"Suché a teplé jaro se začíná negativně projevovat v lesích na Litoměřicku. Jejich správci se nejvíce strachují o nové porosty a jehličnany, které nedostatek vláhy snáší mnohem hůř než listnaté stromy a chřadnou.
„Vysazené mladé kultury nejsou ještě dostatečně zakořeněné a sucho je ohrožuje extrémně. Dochází tak k vysokým ztrátám a výsadba se musí opakovat," vysvětluje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Lesníci v litoměřické správě letos vysadili statisíce nových stromů. Podle lesního správce Petra Tendlera během března a dubna jen v revírech na Úštěcku přibylo 110 tisíc převážně listnatých stromů. „Naštěstí je současné sucho zatím nepoškodilo. Pokud ale bude trvat déle, je pravděpodobné, že všechny nevydrží," obává se Tendler s tím, že náhradní výsadbu by museli lesníci provést až v příštím roce.
V celé republice je totiž nyní nedostatek sazenic. Velké množství jich putovalo na kalamitou postiženou Moravu a dodavatelé je i kvůli loňskému suchému a teplému roku nestíhají produkovat v požadovaném množství.
Lýkožrout smrkový se často lidově označuje prostě jako kůrovec. Je malým nenápadným broučkem. Tělo je válcovité, černohnědé zbarvené, lesklé, se světle žlutými chloupky. Dorůstá velikosti 4 - 5,5 mm. Foto: archiv Deníku
Nedostatek vody v půdě ale ohrožuje i vzrostlé stromy, které nejsou schopny vytvářet obranné látky, čímž se snižuje jejich imunita. „U jehličnatých stromů, zejména smrků s povrchovým kořenovým systémem, dochází nedostatkem vody k jejich oslabení a napadení škůdci, jako je kůrovec," říká Jouklová s tím, že populace kůrovce na Litoměřicku je zatím v základním stavu.
Kombinace dlouhotrvajícího sucha a vysokých teplot společně s nedostatečnou prevencí však podle mluvčí lesů riziko kůrovcové kalamity zvyšuje i na Litoměřicku. V okrese lýkožrout ohrožuje zejména souvislejší porosty, jedná se například o lesy na Úštěcku a nad Litoměřicemi v okolí Rýdeče a Tašova.
V boji s dřevokazným hmyzem pomáhají lesníkům i takzvané lapáky. Pokácené stromy chemicky ošetří a nalíčí je na kůrovce, který když na kmen nalétne a pustí se do lýka, zahyne. „Opatření spočívají v pravidelných kontrolách, instalaci lapáků a feromonových lapačů a také včasném odvozu napadeného dřeva z lesa," vysvětlil Tendler.
Smrků ubývá
Další metodou, kterou se správci v posledních letech snaží chránit lesy před náchylností k chorobám i před výkyvy počasí, je postupná výsadba druhově pestřejších lesů.
V současnosti tvoří porosty v lesní správě Litoměřice přes 50 druhů dřevin. „Podíl zastoupení smrku v péči lesní správy Litoměřice se dlouhodobě snižuje na úkor listnatých dřevin. V letech 1997 až 2006 byl smrk zastoupen 17,3 procenta, nyní je jeho zastoupení 13,8 procenta," poznamenal lesní správce Petr Tendler a dodal, že podíl všech jehličnatých dřevin v lesích Litoměřicka se za stejné období snížil z 39 procent na 31 procent.
