Nejbližší vládní spolupracovník Andreje Babiše, ministr životního prostředí Richard Brabec (oba ANO), se snaží vyvléknout z odpovědnosti za nejhorší kůrovcovou
kalamitu od dob Marie Terezie. Malý brouk už způsobil škody za 1,5 miliardy korun.
Když se premiér Andrej Babiš na mimořádném jednání o kůrovcové kalamitě na severovýchodě Moravy zamýšlel, kdo nese odpovědnost za rozsáhlé rozšíření hmyzího škůdce, vybral si z politiků někdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU -ČSL), který prý zaspal. „Odborníci se nám snaží namluvit, že tím, že máme sucho, máme ten problém. Já jako laik si myslím, že to není úplně tak, že se to mělo řešit mnohem dříve," řekl Babiš (viz TÝDEN č. 22/18).
V tu chvíli vedle něho stál jeho nejbližší vládní spolupracovník, ministr životního prostředí Richard Brabec. Ten si ovšem žádnou kritiku nevyslechl, ačkoli v kabinetu sedí už pátým rokem. A lesní zákon jednoznačně hovoří o tom, že ministerstvo životního prostředí vykonává vrchní státní dozor, a navíc „je oprávněno ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků". Proč se tedy Brabec, podle něhož jde o největší kůrovcovou kalamitu od dob Marie Terezie, začal angažovat až teď, když jde o problém, který odstartoval už před několika lety?
Nic jsem nevěděl
Pravda je, že lesnictví a lesní hospodářství má v první řadě na starosti ministerstvo zemědělství. Ostatně kvůli nezvládnuté kůrovcové kalamitě byl odvolán šéf státního podniku Lesy ČR Daniel Szórád. Ministerstvo životního prostředí má v kompetenci porosty v národních parcích a dalších chráněných územích. Ovšem funkce „vrchního státního dozoru" se vztahuje na všechny lesy po celé zemi. A kůrovcová kalamita není výjimkou.
„Pokud já bych dospěl na místě pana Jurečky k tomu, že nejsem schopen to sám zvládnout vlastními silami a že mi to přerůstá přes hlavu, tak bych už dávno na vládě řval a bušil na dveře a do stolu, že neodejdu, dokud mi neschválí krizové kroky," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec v pořadu Interview na ČT 24. Proč to neudělal jako hlavní lesní dozorce on? Tvrdí, že měl jen základní informace. „Že je to v tak obrovském rozsahu, jsem také nevěděl," řekl Brabec.
Varování inspekce
Podle Dany Balcarové, předsedkyně poslaneckého výboru pro životní prostředí (Piráti), je ovšem nesporně spoluodpovědný rovněž Brabec. „Jistě, Lesy ČR a ministerstvo zemědělství jsou první v pořadí, kdo neučinil zdaleka všechno, co mohl. Ale významné kompetence, a tedy i odpovědnost za zanedbání má na druhém místě ministerstvo životního prostředí," sdělila TÝDNU Balcarová.
Připusťme, že Brabcovo ministerstvo má pro výkon „vrchního státního dozoru" v lesích mimo chráněná území hodně omezené kapacity. V pražské centrále to má na starosti jeden zaměstnanec (další na krajských pracovištích ministerstva), přičemž před lety jich bylo šest. Skoro neuvěřitelné se ovšem zdá Brabcovo tvrzení, že o rozsahu kalamity nevěděl. Pod jeho úřad totiž spadá i Česká inspekce životního prostředí, která před kůrovcem varuje minimálně tři roky. „Už v roce 2015 jsme například ve výroční zprávě upozorňovali na vážnou situaci v rozvoji kůrovců," připomněla mluvčí inspekce Radka Nastoupilová. Lýkožrout se podle ní stal jednou z priorit jejího úřadu, protože v některých oblastech se daly očekávat „významné problémy s kalamitním přemnožením kůrovců a následné ohrožení životního prostředí v lesích". Na práci inspekce se ostatně nyní odvolává i ministerstvo životního prostředí, když se hájí, že proti kůrovci nevyužilo všechny své kompetence: „Inspekce na tento problém upozorňovala prostřednictvím kontrol všechny orgány státní správy včetně ministerstva zemědělství," uvedla ministerská mluvčí Petra Roubíčková.
Od roku 2015 provedli inspektoři v lesích stovky kontrol, které se speciálně zaměřily na kůrovce a další takzvané biotické činitele. U podniku Lesy ČR jich byla necelá stovka, přičemž na hmyzí škůdce se soustředilo takřka čtyřicet prověrek. Jenže: od roku 2015 udělila podniku kvůli kůrovci jen dvě pokuty: první ve výši 2600 korun (Lesy ČR vlastnily jen malou část porostů, jichž se sankce týkala), druhá dosáhla 60 tisíc. Pro srovnání: Lesy ČR rozdávají nasmlouvaným dřevařským firmám za pochybení a nedostatky při zpracování kůrovcového dřeva pokuty za desítky milionů korun. „Inspekce měla a mohla být daleko razantnější," tvrdí poslankyně Balcarová, podle níž mohla například „iniciovat systémové řešení problémů".
Soudní dohra?
V nejpostiženější oblasti, na severovýchodní Moravě, provedla Česká inspekce životního prostředí rozsáhlou kontrolu loni v srpnu. Její výsledky ovšem zatím nezveřejnila a odmítla je poskytnout i parlamentní Pirátské straně. Inspekce to zdůvodňuje tím, že kontrola ještě není ukončena, nyní se vypořádává s připomínkami Lesů ČR. Podle informací TÝDNE zjistila závažné několikaleté nedostatky v přístupu státního podniku Lesy ČR ke kůrovci. Stovky postižených stromů se včas neporazily a neodvezly z lesa. Ze smrků tak mohl škůdce vylétnout a napadnout další dřeviny.
Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský potvrdil, že závěry inspekce jsou velmi závažné a mohou mít vedle milionové pokuty dokonce soudní dohru. „To může být i nedbalostní trestný čin, což je na posouzení právníků. Může jít o záměrné či nezáměrné šíření kalamitního škůdce ve státních lesích nebo do okolních lesů," citovaly Dolejského Hospodářské noviny.
Stát přitom jen na Moravě přišel kvůli znehodnocování porostů a klesající ceně dřeva minimálně o 1,5 miliardy korun. Lýkožrout smrkový teď už dokonce ohrožuje vzácné porosty v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Bývalý ministr zemědělství a současný první místopředseda lidovců Marian Jurečka uvedl, že o kůrovcové kalamitě vládu informoval několikrát. „V rámci legislativy a personálního obsazení jsme dělali maximum možného," řekl Jurečka.
Pavel Baroch
