Vyslat studenty středních a vysokých škol na práci v lese a zemědělství není snaha o totální nasazení, ale o vlasteneckou a ekologickou výchovu. Jde o jednu z veřejných otázek, kterou přináší období po koronavirové krizi a období čekání na krizi novou.
Jankovský, děkan Lesnické a dřevařské fakulty MU Brno: " Pracovní povinnost v délce jednoho měsíce pro žáky a studenty všech typů škol na práce v lesnictví a v zemědělství jsou bláboly a hrubě nezodpovědný experiment." Děkan také odmítl výzvu Ministerstva zemědělství, aby studenti oborových vysokých škol v době koronavirového uzavření škol šli pracovat do lesa a polí. Pro děkana jde o otrockou práci a "je nemyslitelné, že by studenti bez potřebného profesního osvědčení pracovali při těžebních pracích." K tomu lze dodat, že tato práce je z hlediska živnostenského zákona považována za živnost volnou, tj. nevázanou na získání kvalifikace. Proto není důvod, aby si student lesnické fakulty nezkusil manuálně pracovat v těžbě dřeva.
Nejúčinnějším způsobem, jak asanovat kůrovcem napadené stromy - je oloupání kůry. Jde o práci nekvalifikovanou a bez potřeby získání dovedností, kterou mohou dělat všichni od 18-ti let věku.
Hanák, prezident Svazu průmyslu: "Sklizeň jahod není důstojnou prací pro českého člověka". Našli by se ještě další obdobní autoři a veřejní činitelé, kteří jsou produktem krize vědomí současného "enviro-panevropského člověka". Důsledkem toho je školský zákon, který dovoluje nutit člověka do získání intelektuálních vědomostí, ale nedovoluje studujícího nutit k získávání zkušeností s manuální prací. A tak narostla nová generace mladých lidí, kteří mají vysoké vědomosti o ekologii, chtějí divočinu, odmítají chemii a plastové obaly a je chtějí nahrazovat papírovými (jako produkt hospodaření v lesích).
Školství zdeformovalo mládež tak, že se velký podíl z ní cítí více Evropany než-li Čechy; nevnímají krajinu jako živitelku, opovrhují hospodářem a nadřazují hodnotu bezzásahových lesů nad trvale udržitelné hospodaření v nich. Výsledkem dlouhodobého působení škol jsou změny ve vývoji vědomí dětí a mládeže směrem: ano - ochraně přírody a samovolným procesům a dosažení bezuhlíkové společnosti co nejdříve. Přitom rychlá obnova lesů je významný způsob pro ukládání uhlíku ve dřevě. Pracovní výchova pro tvorbu ekologického uvědomění je založena na získávání zkušeností s manuální prací v lese a na poli. Jen prací se zemí si lze uvědomit tu pravou sounáležitost se Zemí a životním prostředím.
Důsledky koronavirové krize jako příležitost k národní solidaritě
Jen v lesnictví bude na podzim scházet cca 20 000 sezónních pracovníků a v zemědělství ještě více. V ČR ani na podzim nebudou zahraniční dělníci na práci v lese a v zemědělství. Hrozí, že vykácené lesy nebudou obnoveny a zemědělské plodiny zůstanou na polích nesklizeny. Přibýváním neobnovených lesů se prohloubí sucho a nedostatek vody; z nedostatku manuálních pracovníků budou potraviny, zvláště ovoce a zelenina, za sociálně neúnosné ceny. Již se tak stalo: třešně zůstaly na stromech a jahody na polích, ceny zeleniny a ovoce vzrostly i o 100 %.
Pracovní povinnost pro mladé lidi není žádný totalitní prvek
Státní školy jsou 100 % financovány státem a daňovými poplatníky, soukromé školy o něco méně. Pracovat v tomto pohledu je věc veřejná a ne věc akademických svobod. V současné době má význam vlastenecký: jde o záchranu a obnovu lesů, jejichž veřejné užitky využívají všichni; jde o zajištění potravinové soběstačnosti ČR. Manuální práce mládeže v době ohrožení českého národa bude vychovávat k vlastenectví více, než dnes činí školy. Přes 180 neziskových organizací, které finančně podporuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) provádí ve školách ekologické programy. Výsledky jejich ekologického působení jsou anti-lesnické a anti-smrkové. Po působení "politických neziskovek" již všichni žáci a studenti ví, že kůrovec je přítel lesa, který pomáhá přeměňovat smrkové lesy na listnaté; lesnictví a hospodaření je negativní, ochrana přírody a národní parky jsou pozitivní.
Investor do ekologické výchovy je MŽP, které nabízí jako řešení k zastavení kalamity sucha a kůrovce zejména rady o obnově lesů a vznikání smíšených lesů. Tedy něco, co bude významné pro výskyt kůrovce za 50 a více let. Všichni by chtěli smíšené a strukturované lesy. Založení a dosažení takového ideálu je však několikanásobně pracnější, než opovrhovaný smrkový les. K tomu jsou potřeba zejména lidi na práci, kterou nikdo nechce dělat a Ukrajinci nebudou ani na podzim.
Petr Martan
poradce v lesnictví a životním prostředí
Tiskovou zprávu vydala Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s., 6. 7. 2020
Komentáře
Když není vojna, nebo civilní služba (to byl můj případ), proč by nemohla být povinná práce v lese či na poli? Pelíšek poučí studenty, jak sázet jedli kořeny dolů :-), já zase poučím, že i smrk je pěkná přípravná dřevina a jeho intercepce je těžko nahraditelná. To je ale mimo soutěž
Povážlivý je názor děkana lesnické fakulty v celkově hodně špatné situaci, že studenti nemají sázet les, ale především studovat!
Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar,
Klewar
Co máte proti doupným stromům? Vadí Vám těch o pár korun míň, které při těžbě neshrábnete do kapsy, když občas nějaký v lese ponecháte? Nebo máte panickou hrůzu z toho, že by se mohlo ukázat, že v ČR dokážou růst lesy i bez lesníka, a kolikrát navíc mnohem lépe?
Jinak - práce v lese pro studenty ano, ale PLACENÁ. Zajímavé je, že nikdo z vašeho bezwebového spolku se o mzdě pro brigádníky nezmiňuje. Buďto asi nemáte děti a nechápete, že pokud bude ta práce zadarmo, budou tomu odpovídat i její "výsledky", nebo jste prostě skutečně taková parta asociálních Marťanů, kteří vůbec nechápou, která bije...Osobně se kloním k oběma možnostem.
Až shlédnete V SOUČTU tolik jedlí, kolik jsem já vysázel, dejte vědět. Pravděpodobně to bude ve stejné době, kdy Váš evidentně nevybitý testosteron ustoupí aspoň zčásti mezitím se objevivším zkušenostem.
Náš spolek www.hnutizivot.cz je jedna z mála skutečně neziskových organizací, kde si každý platí všechno ze svého. Proto se k nám lidé nehrnou :-), což je vlastně dobře, protože jsme užiteční, vtipní a odborně vzdělaní a prospěcháře mezi sebe nechceme.
Špatná cesta je, když nějaký bohatě dotačně saturovaný ekolog-vyděrač, přivazuje se za státní peníze ke stromu, protože je napadaný kůrovcem a někdo ho chce pokácet, aby zabránil jeho rozmnožení. Tvrdí o sobě, že je ekologický aktivista a ve skutečnosti je státem placený ekologický vyděrač. Seberte Duhákům 15 mega, které ročně vysají z rozpočtu a rozplynou se jako dým.
Vaše zmínka o jakýchsi aktivistech privazujicich se kdesi kdysi ke stromům a kamsi prý placených me míjí - ani jsem je neplatil, ani nevychvaloval, ani k nim nepatřil, ani svačiny jim nechystal.
A pokud jde o ty “brigády” - jinak než násilím z nich masovou záležitost neuděláte, pokud budou zdarma. Jak jsem řekl, čiší z Vás, ze ještě nemáte děti, nebo mate, ale příliš malé. Od 50.let minulého století v této zemi žádné brigády zdarma NEPROBIHALY - ze Vy kujone chcete navázat zrovna na toto období? Zkratka a dobre: zase manipulujete a snažíte se někoho podojit, zase plno velkohubych výzev, jak má veřejnost pomáhat, jak má zachraňovat lesy, a na konci má být par tisíc vyhladovelych studentů pracující za jakési nevalné jidlo (nebo i to by si měli vzít s sebou) na způsob věznů v koncentračním táboře, hrbicich si zada nad nekonečnými pasekami smrcku, jinak neudatelnych a tudíž hrozicich “finanční ztrátou”. Nebo to má být “přípravná dřevina”? Už mate plán, jak ji budete za těch x let z těch lokalit likvidovat, až splní svůj účel, ve prospěch listnáčů? Asi nemáte, ze? A ani mít nebudete, je to totiž jeden velký podvod, ušetřeni vašich prachu a záchrana vašich zisku na úkor studentů, kteří od budování socialismu nebyli takto zneužití. A kteří z nich neuvidí nic, protože kořist je už předem rozdělena. Takový test inteligence téměř, řekl bych. A veřejnost není hloupá, což me těší - jak jste si všiml, moc se návrhy vašeho spolku jaksi nechytaji. Čímpak to asi bude?
Nikdo neříká (možná Ti hučí v hlavě), že mají studenti sázet zcela zadarmo, ale představovat si, že budou dostávat legitimní mzdu je pitomost - nemají to dělat hlavně pro peníze, ale také, aby se naučili mít vztah k lesu. Stejným způsobem jsme sázeli na střední škole, nebo na učňáku i my, a nikomu to ke škodě nebylo.
A teď k tomu nejzajímavějšímu
To vůbec nevylučuje možnost rané pohlavní zralosti, která ale není jediným znakem dospělosti, jak si asi myslíš, když nemáš upito :-).
Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar
Martin Klewar
Klidně at zabanuji i me, ale už mi s primitivy tvé “úrovně” vážně dochází trpělivost!
A k jedli se laskavě nevyjadřuj, nic o ni nevíš a ani vědět nemůžeš, protože tam, kde jsi, to vyspělé lesnictví, které nám závidí cely svět, téměř všechny jedle zlikvidovalo.
Největší tragédie je, když nějaký hlupák, který se muže chlubit pouze příslušným titulem, k němuž se nějakým záhadným způsobem dopracoval, neustále poučuje druhé o věcech, o kterých neví NIC. A to jsi přesně ty, Kleware.
Co se týče jedle, tak hodně lidí ví, že tady nebylo jen nějaké její lesnické plenění, ale také něco jako "chřadnutí jedle" z dosud ne zcela vysvětlených příčin, které způsobovaly její výrazné ubývání v 60-80.letech. To ale neznamená, že nezůstaly zachovány krásné jedlové porosty (např. polesí Prachatice nebo oblast Lišovska, Blatné, Černého lesa - Uhlíkova, Stachů/Kusova a jinde), kde jsou staleté exempláře, skupiny stromů a také vícehektarové porosty přes sto let, kde jedle prosperuje, kam jí chodíme buď jen obdivovat, nebo sbírat semeno, semenáčky, ozdobnou klest apod.
Prostě, Tvoje štvavé názory o pitomých lesnících, které je potřeba vyměnit za jiné a lepší lidi jsou z kategorie šílených, které je potřeba krotit.
Ke smrku mám jednu malou poznámku, že ho ani nemusíme nikam sázet a bude ho i nadále podstatně víc,než kolik vykazují seznamy přirozených skladem Dr. Neuhauslové, nebo pánů Chytrého, Plívy, Průši nebo Košuliče. Smrk je ekologicky plastický a hlavně zvěř ho neeliminuje tolik, jako ostatní dřeviny, proto ho bude i nadále, v důsledku přirozeného zmlazení, všude hodně a hodně, zřejmě Tobě k velkém vzteku. Mne to problém nedělá, nemusím ho mít všude, ale mám ho rád. Třeba pro trámy, nebo stoly a skříně, které z něj můžu vyrobit
Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar
Martin Klewar
1) CHŘADNUTÍ JEDLE. Týkalo se pouze okrajových proveniencí, především sudetských a západokarpatských, například rumunské nebo dinárské se prakticky nedotklo, což je i důvodem, proč. např. Bavoři dnes chtějí zavádět rumunskou jedli. Nejpravděpodobnějším důvodem je kombinace kontinentality klimatu a oxidů síry. Každopádně z větší části začalo odeznívat už před 20 lety a dnes patří (snad kromě jmelí) minulosti. Jedlové porosty z tvé oblasti ti neberu - ale kolik tam máte jedle? 2%% 3%? Co budete s tou jedlí dál dělat? Přeměníte ji na smrkoplantáž, jak se to dosud dělá v ČR s jedlí standardně?
2) KOLIK SMRKU POTENCIÁLNĚ ZŮSTANE V ČR. Pokud se přestane vysazovat (což z velké části přestane, otázkou pouze je, jak dlouho to bude trvat), odhaduju jeho "rovnovážné" zastoupení v lesích ČR okolo 10%. Jak správně poznamenal p. Rensa, pokud jde o přirozenou obnovu smrku, nemá proti buku, jedli, téměř šanci, takže jak si všimnul p. Košulič, staří dva buky nebo jedle v hektaru smrku, aby ho v náletech převálcovaly. V další generaci takto vzniklého porostu už bude na zemi tolik bukového listí, že smrk téměř nevyklíčí. Takže dojde k tomu, co tu bylo před velkou středověkou kolonizací: smrk se udrží jen tam, kde bude konkurenční tlak jiných dřevin silně zeslabený. Tmavé podmáčené rokle, silně oglejená, kyselá stanoviště, okraje rašelinišť. Spousta stanovišť, na kterých byl ve 20. století smrk označený jako původní, jsou ve skutečnosti sekundární - sukcese na člověkem opuštěné zemědělské nebo těžební pozemky. Jakmile se ve stohektarové smrkoplantáži ve střední poloze mimo výše uvedené extremity objeví několik buků nebo jedlí, je jen otázkou času (desítky až cca 200 let), než smrk z místa vytlačí). Např. v moravských Karpatech na většině středních poloh smrk ani prakticky nezmlazuje.
3) SMRK A KLIMA. Červen 2020 byl nejvlhčí červen za posledních 60 let, silně deštivý, přesto patřil k pětině nejteplejších za posledních 250 let (zdroj ČHMÚ) a postup kůrovcové kalamity v ČR jen nepatrně zpomalil (zdroj SVOL, oba zdroje z tohoto týdne). Během života smrku stačí JAKÉKOLIV období, kdy mu proschne jeho mělký kořenový systém, a končí, ať už "s pomocí" václavky, nebo kůrovce. Otázkou pouze je, jestli to na daném místě bude trvat několik let, měsíců či třeba let 15-20. Smrk obecný není a nikdy nebude dřevina adaptovaná na sucho trvající déle než několik týdnů, o tom nejlépe svědčí všeobecně známý zdroj jeho přirozeného rozšíření.
4) SMRK A INTERCEPCE. Marginalita. Vliv má pouze za zimních anticyklón, zatímco k rojení kůrovců v té době, jak známo, nedochází, přičemž k odpaření zimní vlhkosti stačí jeden dva týdny teplého jarního počasí - ještě před prvním výletem brouka.
Smrk nikdo zakazovat pravděpodobně nebude, pouze už nebude dotována jeho sadba (jak už funguje), a vlastníci se od něho budou přirozeně v rostoucí míře odvracet (i to už se děje). Ekologie neekologie, on je totiž zásadní rozdíl vymýtit les a zaplatit z něho byt pro dítě nebo nové auto, nebo nuceně vymýtit tentýž les a stěží pokrýt náklady na těžbu a nové zalesnění.
Nemáte žádnou možnost, jak toto zvrátit. Jedná se o přirozený ekosystematický návrat středoevropského lesa k jemu odpovídajícím podmínkám. A to žádné mínusování Pelíšků, pokračující prznění lesa tyrolským školkařským smrkem ani studenti nahnaní násilím na nucené práce nezmění - pouze to můžete oddálit.
Člověk s úrovní si z tebe udělá obrázek sám, ty ostatní stejně nemá smysl přesvědčovat.
Užijte si to tady, pánové. Na tomto webu už se můj příspěvek nikdy neobjeví.
Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar,
Martin Klewar