logo Silvarium tisk

Hektary lesa požírá kůrovec. Za několik málo let budou někde namísto lesů jen holiny nebo porosty suchých mrtvých stromů. To bude mít zásadní dopad na stav podzemních vod a sucho, které nás trápí už teď, přeroste v ekologickou katastrofu. Pocítí to i ekonomika státu.

"Takový chmurný scénář načrtl ředitel Lesního družstva obcí Přibyslavska Jiří Svoboda, který je zároveň členem republikového sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) a odborník na kalamitní situaci lesů v Kraji Vysočina.

Vlastníkům lesů hrozí krach

„Situace je v celé republice zoufalá. Vysočina na tom není zas úplně nejhůř, ale ani tady nemáme důvody k optimismu. Když chci prodat kůrovcové dřevo, neptám se na cenu. Je to zbytečné. Cena toho dřeva je pod polovinou původní výkupní ceny. Dřevo se nedá prodat. Těžba kůrovcového dřeva se počítá v řádu desítek milionů kubíků. Odhady kůrovcové kalamity na Vysočině pro rok 2019 hovoří o 5 až 6 milionech či dokonce 10milionech kubíků kůrovcového dříví. To je objem, který nelze prodat a co hůř ani nakonec vytěžit a odstranit z lesa. Půlka nemocných suchých stromů zůstane v lese stát a majitelé lesů čekají obrovské ztráty, nakonec ekonomický krach" konstatoval Svoboda.

Podle jeho názoru nás čeká v budoucnu ekologická katastrofa. „Odlesnění krajiny znamená automaticky ztrátu vodních zdrojů," zdůraznil Svoboda. Jak podotkl, za špatný stav lesů nejsou vinni automaticky jejich vlastníci, protože se o nové stromy špatně starají. Kůrovec dneska napadá stromy staré 70 let. „Východisko z toho je jediné. Ministerstvo zemědělství najde rychle peníze, ale také cesty, jak zabránit ekonomickému kolapsu vlastníků lesů a přiměje je k tomu, aby holé plochy znovu zalesnili, protože to stojí desítky tisíc korun. SVOL již sepsal petici, na které je minimálně 12 tisíc podpisů, takže se tím politici zabývat musejí," zdůraznil Svoboda.

Podle jeho odborného názoru se holé planiny po pokácených stromech samy nezalesní náletovými sazenicemi. Naopak se z nich stane poušť, kde nevyroste už nic. Změní se tím klima v zemi. Sucho bude stále horší. „Jednou z možností likvidace kůrovcového dřeva je spálit ho v elektrárnách místo uhlí. Zároveň by si měla dát pohov inspekce životního prostředí, která vlastníkům lesů jen umí sázet pokuty a nutí je, aby byli ještě v horší situaci, než jsou," nastínil Svoboda možnost, jak se nemocného dřeva zabavit s tím, že ve stejné situaci jsou také okolní státy nejen Česko.

Sazenice stromků chybějí

Další problém, který se podle Svobody rýsuje na obzoru, je nedostatek sazenic. Lesní školky jsou podle Svobody nasměrované takzvaně na mírové doby. Nemají dost sazenic, nemají plochy, kde by se dalo sázet a dokonce ani dostatek lidí, kteří by stromky sázeli. Podle jeho názoru je v současné době na tom, co do kůrovcové kalamity v kraji Vysočina nejhůř Telčsko a Třebíčsko. „Tam stojí v lese milion kubíků kůrovcového dřeva už teď. Majetek Lesního družstva obcí je ve výši nad 600 metrů, kde není tak teplo a vlhko," podotkl Svoboda. Jak dodal, je velkým plusem pro LDO Přibyslavska, že má vazby na zpracovatele dřeva, vlastní auta, lidi, a 45 procent obratu mimo les v oblasti rybníkářství a nemovitostí. Podle Svobody z této katastrofální situace plyne do budoucna i poučení. „Nesázet monokulturní lesy, ale lesy smíšené. Takže je šance, že když jeden druh stromů napadne parazit, další přežijí," vysvětlil Svoboda.

„Tato kalamita je důkazem, jak dopadnou věci, když se řídíme striktně předpisy a vynecháme zdravý selský rozum. Rigidní přístup státu, respektive státní organizace, se podílel jak na vzniku této kalamity, tak na prohloubení špatné situace na trhu se dřevem," dodal starosta Přibyslavi Martin Kamarád.
Špatná skladba lesů

„Lesy v kraji Vysočina jsou hmyzími škůdci v letošním roce asi nejpostiženějším krajem v ČR. Důvodů tohoto stavu je několik, ale těmi nejdůležitějšími jsou klimatické změny v posledních třech letech a druhová skladba lesních porostů. Klimatické změny byly již mnohokrát popsány v médiích, jsou momentálně dané a nelze je v krátkodobém horizontu vyřešit. Co se týká druhové skladby, je situace o něco složitější," informovala Radka Nastoupilová tisková mluvčí České inspekce životního prostředí.

„Dnes postižené lesní porosty byly zakládány před zhruba 80 lety za jiných klimatických a společenských podmínek. Dnešní skladba lesů na Vysočině je tak zastoupena převážně jehličnatými dřevinami, především smrkem ztepilým, jehož podíl v rámci všech dřevin se blíží 80 procentům," přibližuje Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě.

Podle Lesů ČR se ve státních lesích na Vysočině například od počátku letošního roku do léta těžilo přes 300 tisíc kubíků dřeva, které napadl kůrovec. Loni to bylo přes 200 tisíc za celý rok. Podle České inspekce životního prostředí to bude příští rok ještě horší.

Komentáře  

+2 # BIRKE 2018-11-13 08:13
Je tady zase , zase se hledá příčina kalamity v suchu . Sucho je druhotný faktor , na prvním místě je zanedbání péče o les , včasná likvidace jednotlivých kůrovcových stromů .
Včasná likvidace nahodilých vývratů.
-3 # Vladimír Pelíšek 2018-11-13 10:12
Říkáte totální nesmysl. Podle této "logiky" tady můžeme mít klima jako ve Středozemí, ale pokud si budeme hlídat "čistotu v lese", tak v něm můžeme mít klidně 70% smrku, že?
Vždyť to je totální hloupost. Hledáte důvody v "zanedbání péče", jen abyste nemuseli přiznat, že vysazujete naprosto nevhodnou skladbu dřevin. Kdo si myslíte, že vám to ještě - kromě vaší uzavřené skupinky vyvolených - ještě baští??
Jeďte se podívat na Vysočinu, do Beskyd, na severní Moravu. Tam se až na výjimky nic nezanedbalo, les se uklízel stejně jako za Husáka, dokud bylo kůrovce málo, skoro vždy se to včas odhalilo a vytěžilo.
Jenže za toho Husáka bylo o tři stupně chladněji a pršelo. Smrk měl vodu a z vody pryskyřici, kůrovce zaléval a přežil. Dnes je tam půdní profil vyschlý do jednoho metru a hlouběji, takže stačí pár brouků a nic jim nezabrání, aby strom za pár týdnů zničili - je to pro ně prostřený stůl.
+6 # BIRKE 2018-11-13 10:39
Nesmysl píšete Vy , jsem dřevorubec více jak 30 let . Pouze sděluji zkušenost se zpracováním kůrovcové hmoty , vemte teoretickou věc včasného zpracování kůrovčáků jako základ . Když by každý včas řádně zpracoval provedl asanaci jak loupání nebo chemicky , tak z čeho by se brouk masivně rozšířil ? Stát jako takový zanedbal legislativní pravidla , jako zřizovatel LČR s.p. přímo dopustil aby došlo ke kalamitnímu stavu . Sucho je druhotný faktor to je jisté . Sucho podpořilo masivní šíření kůrovce .Už jsem to tady psal , v našem lese cca 5 ha na kopci se nám dařilo držet brouka v lapácích pak se to chemicky ošetřilo a klid . V srpnu přišla invaze brouka od souseda který se na to vysral aby něco sdělal rezignoval jelikož vedle jeho majetku bylo sežranejch deset ha jak ve státním tak obecním lese .
+1 # Vladimír Pelíšek 2018-11-13 10:55
To, co říkáte, je sice pravda, ale pořád řešíte druhotný problém. Říkáte, že jste všechno měl pod kontrolou a brouk k Vám přišel od souseda - proč ne. Jenže jak chcete brouka uhlídat za situace, kdy máte na tisících kilometrů čtverečních smrk ve stavu hraničního stresu, v dlouhodobě vyschlé půdě, vystavený vysokým teplotám?
Takováto situace je zkrátka neudržitelná. Vždyť za takové situace stačí naprostá maličkost, vždycky se najde nějaký "soused", který si nevšimne pár napadených smrků, nebo o čtrnáct dní prošvihne rojení - a pak se to rozběhne jako lavina.
Jsem z oblasti, kde je držba lesů velice rozdrobená, takže je běžné, že o hektar porostu se dělí i tři vlastníci. Jak chcete prakticky zajistit, aby se včas domluvili a každý z nich včas napadené stromy zlikvidoval?
Vždyť to není možné.
Proč se nechcete vzdát smrku? Copak nechápete,v jak notoricky rizikových, mezních podmínkách je v ČR pěstován? Copak neznáte studie staré už desítky let, o tom, jakému jsou jeho porosty u nás vystaveny stresu?
Pěstovat smrk, jak píšete, je jako sedět na sudu se střelným prachem a doufat, že kolem nepůjde žádný kuřák a neodhodí nedopalek.
Není lepší sedět na něčem jiném než na sudu se střelným prachem? Zůstává i za dnešních podmínek skutečně smrk "výnosovou dřevinou"?
+3 # Podhorský 2018-11-13 12:55
Dobrý den, sdělím své zkušenosti ohledně sucha a smrku z nejbližšího okolí mého bydliště. 50 m nad mojím domem tento rok uschly všechny smrky které v tomto lese rostly. Nezahubil je však kůrovec, ale sucho. Porost je starý cca 100 let. Smrky rostly jako příměs v smíšeném listnatém lese složeném z habrů, buků, jasanů, lip, javorů... Déle v okolí na některých místech uschli plošně mlaziny i z přirozené obnovy. Třicetileté porosty kompletně suché. Bez kůrovce. Nadmořská výška od 425 m do 550. Severní část Českého středohoří. Dalo by se říct, že tu od roku 2014 pořádně nezapršelo. Tento rok vlastně nepršelo ani nesněžilo vůbec. Přesto se v okolí i v nm. pod 400 m zalesňuje velice často plošně smrkem, sem tam kotlík buku, který se ale moc nevysazuje, naštěstí se téměř všude kde je to možné živelně zmlazuje sám.
+8 # ToPi 2018-11-13 15:35
Dobrý den, sucho je faktor primární, rozvoj kůrovců je faktor sekundární. Bohužel potom nejprve došlo k hrubému zanedbání ochrany lesa především na severní moravě a následně ke zhroucení celého trhu se dřívím.Výsledek je katastrofa v lesích, se kterou se samozřejmě lesníci umí vyrovnat a lesy obnovit vhodnými postupy a stanovištně vhodnými dřevinami.Myslím si, že již o tom, co a kdo za to může se toho tady už napsalo dost, nyní je doba pro hledání výhledového řešení do daleké budoucnosti, aby naše lesy byly zdravé (ekologicky stabilní), byly skutečným národním bohatstvím a plnily všechny funkce lesů jak vlastníkovi, tak i běžnému návštěvníkovi lesa, resp. celé společnosti. Národ a naši politici by si to právě teď měli silně uvědomit a lesníky, vlastníky lesů, lesní školkaře a všechny ostatní zainteresované odborníky v tomto úsilí podpořit a ne si dělat mezi resorty naschvály a hledat důvody proč to nejde. Potom by bylo všechno v pořádku, jen mít chuť se k tomu postavit čelem a hledat obyčejnou logiku..Přechodné snížení stavů spárkaté zvěře na stav minimální na období nejméně 20 let je pro finančně únosnou obnovu listnatých a melioračních a zpevňujících jehličnatých dřevin nutnost!!!Jedná se o přírodní i surovinovou katatstrofu.Podle mého názoru ta problematika po odfiltrování nejrůznějších disproporčních lobby není vůbec složitá.
+4 # Vladimír Pelíšek 2018-11-13 17:35
Pánové Topi a Podhorský, to jsou cenné informace, díky za ne. Ano, to je presne ono, tam se musi zacit - nejdřív aspoň přechodná redukce zvěře. A o tom smrku usychajicim i bez kůrovce jsem jeste neslysel - pak je ale situace jeste horší:-( Soused ma dvacetiletou smrkovou kulturu, zatim mu uschla tak pětina, ale jeho OLH mi nedávno na rovinu řekl, ze počítá s tim, ze to vsechno odejde do 10-15 let. Ale zatim to stíhá obnovovat bukem a jedli. A to u nas prsi, i kdyz možná tak max půlka, co obvykle. Nejsou to vesele vyhlídky.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě