Lukáš ČÍŽEK, Entomologický ústav Biologické centrum AV ČR
--------------------
No, tak tohle je, tohle je ukázka v podstatě zjevně snahy nechat o to v lese nějaký mrtvý dřevo, ale o broukoviště jako takové rozhodně nejde. A začala se s propagací broukovišť jako edukačního nástroje se začal rozmáhat problém v podstatě z jejich využíváním k tomu, když je potřeba někde skácet starý strom osídlený třeba chráněnými druhy hmyzu, tak úředníci si zjednodušovali práci a řekli, jo, klidně to pokácejte, udělejte broukoviště a problém je vyřešen.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Děti, já vás vítám na naší přírodní zahradě v Českých Budějovicích. Dnešní téma bude broukoviště. Já jsem si pro vás připravila takovou hádanku. Tohle je brouk, který určitě v tomhle velkém kmeni kdysi před rokem ještě žil. Dokázali byste říct, co to je za brouka? Je krásný, barevný, takže to bude krasec, a protože ten strom, v kterém přebýval, se jmenuje lípa, tak je to.
osoba
--------------------
Lipový.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Výborně, Verčo. Krasec lipový.
Zdeněk KRAUS, entomolog
--------------------
Tady se nacházíme severně nad obcí Plaveč na kraji přírodního parku Jevišovka. A kousíček pod námi je ošetřená lipová alej, takže tady už jsou vidět ty čerstvý letošní výleťáky toho krasce lipovýho, tady, tady. Tady jsou starý. A tady je to klasický broukoviště, se kterým prostě já nesouhlasím, aby to bylo takhle udělaný. Tady jsou vidět dva příklady zatlučený dutiny, což by, dejme tomu, mohlo být v pořádku. A tady dutina otevřená a ten materiál v ní vypadá takhle, to je prostě naprosto suchý. Možná to tady někdo nějakej chytrák oddělal, tady vidím hřebík, tady taky byly. Naprostej nesmysl, jo, tohlens to. Když už se to udělá, tak by se to mělo nějakým způsobem pohlídat.
Lukáš ČÍŽEK, Entomologický ústav Biologické centrum AV ČR
--------------------
Pracovníci ochrany přírody nabyli dojmy, že broukoviště jsou řešením problémů ohrožených druhů vázaných na staré stromy a mrtvé dřevo, tak jsme s kolegy dali dohromady teda krátkou výzvu, nezneužívejme broukoviště proti broukům, aby teda úředník, kterej povoluje kácení stromů osídlenýho páchníkem nebo roháčem obecným, aby věděl, že vlastně když jako náhradní opatření nařídí broukoviště, takže těm broukům to moc nepomůže, aby, aby si toho ty lidi byli vědomi, protože asi často to nedělali ze zlý vůle, jenom, jenom prostě z nedostatku informací.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Vlastně tady pod tou kůrou bylo spoustu vajíček právě toho krasce lipového, z nich byly larvy, pak kukly a ten dospělec asi po roce, co tady ten kmen leží, vylézal a vytvářel si takovéhle oválné výletové otvory. Já bych chtěla, abyste si tady našli půl metr čtvereční, vytyčte si ho křídou a zkuste spočítat ty výletové otvory.
osoba
--------------------
Tady jsou dvě.
osoba
--------------------
To je nějak zabarvi jenom, víš co, jako jsem to udělala předtím já.
Zdeněk KRAUS, entomolog
--------------------
Tadyhlens v kůlně mám líhně na ty dřevní věci, který si donesu se dřevem. Když káceli v Náměšti alej lipovou, otevřeli dutinu, většina larev z toho vypadá ven. Většina toho kvalitního trouchu zůstane na zemi, nikdo to necpe zpátky. V podstatě uvidíte takový, řekněme, "broukoviště", který ovšem je stabilní. Já tam prakticky do toho nelezu. Ale vlhkost je tam ideální, nahoře je to suchý, pod tím je mokro. Pokud tam ještě byly larvy v tom trouchu, tak by se to mělo v podstatě dodělat.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Tak nám řekněte, kolik jste zjistili na tom půl metru čtverečním výletových otvorů?
osoba
--------------------
47.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
47. Takže...
osoba
--------------------
Zhruba.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Takže tím, že tenhle ten kmen neskončil někde v kamnech, tak na půl metru čtverečním se vlastně podařilo zachránit 47 kusů vzácného brouka krasce lipového. Věděli jste, že tenhle brouk je od roku 2005 na červené listině ohrožených druhů v České republice, že to je poměrně vzácný brouk. A máme štěstí, že tady v jižních Čechách v těch lípách ještě je. Takže proto je důležité mít staré kmeny v zahradě.
Antonín REITER, Jihomoravské muzeum ve Znojmě
--------------------
Muzeum je taková instituce, která kromě toho představování přírody veřejnosti má hlavně za cíl vlastně shromažďovat nějaký informace v podobě v podstatě sbírkových exemplářů. To znamená v podobě hmotné. Takže v té sbírce máme i poměrně dost druhů, který využívají mrtvý stromy ať už stojící, nebo teda nějakým způsobem dál to rozpadající se dřevo. Vlastně takovým tím pověstným deštníkovým druhem k ním je páchník hnědý. To je tady ten velký brouk, takový jako větší zlatohlávek, což je druh, který je docela vzácný. Na Znojemsku máme třeba deset lokalit, kde se tohle zvíře vyskytuje.
Zdeněk KRAUS, entomolog
--------------------
Můj cíl je prostě vybudovat takovou sbírku, která by aspoň trošku vypovídala o každým tom druhu, který tam vlastně je. Nějakou informaci dávala všem ostatním, to znamená entomologům.
Antonín REITER, Jihomoravské muzeum ve Znojmě
--------------------
Teď si támhle odsedla samice ťuhýka obecnýho, to je další druh, který takhle v těch křovinách se může dobře uplatnit. Pro mě ta vrbovna byla takový legendární místo, protože do muzea k nám se dostala sbírka od pana doktora Kobyláka, která mimo jiné obsahovala páchníky, sebraný prostě dokladový exempláře ze 70. let 20. století. To byl pro mě první impuls, proč jsem tady vůbec přijel se podívat a zjistil jsem, že vlastně pořád ten biotop a ten příznivý stav tady trvá, že prostě nejenom ten páchník, ale spousta dalších druhů se tu skutečně dá vidět.
Božena BOŠIAKOVÁ, starostka obce Jevišovka
--------------------
V naší obci sídlili Charváti, obyvatelé původní ze 16. století, kteří přišli v době tureckých válek osídlit Moravu. Vrba byla pro ně takové ideální, jednak je to rychle rostoucí dřevina, uměli ji ořezat, uměli ji vypěstovat tak, aby vlastně v nějakých cyklech, čtyř - pětiletých cyklech prostě dávala to dřevo znovu. A my nadále prostě hospodaříme. Snažíme se to udržovat, naopak ještě revitalizujeme, upravujeme. Poté, co už obec vlastně má vybudovanou infrastrukturu a všechno v obci, tak se věnujeme těmto přírodním projektům, abysme té přírodě trošku pomohli, abysme si to udrželi pro ty budoucí generace.
Antonín REITER, Jihomoravské muzeum ve Znojmě
--------------------
Tak tady jsou takový dutiny po vypadlých větvích. Asi možná trošku upravený ještě nějakým šplhavcem. Šplhavci v nich většinou hledají mravence. Takže není to tak, že jak se vždycky říká, že loví hlavně ty tesaříky, ale nejčastější potrava jsou mravenci, který žerou to dřevo. Vypadalo to, vypadalo by to, že by tam mohl nějaký pták hnízdit. A když se podíváme z druhé strany, tak vlastně tenhle strom je takový jenom poloviční. Tady je krásně vidět takový postupný rozpad toho dřeva. Jednak když se podíváte, na čem to vlastně drží, to je vždycky takový ten strach, že ty stromy spadnou. Tenhle strom má obrovskou hmotu, že jo, listí, větví a drží tady na té šlupičce. A teda stojí bez problémů. Tady třeba nám leze takový jeden brouk docela. Ten s tím trouchem souvisí. Má poetické české jméno Červenáček.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Tak, půjdeme takhle tudy, pojďte. A máte tady zase trojrozměrné lupy, takže brouka ukážu, dáte sem do té mističky, zavřete a můžete pozorovat ze shora a i vlastně i zespoda toho brouka. Chtěla bych, abyste pomocí klíčů určili, o jakého brouka se jedná.
osoba
--------------------
Je živej?
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Je živej, ano. Tak, připravený.
/ Ukázka /
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Tak, co jste zjistili?
osoba
--------------------
Zjistili jsme, že by to mohl být střevlík fialový.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
No, je to střevlík, on má takový kovový lesklý krovky. Sice je nemá do fialova tady ten, má je tak jako do zlatohněda. Ale je to střevlík. A už nám utíká. Tak já ho tam, anebo ho dáme rovnou do krabičky.
Zdeněk KRAUS, entomolog
--------------------
Pokud mám zájem toho brouka si vzít, zařadit ho do tý sbírky, chytit a pokud možno co nejdřív zabít. Ideálně nechat brouka nějakou dobu odležet, protože když se preparuje hned, tak ještě pracuje. Vypreparovat, dát pod to lokalitní štítek, dát pod to, pokud je možnost, determinační, to znamená určitě přesně, o jakej druh jde. Pak má tu sbírkovou a vědeckou hodnotu.
Lukáš ČÍŽEK, Entomologický ústav Biologické centrum AV ČR
--------------------
Nacházíme se na jednom z míst, kde se v České republice nejlépe dochovala fauna dřevokazného hmyzu. Je to stará obora u Hluboké nad Vltavou, kde najdeme pozůstatky pastevních lesů. Dřív se u nás v lesích páslo prakticky všude, ale pak byla lesní pastva zakázána a vlastně v oborách najdeme poslední zbytky takových řídkých parkových lesů, které broukům velice vyhovují, protože brouci potřebují jednak, jednak teplo, slunce a jednak potřebují mohutné staré stromy, čím větší strom, tím pro ty brouky lepší. Že jo, to dřevo se může rozkládat mnoha způsoby, podle toho, jak, jaká houba do něj vstoupí. Většinou se to dělí na takzvanou červenou a bílou hnilobu. A tohle je právě pěknej příklad tý červený hniloby. No, jinak tady v tomhle pařezu jsou ti jedloví roháčci, ale to bych musel asi hodně hluboko a navíc nevím, jestli oni teďka jsou, jestli jsou dospělí, možná. Jo, hele, tady jsou larvy těch roháčků zrovna. Z jednoho kmene se těch brouků dokáže nalíhnout obrovský množství. Třeba těch roháčků to můžou bejt řádově desetitisíce jedinců, který se vyvinou v nějakým trouchnivějícím kmeni. A právě strašně záleží na objemu toho dřeva, že jo. Čím je ten strom větší, tím víc těch zvířat se v něm dokáže vyvinout. A proto jsou ty mohutný stromy taky důležitý, že prostě oni samozřejmě zvládli by se vyvinout i v nějaké tenčí jedli nebo smrku, ale tam se jich udělá málo a tím pádem se musí furt stěhovat a stěhování to je nepříjemná a v případě brouka taky hodně riziková záležitost.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Tak, já vás poprosím, abyste dali brouky zase nazpátek do krabiček a budeme mít na dotazy.
osoba
--------------------
Kolik těch krasců je v Český republice tak přibližně?
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Krasců? To nevím, nejsem entomolog, ale obecně jich asi ubývá, protože toho starého dřeva z českých lesů, ale i ze zahrad také ubývá. Máme čisté zahrady, krásné, ale to dřevo, staré dřevo je tam důležité právě pro brouky, který mají rádi to staré dřevo.
Antonín REITER, Jihomoravské muzeum ve Znojmě
--------------------
Jasný je souběh dvou vlastně faktorů. Jeden faktor je dlouhodobá neúdržba různých stromových porostů v době socialismu, která prostě přešla do takové jako latentní fáze i teda po tom po skončení téhle té éry. Nikoho nenapadlo, že vlastně o ty stromy je potřeba dál pečovat. Stromy, které byly majetkem všech, najednou jsou zase majetkem tu obce, tu prostě správy silnic, tu nějakýho teda soukromýho subjektu, který vlastně třeba ty parky. Druhý důvod je určitě s tím spjatej, to jsou ty dotace, který podporují vlastně rekonstrukce parků, alejí a podobně. To je samo o sobě jako myšlenka v principu asi dobrá. Jenom musí být dobře uchopená potom v rámci té realizace.
Radovan VOSÁTKA, arborista
--------------------
Tohle to je plán vlastně kácení plus, plus šetření dřevin, všechna ta červená kolečka jsou dřeviny, který se kácely. No, a v podstatě na všech ostatních stromech, jak tady jsou, tak budou probíhat pěstební opatření.
Antonín KRÁSA, Agentura ochrany přírody a krajiny
--------------------
Velkým problémem, který třeba částí veřejnosti vadí, je samozřejmě kácení, protože jasně, je tady spousta starých stromů, v nichž žijou, dejme tomu, ti páchníci, ale můžou v nich hnízdit spousta ptáků, sovy, můžou se v dutinách schovávat netopýři, takže ten význam je velký. A spousta zejména odborné veřejnosti to nese nelibě, když se mají takovýhle stromy kácet. Nicméně tady ten park a většina těch dřevin je poměrně stejnověká, že byly vysazený, a celý ten prvek byl založený někdy před 200 lety. A oni taky souběžně bude dožívat. A my pokud chceme z hlediska péče o živočichy, o přírodu zajistit nějakou kontinuitu, což je velmi důležitým aspektem, tak musíme se snažit to trošku rozvrstvit. Takže nemůžeme pečovat a nemůžeme se snažit ani všechny staré stromy, potřebujeme tady i nový.
Bohuslav MOCEK, Muzeum východních Čech v Hradci Králové
--------------------
Já teda nejsem moc zastáncem takových zásahů takhle razantních, obzvlášť nejen v národní přírodní památce, protože si myslím, že to je už na hraně toho, že se mohou ohrozit kontinuita těch fenomenů, který tady jsou chráněný, což jsou vlastně ty živočichové, který jsou vázaný na staré stromy, hlavně ty brouci. Trošičku se zakládá na to, že vlastně ta kontinuita zase nebude, protože i ty nové výsadby budou stejnověké.
Antonín KRÁSA, Agentura ochrany přírody a krajiny
--------------------
Kolega má pravdu, ale z pohledu ochrany přírody to není tak jednoduchý, protože my se musíme snažit skloubit vícero zájmů, které často jdou proti sobě. Udržme si nějaké koutky, kde zasahovat nebudeme, ale potřebujeme taky spoustu míst, kde zasahovat budeme, a poměrně intenzivně.
Bohuslav MOCEK, Muzeum východních Čech v Hradci Králové
--------------------
Právě tyhle ty stavy, kdy se ty stromy někde sesypou na hromadu, byť se to třeba dělá i odborně, tak jako nikdy tu diverzitu celou nepřenesou. Vždycky to je jenom taková jako část toho, takže, takže proto jako z filozofického takového i pohledu je lepší to nechat prostě v té přírodě žít, dokud to jde, teprve potom, když už nejde to jinak, tak na ten kompromis a pak teprve to nouzové řešení.
Antonín KRÁSA, Agentura ochrany přírody a krajiny
--------------------
Když se tady ty projekty rozbíhaly, tak se větší pozornost soustředila právě na to kácení a výsadby, způsob, jakým to bude provedeno, a nebral se tolik v potaz ten výskyt zvláště chráněných druhů, u toho se proxylického hmyzu. Je to špatně nebo je to škoda. Ale s tím, jak se veřejnost tomu začala věnovat třeba i ta odborná, upozorňovalo se na případy, kde to nedopadlo úplně nejlépe. Ta situace se mění a čím dál tím větší důraz je kladen i tady na tu složku.
Zdeněk KRAUS, entomolog
--------------------
Tady je záles zacpanej pilinama. Tudy i vyletí ten brouk potom. Možná už bude hotovej, možná je tam kukla. Nevím. Stačí počkat. Už jsou hotový. Saperda perforata.
Stanislav SVOBODA, Odbor životního prostředí MÚ Lysá nad Labem
--------------------
V létě 2009 se vlastně Lysou přehnala poměrně velká bouřka, která v podstatě poškodila, zdevastovala, řekněme, stovku vzrostlých stromů a museli jsme na to nějakým způsobem reagovat. A jedna z možností byla vlastně část té mrtvé dřevní hmoty v parku ponechat, abysme to tady vlastně nevyčistili a neudělali vlastně sterilní park.
Pavel MARHOUL, nevládní organizace Beleco
--------------------
Tak toto je larva nosorožíka kapucínka, takového velkého hnědého brouka nápadného s rohem na hlavě u samců. A toho brouka jsme našli v rámci entomologického průzkumu, který v letošním roce v parku probíhá.
Stanislav SVOBODA, Odbor životního prostředí MÚ Lysá nad Labem
--------------------
Tak, teď tady sedíme teda na broukovišti, který jsme zakládali v roce 2010. Už vidíme, že je na nějakým stupni rozpadu. Jak dlouho tady vydrží funkční a vlastně atraktivní pro ten hmyz?
Pavel MARHOUL, nevládní organizace Beleco
--------------------
Ono bude atraktivní po celou dobu, dokad se úplně nerozpadne. Ne pro všechny skupiny hmyzu, jenom pro část, a bude se to postupně měnit tím, jak se to dřevo bude tlít a rozpadat. Zmizí z toho ty dřevokazné druhy hmyzu ve smyslu zlých tesaříků a krasců, kteří tento typ rozpadu dřeva už nevyhledávají, ale nastoupí takové druhy, které právě v takovém biotopu žijí, jak jsou různé larvy dvoukřídlých, žížaly, budou se v tom schovávat různí střevlíci a podobně. Takže do doby, než se to úplně rozpadne, tak to broukoviště svoji roli bude hrát.
Stanislav SVOBODA, Odbor životního prostředí MÚ Lysá nad Labem
--------------------
Jasně, takže v podstatě nic nenahradí odumírající strom na stojáka.
Pavel MARHOUL, nevládní organizace Beleco
--------------------
Určitě.
Stanislav SVOBODA, Odbor životního prostředí MÚ Lysá nad Labem
--------------------
A toto je vlastně takové nouzové řešení, když je potřeba už opravdu nutně něco pokácet, tak aspoň umožnit dokončení vývoje těm hmyzákům, kteří jsou uvnitř.
Pavel MARHOUL, nevládní organizace Beleco
--------------------
Ano.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Tak co jsme se dneska dozvěděli o broukovištích? Proč ho máme v přírodní zahradě, proč je tak důležitý?
osoba
--------------------
Aby brouci nevyhynuli.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Třeba vzácné druhy, aby mohly. A jak se jmenoval ten náš zelený krásný brouk?
osoba
--------------------
Brouk krasec lipový.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Lipový, výborně. A jak hluboko se dává dřevo, když chceme vytvořit broukoviště?
osoba
--------------------
111 centimetrů, jednu třetinu.
Monika PÝCHOVÁ, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia
--------------------
Mně se líbí Martinova odpověď. Jedna třetina toho kmene by měla být v zemi a ten kmen nahoru jsou pak dvě třetiny. Výborně. Tak tím bych dnešní setkání zakončila. Lupy a pomůcky dejte do košíku, nějak to tam poskládejte, jo.
Zdeněk KRAUS, entomolog
--------------------
Broukoviště nevím, možná někde jsou kvalitní, jo, výborný broukoviště, možná ve formě nějakých těch výukových nebo seznamovacích záležitostí, to může bejt v pořádku. Pár nějakých drobných zvířátek tak samozřejmě bude, ale ten efekt, kvůli kterýmu se to vlastně má dělat, nulovej. Zkušenosti těch, kteří dopěstovávají ze dřeva, jsou takový, že larvy dokážou prostě přeležet neuvěřitelně dlouhou dobu, zamrznout klidně na deset let, žádnej problém. A teprve potom si vzpomene, že by teda mohla začít fungovat. Nechápu, jak to dělají. A je to zase důkaz prostě toho tý schopnosti toho hmyzu neuvěřitelný věci přežít.
Lukáš ČÍŽEK, Entomologický ústav Biologické centrum AV ČR
--------------------
V podstatě řešení je, vždycky nechat ten strom stát co nejdéle, případně ho postupně seřezávat větve, anebo aspoň seříznout kmen třeba ve výšce 4 - 6 - 6 - 8 metrů tak, aby, aby ten strom nikoho neohrožoval, ale zároveň aby na tom místě byl a aby na něm ty brouci mohli fungovat, jo. Tady takovýhle broukoviště je vhodný jenom pro, pro ty běžnější druhy hmyzu, který si většinou v lese to svoje najdou, ale samozřejmě i takovýhle kus mrtvýho dřeva v lese je výrazně lepší než žádný mrtvý dřevo, než kdyby to, to vyletělo komínem, kdyby to někdo stopil.
