Havlíčkobrodsko – Tropické teploty spojené s nedostatkem vody a dlouhotrvající sucho netrápí jenom zemědělce nebo zahrádkáře. Ve stavu bdělosti jsou nyní i lesní družstva a společnosti na Havlíčkobrodsku, jelikož v lesích se začínají objevovat stromy napadené kůrovcem. Podle odborníků může situace kdykoliv přerůst v kalamitní stav.
„Situace zatím není nijak závažná, avšak zůstáváme ve stavu bdělosti. Týdně vytěžíme desítky kubíků dřeva napadeného kůrovcem, což není zase až tak nic neobvyklého," uvedl ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav Jiří Svoboda a dodal, že škůdce se rozmnožil především kvůli dlouhotrvajícím vysokým teplotám a suchu. „Stromy nemají energii a produkují stresové látky, které hmyz vycítí a následně strom i napadne," vysvětlil Svoboda. Podle něho by na pozoru měli být především drobní soukromníci. „Situace se může kdykoliv změnit. S končícím létem lidé odjíždějí z chalup a své lesy již nekontrolují. Snadno se totiž může stát, že se jim tam rozmnoží kůrovec," podotkl Svoboda.
Kůrovec, též zvaný lýkožrout smrkový, patří v lesním hospodářství mezi nejznámější škůdce. Ten se obecně vyskytuje po celém světě, v lýku i dřevě naprosté většiny stromů.
Při rozmnožení umí tento brouk poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v tuzemských lesích nejrozšířenější dřevinou.
Začínající problémy s kůrovcem hlásí i Lesní družstvo ve Štokách. Podle jeho ředitele Milana Fíly se škůdce začal objevovat ve velkém zhruba před čtrnácti dny. „Je zajímavé, že se kůrovec celý rok neobjevil, až teprve teď," okomentoval situace Fíla. Dodal, že kůrovec má velmi rychlý vývoj a již nyní museli dřevorubci vytěžit na pěti až šesti místech více než padesát kubíků dřeva.
„Uvidíme, jak to půjde dál. Obezřetní by měli být především soukromníci v okolí Havlíčkova Brodu," konstatoval Fíla.
Naopak podle majitele a jednatele společnosti Pila Rozsochatec Jana Votavy není napadení kůrovcem nijak výjimečné. „Jde o přirozený následek dlouhotrvajícího sucha. V případě, že majitelé lesů situaci nepodcení a včas vykácí les, mohou si ušetřit mnoho zbytečných komplikací," nechal se slyšet Votava.
Ten dodal, že například na Moravě je situace mnohem horší a lze doopravdy mluvit o kalamitním stavu. „Co si já pamatuji, tak na Vysočině se nikdy žádné větší drama kolem kůrovce naštěstí nekonalo. Je jasné, že pokud tu budou panovat subtropické teploty, jako například v Itálii, bude situace daleko horší a třeba začnou růst i palmy," konstatoval s úsměvem Votava.
Kůrovec je 4,5 až 5,5 milimetrů dlouhý lesklý brouk, který napadá převážně smrkové porosty starší šedesáti let. Při přemnožení však napadá i zcela zdravé stromy, které dokáže zahubit za několik týdnů.
