Přihlásit

Lesy a půda pomohou v boji s klimatem. Česko se zaměří na listnáče (euractiv.cz)

Lesy vytvářejí i pohlcují oxid uhličitý, který zapříčiňuje globální oteplování. K vyrovnání této rovnováhy pomáhá evropská legislativa, aby i lesní hospodářství a zemědělství přispívaly k závazkům EU v boji se změnou klimatu. A bude tomu tak i po roce 2020. Co zůstane při starém a jaká nová opatření lze od novely nařízení pro sektor LULUCF očekávat?

EU se ve svých klimaticko-energetických cílech a podpisem Pařížské dohody o ochraně klimatu zavázala snížit emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Přispět k tomu mají všechny sektory, které do větší či menší míry negativně ovlivňují životní prostředí.
Tedy i ty, na něž se v současné době nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) jako například oblast dopravy, budov, zemědělství či nakládání s odpady. V rámci non-ETS sektorů má do roku 2030 dojít prostřednictvím sdíleného úsilí členských států ke snížení emisí o 30 % oproti úrovním z roku 2005.

Jednou z takových oblastí je i lesnictví a využívání půdy. Kácením lesů, změnou lesní půdy na ornou a chovem dobytka či pěstováním zemědělských plodin se totiž do ovzduší dostává škodlivý oxid uhličitý, který přispívá ke zvyšování teploty planety.

Zdravé lesy však zároveň pomocí zalesňování a udržitelného obhospodařování půdy CO2 z atmosféry pohlcují a ukládají. Podle Eurostatu dojde v EU každý rok pomocí činnosti lesů ke snížení 11 procent celkových emisí skleníkových plynů, což představuje 4 419 milionů tun skleníkových plynů.
Urbanová: Ke snižování emisí skleníkových plynů v EU nedochází dostatečně rychlým tempem. Je proto nutné v maximální míře využít potenciálu pohlcování uhlíku prostřednictvím sektorů LULUCF.

Unijní nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) proto usiluje o to, aby členské státy povinně kompenzovaly kácení lesů výsadbou nových stromů nebo zlepšením obhospodařování existujících lesů, zemědělské půdy a luk.

Výsledkem takového vyrovnávání má být nulový (čistý) zůstatek CO2, který by měl být započítán do evropských i globálních závazků EU v oblasti zmírňování změn klimatu.

Vzhledem k tomu, že ke snižování emisí skleníkových plynů v EU nedochází dostatečně rychlým tempem, je nutné v maximální míře využít potenciálu pohlcování uhlíku prostřednictvím sektorů LULUCF. Nařízení LULUCF je proto jedním z klíčových prvků evropského klimaticko-energetického balíčku pro rok 2030," říká Barbora Urbanová, ředitelka Centra pro dopravu a energetiku (CDE).

Česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL), která se klimatu věnuje v Evropském parlamentu (EP), rovněž považuje tento krok za přínosný. Limity vidí v benevolenci konečného znění předpisu, který podle ní zvýhodní ty státy, které mají hodně lesů, ale zároveň velké emise.
Čím víc, tím líp

Konečná naopak vítá rozšíření okruhu oblastí LULUCF, které se budou započítávat do klimatických závazků. To oceňují i odborníci.

Započítávání se bude vztahovat na zalesněnou a odlesněnou půdu, obhospodařovanou ornou půdu a pastviny.

K závazkům mají přispívat i výrobky z vytěženého dřeva, které mají rovněž klimatické výhody. Pokud se využívají jako pelety nebo nábytek, mohou uchovávat uhlík, který stromy absorbovaly.

Český europoslanec a místopředseda výboru pro životní prostředí Pavel Poc (ČSSD, S&D) sice nový předpis pro LULUCF považuje za „transparentnější a vcelku realistický." V umožnění používat dřevo jako obnovitelný zdroj však vidí limity.

V této souvislosti vzniká neuralgický bod v podobě celkového zvýšení emisí, pokud se jedná o import těchto materiálů ze třetích zemí, který dostatečně vyřešen není," upřesnil Poc.

Zohledňovány začnou být i emise z používání biomasy, na něž se dosud taková povinnost nevztahovala. Kvůli využívání biomasy například pro výrobu biopaliv se totiž půda využívá jinak než běžným způsobem – například přeměnou lesa na zemědělskou půdu, což může přinášet dodatečné emise.
Využívání bioenergie je zdrojem přímých i nepřímých emisí skleníkových plynů. Je zapotřebí, aby nové nařízení LULUCF obsahovalo taková opatření, která zajistí, že využívání bioenergie nebude ke klimatické změně přispívat, ale naopak napomáhat jejímu řešení," vysvětlila EurActivu Urbanová z CDE.

Podle ní díky zapojení emisí z využívání biomasy získáme úplné informace o tom, nakolik se nám daří naplňovat klimaticko-energetické cíle.
Emise by se měly počítat způsobem,net-net', tedy rozdíl v množství emisí oproti výchozímu roku v minulosti vzhledem k budoucímu cíli. Způsob měření net-net je transparentnější, jednodušší a v lepší shodě s mezinárodními pravidly," dodává Urbanová.
Urbanová: Emise z využívání biomasy je zapotřebí zahrnout, jen tak budeme mít úplnou informaci o tom, nakolik se nám daří naplňovat klimaticko-energetické cíle.

Povinnost započítat emise se bude nově vztahovat rovněž na činnosti v odvětví mokřadů, ovšem z důvodu nedostatku aktuálních dat se toto opatření odloží až od roku 2026 s možností dalšího odkladu o pět let. Využívání zamokřených a zaplavovaných ploch pro pěstování dřevin – například pro energetické využití – místo jednoletých plodin může podle Hnutí Duha přispět k pohlcení alespoň malého množství emisí biosférou.

Co je dále nového?

LULUCF pomáhá s vyrovnáváním emisí již dnes. Závazek na větší ukládání uhlíku v lesích či půdě v porovnání s emisemi CO2 (tzv. propadem) byl již připojen ke Kjótskému protokolu z roku 1997, jehož platnost vyprší v roce 2020.
Nový návrh proto předpokládá prodloužení pravidel do roku 2030, do něhož si EU ustavila některé cíle klimatické politiky. Oproti původnímu má dojít také ke zjednodušení fungování pravidel, větší solidaritě a flexibilitě a zvýšení dohledu nad vnitrostátními lesy, ornou půdou a travními porosty.

Pro započítávání propadů do klimatických a energetických závazků EU bude sloužit nový unijní správní postup, který bude určovat referenční úroveň pro obhospodařování lesů a půdy každého členského státu, a bude sledovat její plnění.

Referenční rámec bude založen na ročních čistých emisích, tedy emisích z využívání půdy a lesnictví, od kterých bude odečten nově uložený uhlík z udržitelného obhospodařování lesní a zemědělské půdy na území daného státu.

Konkrétní úrovně budou teprve stanoveny. Jejich základem bude aktivní obhospodařování lesů praktikované v letech 2000 až 2009. Zohlední se rovněž dynamika věkové struktury lesů a výrobky z vytěženého dřeva.

Podle českého ministerstva zemědělství bude pro Česko při stanovování dané úrovně důležitá nejen přímá podpora ukládání CO2, ale zejména „adaptace našich lesů na změnu klimatu." Mělo by tak dojít ke změně druhové skladby lesa ve prospěch listnatých stromů, které jsou odolnější než nestabilní jehličnaté porosty.
Daná hodnota by rovněž neměla nepřiměřeně omezovat intenzitu hospodaření. Z propočtů budou vyloučeny emise například z lesních požárů, invaze škůdců nebo přírodních kalamit, kterým mohou členské státy jen obtížně zabránit. Ministerstvo zemědělství: Naším úkolem bude při stanovení referenční úrovně zohlednit v tuto chvíli důležitější zájmy, než je přímá podpora ukládání CO2. Zejména se jedná o adaptaci našich lesů na změnu klimatu, tedy změnu druhové skladby lesů ve prospěch listnáčů.

Členské státy budou i nadále pravidelně každý rok ve dvou pětiletých obdobích (2021–2025, 2026–2030) podávat zprávy o tom, kolik vypustily emisí z lesů a kolik naopak absorbovaly díky lepšímu řízení lesního hospodářství a užíváním půdy udržitelným a pro klima vhodným způsobem.

Taková data se již dnes zakládají na matematických propočtech uváděných v lesních hospodářských plánech a osnovách či v rámci národní inventarizace lesů, kterou má v Česku k dispozici Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL).

K žádnému zásadnímu omezení hospodářství či úpravě výše těžby dřeva by novým nařízením podle ministerstva zemědělství nemělo dojít. Vlastníci a správci lesů se proto nemusejí obávat přídavného administrativního zatížení.
I zemědělství přiloží ruku k dílu. Novinky se sice dotknou také sektoru zemědělství, farmářům však rovněž nepřinesou žádné výrazné změny. Novými požadavky bude zatížena spíše státní správa a výzkumná sféra.
Zemědělci totiž již dnes musejí dodržovat zásady správné zemědělské praxe, aby přispěly k dlouhodobému ukládání uhlíku v zemědělsky obhospodařované půdě.

Postupy šetrné k životnímu prostředí a klimatu, které by měli farmáři využívat, zahrnují například bohaté osevní postupy, využívání zeleného hnojení a statkových hnojiv, prevenci eroze půdy, střídání plodin či využívání meziplodin a další postupy, které jsou podle ministerstva zemědělství dlouhodobě doporučovány zemědělskými odborníky. Ty jsou nejen upraveny národní legislativou, ale jsou zároveň navázány na získání zemědělských dotací z EU.

Odložit na později, využít jinak nebo prodat?

Pokud pohlcení CO2 v sektoru LULUCF převýší emitované škodlivé plyny, může být takový přebytek „uchován" a využit později. Stane-li se tak v prvním pětiletém období, nadbytek bude převeden do dalšího pětiletého období, čímž mohou lesníci vyrovnat případné výkyvy v produkčním cyklu, například způsobeném výkyvy počasí.

Objem absorbovaného oxidu uhličitého převyšující jeho vypouštění může být do předem stanovené míry (280 milionů tun CO2) využit také pro plnění závazků členských států vyplývající z tzv. nařízení o sdílení úsilí, které bylo podobně jako LULUCF prozatímně schváleno EP a Radou před Vánoci.
Tento předpis členským státům ukládá závazný roční cíl snižování emisí skleníkových plynů v oblastech nespadající pod ETS. Ustavuje zároveň návrh scénáře takového snižování včetně bezpečnostní rezervy pro méně bohaté země. Spolu s LULUCF a dalšími legislativními návrhy je součástí celého balíku Evropské komise pro „směřování Evropy k nízkouhlíkové ekonomice".

V případě ČR byl odsouhlasen cíl snížení emisí skleníkových plynů o 14 % k roku 2030 (oproti roku 2005). Tento cíl bychom dle současných projekcí měli plnit již se stávajícími opatřeními, která si ČR nastavila," uvedl náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž, který zastupoval Českou republiku při říjnovém jednání Rady ministrů o tomto předpisu.

Členské státy také mohou nakupovat a prodávat objem pohlcených emisí z odlesňování či z přeměny půdy do jiných a z jiných členských států, což může potenciálně zvýšit jejich úsilí v dosahování klimatických cílů.

V případě, že členský stát naopak nesplní své závazky a vypuštěné emise převýší objem pohlcených látek, bude moci být využita jeho alokace z nařízení pro sdílení úsilí.

Komentáře   

+9 # zelení hájové 2018-01-15 23:52
On smrk není jedinou dřevinou, která má zásadní problém. Vzpomeňme jilm, jírovce, lípa, jedle, borovice, jasny, bříza... Ono všude valit DB, BK, JV se nám za x let taky vymstít. LKT byla těžká technika a nahradila je technika s lepší rozložeností zátěže na nápravu-podívej te se na ten bordel co po ní v lese je. Staří fořti by jen zírali na ten B O R D E L ...
0 # Pavel Boucký 2018-01-15 09:09
Kdyby změna druhové skladby směrem k listnáčům probíhala tak, jak se o ní desetiletí mluví, možná dnes žádné problémy nemáme. Z dob základní školy před cca 40 lety si pamatuji, jak nám všichni včetně lesníků na debatách a exkursích vysvětlovali, jak jsou důležité smíšené a listnaté lesy a že jehličnaté monokultury jsou špatně. Ale realita změny byla už zcela jiná a když dnes vidím aktuální zastoupení listnáčů, neudělalo se skoro nic.
+9 # Rensa 2018-01-15 13:32
Ony ty jehličnany zas tak špatné nejsou, když se jako jehličnany pěstují a nepožaduje se od nich, co splnit nemohou (držet ekonomiku lesnictví a současně být zelenou zahrádkou). Já zase pamatuji slova doc. Poláka z téměř před čtyřiceti lety, že ať to počítáte jak počítáte, nakonec vyjde ekonomicky nejvýhodnější smrk. Takže dokuď do lesnictví nepřitečou peníze od jinud než jen za prodané dříví, o změně druhové skladby lesů se bude další desetiletí jenom mluvit. Zadarmo ani kuře nehrabe, tak to nechtějme zrovna po vlastnících lesů.
+3 # Pavel Boucký 2018-01-16 07:45
Kdyby jehličnany tak špatné nebyly, nebyla by dnes ani kůrovcová kalamita. Druhá otázka je, jaká je dnes hlavní úloha lesů, zda už tu produkční funkci nepředběhly jiné potřeby? A samozřejmě otázka finančního výnosu a zisku z lesa. Stačí se podívat na ziskovost LČR, na to jak obce a velcí soukromí vlastníci z lesů financují další své potřeby. Jaký je vlastně přiměřený zisk z lesa? V mnoha oborech jsou rádi, když zisk je do 10% ročních nákladů, většinou i méně.
+15 # Rensa 2018-01-16 10:32
Kůrovcová kalamita by nebyla, kdyby se dbalo na historií moderního lesnictví definované a ověřené zásady ochrany lesa (jsou toho plné středoškolské učebnice i vysokoškolská skripta). Ale hlavně, a v tom je zakopaný pes, pro dva kůrovčáky harvestor nejedeI A to je podstata dnešního problému.
Hlavní úloha lesů je pořád produkce dřeva - 96% lesnického provozu je financováno z peněz za prodané dříví. Až si společnost bude skutečně cenit na lesích něčeho víc, jistě za to ráda zaplatí. Do té doby jsou to jen plky.
+9 # duha 2018-01-16 11:29
Přesně, až někdo zaplatí mimoprodukční funkce lesa, tak si budu s lesem hrát. Zatím mi musí vydělat dřevo.
-2 # Pavel Boucký 2018-01-16 17:44
Ale vždyť už se platí, dotace jsou na kdeco. Otázkou je, co je vydělat a na co. Zda jde o návratnost nákladů a případný drobný zisk, nebo o potřebu z lesa financovat další ztrátový majetek.
+6 # Rensa 2018-01-17 10:14
Sice na kdeco, ale celkový objem je méně než 3% celkového obratu lesnictví.
Takže asi tak - Vaši rekreaci v mém lese financuje smrková kulatina z mého lesa.
-4 # Pavel Boucký 2018-01-17 10:27
To už je otázka politiky. Pokud vím, když to zjednoduším, zemědělci dokážou brát dotace za to, že zasejí, za to, že zasejí něco jiného, než chtěli a potažmo i za to, že nezasejí vůbec. A k tomu za údržbu krajiny a spoustu jiných položek. Lesnictví by na tom mohlo být podobně, jde spíš o to, si pro ty dotace umět dojít a vymyslet záměry. Nikdo určitě nezaplatí obecně za rekreační funkci lesa. Ale určitě by šel vytvořit titul na vybudování a udržování rekreačních chodníků, odpočívek, sportovišť, cyklostezek, singltreků atd.
+4 # Rensa 2018-01-17 10:47
Problém není ve výčtu dotačních titulů ("lavičky" pro rekreanty tam už dávno jsou), ale objemu financí.
Ano, mohlo být dávno, kdyby lesáci kopali za vlastníky lesů a necítili se prodlouženou rukou státní správy.
Ano, je to věcí politiky - dokud ale politikům vlastníci lesů nestojí za finanční kompenzace, vstupujte prosím do mého lesa v mírném předklonu a s čepicí v ruce.
-1 # Pavel Boucký 2018-01-16 17:40
Obávám se, že ty učebnice už až tolik neplatí, změny prostředí a klimatu je prostě předběhly. A stejné je to se změnami priorit v lesnictví. My je asi nechápeme , protože jejich dopady se projeví za desítky let.
+3 # Rensa 2018-01-17 10:31
Myslím, že na zásadách, že ochrana před kůrovcem má přednost před ochranou proti větru a ochrana před větrem má přednost před uvolňováním zmlazení, se nic nezměnilo. Bohužel jako taxátor často vidím, že v honbě za podílem přirozené obnovy se doslova kašle na něco, čemu se říká prostorový pořádek lesa a co je dokonce v zákoně ("používáním vhodných způsobů a postupů obnovy a řazením sečí").
+3 # Pavel Boucký 2018-01-17 10:41
To je dnes běžný poněkud zvrhlý postoj. Přírodě blízké LH se obvykle zvrhává pouze do snahy o přirozenou obnovu bez ohledu na cokoliv dalšího. Sice to šetří peníze, ale opomíjí se spousta dalšího, od optimálnosti druhové skladby, reálných kvalit a vhodnosti mateřských porostů až po věci Vámi uváděné. Ale každá doba má svá zaklínadla, tím naším je přírodě blízké lesní hospodářství za každou cenu.
+4 # Rensa 2018-01-17 10:49
Souhlas. Asi tak, jak se kdysi říkalo - "Mír ubráníme i za cenu války".

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Těžba v Bělověžském pralese je podle podkladu pro soud porušením práva EU

Těžba v Bělověžském pralese je podle podkladu pro soud porušením práva EU

Lesnictví

Rozhodnutí polských úřadů o těžbě dřeva v Bělověžském pralese na východě země je porušením unijního práva. Ve stanovisku pro unijní soud to 20. 2. uvedl...

Čti dál
Lesnická práce spouští nový portál s lesnickými judikáty

Lesnická práce spouští nový portál s lesnickými judikáty

Lesnictví

Nakladatelství Lesnická práce, s.r.o., připravilo ve spolupráci s odborníky na lesnické právo nový portál www.lesnickejudikaty.cz, na kterém jsou na jednom místě přehledně publikovány aktuální soudní...

Čti dál
O Národní bance osiva lesních dřevin

O Národní bance osiva lesních dřevin

Lesnictví

Jen ta geneticky nejcennější semínka jsou ukládána v Národní bance osiva lesních dřevin v Kunovicích, aby mohla v budoucnu přispět k založení nových porostů. Díky...

Čti dál
Ministr Milek na Bruntálsku informoval o prioritách ohledně kůrovcové kalamity

Ministr Milek na Bruntálsku informoval o prioritách ohledně kůrovcové kalamity

Lesnictví

Krizový stav kvůli kůrovcové kalamitě ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) zatím nevyhlásí. Za momentální prioritu považuje prosazení novelizace vyhlášek, které teď vlastníkům...

Čti dál

-5°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 79%

Vítr: 35.40 km/h

  • 22 Úno 2018 0°C -5°C
  • 23 Úno 2018 0°C -5°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby