Originální uherskohradišťská výstava Vládci noci podmanivým způsobem ukazuje život nočních tvorů v našem okolí.
UHERSKÉ HRADIŠTĚ / Je naprostá tma. Slyšet je cvrkot, šustění listí, houkání a další zvuky lesa. Ale co dělat na výstavě, kde není vidět vůbec nic? Je to jednoduché. Rozsvítit baterku a hledat.
Výstava Vládci noci, která je k vidění ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, je v každém směru neobyčejná. Návštěvníky zavede do prostředí nočních živočichů, které dobře známe z našeho okolí. Přestože je ve výstavních prostorách umístěna skoro stovka exponátů, rozhodně nečekejte žádné tradiční prohlížení vitrín.
Ježek, netopýr, vlk, křeček nebo rys jsou umístěni v přirozeném prostředí. „Zvířata jsou různě zakamuflovaná, byť v přirozených pozicích. Lidé je ale musejí často hledat, před každou částí výstavy jsou popisky. Označují, jaká zvířata jsou tu k vidění, najít je může být docela záludné," popisuje kurátor výstavy Pavel Portl.
Ten se nechal inspirovat, když podobnou výstavu viděl v Muzeu Těšínska. „Okamžitě jsem věděl, že ji chci dostat do Slováckého muzea. Je zábavná, trochu strašidelná a vizuálně originálně řešená," vypráví Portl s tím, že přírodovědná výstava se v uherskohradišťském muzeu koná po dlouhých dvaceti letech.
Organizátoři si přitom s přípravami dokonale vyhráli. Vtip je v tom, že na prostoru, který má skoro 170 metrů čtverečních, vytvořili kulisy tak, jak je známe z běžné přírody. V prostorách muzea je les, louka, mokřad nebo dvůr statku. Pořadatelé vše naaranžovali z věcí, které nanosili z okolí.
„Tato výstava nešla udělat od stolu ani pátráním v archivech. Vyrazili jsme skutečně ven, do přírody. Stromy máme z Buchlovic, rákosí z Modré, listí je od Březolup, kde jsme jej sbírali od silnice a sušili ve sklepě," usmívá se kurátor. Pracovníci muzea nosili i šišky, jehličí či větve, seno a slámu jim poskytli myslivci. Příprava trvala několik měsíců. Během té doby bylo také potřeba pokácet strom, který byl okousaný od bobrů.
„Potřebovali jsme strom, na němž by byl znatelný okus bobra. Naštěstí je Facebook mocný. Během deseti minut jsme měli několik tipů, kde bobři řádí. Získali jsme povolení od Povodí Moravy a vyrazili pod přehradu na Smraďavku, kde jsme si mohli strom pokácet."
Samotné exponáty tvoří téměř výhradně vypreparovaná zvířata získaná z různých škol, muzeí a spolků. Pouze jedinou žábu představuje umělohmotný model. „Překvapivě těžké bylo získat obyčejnou myš. Nakonec ji chytil a vypreparoval strýc naší kolegyně," přibližuje Pavel Portl.
Baterka a obrazovka plná zajímavostí
Přiznává, že pro něj jako pro historika byla přírodovědná výstava velká výzva. „Bylo to pro mě zábavné i poučné. Na řadu věcí mám totiž laický pohled, se kterým na výstavu přijde většina návštěvníků. Spousta informací o nočních tvorech mě překvapila," přiznal.
Výstava totiž odhaluje zajímavosti až kuriozity o zvířatech, u nichž má člověk pocit, že je dobře zná. Lidé se tak dozví například to, že ježek dokáže za noc „propochodovat" až kilometr a půl, pozná jeho pářicí rituály či to, že mláďatům rostou bodliny už hodinu po porodu. „Lidem jsou určitě dobře známé šelmy jako vlk či rys, ale díky výstavě pochopí běžný život těchto druhů." Kromě tradičních druhů, jako jsou lišky, kuny či sovy, se tu návštěvníci setkají i s několika méně známými druhy jako třesavka, kvapník či plch. K vidění budou však jen ta zvířata, která se skutečně v regionu objevují.
Originální je také způsob, jakým návštěvník výstavu poznává. Se zapůjčenou baterkou zkoumá jednotlivé kouty lesa či lidské obydlí, další informace se dozví z dotykových obrazovek. Výstava se zabývá i věcmi, které vyplývají ze soužití zvířat s člověkem. Upozorňuje na to, jak člověk život nočních druhů ovlivňuje. „Ať už hlukem, automobilovou dopravou, odhazováním odpadků nebo nejčastěji světelným smogem. To je negativní fenomén, který zvířatům škodí. Veřejné osvětlení a nasvícené reklamy jsou dnes čím dál častější. Nočním druhům světlo způsobuje velké problémy s orientací," doplňuje Portl.
Vládce noci mohou lidé přijít do Slováckého muzea navštívit až do neděle 4. března.
