Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) v pondělí v Hradci Králové pověřil řízením státního podniku Lesy ČR stávajícího ředitele lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáše Pospíšila.
Pospíšil převzal řízení podniku po generálním řediteli Danielu Szórádovi, kterého ministr v pátek odvolal kvůli kůrovcové kalamitě. Výběrové řízení na nového ředitele podniku Milek zatím vypisovat nehodlá.
Fakta
Tomáš Pospíšil (45)
Tomáš Pospíšil převzal vedení podniku Lesy ČR po generálním řediteli Danielu Szórádovi, kterého v květnu 2018 odvolal ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO).
Pospíšil dosud působil jako ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR. Funkci převzal v lednu 2018.
Do Lesů ČR nastoupil Pospíšil v roce 1998 nejprve jako adjunkt, později jako revírník v Loučné nad Desnou. Mezi lety 2004 a 2012 pracoval jako tamní lesní správce. Poté působil na pozici zástupce ředitele a následně i jako šéf krajského ředitelství Lesů ČR.
Pospíšil vystudoval obor lesnictví na Mendelově univerzitě v Brně, krátce studoval i na univerzitě v Idaho.
Hlavním úkolem podniku pod Pospíšilovým vedením podle ministra bude „maximálně využít veškeré těžební kapacity, abychom zamezili šíření kůrovce". Podobně se vyjádřil také Pospíšil.
Opatření k likvidaci kůrovcové kalamity hodlá Milek představit v úterý odpoledne po jednání meziresortní skupiny, které se zúčastní i premiér v demisi Andrej Babiš a ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec.
Už teď je podle ministra jisté, že kalamita nepůjde zvládnout za několik měsíců. „Kalamita je tak rozsáhlá, že to bude trvat minimálně rok dva," řekl. Uvedl, že problémem je nedostatek pracovníků, v lesnickém oboru v tuzemsku nyní chybí asi čtyři tisíce lidí.
Milek také potvrdil, že krizovým manažerem Lesů ČR pro zvládnutí kůrovcové kalamity bude Ludvík Řičář, dosavadní krajský ředitel Lesů ČR v Liberci. „Bude se věnovat těm nejsložitějším lesním správám, které jsou na střední Moravě," řekl Milek k Řičářově roli. Jeho konkrétní postavení ve struktuře podniku i působení v Liberci se podle ministra ještě budou řešit.
Milek nemá informace, že by někdo ze stávajících členů nejvyššího vedení státního podniku chtěl rezignovat.Hlavní úkol: kůrovec
Lesy ČR půjdou při řešení kůrovcové kalamity podle nového šéfa podniku Pospíšila cestou jednání se svými smluvními partnery, posilováním vlastních kapacit a přímým nákupem služeb.
Jde mimo jiné o lidskou pracovní sílu a těžařskou techniku. „Pokračujeme v nahodilé těžbě kalamitního a kůrovcového dříví a v pěstebních pracích, také v ochraně lesa. S ministerstvem zemědělství a dalšími institucemi i smluvními partnery připravujeme různé varianty řešení důsledků vývoje letošního počasí," uvedl Pospíšil.
Současné teplé počasí s nedostatkem srážek je podle Pospíšila velmi příznivé pro vývoj škůdců. Připomněl, že situace Lesů ČR je při rychlém řešení kůrovcové kalamity komplikovaná, protože podnik je zadavatelem podle zákona o veřejných zakázkách.Podle Milka dosavadní ředitel podniku přemnožení kůrovce nezvládl
Szórádovo odvolání podle ministrova pátečního vyjádření s politickou situací nijak nesouvisí. Ředitel Szórád měl pochybit, když podle šéfa resortu vytvořil v lesích nekoncepční a zanedbanou situaci, kdy se přemnožil kůrovec.
S tím ale Szórád nesouhlasí. Podnik podle něj dělal pro zvládnutí kůrovcové kalamity maximum. „Důkazem může být to, že situace (v lesích státního podniku) je fakticky shodná nebo velmi podobná jako u jiných vlastníků," řekl.
Výběrové řízení na nového ředitele nechce Milek zatím vypisovat, chce ho nechat na svém nástupci ve vládě s důvěrou Poslanecké sněmovny. Kdyby jako ministr zemědělství pokračoval, pak řekl, že by „vypsal výběrové řízení co nejrychleji". Piráti chtějí kvůli lesům mimořádnou schůzi
Kvůli přemnožení kůrovce chtějí zase Piráti iniciovat svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, která by měla změnit přístup k lesnímu hospodářství v Česku.
Když ministerstvo kvůli kůrovci odvolalo Szóráda, bylo to podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Radka Holomčíka (Piráti) poprvé, kdy resort připustil, že univerzálním viníkem loňské kůrovcové kalamity na severu Moravy a ve Slezsku není jen klimatická změna. „Pokud ministerstvo náhle změní oficiální verzi příběhu, je zde silné podezření,
že celou dobu veřejnosti lhalo. To je velmi závažná situace," dodal.
Milkovo ministerstvo by podle poslance mělo vysvětlit, proč nezasáhlo dříve a jak se k situaci stavěla dozorčí rada státního podniku. „Pokud došlo k selhání na straně ministerstva, je třeba vyvodit personální důsledky i tam," dodal Holomčík.
Kůrovcová kalamita se zejména na východě země stále zvětšuje. Je to mimo jiné důsledek sucha posledních let. Ministerstvo ji označuje z hlediska rozsahu za největší v novodobé historii českého lesnictví.
Nyní jsou v lesích Lesů ČR úmyslné těžby dřeva zastavené a podnik se soustřeďuje na nahodilé těžby dřeva napadeného kůrovcem. Ve vyšších nadmořských výškách podnik dodělává těžbu stromů poničených větrnými kalamitami. Mimo kalamitních těžeb podnik dělá v lesích jen výchovné probírkové zásahy v porostech do věku 40 let.
