Dva brouci, klíště a kůrovec, nenechali bývalého předsedu Strany zelených v klidu žít. Dva měsíce se už potýká s následky klíšťové encefalitidy a říká, že kdyby byl zdravý, tak by s ekologickými aktivisty už dávno bojoval na Šumavě proti kácení stromů u Ptačího potoka.

V jaké jste teď fyzické kondici?

Dnes jdu na kontrolu, takže mi to řeknou lékaři, ale cítím se už lépe. Pravda je, že mě to skolilo úplně. Byl jsem strašně vděčný, když jsem si mohl na Bulovce lehnout a oni mi tam napíchli míchu a uvolnili ten tlak mozku, protože to máte pocit, že vám praskne hlava. Měl jsem vlastně velké štěstí, protože ta nemoc má různé průběhy a někdy i zdraví, silní lidé mohou ochrnout nebo mít problémy s pamětí a podobně. Ale u mě je to snad už dobrý.

* Myslel jsem, že jako člověk, který chodí často do přírody, budete proti klíšťatům očkovaný.

Ono se to nikdy okolo mě nevyskytlo, tak jsem o té nemoci neměl vůbec ponětí. Údajně po mém případu stoupl počet těch, kteří se nechali očkovat, takže jsem alespoň posloužil jako odstrašující příklad.

* Vás kouslo klíště, zatímco na Šumavě se bojuje o jiného brouka – o kůrovce. Letos sice díky chladnějšímu počasí brouk hyne, takže se to řeší jaksi samo, ale boj o Šumavu stále pokračuje. Proč jsou podle vás okolo toho takové emoce?

Ty emoce jsou tam proto, že se tam teď kácí na tom nejcennějším území, a to jsou nevratné procesy. Když vidíte, že šéf národního parku, který by tento park měl chránit, je fanatik, který proti němu vede svatou válku, tak se snažíte s tím něco udělat.

* Vedení parku tvrdí, že se teď jedná o tisíciletou kůrovcovou kalamitu a že pokud se nebude radikálně zasahovat, tak Šumava zemře.

To není vůbec pravda. Za pět, deset let bude Šumava v pořádku.

* Stráský říká, že za sto let.

Co to je za nesmysl? Ono to vůbec není takové drama, jak se nás snaží přesvědčit. Ten rozdíl oproti předchozím letům je jen v tom, že ministr Chalupa jmenoval ředitelem parku Jana Stráského – člověka, který nesplňoval předpoklady výběrového řízení, neměl ani lesnické, ani přírodovědné vzdělání a sám byl v komisi, která měla ředitele parku vybírat. Pak se ale najednou všechno změnilo. Václav Klaus Stráského přemluvil, aby se stal ředitelem sám. A celá současná Stráského motivace je vytvořit hysterii o tom, že Šumava je mrtvá.

* Takže Stráský podle vás zneužívá kůrovce pro prosazení nějakých jiných zájmů?

Ano. V podstatě tam jsou dva cíle. Jeden cíl je umožnit realizovat rozvojové projekty turistického ruchu na Šumavě. Vždyť Klaus kdysi řekl, že by se hrozně rád za svého života ještě na Šumavě „sklouzl”, a za druhé jde o dřevo. Šumava je největší zásobárnou dřeva v České republice, a to je samozřejmě hrozně velké lákadlo pro všechny dřevařské firmy. Když si uvědomíte, že jihočeská a západočeská ODS je ovládána kmotrem Pavlem Dlouhým, který v této oblasti podniká, tak začnete chápat, proč ODS nechce pochopit, o co se tam jedná. Jim jde o to, snížit autoritu národního parku.

* A o kolik peněz podle vás na Šumavě jde?

Já si myslím, že ve dřevě jsou desítky miliard a podobně i u developerských projektů. Šumava představuje byznys v řádu devíti nul.

* Na druhou stranu je letos kůrovcová kalamita na Šumavě opravdu extrémní a extrémní je i počet mrtvých stromů. Na některých místech už nejsou vůbec zelené stromy, jen hnědé.

Ministr životního prostředí, který tomu vůbec nerozumí, člověk, který v takové pozici vůbec nemá co dělat, také říká, že Šumava je mrtvá, ale přitom výsledky biomonitoringu ukazují opak. Podle ověřených údajů probíhá v parku přirozená obnova stromů třikrát až sedmkrát větším tempem, než když správa národního parku stromy nejprve vykácí a pak nasází nové, což navíc stojí peníze. Je logické, že se těm semenáčkům daří na holé pláni daleko hůř, než když mohou vyrůstat někde mezi tlejícím dřívím, které poskytuje výborný substrát pro obnovu smrčiny.

* Stráský a spol. ale říkají, že když to vykácejí, tak tam pak můžou zasadit ten správný mix stromů, který zabrání dalším kalamitám kůrovce.

Ale to je úplně vadné. To jsou polohy, kde žádný takový mix není možný, a hlavně to není park na Karlově náměstí. To je národní park. Tohle si ten Stráský plete. Oni si myslí, že se národní park dá vysázet.

* Co říkáte na to, co nedávno prohlásil bývalý předseda české vlády Petr Pithart, a sice, že v úmyslu zakladatelů parku před dvaceti lety nebylo experimentovat, ale zachovat ráz šumavské krajiny a že se nemůže smířit s měsíční krajinou na nejkrásnějších místech Šumavy a ani s tím, že „zpod hektarů trčících pahýlů vyrůstá zase jen ten samý stejnorodý, stejnověký les – synáčci a dcerušky smrků, zasazených před 100, 150 lety. Žádný prales.”.

Pithart je politolog, ne přírodovědec. On tím chce říct, že on by rád viděl v těch partiích nějaký dubo-habrový nebo bukový porost nebo co to vlastně vykládá za nesmysly. Na Šumavu do jejích nejvyšších partií patří horská smrčina. Akorát, že se Pithart nedokáže smířit s tím, že jednou z vývojových etap této horské smrčiny je také fáze rozpadu a také to, že tam působí kůrovec nebo vichřice.

* Prý je to i vaše zásluha, že je toho kůrovce na Šumavě teď tolik, protože jste jako ministr životního prostředí po orkánu Kyril v roce 2007 nechal v parku 250 tisíc metrů krychlových dřeva, z čehož se stala pro kůrovce výborná líheň.

To vůbec není pravda. Bezzásahová území jsme tehdy v podstatě obklíčili třiceti tisíci feromonovými lapači, pak jsme ještě proti kůrovci používali speciální houbu, která je jeho přirozeným škůdcem, a tímto způsobem jsme zničili tisíce tun kůrovce. Když tam totiž přírodě ponecháte přirozenou obnovu, tak tam pak vyroste les, který není stejnověký. V parku prostě nemůžete les vykácet a pak ho tam sázet jako kukuřici. Různověký porost je daleko odolnější proti škůdcům nebo proti vichřici. Celá vědecká obec to ví. Celá vědecká obec je proti Stráskému. On proto rozprášil celou vědeckou radu parku. Jemu vědci a jejich názory nekonvenovali. Správa parku ponižuje experty z Akademie věd a z univerzit. Na druhou stranu Stráský proti kůrovci nijak zvlášť nebojuje. Například místo těch našich třiceti tisíc lapačů jich používá jen 6400. To je klíčové.

* Je zvláštní, že ty bouře jsou až teď. Tak jako nyní se přece těžilo dřevo na Šumavě i za předchozích vedení parku. Za minulého vedení 345 tisíc kubíků kůrovcového dřeva a těžařům se umožnil vstup do prvních zón 56krát a uděleno bylo 115 výjimek. Jen v prvních zónách se prý v roce 2010 vytěžilo 8500 kubíků dřeva.

Ta hamletovská otázka: „těžit, či netěžit” je tady vlastně hrozně plochá a vůbec nepopisuje situaci. Odpověď je: těžit i netěžit. To záleží, kde v tom národním parku jste. Jak jsem už říkal, hysterie okolo Šumavy je dána tlaky těžařské lobby a lobby developerů, ale zároveň zakotveným, zažitým pocitem většiny lidí, že zdravý les rovná se smrkový les, a máme pocit, že když ty stromy nejsou zelené, nebo když jsou stromy dokonce suché, tak je ten les mrtvý. Chalupa si řekne: „Svatá prostoto, ta Šumava je mrtvá”, a přitom to není pravda. Obnovuje se tam les, který je daleko kvalitnější, než les, který by tam chtěl Stráský vysázet. To jsou přírodní procesy proti lesnickému zahradničení.

* A co politika okolo toho všeho? Strana zelených se Šumavou opět zviditelnila a díky frustraci občanů z ostatních stran stoupá k číslům, které by ji mohly dostat do parlamentu.

Ten průzkum mě těší, ale zároveň jsem realista a vím, že aby Strana zelených překročila ve volbách pět procent, tak potřebuje v průzkumu mít alespoň sedm až osm, ale jsem stále přesvědčen, že zelení se do parlamentu dostanou, možná to ale bude ještě nějakou dobu trvat. Zelení nesmí být stranou fundamentalistů. Musí to být realisté a nechtít po lidech násilím, aby změnili svůj životní styl.

* Strana zelených je teď podle vás fundamentalistická?

Ve straně teď probíhá vnitřní dynamika, kterou Ondřej Liška trochu utlumil, protože udělal dohodu se všemi, takže to zdánlivě působí jako klidné vody. Ale to je také tím, že vlastně teď o nic nejde. Zelení jsou mimo dění a neovlivňují ho.

* Jaké jsou teď vaše politické ambice? Uvažujete o tom, že byste znovu ucházel o post předsedy zelených?

Ne.

* Už se nechcete věnovat politice?

To není tak, že bych nějak zahořkl. Musím ale říct, že jsem byl hodně vyčerpaný, protože to bylo hrozně náročné. A musím popravdě říct, že největší utrpení mi přinesli moji milí straníci. To bylo v podstatě to nejtěžší. Bylo daleko jednodušší vyjednávat s Topolánkem nebo bojovat v parlamentu, než vést dialog s fundamentalisty a radikály ve Straně zelených. Jsem rád, že tohle už nemusím zažívat.

Martin Bursík fi 12. srpna 1959 v Praze Nvystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze 1989 vstoupil do Občanského fóra a později do Občanského hnutí Nbyl ministrem životního prostředí ve vládě Josefa Tošovského od 2005 do 2008 byl předsedou Strany zelených Nbyl ministrem životního prostředí v Topolánkově vládě a poslancem parlamentu Nv současné době pracuje jako konzultant v oblasti energetiky a životního prostředí