Senátní volby opět rozvířily kampaň kolem Šumavy se senátorem Jirsou v hlavní mediální roli.
Pan Tomáš Jirsa se snaží ukázat, jak „mnoho" se na Šumavě kácelo kvůli bezzásahovosti. Uvádí, že v letech 2007–2008 se kvůli kůrovci kácelo přes 300 tisíc m3 ročně. Ve skutečnosti šlo jen o 8,5 a 120 tisíc m3. Dle pana Jirsy byly „při úmyslně rozpoutané kalamitě v letech 2007 až 2010 vykáceny a prodány přibližně dva miliony kubíků dřeva". Skutečnost: ani ne 0,8 milionu.
V letech 1991–2014 padlo za oběť kůrovci 19 procent šumavských lesů a dalších 11 procent bylo polomů, celkem 30 procent stromů. V hospodářském lese by za tuto dobu zahynulo pilou dřevorubců též 30 procent stromů. Lesníci by vysázeli 4500 stromků na ha, příroda na Šumavě za nás dala život 4848 stromkům na ha. Lesníci by však pokácené stromy odvezli, takže by v lese nebyly vidět, zatímco v národním parku ční mrtvé pahýly. Lidem jako pan senátor se však hodí na tyto pahýly a množství uhynulých stromů poukazovat a přitom zatajovat, že v hospodářském lese by úhyn byl úplně stejný.
Mantrou pana Jirsy je „zelená Šumava". To zní lákavě. Odborník se však nad podobnou hloupostí jen smutně usměje. Ono totiž nejde o barvu lesů, ale o to, jestli zde přežijí vzácné organismy, kvůli kterým tyto lesy chráníme.
Pan Jirsa tvrdí, že „ekologisté spolu s lesem zničili velkoplošně podhoubí, prameniště, domovy ptáků, pozemskou flóru i faunu". Terénní data však potvrzují pravý opak.
Dle Jirsy prý „proti mase vědců (na Šumavě) stojí... šumavští starostové, jihočeští a plzeňští krajští zastupitelé, jihočeští a plzeňští poslanci a senátoři, hejtmané". Neměl by snad uznat, že posuzování těchto ryze odborných věcí přísluší spíše lidem, kteří na rozdíl od něj této odborné věci skutečně rozumí? Jak by se asi čtenáři dívali na člověka lékařsky zcela nevzdělaného, jenž by prohlašoval, že prof. Pafko a prof. Pirk používají špatné nástroje při operaci srdečního by-passu, neboť on, Pan Zvolený, to tak tvrdí – a nakonec to odhlasovali i všichni jihočeští zastupitelé, tak to přece určitě musí být pravda?! Nechali byste si od Pana Zvoleného ten by-pass operovat?
Nesnížit se ke lžím
Cicero říkal: nemůžeš-li protivníka porazit argumenty, aspoň ho pošpiň. V souladu s tím senátor Jirsa prohlašoval: „Do zkoumání šumavských procesů jdou stovky milionů korun a řadě vědců tyto peníze stojí za podporu vzniku ‚divočiny'." Že toto je lež, již rozhodly soudy: za analogické výroky musela alergoložka Marková vědcům zaplatit cca 100 tisíc Kč, senátor Veleba byl zatím nepravomocně odsouzen k omluvě vědcům a zaplacení 3 jejich soudních nákladů.
V článku Nechat přírodu být přírodou v ČK Deníku jsem prohlásil, že senátní návrh zákona (jehož byl senátor Jirsa hlavním mediálním propagátorem) byl ve skutečnosti šitý na míru developerům a spekulantům spozemky a že část pozemků, které tento zákon navrhoval převést do třetí zóny, již předem skoupily realitní kanceláře, stavební firmy a osoby spjaté s politiky, včetně jeho poradce a pozemkového magnáta Františka Taliána. Připomínka této miliardové hry, která se teď o šumavské pozemky hraje, rozčílila pana Jirsu natolik, že mě vyzval k omluvě a zaplacení 200 tisíc odškodného za to, že jsem se prý „dopustil nepravdivého hrubě dehonestujícího výroku vůči jeho senátorské práci", což „má zásadní dopad na výkon jeho senátorského mandátu i jeho způsobilost či šance být v roce 2016 znovu zvolen senátorem". Poté, co jsem při soudu předvedl své důkazy, byl pan senátor nakonec rád, že vyvázl se smírem, na který určitě nebude pyšný. Detaily jsou v článku Jak dopadla šikanózní žaloba senátora Jirsy proti profesoru Kindlmannovi? na webu obcanskymonitoring. cz.
Pan senátor tvrdí, že „údajně udělal Andrej Babiš dohodu s bývalým ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem, že Babiš dá zeleným Šumavu za klid pro své potravinářské podniky", avšak nemá pro to důkazy.
Při rozhodování o volbě nového senátora budou voliči jistě pečlivě zkoumat morální vlastnosti kandidáta. Přál bych nám i Šumavě, aby příští „senátor za Šumavu" byl člověk pravdomluvný, který se nikdy nesníží ke lžím ani k zastrašování nebo pomlouvání svých oponentů, jimž není schopen konkurovat argumenty. Platon říkal: nakonec vám budou vládnout ti nejhorší z vás. To je trestem za vaši neochotu podílet se na politice.
