logo Silvarium tisk

Zlatohorsko – Ještě nedávno zelené kopce mění svou barvu na hnědou a rezavou, někde jsou úplné holiny s mořem pařezů. Tak vypadají lesy v okolí Zlatých Hor. Zdejší smrkové porosty vysílené dlouhodobým suchem napadl ve velkém kůrovec. Lesníci s kalamitou bojují, ta však není zdaleka u konce. Před očima se tak mění celá krajina.
V porostech v okolí Dolního Údolí nebo na hoře Příčná zejí mezery po odtěžených stromech. „To všechno je kůrovec, kalamita je tu všude. Lesy jsou zasažené od Biskupské kupy přes Příčnou až po Rejvíz. Napadená je smrková monokultura vysázená v padesátých letech minulého století," konstatoval starosta Zlatých Hor Milan Rác.
Krizová situace trvá dva roky a zdaleka není u konce.
„V městských lesích máme šest až sedmkrát vyšší těžbu než obvykle. Pořád se těží ve velkém," řekl Milan Rác.
Plný rozsah problému se vyjeví o pár kilometrů dál. V okolí Petrovic na Krnovsku zbyly z hlubokých lesů kilometry holin. Jen vloni bylo na území Lesní správy Albrechtice, pod niž Petrovice spadají, vytěženo přes půl milionu kubíků kůrovcového dříví.
Pro srovnání: v roce 2010 to byla pouhá desetina.
Za loňský rok tak vznikly holiny na 810 hektarech půdy.
Tato plocha odpovídá obdélníku o šířce dva a délce čtyři kilometry. „Na řadě míst musely být těžby kvůli ochraně lesa plošné," sdělila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Mezi kopci se stále rozléhá zvuk motorových pil následovaný praskáním stromů, které padají k zemi. Okolo cest leží hromady kulatiny, kterou nákladní auta odvážejí pryč.
Obyvatelé Petrovic hovoří o katastrofě. „Loni to všechno začali bourat. Podívejte se, jak ty holiny vypadají. Je to něco strašného. Těch pár zdravých stromů, co na holých pláních zůstaly, polámala vichřice," posteskla si Jarmila Fukanová.
„Jak se člověk rozhlíží, ještě toho tady je. To je všechno rezavé. Tam, kde jsem chodil na hřiby, jsou dnes holé planiny," ukazuje její soused. „Petrovice bývaly nejhezčí obec na Bruntálsku. A teď se na to podívejte, je to smutný pohled," dodala Jarmila Fukanová.
Problém nastal po velkém suchu posledních let, které stále trvá.
„Klimatická změna pokračuje, vysychají dokonce i studny. Smrky i další dřeviny nemají dostatek vody, napadá je kůrovec, kořeny houba václavka a vysílené stromy se těmto škůdcům prostě neubrání," objasnila Eva Jouklová.
Na problém upozorňuje i Hnutí DUHA. „Apelujeme na zavedení takového hospodaření, které povede ke zlepšení odolnosti lesů v celé republice. Masivní hynutí smrků na Jesenicku je jedno z posledních varování, že musí dojít k rychlé změně," řekl Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy. Tu hnutí spustilo na stejnojmenném webu.
Státní podnik v krizových lokalitách pokládá tisíce lapáků, instaluje lapače či posílil personál, který vyhledává napadené stromy. Smrkové monokultury by se na Zlatohorsku obnovovat neměly. „S přírodou bojovat nelze a ani nechceme, měníme tedy druhovou skladbu lesů. Vysazujeme je smíšené," uzavřela mluvčí Jouklová.

***

PROBLÉMY SE SMRKY

V současnosti roste více než polovina smrkových porostů v Česku v nevhodných klimatických podmínkách.

V roce 2060 se mimo vhodné podmínky bude nacházet osmdesát procent stávajících smrkových porostů.

Je nutné citelně snížit zastoupení smrků ve středních polohách a změnit postupy jejich pěstování.

Problémy se smrkovými porosty se budou velmi pravděpodobně opakovat v dalších regionech.

Řadu smrkových porostů se již nepodaří dopěstovat do mýtného věku.

1529 tisíc m3 kalamitní těžba v Nízkém Jeseníku v roce 2017

1082 tisíc m3 těžba při kalamitě v Národním parku Šumava v letech 2008–2012

LÝKOŽROUT SMRKOVÝ

Malý nenápadný černohnědý brouček dorůstající velikosti čtyři až pět a půl milimetru.

Rojí se od konce dubna do začátku května. Napadá poškozené nebo poražené stromy. Jeho larvy se živí lýkem stromu, které zajišťuje transport vody a živin ve stromě. Strom nakonec uhyne.

Pokud brouk při zavrtávání do kůry naruší pryskyřičné kanálky, strom jej zalije mízou a brouk uhyne. Jestliže je však strom oslabený či kůrovec přemnožený, strom se ubránit nedokáže.

Kalamity na severovýchodní Moravě a ve Slezsku v poslední době způsobuje lýkožrout severský. Protože se jedná o nově rozšířený druh, obrana vůči němu je výrazně složitější.

ZDROJE: BUDOUCNOST HOSPODAŘENÍ SE SMRKEM V OBDOBÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH KLIMATICKÝCH ZMĚN. ČASOPIS LESNICTVÍ 3/2017, WIKIPEDIA.ORG A KUROVCOVEINFO.CZ, WWW. NPJESENIKY. INFO

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě