PRAHA Saunování je oblíbenou kratochvílí. Vlhko a vedro prospívají imunitě nebo pleti. V kombinaci vlhka a vysokých teplot si ale libují také dva obzvláště nepopulární druhy hmyzu: ze vzduchu útočí komáři, pozemní cestou to berou klíšťata.
Vydatné srážky střídající se s teplem vytvořily po šesti suchých letech ideální podmínky pro to, aby „krvesajové" převzali žezlo od lýkožrouta. Kůrovci naopak deště nesvědčí, takže lesníci si mohou trochu oddechnout. Ne že by kůrovec zmizel, ale nereplikuje své geny tak závratnou exponenciálou, jako když panovalo jeho oblíbené sucho.
„Již nyní je jasné, že letos proběhnou jen dvě rojení lýkožrouta, oproti minulým letům to znamená, že kalamita nebude eskalovat skokovou rychlostí. Nicméně se nezastaví, protože v přírodě zůstává enormně namnožená populace tohoto škůdce z minulých tropických období," řekl LN Petr Král, ředitel Vojenských lesů a statků.
V minulých letech vyvedl lýkožrout až čtyři pokolení, zpomalení dává víc času lesníkům, aby provedli potřebné sanace – a také stromům.
Naopak populační exploze komárů na jihu a východě republiky dosáhla kalamitního stavu, protože potomci se nasčítali. Samice kladou každý rok shluky vajíček a ta si umí počkat, až bude dost vody, aby se probrala k životu. Čtyři generace pisklavých letců trpělivě hibernovaly, a když letos do lužních luk a lesů dorazila voda z přívalových dešťů a lokálních povodní, líhnutí se spustila všechna najednou.
Za kalamitu se přitom bere stav, kdy v zastavěné části obce napočítá člověk víc než deset ječivých útoků za minutu.
Celý článek najdete v LN.
