Najštejnské bučiny, Drmalské lesy a Hovězí skály se stanou přírodní památkou.
Krušnohoří v posledních letech přestává být popelkou s pověstí mrtvé krajiny a láká čím dál více přírodovědců i ochránců přírody, kteří v něm nacházejí skutečné poklady. Seznam těch nejvzácnějších se tento rok rozšíří i o tři přírodní památky z Chomutovska.
Ústecký kraj se rozhodl zařadit útvary Najštejnské bučiny, Drmalské lesy a Hovězí skály mezi zvláštně chráněná území se statutem přírodní památky. Území, které vede v úsecích od obce Blatno přes Jirkov až do Vysoké Pece se totiž může pochlubit řadou rarit, což prokázaly i loňské průzkumy biologů a dalších odborníků. „Ty se zaměřily především na výskyt ohrožených druhů hmyzu, hub a obratlovců," popisuje mluvčí Ústeckého kraje Lucie Dosedělová. V lesích můžete narazit třeba na kriticky ohroženého kovaříka fialového, modráska bahenního nebo na zástupce hmyzí říše, kteří jsou v naší zemi takovou vzácností, že nemají ani český název, jako třeba brouk z čeledi kovaříkovitých Stenagostus rhombeus.
Navržená území zároveň pokrývají staré a silné lesní porosty, které si zaslouží speciální ochranu. Podle vedoucí přírodovědného oddělení chomutovského muzea Čestmíra Ondráčka jsou cenné zvláště zdejší buky. „Drmalské lesy mají zachovaný nádherný starý bukový porost, který býval kdysi pro krušnohorskou krajinu typický," vysvětluje Ondráček. V minulém století ale krajinu zdecimovala těžba a ustoupit jí musel i původní porost. Bučiny a občasné jedle nahradily smrky a modříny.
Lesy mají přísnější ochranu. Lidé se omezení bát nemusí
„Modřín je přitom úplně cizí dřevina, která podstatným způsobem mění ráz této krajiny včetně živočichů. Bohužel se i dnes stává, že se poražený buk nahradí právě modřínem," poznamenává Čestmír Ondráček. Zvýšená ochrana území proto míří k tomu, aby původní porost i do budoucna alespoň v části Krušných hor zůstal.
Tam, kde se radují ochránci přírody z nových území pod ochranou, mají už povětšinou menší radost obce a obyvatelé, kteří blízko nich žijí. Často je totiž pravidla ochrany omezují. V tomto případě ale obce komplikace nečekají. Území už totiž dávno chráněná jsou, a to velmi přísně. Od roku 2013 jsou součástí evropsky významné lokality Východní Krušnohoří a Natura 2000.
Podle starostky obce Blatno Ivety Houfové Rabasové obce příliš neovlivňuje ani stávající ochrana, protože chráněné území lidská sídla spíše jen lemují a například na možnosti výstavby nemají žádný zásadnější vliv.
„Větším problémem je pro nás třeba řeka Bílina, která protéká osadami a vlévá se do jirkovské nádrže na pitnou vodu, a kterou proto musíme hlídat," vysvětluje blatenská starostka.
