Zuzana PETRŮ, moderátorka
Smíšené lesy místo jehličnatých vysazují pracovníci i studenti Mendelovy univerzity v Brně. Jehličnany jsou nedostatkem vláhy oslabené a častěji je napadá kůrovec. Listnaté stromynaopak vláhu zadrží.
Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka
Loni byl tady všude hustý les. Letos už jen holá mýtina. Smrky nedaleko Adamova zasáhlo nejdřív sucho a potom je dorazil kůrovec, případně vítr.
Lumír Dobrovolný, lesník, ŠLP Křtiny
Smrky mají mělký kořenový systém jak sami vidíte, takže oni v podstatě nedokáží využít tu vláhu z té spodní vody.
Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka
Několik zbylých smrků podle lesníka a výzkumníka Lumíra Dobrovolného nedožije konce letošního roku. Kromě toho, že zmizel kus lesa, mají lesníci i ekonomickou škodu. Jde do sta tisíců korun na hektar. Aby tomu do budoucna zabránili, vysadili studenti lesnictví na volném svahu nové sazenice. Místo jehličí budou mít listy a kořeny budou hlubší.
Jan Rozsíval, studen, Mendelova univerzita v Brně
Tohle je dub. Zde zalesňujeme jenom duby. Momentální situace nás nutí zalesňovat tímto způsobem, těmito dřevinami.
Lumír Dobrovolný, lesník, ŠLP Křtiny
Listnáči mají hlubší kořenový systém, takže jsou lépe schopni pracovat s tou podzemní vodou, jsou lépe přizpůsobené těm změněným klimatickým podmínkám.
Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka
Změna klimatických podmínek podle odborníků znamená, že roční úhrn srážek je pořád zhruba stejný, jen prší méně často a o to intenzivněji. Klíč ke zvládnutí sucha proto vidí v zadržování vody v krajině. Pomoct by měla celá řada opatření.
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
A směřují k hrazení bystřin a hrazení především strží, kdy pomocí hrazení strží my můžeme zase zachytit vodu v lese. No a pak jsou to opatření vyloženě technická, to znamená především výstavba malých vodních nádrží v lesích.
Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka
Ve vysazování listnáčů budou lesníci z Mendelovy univerzity pokračovat a chtěli by, aby se změna druhové skladby lesů rozšířila i do dalších míst v České republice. Přesto na připomínky sucha budou lidé v přírodě narážet. Co dokázalo sucho v kombinaci s kůrovcem zničit za pár měsíců, to teď bude dlouho růst, pokud se sazenice uchytí. Vzrostlý les jako na protější straně tady bude za 80 let. Barbora Měchurová, Česká televize.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
A o tom jak zadržet vodu v lesích teď s Petrem Kupcem z Lesnické a dřevařské fakultyMendelovy univerzity, dobrý večer.
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
Dobrý den.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
Na úvod, jak to vypadá s vodou v půdě v lesích letos, je ta situace vážná?
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
Tak já bych si dovolil říct, že ta situace vážná je, ta situace vážná je a ta otázka by možná neměla směřovat k tomu, jak vypadá ta situace s vodou v letošním roce, ale bavme se možná o posledních pěti, šesti letech, kdy nám voda v lesní půdě ubývá a ubývá nám zhruba takovým způsobem, že dnes můžu říct, že máme přibližně o 20 % vody v půdě v lesích méně, než třeba v roce 2010, 2011.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
Takže se dá říct, že letos je ta situace nejkritičtější zatím?
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
Těžko se dá říct, jestli ten letošní rok, ale ten trend je rozhodně klesající.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
Co je hlavní příčinou takového sucha?
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
No, příčina sucha všeobecně se dá říct, že je v tom, že a vlastně se naplňují ty prognózy předpovědí klimatologů, které říkali, že bude, řekněme, narůstat průměrná roční teplota a zároveň se změní distribuce srážek. Kombinace těchto dvou faktorů vlastně způsobuje, že ve skutečnosti vznikají dlouhé periody bez deště, zároveň s tím se zvyšuje, nebo prodlužuje vegetační období a ty dřeviny jako takové především jehličnaté vlastně vydýchávají, nemají dostatek vody.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
To znamená, že ty lesy, kde jsou jenom ty jehličnaté monokultury, tak potom tedy vymírají?
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
Není to tak jednoduché, ale v zásadě ano.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
A kde se stala chyba? Dalo se téhle situaci nějak předejít, dala se předvídat?
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
Předvídat. My víme, že změněnou druhovou skladbu v lesích máme možná nějakých 100, snad 150 let. Klimatologové předpovídali, že tento stav konání, tento stav počasí, který dneska vidíme přijde už někdy od 90., možná konce 80. let. Přesto, myslím, že v lesnictví to funguje stejně jako ve všech oblastech lidského života, dokud nedojde k markantnímu viditelnému problému, tak věci běží, nechávají se být. To znamená, na otázku, jestli se dalo té věci předejít, zřejmě ano, ale člověk se vždy chová tak, jak je mu pohodlné.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
Takže musely být lesy oslabené suchem a přijít kůrovcová kalamita.
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
Tak, tak.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
Aby se tedy něco začalo dít. V reportáži jsme slyšeli o opatřeních, které, která lesníci teď provádějí, to znamená výsadba smíšených lesů, ta asi přinese ty výsledky až za nějaké desítky let.
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
Máte pravdu.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
Takže jak účinné jsou třeba ty mokřady a nebo ty drobné nádrže vodní?
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
Víte, ona ta situace je asi taková. Pokud bychom se bavili o změně druhové skladby ve smyslu tedy návratu k těm původním lesům, je to dlouhodobý proces a je třeba si uvědomit, že nelze uplatnit plošně. To znamená, my tu skladbu musíme přeměnit postupně. Pokud se bavíme o těch technických opatřeních nebo biotechnických, pak tady jsou účinná velmi rychle, ale zase je to něco za něco. Znamená to do určité míry zábor lesní půdy, znamená to do určité míry řekněme urychlení nějakých správních procesů a tak dál a tak dál. To znamená, na otázku, zda pomohou ano, ale je potřeba býti v tom období velmi rychlí a velmi flexibilní.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
Dobře a dá se dělat ještě něco jiného, kromě těchto opatření zmíněných?
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
No. Ta otázka zase, dá se dělat něco jiného? Samozřejmě, existuje ještě celá řada dalších věcí kromě výstavby malých vodních nádrží a vyloženě vodohospodářských opatření se dá pracovat s dalšími objekty. Jsou to například odvodnění lesních cest, která dříve se zaúsťovala přímo do potoků a odváděla vodu okamžitě z lesů, dnes máme tendenci je dávat do nějakých takových drénů, případně do inudačních opatření. Jsou to opatření, řekněme, přímo v té těžební části lesní výroby, kdy podporujeme drobné mikrolie no a především je to samozřejmě péče o lesní půdu. Čili je třeba lesní půdu udržet v kondici.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
Já Vám děkuji. Naším hostem byl Petr Kupec z Mendelovy univerzity.
Petr Kupec, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, odborník na hospodaření s vodou v lesích
Děkuji za pozvání.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
A se suchem se v lesích pojí taky už zmiňovaná kůrovcová kalamita. Kvůli ní přijme kraj Vysočina od května další dva zaměstnance. Budou pracovat hlavně v terénu. Právě úředníků, kteří přidělují krajské dotace a státní peníze a zároveň kontrolují jejich využívání je málo.
Blanka POULOVÁ, redaktorka
Středa ráno a do terénu v lesích u Lipnice nad Sázavou vyrazili krajští úředníci na kontrolu.
Eva Horná, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství, Kraj Vysočina
Kolega se dívá v řadě, jak jsou vysázený buky lesní, to znamená počítá to množství. Druhý kolega dálkoměrem přeměřuje tu oplocenku, jestli ten počet sazenic je dostačující.
Blanka POULOVÁ, redaktorka
Kontrolory doprovází i lesní hospodář. Právě on je pro vlastníky lesů při kalamitách i sázení stromů nepostradatelný a taky zodpovídá za stav lesa. Zdeněk Ježek už 35 let spravuje lesyobcí u Lipnice nad Sázavou.
Eva Horná, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství, Kraj Vysočina
Tady je vidět i nová paseka, ta vznikla z důvodu nahodilé těžby?
Zdeněk Ježek, správce lesů obcí u Lipnice nad Sázavou
Ta vznikla z důvodu nahodilé těžby zhruba před třemi týdny a kůrovec.
Eva Horná, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství, Kraj Vysočina
Plánujete tedy zalesnění jakýma dřevinama?
Zdeněk Ježek, správce lesů obcí u Lipnice nad Sázavou
Tady necháme působit přírodu, protože je vidět přirozené svlazení smrků.
Blanka POULOVÁ, redaktorka
Do kopcovitého terénu hospodář mechanizaci pustit nemůže, vše zastane tažný kůň s kočím.
Miroslav, Dundáček
A protože tady je kamení, močály a tam by se asi traktůrek nedostal.
Blanka POULOVÁ, redaktorka
Kůň, to je jistota?
Miroslav, Dundáček
No, když ho neutopím.
Blanka POULOVÁ, redaktorka
I taková práce je na dotaci a tedy další úkol pro kontrolory. I vyvážecí souprava prošla kontrolou úředníků.
Jaroslav Voráček, oddělení lesního hospodářství a myslivosti, Kraj Vysočina
Na závěr každé kontroly, tedy po provedení venkovní a administrativní části se sepisuje protokol a jedno vyhotovení toho protokolu se předává vlastníkovi lesa.
Blanka POULOVÁ, redaktorka
Podle lesníků patří Vysočina mezi kraje nejpostiženější kůrovcem. I kvůli vysokému podílu smrků. Lesy v kraji zabírají přes 200 tisíc hektarů pozemku. Státu patří asi 39 %, drobných vlastníků jsou deseti tisíce. Každý z nich může žádat o dotace, minimální hranice je tisíc korun. Blanka Poulová, Česká televize.
