Lesy Budišova nad Budišovkou pracují podle desetiletého lesního hospodářského plánu, který je platný od 1. ledna 2013. Ten stanoví možnost vytěžit 50 000 kubíků dřeva po dobu deseti let. Už nyní je však jasné, že tato hranice bude pokořena s velkým předstihem, což do budoucna může znamenat velký problém.
Na vině je kalamita kůrovce a houby václavky, kvůli níž se v Budišově snaží poškozené stromy okamžitě zpracovávat.
„Plán je nastaven tak, abychom dřevo těžili, ale z lesa nebrali více, než je nutné. Během prvních třech let jsme vytěžili 33 tisíc kubíků. Neměli jsme jinou možnost. Napadené stromy musely být odstraněny. Do budoucna to pro nás může mít neblahé důsledky.
S takovým průběhem a tempem těžby v následujících přibližně třech letech nejspíš vyčerpáme výši povolené těžby a na několik let se dostaneme do situace, v níž nebudeme schopni nic prodávat," popisoval jednatel Lesů Budišov nad Budišovkou Miroslav Dušek.
Cena poškozeného dřeva jde dolů
Kalamita se podepisuje také na kvalitě smrkového dřeva. To poškozené se přitom nedá prodávat za plnou cenu.
„Tratíme zhruba pětistovku na kubíku. Po zdravém smrkovém dřevě je přitom největší poptávka. Aniž bychom chtěli, jsme v přetěžbě. Stromy musely být pokáceny a méně kvalitní dřevo je prodáváno pod cenou. Zdravé bychom určitě prodali dráž," pokračoval.
Ve stejné situaci jsou také jiné části republiky. Na některých místech se hromady vytěženého dřeva, které čekají na kupce, snaží ošetřovat. „K asanaci proti kůrovci se používají chemické postřiky, někde dřevo stříkají vodou, aby uvnitř nepraskalo. Tohle ovšem není náš případ. My se co nejrychleji pokoušíme pokácené stromy zpracovat a dodat odběrateli," mínil Miroslav Dušek.
Za problémy může několik faktorů
Kalamita kůrovce a václavky je pouze doprovodný problém jevu, který se nazývá chřadnutí smrku, s nímž se potýká jižní část Polska, západní Slovensko anebo například Slezsko, severní a střední Morava.
„Dalo by se říct, že se jedná o ekologickou katastrofu. Má několik faktorů. Podílí se na ní změna klimatu a nedostupnost živin, které jsou ve větší hloubce pod povrchem země, kam plytké kořeny smrku nedosáhnou. Oslabený strom poté napadají kůrovci a václavka," líčil jednatel budišovských lesů, jenž se vše pokusil demonstrovat na příkladu:
„Pokud jste zdraví a dostanete chřipku, tělo se s ní ve většině případů do několika dní bez problémů vyrovná. Jestliže jste ovšem chronicky nemocní a onemocníte chřipkou, následky mohou být daleko horší. Takový člověk může i zemřít. Podobné to je také u chřadnoucích smrků, které napadne kůrovec nebo václavka."
Vzhledem k tomu, že tato problematika trápí celý opavský okres, před dvěma lety v Budišově nad Budišovkou uspořádali velkou konferenci. Zájem o tuto akci byl obrovský.
„Konference nesla název Chřadnutí smrku v oblastní severní a střední Moravy. Organizovalo to Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů společně s Lesy ČR a některými dalšími společnostmi. Původně jsme počítali s účastí maximálně šedesátky lidí, ale nakonec jich přijelo sto osmdesát.
Byl to signál toho, že zájem o tuto problematiku je značný. Přednášela zde i řada odborníků," posunul se dále Miroslav Dušek.
Problémy hlásí i Lesy ČR
Jako vážnou situaci v opavském okrese související s kůrovcem vyhodnocují také Lesy České republiky. Loni na pozemcích nacházejících se v Moravskoslezském kraji a spadajících do jejich správy muselo být vykáceno 120 tisíc metrů krychlových napadeného dříví, především pak na Vítkovsku.
„Jedná se o nahodilou těžbu, jejíž výskyt nelze plánovat. Riziko pro letošní rok je v oblasti ve srovnání s loňským rokem přibližně dvojnásobné. Jestli bude nutné vytěžit dvojnásobné množství napadených stromů nebo se naopak podaří situaci udržet ve stejné výši či mírně zlepšit, bude záviset i na průběhu počasí," vysvětloval tisková mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová, která ještě uvedla:
„Vlhký rok s normálním průběhem teplot by mohl znamenat zlepšení, ale v případě opakování toho loňského by byl úspěchem i nárůst nižší než dvojnásobný."
Podle Evy Jouklové Vítkovsko spadá do jádra kalamitní oblasti, v níž je problémem zejména výrazný nedostatek srážek, které vyvolávají souběh působení následujících činitelů sucha, václavky a kůrovce: „Opavsko prošlo kůrovcovou kalamitou v devadesátých letech minulého století, situace je proto lepší hlavně s ohledem na vyšší podíl mladších porostů v této části regionu.""
