Správci lesů na Královéhradecku podobnou kůrovcovou kalamitu nepamatují. „Lidé si neuvědomují vážnost situace," myslí si Jan Příhoda, předseda lesnického think tanku CZECH FOREST.
Královéhradecko – Žalostný pohled je na kůrovcem zdevastované lesy na Hořicku, Novopacku i Dvorsku, ale také Jičínsku. Opadávající kůra a jehličí ze smrků a usychající koruny, i laik pozná stopy lýkožrouta smrkového. Správci lesů takovou kalamitu nepamatují a bijí na poplach.
Kůrovcová kalamita postihla letos více než třetinu území České republiky a pokud se lesy přes zimu nevyčistí od stromů, které na podzim kůrovec napadl, místo zalesněných ploch vzniknou kalamitní holiny.
„Lidé si neuvědomují vážnost situace. Například na Vysočině ještě vloni nebyl výskyt kůrovce nijak dramatický, ale situaci výrazně ovlivnilo počasí, progrese začala během roku a dnes je stav naprosto kritický. V našem kraji začíná bohužel hrozit stejné riziko, " přibližuje kritický stav v lesích Jan Příhoda, předseda lesnického think tanku CZECH FOREST, který odpovídá i na další dotazy.
* Čím jsme se dostali do této situace v České republice. Malou ochranou, špatně zvolenou výsadbou lesů?
Příčin je mnoho. Jednoznačně hlavním spouštěčem je sucho a extrémně vysoké teploty ve vegetační sezóně. Královéhradecký kraj je v tomto ohledu zasažen velmi silně. Letos zde byly teploty o čtyři stupně vyšší oproti normálu a srážky nedosahovaly ani šedesáti procent dlouhodobých průměrů. Dále je to i logisticko – organizační problém. Za posledních dvacet let byla roční průměrná těžba kůrovcového dříví v republice zhruba milion kubíků. V letošním roce je vytěženo 12 milionů a patrně ani nebude vytěženo vše. Příští rok se odhaduje, že kůrovcová těžba dosáhne 30 milionů kubíků. To znamená třicetinásobek běžného stavu. Další věcí, která jde proti nám, je zrychlený vývoj kůrovce. Běžně se brouk vyvíjí 6 až 8 týdnů, v tomto časovém úseku bychom měli kůrovce ve stromech objevit, vytěžit a sanovat. Už to je velice krátká doba vzhledem k množství dřeva. Letos se ovšem vývoj jedné generace kůrovce zkrátil na pět týdnů.
* Kůrovec se letos rozmnožil za poslední roky nejvýrazněji?
Určitě, a pokud se nestane zázrak, bude situace v příštím roce ještě daleko horší.
* Jak lesy zachránit?
Zasažené stromy, v nichž je kůrovec, se musí vykácet a asanovat. Na druhou stranu souše, které už kůrovec opustil, zatím můžeme v lese ponechat. Je nutné se věnovat aktivním kůrovcovým stromům, tedy těm, které mají kůru a na první pohled nemusejí vykazovat zásadní poškození.
* V jaké míře lesy vykácet?
Doporučena je minimálně jedna řada stromů od posledních napadených, ale v současné situaci je na místě vykácet dvě až tři řady. Menším vlastníkům v tomto určitě pomohou odborní lesní hospodáři. Kontakty poskytnou obce s rozšířenou působností.
* Je na tak rozsáhlý zásah dostatek pracovníků a techniky?
Stejně jako v jiných odvětvích lidé v lese nejsou. Navíc je práce v lese velmi náročná. Přesto je důležité nerezignovat. Královéhradecký kraj je přesně tím územím, kde má smysl bojovat. Zde dochází k zásadnímu rozvoji kalamity. Příkladem je Hořicko, Jaroměřsko. Zde už jsou lokality, které se prakticky zachránit nedají. Přesto je většina kraje v režimu, kde lze činit efektivní kroky k zastavení nebo alespoň zpomalení kalamity, ale musejí je činit všichni vlastníci lesů bez výjimky. Výskyt lýkožrouta smrkového je tak velký, že stačí, aby jeden majitel hektarového pozemku situaci podcenil a sanaci neprovedl, a ohrozí tím majitele desítek hektarů sousedních lesů.
* Upozorní někdo majitele lesů na výskyt kůrovce, nebo musí lesy kontrolovat sami?
Na upozornění a akutní nebezpečí nejsou kapacity, ale státní správa, tedy obce s rozšířenou působností, by měly vlastníky vyrozumět o rizicích a upozornit je, aby stav lesa pravidelně kontrolovali. Zodpovědnost je ovšem pouze na vlastníkovi lesa.
* Jak poznáme napadené smrky?
První indicií jsou takzvané závrty – malé otvory v kůře a drtinky – drobné pilinky okolo nich. V další fázi je to již opad jehličí a kůry. Napadené stromy také poznáte podle toho, že je kůra naklována datlovitými, někdy stromy smolí, ale za sucha je tento projev méně patrný. Pokud napadený smrk nyní z lesa neodstraníme a neasanujeme, z jednoho takového může být po sezóně napadeno sto i více. Ke katastrofálnímu šíření populace přispívá i to, že stromy jsou oslabeny dlouhodobým suchem. Pokud dojde k přemnožení lýkožrouta smrkového, potom nenapadá jen dospělé jedince, ale i mladší porosty.
* Poničí kůrovec i dřevo stromu?
Kůrovec není technický škůdce, ale ovlivní zbarvení, dříví zamodrává, takže pro výrobu nábytku z masivu ho nelze použít, pro stavební řezivo ano.
* Co s pokáceným kůrovcovým dřívím?
Sanitární těžby by měly proběhnout do konce března. Napadené pokácené dřevo je možné odkornit a kůru zlikvidovat, nejlépe spálit nebo ošetřit chemicky. Odkornění je možné také adaptérem na motorovou pilu, který kůrovce likviduje mechanicky a kůru není třeba pálit nebo stříkat insekticidem. Druhou variantou je použití chemického insekticidního postřiku a dřevo zakrýt běžnou netkanou textilií. Je to velmi jednoduchá metoda, která umožňuje bezpečné skládkování, kdy brouk nemůže vzlétnout a dále škodit. K provedení této asanace lze oslovit i specializované lesnické firmy.
* Je možné kalamitě čelit i tím, že změníme druhové složení lesů?
Zastoupení smrku se každých deset let snižuje o tři procenta, zní to jako málo, ale v běžném hospodářském roce můžeme druhovou skladbu změnit jen na jednom procentu území. Smrk vysázeli naši předci v tom nejlepším úmyslu. Jde o dřevinu, která velmi rychle roste, produkuje dříví a kterou dokážeme zpracovat. Monokultur, kde není nic jiného jen smrk, máme asi pouze deset procent. Čím pestřejší druhovou skladbu lesů budeme mít, tím stabilnější lesy budou.
* Jak nejúčinněji se tedy napadení lýkožrouta bránit?
Vlastníci musí lesy kontrolovat. Napadené porosty včas vytěžit a hlavně asanovat, tedy zabránit dalšímu šíření kůrovce. Pokud tak nečiní, hrozí jim podle lesního zákona pokuta až jeden milion korun. Rok 2019 bude pro Královéhradecký kraj patrně zlomový a měli bychom udělat vše, abychom o naše lesy nepřišli.
***
„Pokud napadený smrk nyní z lesa neodstraníme a neasanujeme, z jednoho takového může být po sezóně napadeno sto i více. Ke katastrofálnímu šíření populace přispívá i to, že stromy jsou oslabeny dlouhodobým suchem."
IVA KOVÁŘOVÁ
