Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Dobrý večer, vážení posluchači, začíná dnešní vydání pořadu Člověk a obec. Od mikrofonu vás zdraví a při poslechu vítá Ivana Denčevová. Dnes další téma z časopisu Veřejná správa. Čtrnáctideník úřadu vlády, který se zabývá tématy, která se dotýkají nejen veřejné správy, ale především náš všech. A téma, které je pro dnešek tím aktuálním, lesní hospodářství a role obcí. A já vám samozřejmě přeji příjemný poslech. Možná otázkou je, proč právě čtrnáctideník Veřejná správa si vybral toto téma, tedy naše lesy a lesní politika. Najdeme v aktuálním čísle dva texty, jednak je to poměrně rozsáhlá anketa, kde se vyjadřují komunální politici, také představitelé lesních společností, také naši zákonodárci k tomu, kam směřuje lesnictví v České republice. A mohu se vám přiznat,že to leckdy není příliš radostné čtení. Dalším souvisejícím textem je úvod do celé problematiky, jmenuje se Lesnická politika a společenské funkce lesa. Tak možná by každého z nás napadlo, že les je proto, že tam rostou stromy a můžeme jít na procházku. Ale to by bylo pravděpodobně velmi zjednodušené vnímání celé problematiky. Možná stojí za to, abychom si připomněli, že patříme ke státům v Evropě, které jsou téměř nejvíc zalesněny. Ostatně někteří říkají, lesy jsou pro nás to, co je pro jiné státy ropa, případně moře. Dodejme, že více než 50% je ve vlastnictví státu. A jistě ani vy jste se nevyhnuli informacím, které byly v posledních dnech zveřejněny. Závěry šetření Nejvyššího kontrolního úřadu, jakže se hospodaří v Lesích České republiky. Zbývající procenta jsou buď soukromí vlastníci, ale také sehrála velkou roli restituce, anebo vlastnictví obcí a měst. Ostatně obvykle několik staletí města vlastnila lesy. A využívala je nejenom proto, že se mohly těžit, ale také pro to, aby  plnily ty další funkce. A možná je i pro vás zajímavostí,že to, že my můžeme takzvaně volně chodit po našich lesích, není úplně běžným příkladem, dokonce ani v Evropě. I tam nalezneme řadu států, kde není možný přístup do  lesa. A náš první host, který je nejenom, řekněme, aktérem komunální politiky, zastupitele města Pelhřimova, ale je také jednatelem Městské správy Lesů Pelhřimov. A v Českém rozhlasu 6 v pořadu Člověk a obec máme našeho prvního hosta z Pelhřimova, pana inženýra Františka Kučeru, dobrý den.

František KUČERA, jednatel Městské správy Lesů Pelhřimov, zastupitel města Pelhřimov

Hezký den.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Tak když bychom si řekli, odkdy vůbec Pelhřimov vlastní lesy?

František KUČERA, jednatel Městské správy Lesů Pelhřimov, zastupitel města Pelhřimov

Město Pelhřimov je vlastníkem lesů od roku 1575, kdy je zakoupilo od soukromého vlastníka a v současné době vlastní 2 tisíce hektarů lesa.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Do jaké míry 2 tisíce hektarů lesa je i, řekněme, příjmem třeba pro městskou pokladnu, je tam to kritérium i finanční?

František KUČERA, jednatel Městské správy Lesů Pelhřimov, zastupitel města Pelhřimov

Samozřejmě. Město by asi nehospodařilo na svém majetku se ztrátou. Já si myslím, že je to významný přínos do městské pokladny. My z té výroby lesní financujeme nejenom všechny ty činnosti v lese, opravujeme budovy, komunikace, nakupujeme lesní  techniku, ale ročně odvádíme do městské pokladny částku kolem pěti milionů korun.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Do jaké míry se domníváte, že je, řekněme, handicapováno vlastnictví ať obcí, lesů prostřednictvím třeba své společnosti či soukromých vlastníků, oproti tomu, řekněme, velkému podniku, kterým jsou Lesy České republiky, které zahrnují více než 50% všech lesů na našem území?

František KUČERA, jednatel Městské správy Lesů Pelhřimov, zastupitel města Pelhřimov

Obecně je známo, že Lesy České republiky zvolily zvláštní způsob správy, to znamená, vypisujou tendry a samy na tom majetku neprovádějí výrobu, nehospodaří, kdežto většina obcí a měst v České republice si  vytvořilo svoje vlastní organizace a má své zaměstnance, i dřevo si prodává svými vlastními zaměstnanci.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Do jaké míry se domníváte, že současný lesní zákon, který už více než patnáct let je v platnosti, vlastně handicapuje vlastníky v tom, že se stáváme jistým způsobem nekonkurenceschopnými ve srovnání s jinými evropskými státy a jaké jsou vaše konkrétní zkušenosti z pelhřimovských lesů?

František KUČERA, jednatel Městské správy Lesů Pelhřimov, zastupitel města Pelhřimov

Tak obecně je známo, že ten zákon, který platí od roku 95, je jedním z nejpřísnějších na světě. A já osobně vidím v tom zákonu největší problém v rozdvojenosti nebo dvojkolejnosti státní správy o lesy. Protože tady je několik institutů, které vykonávají správu, státní správu a vlastníky lesů to do značné míry omezuje.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Jak to omezilo vás konkrétně v Pelhřimově?

František KUČERA, jednatel Městské správy Lesů Pelhřimov, zastupitel města Pelhřimov

Může přijít jeden kontrolní orgán a tu samou věc v lese posuzuje třeba jako závažné poškození životního prostředí. Druhý orgán státní správy se na to dívá úplně jiným pohledem.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

A domníváte se, že to je neschopnost našeho státu sjednotit právě tuto problematiku tak, aby všichni, kteří mají dodržovat nějaká pravidla, nebyli právě vystavováni těmto velmi, řekněme, krizovým situacím?

František KUČERA, jednatel Městské správy Lesů Pelhřimov, zastupitel města Pelhřimov

Určitě je to neschopnost našich politiků, protože si dlouhé roky vždycky před volbama hovoří o tom, že je potřeba sjednotit právě, buď sloučit ministerstva, nebo sjednotit výkon státní správy  lesů, ale bohužel to jsou jenom proklamace a zatím nic konkrétního se nestalo.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Vy jste říkal úvodem, že od šestnáctého století Pelhřimov vlastnil lesy, kdy je nakoupil. Domníváte se, že kdyby dnes se třeba město Pelhřimov, nebo kterákoliv jiná obec rozhodovala, rozmýšlela, zda má nakoupit od jiného vlastníka lesy tak, aby zvýšila svůj majetek, že by to bylo, řekněme, považováno za dobrou investici?

František KUČERA, jednatel Městské správy Lesů Pelhřimov, zastupitel města Pelhřimov

Já znám řadu měst a Pelhřimov patří k nim, že lesy nakupujeme. Když prodává nějaký soukromý vlastník třeba les v našem sousedství nebo těsné blízkosti, tak ty lesy nakupujeme a myslím si, že to je dobrá investice.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Vyjma financí, jaký vy vidíte, a to je závěrečná otázka, ten hlavní přínos těch dvou tisíc hektarů lesů, které vlastní město Pelhřimov na Vysočině.

František KUČERA, jednatel Městské správy Lesů Pelhřimov, zastupitel města Pelhřimov

Městské nebo obecní lesy mají hlavně sloužit veřejnosti. To znamená, navštěvují je turisté, sportovci, sbírají lesní plody, takže si myslím, že to využití je dneska daleko důležitější než ten ekonomický přínos.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Tak to říká inženýr František Kučera, nejen zastupitel města Pelhřimova, ale také jednatel Městské správy lesů Pelhřimov, zdravíme z pražského studia Českého rozhlasu 6 do Pelhřimova a děkuji, že jste s námi byl v našem pořadu. Těším se na slyšenou.

František KUČERA, jednatel Městské správy Lesů Pelhřimov, zastupitel města Pelhřimov

Také děkuji, na shledanou.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

A my pokračujeme v tématu, kterým je lesnictví. Možná se vám zdá, že vás úplně se to tak nedotýká. Ale bezpochyby si alespoň můžeme říci, že hospodaření toho velkého podniku, jako jsou Lesy České republiky, se nás dotýká, poněvadž vlastníky je stát, to znamená my všichni. A možná otázkou také je, kam kráčí naše lesnictví. Alarmující informace, o kterých jsem už se zmiňovala, je, že například dostatečně nevyužíváme tohoto zázemí. Také to, že české dřevo patří k nejdražším v Evropě. Stejně tak neumíme dostatečně možná zvážit to, abychom narovnali vlastnické vztahy, respektive srovnali do podobné úrovně. Ať to státní, soukromé, které se dělí na klasicky soukromé, a veřejnoprávní, třeba obecní. A zdá se, že problém poměrně rozsáhlý. A my máme dalšího našeho telefonického hosta v pořadu Člověk a obec. Je to člen zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a také tudíž dodejme profesionál, bývalý ředitel státního podniku Lesy České republiky,  docent Jiří Oliva. Dobrý den.

Jiří OLIVA, člen zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí PS PČR, bývalý ředitel Lesů ČR

Dobrý den.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Pane docente, tak vy jste se vyjádřil v časopise Veřejná správa, že nic nenasvědčuje tomu, že by si byl stát důležitosti svého lesního vlastnictví vědom. Odkud plyne toto vaše tvrzení?

Jiří OLIVA, člen zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí PS PČR, bývalý ředitel Lesů ČR

Tak lesy jsou ve státní politice skutečně Popelkou,  protože ony  na jednu stranu poskytují společnosti nenahraditelné funkce, které společnost zdarma spotřebovává, aniž si to uvědomuje, takže to je na jednu stranu obrovská deviza. Bohužel, když se to hodnotí ekonomickými parametry, tak lesní hospodářství zaujímá asi 0,8%  hrubého domácího produktu. A to ho vlastně odsouvá na okraj zájmu politiků. A je to velká škoda, protože i ta první polovina, o které jsem mluvil, stojí hodně prostředků a velice často je přehlížena.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Když hovoříme o lesním hospodářství, o našem bohatství, tak nejen závěry, které byly zveřejněny ze šetření Nejvyššího kontrolního úřadu a týkají se Lesů České republiky, který je vlastníkem více než 50% všech lesů na území České republiky. Informace, jak dokáží třeba v sousedních státech, Rakousko, Bavorsko, hospodařit a nakládat se svámi lesy. Je to, řekněme, další prostředí, které je buď řízeno špatně, ať záměrně či z hlouposti?

Jiří OLIVA, člen zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí PS PČR, bývalý ředitel Lesů ČR

Tak pokud bychom měli srovnávat české vlastníky lesů a zahraniční vlastníky, tak je bez diskuse, že naši vlastníci jsou diskvalifikováni velmi přísným lesním zákonem, který je bez jakýchkoliv pochybností jedním z nejtvrdších zákonů na  světě. Takže to je příčinou skutečnosti,že čeští vlastníci ztrácí konkurenceschopnost vůči ostatním  vlastníkům z jiných evropských zemí. Druhý problém samozřejmě je činnost a politika státního podniku Lesy České republiky, protože ten zaujímá na trhu dominantní postavení, jeho politika ovlivňuje ceny dříví a nutno říct, že dnes jsou skutečně ceny dříví, českého dříví jedny z nejvyšších v Evropě. Na jednu stranu to je pro vlastníky dobře, ovšem na druhou stranu to destabilizuje celý systém, protože někteří odběratelé již zvažují omezení aktivit v České republice kvůli vysokým nákladům na vstupy. A to by potom působilo velmi negativně v podstatě pro všechny vlastníky lesů, včetně jak vlastníků státních. A tady ta politika také může vést k tomu,že pokud by se omezily odběratelské kapacity, tak by se dřevo muselo dál třeba ve větším množství vyvážet a vždycky to potom je také provázeno poklesem cen, což by všichni vlastníci lesů doplatili.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Vy jste, pane docente, předsedou podvýboru pro lesní hospodářství a potravinářství a moje otázka zní, kritizujete politická rozhodování, také to, že státní lesnickou politiku náš stát nemá, také zákon, o kterém říkáte, že patří k nejpřísnějším na světě a výrazně omezuje konkurenceschopnost českých vlastníků lesů oproti zahraničním kolegům. A my jsme v pořadu, který se věnuje především komunální politice, takže omezuje a diskriminuje soukromé vlastníky, ale především obce a města, která vlastní svoje lesy. Nejste vy třeba ten, který by měl být, řekněme, aktivním a navrhnout legislativní změnu a nějakým způsobem, i z hlediska vašeho předchozího profesního působení, tento problém táhnout k nějakému šťastnému řešení?

Jiří OLIVA, člen zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí PS PČR, bývalý ředitel Lesů ČR

Určitě máte pravdu. Tady nesmíme zapomenout, že mimo legislativní činnosti sněmovna nemá žádné exekutivní pravomoci. Nemůže ministrovi nic nařizovat. A ministr kteréhokoliv resortu by se měl řídit programovým prohlášením vlády. Programové prohlášení vlády z oblasti lesů se zmiňuje o rovnoprávném postavení soukromých vlastníků vůči ostatním vlastníkům. Bohužel ministerstvo zemědělství, do jehož gesce lesní hospodářství patří, zatím této části prohlášení nevěnovalo žádnou mimořádnou pozornost. My jsme dokonce jednali s panem ministrem Bendlem o určitých věcech v této oblasti a zejména tedy v podnikatelské sféře v lesním hospodářství. Bohužel bez žádného většího úspěchu.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Přesto, pane docente, vy jste poslancem za vládní stranu TOP 09, jste tedy součástí koalice. Mělo by být pro vás toto řešení jistým způsobem schůdnější, než kdybyste byl opozičním zastupitelem.

Jiří OLIVA, člen zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí PS PČR, bývalý ředitel Lesů ČR

Já myslím, že jestliže resort řídí zástupce některé politické strany, v tomto případě ODS, byť je to koaliční partner, tak nepatří ke koaličním zvyklostem, zasahování a vzájemné kritizování resortu, které ta koalice řídí. Takže my můžeme pana ministra Bendla upozornit na určité věci,ale je výhradně jeho odpovědnost, jak se k ní postaví.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

V čem vidíte, pane poslanče, tu zásadní, jak se zmiňoval nerovnost mezi vlastníkem státu, to znamená těch 50% lesů na území České republiky. A ten podnik Lesy České republiky a proti  tomu obce, města a další soukromí vlastníci. Kde je ta nerovnoprávnost, kterou ostatně vládní koalice, jak jste říkal ve svém vládním prohlášení, by chtěla napravit.

Jiří OLIVA, člen zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí PS PČR, bývalý ředitel Lesů ČR

Tak ta,  to nerovné postavení vychází především z momentu, kterému  se říká velikostní renta, že větší vlastník nebo správce většího množství lesa a má určité výhody proti drobnějším vlastníkům. To je jedna věc. Druhá věc spočívá v tom, že současné hospodářské výsledky státního podniku Lesy České republiky, lze označit za bombastické, ale je to běh na velice krátkou trať, protože taková věc, záležitost nemůže trvat dlouho. Je obecně známo, čím jsou ty hospodářské výsledky způsobeny, ať už to je například prodej majetku, ať už to je doslova vysávání podnikatelských subjektů některými velice opatrnými opatřeními, změnou smlouvy, velmi nevyrovnanou smlouvou. Vyžadování různých bankovních záruk, které jdou do nesmyslných výší a tak dále a tak dále, takže to jsou na druhé straně věci, které systém dokážou  destabilizovat. Na úkor samozřejmě obrovských zisků, které někteří politici dokonce obdivují. Tady ta věci se nemohou nebo obtížně mohou praktikovat, například u lesů městských obecních, kde ty pracovníci jsou pod daleko přísnější veřejnou kontrolou. A je to nakonec správně. Takže je otázka, co je výhodou nebo nevýhodou. Myslím si,že obecní lesy i přes to obtížné postavení, jaké mají, tak jsou  vlastně jednou z mála záruk lesnické odbornosti v českém lesním hospodářství. Samozřejmě mimo odborných institucí, jako je třeba Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, nebo lesnické fakulty, lesnické školy obecně,.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Tak to říká člen zemědělského výboru a předseda podvýboru pro lesní hospodářství a potravinářství, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, pan docent Jiří Oliva. Děkuji za to, že jste s námi také byl v našem pořadu Člověk a obec a těším se s vámi na slyšenou.

Jiří OLIVA, člen zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí PS PČR, bývalý ředitel Lesů ČR

Na slyšenou, děkuju.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

A my pokračujeme na okruhu Českého rozhlasu 6. Tématem dnešního vydání pořadu Člověk a obec je jedno z témat časopisu Veřejná správa, čtrnáctideník, který vydává Vláda České republiky, a týká se lesnictví. Jednak test, kam směřuje lesnictví, a o tom samozřejmě taky hovoříme a navazující, jaké vůbec jsou společenské funkce lesa. Pa poslanec Jiří Oliva se mimo jiné zmínil, že právě Lesy České republiky, ten velký státní podnik, který zaujímá víc než 50% všech lesů v České republice, má jisté výhody oproti drobnějším vlastníkům. A jaké je právě být v roli toho drobnějšího vlastníka, v tomto případě obce, tak  to je náš další telefonický host, starosta obce Bohdalov na Žďársku, zhruba 1300 obyvatel a necelých 70 hektarů lesa. Na hospodaření, jak se říká málo, na starosti mnoho. Zdravíme pana Arnošta Judu, dobrý večer.

Arnošt JUDA, starosta obce Bohdalov na Žďársku

Dobrý večer vám všem.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Tak 70 hektarů lesa pro obec Bohdalov je to málo nebo hodně, pane starosto?

Arnošt JUDA, starosta obce Bohdalov na Žďársku

Jenom vás lehce poopravím, není to celých 70, je to necelých 60 hektarů. Je to taková výměra, používalo  se nebo vžilo  se slovo kočkopes. A uživení je to málo, na starost je to poměrně hodně, tak, jak jste to komentovala. Na výměru nebo na starost, pokud by to byla větší výměra, tak už si na to můžeme dovolit odborný lesní personál, v současné době to nemáme. Nicméně lesy nám spravuje nebo odbornou správu nám na nich vykonává Lesní družstvo Přibyslav, což je vlastně jaksi sdružení obcí, takže s odbornou lesní správou jsme spokojeni. A co se týká těch starostí nebo příjmu a významu pro obec, tak tato, přestože to není nijak závratná výměra, tak je to významnou složkou rozpočtu. A předpokládáme, nebo chci se dostat zhruba na tu úroveň, aby nám každý rok tato výměra dala zhruba, aby z toho prostě vypadlo kolem dvou set tisíc korun v čistém. Předpokládám, že to odpovídá výtěžnosti lesa v České republice. Trošku vzorem nebo to číslo, které jsem uvedl, může být někým rozporováno, ale bral jsem ho podle toho, jakým způsobem hospodaří v obdobných podmínkách Lesní družstvo Přibyslav a následně se daří vyplácet nájemným. Takže principem je, aby ten les prostě nějakým způsobem fungoval, poskytuje samozřejmě i další celospolečenské funkce a pro obec je důležité to, že tam z toho budou příjmy. A jedním z předpokladů nebo důležité je to, aby ty příjmy byly pokud možno trvalé, dnes je takové to módní slovo setrvale, setrvalé zemědělství, setrvalé lesní hospodářství, setrvalé využívání přírodních zdrojů. Takže pokud se budeme o ty lesy starat dobře, tak ty lesy budou mít nejen  celospolečenský užitek a další věci, ale budou nám přinášet i nezanedbatelnou hospodářsky významnou činnost, která nám potom příznivě ovlivňuje obecní rozpočet. A ještě k té výměře. Možná mám trošku výhodu v tom, že já jsem kromě starosty, tak jsem zároveň i jako fyzická osoba jsem vlastník lesů ...

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Kolik máte hektarů, pane starosto, soukromých?

Arnošt JUDA, starosta obce Bohdalov na Žďársku

Mám tři a půl hektaru.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Tak to žádná sláva, ale na topení máte.

Arnošt JUDA, starosta obce Bohdalov na Žďársku

To je právě jedna z věcí, na topení máme. Ale představte si,že já dřevem netopím. Pouze tchýně, která nějakým způsobem má sporák,  ale jinak dřevem topíme minimálně a vytápím plynem, protože je to jedna z věcí, která bývá často v tisku prezentovaná. Mně to docela zlobí, když  se uvádí, že všichni na venkově se mají úplně krásně, protože mají prostě v chlívku prasátko a na dvoře slepičky, že je všechno zadarmo. A někdy se to sklouzne i k tomu topení a uvádí se, že topení dřevem je nejlevnější. A docela mě někdy zlobí výpočty, které říkaly, že topení dřevem dokáže vytopit barák za sedm, za deset tisíc. Ta cena dřeva je někde úplně jiná, někdo vůbec nepočítá tu práci v lese, která s tím je. A následné další věci. Na vytopení jednoho domu potřebujete ročně 25 až 30 metrů dřeva. Když si vezmete, že palivové dřevo, pokud není dotované,tak jeho výrobní cena je kolem šesti set, sedmi set korun, tak při třiceti metrech jste na dvaceti a pětadvaceti tisících. Když ho bude někdo kupovat, plus k tomu samozřejmě daň z přidané hodnoty, kterou si domácnost neodpočte a jste na třiceti, pětatřiceti tisících. Takže ta výhodná cena topení dřevem může být pouze u toho, kdo nepočítá svoji práci, kdo nepočítá hodnotu toho dřeva a bere ten les jako koníček nebo jako svoji zábavu.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Vy jste se zmiňoval, pane starosto, dvě stě tisíc do obecního rozpočtu. Já jsem říkala, že Bohdalov na Žďársku má 1300 obyvatel. Jaké je to zhruba procento, jaká je to částka, abychom si udělali představu, kolik získáváte ročně z vašich 60 hektarů a co z toho můžete třeba v Bohdalově pořídit.

Arnošt JUDA, starosta obce Bohdalov na Žďársku

Myslíte částku vůči obecnímu rozpočtu?

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Ano.

Arnošt JUDA, starosta obce Bohdalov na Žďársku

Nebo takhle, obecní rozpočet tak jako všude, i ve státním, tak jsou  tam nějaké asi já je nazývám mandatorní výdaje, ale na investice nám zbývá ročně, řekněme, tři až čtyři miliony. Takže pokud bychom to vzali částku tři sta až čtyři sta tisíc by byla částka 10% na investice, které nám z toho vyplynou, takže ta částka dvou set tisíc by představovala zhruba částku pěti, šesti,  sedmi  procent, kterou můžeme, ale ať už jsou to, řekněme, já to používám, to beru čisté peníze, které nám zůstávají, neberu už proti tomu náklady, beru to jakoby výtěžek z lesního hospodářství, takže těch dvě stě  tisíc korun jsou zhruba čisté peníze, které můžeme využít na nějaké investice. A co z toho můžeme postavit. Někdy to může být jedno malé hřiště, ale dětské  hřiště, to zase není to zrovna to nejlepší, nebo ne nejlepší,  určitě to je krásné, ale nás jako městys trápí momentálně daleko složitější věci. Řešíme bytovou výstavbu a dneska jedna parcela pro výstavbu rodinných domů představuje částku někde pět set, někde šest set, někde sedm set tisíc. Takže když to přepočtu takhle, tak je to pouhá třetina parcely  z tohohle toho. Provozujeme ještě školu, základní školu a mateřskou školu, kde je zase samozřejmě problém s financováním a tam se příspěvek od obce pohybuje řádově  na úrovni 1,8 milionu až dvou milionů korun. Takže je to zase určitá částka, která může pokrýt rozpočet školy. S těma penězma se skutečně musí hospodařit poměrně účelně, tak, aby byly vynaložený správným směrem a nikdy jsme to neřešili tak, že bychom řekli, toto, těchto dvě stě tisíc je z obecních lesů a dáme je tam. A vždycky bereme tuto částku jako celek, jako máme, suma peněz v rozpočtu, která je vyčleněna na investice a snažíme se ty investice prostě rozprostřít v rámci obecního rozpočtu nebo v rámci městyse tak, jak je to nejvýš užitečné a nanejvýš nutné.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Tak to byl pan starosta obce Bohdalov na Žďársku na Vysočině, pan Arnošt Juda, děkuji vám, že i s vámi jsme mohli hovořit o tom, jaké je vlastnictví lesů pohledem menší obce. A těším se s vámi opět na Českém rozhlasu 6 na slyšenou.

Arnošt JUDA, starosta obce Bohdalov na Žďársku

Také mě těšilo, na slyšenou.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Témata, která jsou spjata s lesy, také s tím, jakým vlastníkem je stát. Jakým vlastníkem je obec, jakým vlastníkem je město. Opět si dovolím zopakovat údaje. Máme více než třetiny plochy celého státu pokryté lesy. Lesy  patří k našemu národnímu bohatství, lesy samozřejmě plní několik rolí, nejenom to, že to je ta  role hospodářská, produkce dřeva, klasická těžba, také samozřejmě lesy jako krajinný prvek. Dovedli byste si vy představit naši krajinu bez lesů? A samozřejmě to, co je také veřejná služba, na rekreace, pro nás zajímavost, že do našich lesů můžeme zdarma. A dalším naším hostem je jednatel Lesy města Písku, pan  inženýr Václav Zámečník, nejen, řekněme, starobylé město Písek, věhlasné město v lesích, také samozřejmě lesní škola, která tam působí. Dobrý večer.

Václav ZÁMEČNÍK, jednatel, Lesy města Písek, s.r.o.

Dobrý den.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Pane Zámečníku, jak vnímají lesní majetek města jeho obyvatelé. Kolik vůbec Písek vlastní hektarů lesa?

Václav ZÁMEČNÍK, jednatel, Lesy města Písek, s.r.o.

Písek vlastní 6649,6 hektarů, jestli to  chcete úplně takhle přesně. Jinak říkáme šest a půl tisíce hektarů.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

To je krásné číslo, jaká je z toho výtěžnost pro městský  rozpočet města Písku?

Václav ZÁMEČNÍK, jednatel, Lesy města Písek, s.r.o.

No my jako Lesy města Písku s.r.o. jsme vlastně stoprocentně vlastněný městem Písek. Fungujeme tak, že veškerý majetek, který obhospodařujeme, to jsou lesy, cesty, hájnice, některé rybníky,  tak máme od města pronajatý a za to platíme nájem městu. Nájem se pohybuje někde, je to každý rok drobet jinak, ale mezi sedmi až devíti miliony.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Takže to je zhruba příjem do městské kasy. Co byste řekl, že na tvrzení, že obce, města, menší vlastníci jsou v nevýhodě oproti, řekněme, tomu velkému podniku Lesy České republiky. Vnímáte tuto problematiku také tak?

Václav ZÁMEČNÍK, jednatel, Lesy města Písek, s.r.o.

Tak my máme výhodu tím, že jsme celkem velký, že Lesům Český republiky jsme konkurenceschopný. Ale je to tak. Samozřejmě, že vlastník, který má pět, šest, osm, deset, dvacet hektarů, tak může nabídnout tomu  svýmu odběrateli jenom určité množství dřevní hmoty a ten potom samozřejmě si s ním může dělat, co chce, protože ten jeho, je pro něj celkem nezajímavý, pokavaď my  dokážeme nabídnout třeba padesát, šedesát tisíc kubíků dřevní hmoty, tak s námi už se ti odběratelé baví daleko radši a i ty smluvní podmínky jsou pro nás lepší

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Domníváte se, že by mohla například situace ekonomická města se dostat do té situace, že by začalo přemýšlet, že bude odprodávat svoje lesy, jaká je vaše hypotetická úvaha.

Václav ZÁMEČNÍK, jednatel, Lesy města Písek, s.r.o.

Tak já pevně věřím, že ne, že město vlastní lesy už od roku 1500 skoro v nezměněné výměře. Někdy se prodalo, někdy koupilo, ale většinou ta výměra se moc neměnila. Takže doufám, že zastupitelé budou tak rozumní a budou  se chovat jako jejich předchůdci a na lesní majetek se sahat po dobu odprodeje nebude.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

V Písku je také vyhlášená lesnická škola. Má to nějakou souvislost s vaším lesním hospodařením?

Václav ZÁMEČNÍK, jednatel, Lesy města Písek, s.r.o.

Tak ne přímo. Ale fungujeme jako školní lesní závod pro lesnické školy v Písku. To znamená, že studenti z nižších ročníků sem chodí na praxe a studenti čtvrtých ročníků  se zde chodí připravovat nebo  se k nám chodí připravovat na praktickou část maturitní zkoušky.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Když hovoříme také o správě lesů a samozřejmě financích na jeho údržbu a také té rekreační funkce. Jak vnímají třeba lesní majetek města jeho obyvatelé, máte nějaký průzkum za současnými návštěvníky?

Václav ZÁMEČNÍK, jednatel, Lesy města Písek, s.r.o.

Tak zatím jsme se setkali většinou s kladnými ohlasy. Je okolo místa, je asi 400 hektarů vyloženě příměstských lesů, kde jsou zbudovaný naučný stezky, sportovní stezky, přes ty naše lesy vedou různé cyklostezky, takže spousta laviček, spousta míst k odpočinku. My máme zájem, aby k nám ty lidi z města se přišli zrekreovat, proto jim tyhle ty podmínky připravujeme. A věřím, že to, co děláme my pro ně, že ocení tím, že se oni budou v tom lese chovat slušně.

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

Tak to říká inženýr Václav Zámečník, jednatel Lesů města Písku. I vám děkuji, že jste s námi byl v dnešním pořadu Člověk a obec a těším se  s vámi na slyšenou. Milí posluchači, tak to byl pohled na problematiku našeho lesnictví, nejen pohledem zákonodárců, ale také těch, kteří jsou představiteli obcí, které vlastní lesy. Tak přistupme alespoň na to, že je třeba aktualizovat lesní politiku a dovést situaci tam, aby právě obce, města, soukromí vlastníci nebyli znevýhodňováni oproti tomu velkému podniku Lesy České republiky a naše lesy zůstaly volně přístupné a mohli jsme využívat i tu, řekněme, funkci rekreační a pohled na krásu krajiny. A tím také končí dnešní vydání pořadu Člověk a obec s tématem z časopisu Veřejná správa o lesnictví. Technicky spolupracovala Valerie Racmanová, režii pořadu měl Radvít Novák a od mikrofonu Českého rozhlasu 6 se s vámi loučí a na slyšenou těší Ivana Denčevová.