porostu.
Ministr v demisi také plánuje využít pro boj s kůrovcem takzvané mokré skládky, které se osvědčily například v Německu. Ministerstvo teď hledá místa, kde by skládky mohly vzniknout. Jde o les či areály firem, které dřevo zpracovávají. Lokality ale musejí být u vodních zdrojů. Stát plánuje, že vznik těchto skládek podpoří dotací 150 korun na metr krychlový úložné plochy.
„K přemnožení kůrovce došlo především kvůli suchu. Situace se dramaticky zhoršila v roce 2015, kdy bylo v létě asi 20 tropických nocí. Bohužel předpověď odborníků je taková, že pokud tento typ počasí bude trvat, tak do roku 2020 v oblastech do nadmořské výšky 550 až 600 metrů smrk uhyne. Je proto nutné udělat taková opatření, která zpomalí úhyn smrku a zpomalí rozvoj kůrovce," shrnul Milek.

Komentáře   

-2 # zelení hájové 2018-02-16 00:56
Člověk přetvořil krajinu, vysadil smrkové monokultury, zasel velké lány řepky a kukuřice. Příroda má na vrch, monokulturám se brání, pro svoji rozmanitost potřebuje pestrost životního prostředí.
Kůrovec je jen obranný mechanismus, až sežere smrk, zmizí a africký mor prasat zredukuje stavy černé zvěře, protože na to člověk nestačí - ani "BRUSEL"
Je to jednoduché, ale nepoužíváme selský rozum, pořád děláme chyby a to se přírodě nebude pořád líbit a brzo s námi zatočí po svém...
+3 # Pavel Boucký 2018-02-16 05:27
V tomto názoru se shodneme. Problémem doby je, že většina lesníků má zatím problém takový názor přijmout. Mají problém s přechodem od úvahy, co dělat pro řešení současné situace, k úvaze, co dělat pro budoucnost a jak vlastně by měl vypadat les za 50 nebo 100 let. Souhlasím s tím, že nejspolehlivějš ím tlumícím faktorem kůrovce bude ztráta potravních zdrojů. A černá zvěř je kapitola sama o sobě. Už na fakultě nám prof. Hromas a jiní říkali, jak do cca konce II.SV nebyla v českých zemích ve volnosti. Asi naši předkové věděli proč. A s další spárkatou zvěří je to obdobné. Kolotoč kolem výše nájmů honiteb, snah o myslivecký byznys, nedostatek drobné zvěře a výrazně náročnější péče o ni s menším konečným efektem, to vše už je vidět na narůstajících stavech spárkaté a na tom, co dělá v lese. Přidejme k tomu, že z mnoha typických horských zimních stávanišť vysokou vytlačuje člověk aktivitami ski areálů, běžeckých tras atd. a vidíme, že problém není na spadnutí, ale je už dávno na světě. Jen ta řešení jsou poněkud laxní.
0 # najše 2018-02-16 09:38
Pánové, vy jste oba bohapustí teoretikové,

Kůrovec jako obranný mechanismus? Až Vás napadnou viry a baktérie, tak poběžíte do lékárny, ale stromům byste doporučili chcípnout. To je vidět, za co Vám les stojí.

Jednoduše jste se zdekovali do pozic, kdy se Vás nic přímo nedotýká a na Vaše slova přitom vždycky dojde.

Podle mne jste užvaněné baby a opilci zároveň!
+1 # Pavel Boucký 2018-02-16 13:02
Kůrovec není obranný mechanismus. On je jen sekundární, možná terciální škůdce. Ty primární příčiny jsou ale jinde a ty odstranit neumíme. A zásahy proti kůrovci mají potom stejný dopad, jako bychom nemocnému rakovinou podávali léky na chřipku. Trochu mu uleví jen od té chřipky, ale to závažné nevyřeší. Proto si myslím, že kolapsu velkých ploch smrkových porostů vzhledem ke změně klimatických podmínek prostě zabránit nejde. Ale je třeba přemýšlet, co na těch plochách pěstovat dál. A bohužel, že tam kde jakýkoliv škůdce nemá zdroj potravy, tak se tam prostě nevyskytuje, to je neoddiskutovate lná realita. Těžko co zachrání smrkové porosty na plochách s kolísavou hladinou spodní vody a promořených václavkou. Tam už je často ten kůrovec jen ranou z milosti. Proto je už teď, dokud ty porosty stojí, třeba přemýšlet, co dál. Smrk samozřejmě může zůstat a zůstane tam, kde má své ekologické optimum podmínek. Ale na spoustě lokalit musí nutně dojít ke změnám dřevinné skladby. Doufám, že existují odborníci, kteří správně poradí.
+11 # zelení hájové 2018-02-16 12:07
Pane kolego, Vaše názory jsou mi blízké. Před 25 lety jsem od kantora "Pěstování lesů" musel poslouchat, že na škody zvěří je účinný jen jeden lék - a to olovo, olovo a zase olovo... S tím se neztotožňuji !!!
Pocházím z lesnické rodiny. Děda mi vykládal, jak se bojovalo proti škodám zvěří:
1) udělá se probírka JD, SM a odvětvené dřevo se nechá ležet, zvěř se nebude caplovat s lýkem na stojících stromech a přednostně bere co leží - líp se jí bere, v půli zimy se obrátí a na jaře jen oloupe zbytek (měli i odkorněno-levně)
2) náletové okusové dřeviny se podporují pro zvěř, přednostně bere ty co se z nich dělá letnina, nejsou takové škody na kulturách
3) kvalitní seno, letnina a né tuny jádra, po kterém zvěř loupe, protože potřebuje tříslo
4) klidové zóny
Smutné, jak někdo zapomněl na staré osvědčené a myslel, že je chytřejší.
Totálně se neztotožňuji s názory většiny lesáků věk po škole - cca 75 let. Před těmito socialistickými všeumělci v klidu ustoupila starší generace fořtů, tito však vládnou lesnictví dál a tak to vypadá, že to vypadá.
+5 # Pavel Boucký 2018-02-16 13:10
To byl určitě prof. Černý a jeho ochrana olovem. Jako na všem je i na tom ale kus pravdy. Udržování zvěře v přijatelných stavech kvalitně provedeným odstřelem v kombinaci s řádnou péčí zamezí podstatné části škod. Ale není to o dodržování vyhlášek a jimi stanovených stavových čísel. Je to hlavně o logické úvaze v rámci konkrétních lokalit a jejich podmínek. Zvěř se nevyskytuje rovnoměrně v celé honitbě a pak i nízké stavy mohou v určitých lokalitách způsobit vážné potíže.
+6 # zelení hájové 2018-02-16 19:17
Cituji Pavel Boucký:
To byl určitě prof. Černý a jeho ochrana olovem. Jako na všem je i na tom ale kus pravdy. Udržování zvěře v přijatelných stavech kvalitně provedeným odstřelem v kombinaci s řádnou péčí zamezí podstatné části škod. Ale není to o dodržování vyhlášek a jimi stanovených stavových čísel. Je to hlavně o logické úvaze v rámci konkrétních lokalit a jejich podmínek. Zvěř se nevyskytuje rovnoměrně v celé honitbě a pak i nízké stavy mohou v určitých lokalitách způsobit vážné potíže.

Je to přesně tak. Zvěř loupe ze stresu, postává v husté smrkové monokultuře a bojí se vylézt (narušení pastevních cyklů). Ruku na srdce: ve dne motorkáři, čtyřkolkáři, turisti, cyklisti..., v noci lovci třeba jen černé, ale jsou tam a ruší. Vysoká pobere něco kolem půlnoci a pak k ránu, před svítáním je už zase v těch houštinách a tak to jde dokola. Bohužel černá, která by měla být užitečná v lese - škodí hlavně "zpřístupněním" oplocenek - nadělá díry a spárkatá tam naleze a nehýbe se, viz. předešlé a okusuje co je k mání. Osobně nejsem zastáncem drátěných oplocenek (past na zvěř, klidová místa/ intenzivní škody okusem), někde to nejde sesun sněhu by povalil dřevěné, náročný terén na roznášení oplotků , cena bude taky hrát roli, ale následné vylepšování atd. je na zvážení OLH.....
Základní kámen úrazu je v pronajímání honiteb (státních), kdo má peníze, nemusí lovit, může množit. Fotky správci od LČR se dají načarovat, všechno se dá propsat, ale je i druhý extrém intenzivní lov, pak zvěř uhne - není hloupá, pak se koncentruje v jedné lokalitě, kde má klid a tady dělá škody, protože je našlapaná na malé ploše (podotýkám ZÁPADNÍ ČECHY jsou extrém, bavím se o SEVERNÍ MORAVĚ) Není tady zakopaný pes?

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Těžba v Bělověžském pralese je podle podkladu pro soud porušením práva EU

Těžba v Bělověžském pralese je podle podkladu pro soud porušením práva EU

Lesnictví

Rozhodnutí polských úřadů o těžbě dřeva v Bělověžském pralese na východě země je porušením unijního práva. Ve stanovisku pro unijní soud to 20. 2. uvedl...

Čti dál
Lesnická práce spouští nový portál s lesnickými judikáty

Lesnická práce spouští nový portál s lesnickými judikáty

Lesnictví

Nakladatelství Lesnická práce, s.r.o., připravilo ve spolupráci s odborníky na lesnické právo nový portál www.lesnickejudikaty.cz, na kterém jsou na jednom místě přehledně publikovány aktuální soudní...

Čti dál
O Národní bance osiva lesních dřevin

O Národní bance osiva lesních dřevin

Lesnictví

Jen ta geneticky nejcennější semínka jsou ukládána v Národní bance osiva lesních dřevin v Kunovicích, aby mohla v budoucnu přispět k založení nových porostů. Díky...

Čti dál
Ministr Milek na Bruntálsku informoval o prioritách ohledně kůrovcové kalamity

Ministr Milek na Bruntálsku informoval o prioritách ohledně kůrovcové kalamity

Lesnictví

Krizový stav kvůli kůrovcové kalamitě ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) zatím nevyhlásí. Za momentální prioritu považuje prosazení novelizace vyhlášek, které teď vlastníkům...

Čti dál

-6°C

ČR - aktuální počasí

Přev.zataženo

Vlhkost: 38%

Vítr: 28.97 km/h

  • 25 Úno 2018 -6°C -12°C
  • 26 Úno 2018 -6°C -11°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby