PRAHA Kůrovcová kalamita dospěla do další fáze. Stát musí momentálně řešit nejen likvidaci škůdce přímo v lesích, ale také otázku, co s vytěženým dřevem. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) se očekává, že pro 1,5 až 2,5 milionu kubíků kalamitního, převážně kůrovcového dřeva se na trhu nenajde uplatnění. Zjednodušeně platí, že jeden strom rovná se jeden kubík dřeva, minimálně pro milion stromů se tak nenajde odběratel.
Důvodem je hlavně přesycení trhu, a to i zahraničního. Podle listopadových čísel se jen ve střední Evropě k přednostnímu vytěžení a prodeji naskýtá na 25 milionů kubíků kalamitního dřeva.
Ministerstvo zemědělství už před časem spolu s pověřeným ředitelem Lesů ČR Tomášem Pospíšilem oslovilo Asociaci lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP) a požádalo o navýšení skladovacích kapacit pro napadené dřevo. „Představitelé asociace navýšení přislíbili a za určitých podmínek dřevo nad rámec běžné zásoby uskladní," odpovědělo na dotaz LN tiskové oddělení ministerstva. Členové ALDP přitom zajišťují na 90 procent těžby dřeva a obchodu dřevem. Jejím smluvním partnerem je i státní podnik Lesy ČR.
Ministr Milek včera přiblížil, že se budou vytvářet mokré a suché sklady. „Převážně suché, protože v dnešní době, kdy neprší a průtoky řek jsou na třiceti až dvaceti procentech, těžko můžeme odebírat větší množství vody na kropení klád, aby se neznehodnocovaly," uvedl ministr.
Problém je, že podle vládního materiálu ze začátku května, který mají LN k dispozici, jsou už teď skladovací kapacity téměř naplněné. Asociace odhaduje, že už ve třetím čtvrtletí budou naplněné zcela.
Stát v současnosti disponuje dvěma stovkami skladovacích míst v okolí nádraží, která dokážou pojmout půl milionu kubíků. Zbytek se má uskladnit na dalších skládkách. Pokud se ošetří, může podle ministerstva zůstat i v lese.
Například v Bavorsku jsou na podobné situace připraveni. „Mají soupis skladů uloženého dřeva, aby uchovali kvalitu. Mají asi osmdesát míst, která jsou podporovaná vládou, a v případě nouze mají vytipovaná další místa, která jsou schopni pružně pronajmout a zafinancovat. Ale všechno to řeší stát," říká k tomu Petr Zahradník z útvaru lesní služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Kalamitní těžby přibylo
V souvislosti s odbytem poukazuje Petr Zahradník na jeden trend. Celkový objem těžby v Česku je v posledních deseti letech v podstatě pořád stejný – pohybuje se kolem 16 a 17 milionů metrů krychlových. Co se změnilo, je podíl úmyslné těžby, při které se těží zdravé dřevo, a těžby nahodilé, do které spadá kalamitní dříví včetně kůrovcového. Záměrná těžba v minulosti dosahovala 70 procent, zbytek tvořila nahodilá. Nyní však nahodilá převažuje.
Jen loni se vytěžilo 5,4 milionu kubíků dřeva napadeného kůrovcem, celková těžba činila 17 milionů. Více než 60 procent z toho byla nahodilá těžba – stromy padaly kvůli větru i suchu. Kůrovec se ale na nahodilé těžbě podílel nejvíc, zanechal větší spoušť než vichřice Herwart.
Lesy ČR už kvůli kalamitě úmyslnou těžbu zastavily, i tak je ale dřeva příliš – i proto, že kalamitního dřeva měly nadbytek i okolní státy.
„Do zahraničí se vyváželo asi dvacet procent naší produkce. To skoro ustalo, což může být ten problém," konstatuje Zahradník. „Najednou nám přibylo dvacet procent dříví, které se nepodařilo vyvézt do zahraničí. Mám ale za to, že toho začali zneužívat koneční zpracovatelé, kteří dřevo naštěpkují, rozřežou na prkna nebo dělají papír. Tlačí ceny dolů. Když si ale koupíte prkno, trám nebo papír, stojí pořád stejně jako před třemi lety. Někde musí být problém, který ale nevyřeší ministerstvo zemědělství," míní Zahradník.
Otázku klesajících cen dřeva a problémy s nadbytkem ale podle něj nevyřeší ani trh a je potřeba intervence státu. Pokud by zpracovatelé dostávali dotace, bylo by jedno, že konečný zpracovatel nabízí za dřevo málo, rozdíl by pokryla státní injekce. Přitom nejde primárně pokrytí ztrát firem ztráty, nýbrž problém s kůrovcem.
Ministr Milek včera přislíbil navýšení dotací o 300 milionů pro soukromé vlastníky lesů, a to na obnovu lesa a asanace kůrovcového dříví. Celkem by se tak mělo rozdat 1,2 miliardy korun.
Na ceně dřeva se promítá nejen zahlcení trhu, ale i škůdce. Kůrovcové dřevo se prodává za méně peněz, na konci roku to bylo až o čtvrtinu. Pokud se ze dřeva zpracovávají trámy nebo prkna, při slabém poškození musí výrobce vrchní, napadenou část odstranit.
Chybí šest tisíc lidí
Lesnické odvětví se potýká i s nedostatkem zaměstnanců: chybí až šest tisíc pracovníků. Lepší to není ani s dopravou: pro přepravu kalamitního dřeva chybí podle materiálu na 1500 vagonů na železnici, na silnicích by pak bylo potřeba uvolnit pravidla pro váhu kamionů i dobu, po kterou mohou jezdit. Domluva je zatím na 500 vagonech na železnici.
Jak navíc v tomto týdnu upozornily LN, mělo by se změnit i to, jak se kůrovcové dřevo převáží. Vzhledem k tomu, že se vozí neodkorněné dřevo, doprava často není plynulá a vlaky mají dlouhé pauzy, kůrovec vylétává a šíří se tak i do lesů, kde doposud nebyl.
Podle Lesů ČR, které spravují téměř polovinu porostů, opatření pomohou. „Ale bude také záležet na vývoji počasí," uvedla mluvčí Eva Jouklová.
***
Kůrovec
* Malého broučka je na šest tisíc druhů.
* V Česku je problém především s lýkožroutem smrkovým, zdaleka ale není sám, smrk v tuzemsku napadá až 30 druhů kůrovce.
* Na seznam hmyzích škůdců nově přibyl kůrovec severský, který byl u nás dříve spíše okrajovým druhem.
* Brouk dosahuje velikosti od jednoho až po devět milimetrů.
* Lýkožrout smrkový napadá primárně čerstvě odumřelé dřevo. Teprve když ho nemá, napadne zdravé stromy.
* Lýkožrout smrkový začíná létat v poslední dekádě dubna, v květnu začíná jarní rojení a zakládání nové generace. Ve dřevu si vytváří chodbičky.
