moderátorka
Problém zvaný Národní park Šumava se už brzy dostane ve formě nového zákona do parlamentu. A bude to ve velmi rozjitřené atmosféře. Loni v únoru se po zrušeném výběrovém řízení a po intervencích Václava Klause stal ředitelem politik a turista Jan Stráský.
Do parku vtrhl vyhlášením války proti lýkožroutu smrkovému. V průběhu jara postupně zlikvidoval vědeckou sekci Rady národního parku, přikázal nezákonně používat v parku chemii, kůrovce lákal na zdravé stromy rozvěšenými feromony a začal kácet v dosud bezzásahových zónách. Situace vygradovala v létě, kdy ředitel povolal proti odpůrcům kácení v lokalitě u Ptačího potoka zásahové jednotky policie.
Prof. Ing. Josef FANTA, CSc., emeritní profesor Univerzity Wageningen a Univerzity Amsterdam (Nizozemí)
Já z toho má dojem naprostého politického selhání Ministerstva životního prostředí, ministra samotného a právního zřízení tohoto státu. Co si o tom mám myslet? Je něco takového v demokratické zemi možný?
moderátorka
Kácení i tvrdý zásah policistů vyvolal mezinárodní protesty vědců a polemiku o tom, zda žijeme v právním, nebo policejním státě. Krajský soud v Plzni na podzim rozhodl, že zásah policie byl nezákonný.
Mgr. Alexandr KRYSL, soudce Krajského soudu v Plzni
Nejspornější otázkou byla právě otázka legálnosti těžby dřeva a jedním z důvodů pro rozpuštění shromáždění je skutečně ochrana života a zdraví účastníků shromáždění. Ale pokud by mělo dojít z tohoto důvodu k rozpuštění shromáždění, bylo nutné, aby si rozpouštějící orgán jednoznačně vyřešil, zda ta těžba je, či není legální. Rozpustit shromáždění z tohoto důvodu by mohl pouze v případě, pokud by těžba byla shledána jednoznačně za legální. Pokud by tento jednoznačný závěr učinit nemohl, tak by naopak musel zasáhnout proti těžařům tím, že by v podstatě zabránil těžařům těžit, a tím ohrožovat účastníky na životě a zdraví.
moderátorka
Policie navíc ještě před zásahem obdržela od přítomných vědců trestní oznámení na nelegálnost plánované těžby.
RNDr. Mojmír VLAŠÍN, zoolog, mluvčí blokády
Máme k dispozici dokument, který se jmenuje Usnesení, který je podepsán ředitelem Odboru správy národních parků, který správě ukládá vysloveně a jednoznačně, aby si na každý jednotlivý zásah obstarala výjimky podle paragrafu 16 odstavec 1 písmeno a. Podle vyjádření ředitele správa takovými výjimkami nedisponuje.
PhDr. Jiří STRÁSKÝ, ředitel Správy NP Šumava
Já mám všechny potřebné podklady k tomu, abych mohl dělat to, co dělám. Jsem přesvědčen, že kdyby tomu tak nebylo, tak už se dávno našlo dost sil, které by mi tuto činnost zakázaly.
redaktorka
Naturový posudek máte?
PhDr. Jiří STRÁSKÝ, ředitel Správy NP Šumava
Nebyl jsem nikým poučen, jaký potřebuju další naturový posudek zvláště pro to, co tam dělám.
RNDr. Mojmír VLAŠÍN, zoolog, mluvčí blokády
My soudíme, že kácení v této části národního parku je ilegální. Správa národního parku nedisponuje výjimkami, které podle zákona má mít, a proto jsme zavolali policii, protože se zde provádí nelegální kácení.
Mgr. Alexandr KRYSL, soudce Krajského soudu v Plzni
Policie toto trestní oznámení odložila. Odložila je přímo v den, kdy proti demonstrantům zasáhla. Vyhodnotila tu situaci tak, že není možné učinit jednoznačný názor na to, zda těžba je, či není oprávněná. Za této situace nebylo možné bez vyhodnocení té otázky legálnosti či nelegálnosti těžby zasáhnout proti demonstrantům, neboť právo pokojně se shromažďovat je rozhodně právo, které je mnohem důležitější než konkrétní těžba dřeva.
moderátorka
Rozsudek je pravomocný. Velitele zásahu ale nikdo nepotrestal, policie podala proti rozsudku kasační stížnost a vyčkává. Ministr Chalupa na bouřlivé léto reagoval tím, že vědce pozval k přípravě zákona.
Doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady NPŠ
My jsme spolu s platformou "Šumava pro" dali na začátku jednání náš kompromisní návrh zonace a znění zákona. A bohužel během tří kulatých stolů, které proběhly od konce léta, se z našich návrhů v tom znění zákona neobjevil jeden jediný. Takže jsme usoudili, že takto kulatý stůl skutečně probíhat nemusí a napsali jsme panu ministrovi, že pokud by takto dál postupoval a vydával zákon za výsledek kulatého stolu, tak že to v žádném případě z naší strany není možné. Naše hlavní požadavky byly: 26 procent prvních zón v národním parku. Dále to, že se pozemky mimo intravilány obcí nebudou převádět na obce. Dalším našim požadavkem bylo, aby v preambuli zákona bylo jasně stanoveno, že rozvoj obcí v národním parku je možný pouze tehdy, pokud to není v konfliktu se zájmy ochrany přírody v národním parku. A náš čtvrtý požadavek byl, že v žádném případě není možné, aby se v národním parku stavěly lanovky.
Prof. Ing. Vilém PODRÁZSKÝ, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Myslím, že se to vrací pořád na začátek a těch několik verzí, které jsem měl možnost za sebou posoudit, tak měly spíš sestupnou tendenci, co se týče kvality, logičnosti, návaznosti jednotlivých akcí a vhodnosti pro ochranu přírody. Odpovědně první zóny vytýčilo asi Žlábkovo vedení. To je vybralo podle stavu ekosystému. Byly roztříštěné, jsou malé, jsou rozsety po celé ploše, ale odpovídají stavu toho lesa. No a teď vlastně všichni se dohadujeme o tom, jak spojit tyto ostrůvky do větších knedlíků, aby to nedělalo problémy z hlediska jejich ochrany, z hlediska šíření kůrovce, jak se na to kdo dívá. A aby to bylo trošku stabilní. A tady se nemůžeme shodnout.
moderátor
Žlábkovo rozdrobení prvních zón biologové pokládají za největší neštěstí. Na ministerském návrhu jim vadí, že počítá se zásahy i v prvních zónách.
Prof. RNDr. Pavel KINDLMANN, DrSc., vedoucí Centra pro výzkum biodiverzity AV ČR
Porovnejte si rozsah těchto území. Zhruba třetina těch nejcennějších oblastí, které navrhuje Stínová vědecká rada, je v tomto návrhu ignorováno anebo zařazeno do těch pseudo prvních zón. Jednou z nejkonfliktnějších částí tohoto zákona je zonace v oblasti Smrčiny a Hraničníku, kde jsou velice cenné horské smrčiny. Ministerský návrh zde vytváří koridor pro lanovku na Hraničník a zároveň tyto smrčiny degraduje na 1.zóny se zásahy proti kůrovci.
moderátorka
A jak se ukazuje, jihočeští politici už na Hraničníku neplánují jen lanovku, ale i sjezdovku, rozhlednu a restauraci. I proto vědci nesouhlasí s převodem pozemků v parku na obce.
Doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady NPŠ
My se domníváme, že obce v národním parku nejsou od toho, aby se staly developery, protože je samozřejmě jasné, že pak nastane tlak, aby se tyto území zastavěly.
Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modravy
Stát není schopen kvalitním výkonem státní správy ochránit toto území proti developerským projektům, které naprosto svobodně mohou vznikat na pozemcích nebo v lokalitách, které jsou státem prodávány. A neošetří to ani zákon. Tady nemusí být další paragraf v návrhu zákona o národním parku. Stačí jenom umět vykonávat státní správu tak, jak je dána stávající legislativou.
moderátorka
Odbor státní správy v parku byl nedávno oceněn jako nejlepší státní správa v chráněných územích. Místo odměny ji Stráský rozprášil.
redaktor
Ředitel Národního parku Šumava prý propouštět musí. Od ministerstva dostal nařízeno, že během tří let musí snížit počet zaměstnanců o třetinu. První vlna personálních změn nejvíce zasáhla oddělení ochrany přírody a výzkum a také státní správu, která kromě jiného posuzuje veškeré stavby a územní plány v národním parku. Stavební činnost tak bude mít od října na starosti pouze jediný referent.
Ing. Tomáš HLAVATÝ, bývalý náměstek ředitele NPŠ
Nebude zvladatelná ta agenda svým objemem. To je jedna z nejvytíženějších agend - stavební činnost.
redaktor
Na možné problémy, které zapříčiní oslabení výkonu státní správy upozorňoval ředitele Stráského i jeho náměstek Václav Braun.
Václav BRAUN, náměstek ředitele NP Šumava
Výkon státní správy se budu snažit zajistit. Při ztrátě více než třetiny pracovníků je to ale spíše plané heslo než reálná skutečnost. Situace povede k velkým problémům, jak zajistit výkon státní správy na požadované zákonné úrovní.
redaktor
Propuštění pracovníci z odboru státní správy tvrdí, že provedený audit měl zajistit odstranění nepohodlných lidí, kteří bránili dodatečnému povolení některých staveb na Prášilech, v Horské Kvildě nebo Filipově Huti.
Čestmír KLOS, publicista
Předtím než ty lidi vyházel, tak si potřeboval na ně sehnat nějaký materiál. Těžko u lidí, kteří jsou právě ti nejlepší, tak těžko hledat ty záporné věci, tak na to měl specialistu. Kádrováka. Doslova a do písmene kádrováka, který měl v minulosti zapsáno, že byl pracovníkem StB. Já ho nemíním kádrovat, protože nejsem on, ale vadí mi, když do takto kontroverzní situace je přijímána osoba s takto kontroverzní minulostí.
moderátorka
Po splnění úkolu kádrovák ze správy zmizel. Brzy po návštěvě prezidenta na Prášilech pak získává souhlas první sporná stavba. Vlastní ji Klausův poradce právník Zámiška.
Václav BRAUN, náměstek ředitele NP Šumava
Správa samozřejmě konstatovala, že objekt stojí na půdorysu, který je asi 2,19krát větší, než byl původně odsouhlasený. Nikdy se nevyjádřila tak, že jako souhlasí a tleská tomu, že to takhle je, ale v tom procesu posuzování vlivů se to bere za přijatelné, pokud dojde k tomu snížení, které je obsaženo v podmínkách závěru zjišťovacího řízení.
moderátorka
Investor slíbil, že stavbu o něco sníží, a správa vydala souhlas. Další černou stavbou je takzvaná ekofarma na Horské Kvildě.
Václav BRAUN, náměstek ředitele NP Šumava
V průběhu léta jsme tady měli k tomu setkání s investorem, se zástupcem teda investora - projektantem. Nějakým způsobem jsme to tady rozebírali, probírali jsme ty skutečnosti. Po tomto jednání investor svoji žádost o nové závazné stanovisko stáhl zpět, takže v tuto chvíli správa v tom nic nekoná a z vlastního podnětu nic konat ani nebude.
moderátorka
I dodatečné legalizaci této předimenzované stavby se snažili zabránit propuštění zaměstnanci Tomáš Hlavatý a Eliška Priharová.
Václav BRAUN, náměstek ředitele NP Šumava
Můžeme samozřejmě tlačit na stavební úřad, aby už to nějakým způsobem rozhodl, ale to je tak všechno.
redaktorka
A to se děje, nebo neděje?
Václav BRAUN, náměstek ředitele NP Šumava
V tuhle chvíli se nic takového neděje. Je to.
moderátorka
Ano. Vhodná slova scházejí. Třetí nepovolenou stavbou je dům na Filipově Huti. Ten už dokonce získal od stavebního úřadu podivnou částečnou kolaudaci.
Václav BRAUN, náměstek ředitele NP Šumava
Já kdybych takovýhle dokument měl, tak asi bych svůj rodinný dům začal užívat bez jakéhokoliv omezení. Trochu mě zaráží ten postup. Neumím odpovědět na otázku, zda to je legální, nebo není.
moderátorka
Ani tady už Správa nic nekoná, přestože závazný nesouhlas vydaný vyhozenými úředníky dál platí. Ministr Chalupa se k dění v parku vyjádřit odmítl a jeho názory prý neznají ani na Šumavě.
Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modravy
To já nevím, co skutečně chce na Šumavě pan ministr udělat. Že to má pan ministr těžké, to mu tedy vůbec nezávidím. A vůbec nevím, proč ta Šumava je takovým způsobem politicky znásilňována. Politicky hnusně znásilňovaná je. A tím, kdo vůbec jako je reprezentantem toho největšího politického znásilnění Šumavy, tak v prvním případě tady začalo Hnutí Duha, ve druhém případě je to docent Hruška.
Doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady NP
Připravuje-li se zákon o národním parku, tak samozřejmě je to v první řadě politikum. A to politikum z toho udělali šumavští starostové. Právě oni požadovali, aby se začal psát zákon. My jsme od začátku deklarovali, že si myslíme, že žádný zákon o národním parku není potřeba. Že současný zákon 114 je dostatečný k tomu, aby se v národním parku mohla chránit příroda. Zákon je požadavek obcí a krajů.
Prof. RNDr. Pavel KINDLMANN, DrSc., vedoucí Centra pro výzkum biodiverzity AV ČR
Současné verze zákona o Národním parku Šumava bere v úvahu množství aspektů jako například zájmy obcí, výstavba lanovky na Hraničník, rozvoj turistiky, ochrana toho nejrozšířenějšího druhu stromů, který v naší republice existuje - smrk ztepilý. Ale ten vlastní
smysl národního parku - ochrana přirozených ekosystémů - tu zůstává naprostou Popelkou, ke které se přihlédne teprve až tehdy, když ty všechny ostatní zájmy jsou uspokojeny.
Prof. Ing. Vilém PODRÁZSKÝ, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Chce-li se dosáhnout konsensu, tak ten je v současné době asi nedosažitelný. Konsensuálně připravený zákon může být pouze zákon velice obecný, nebo zákon prosazený nějakou silou. Jiný prostě asi nebude.
redaktorka
A jak předpokládáte, že ta situace dopadne v nejbližší době?
Prof. Ing. Vilém PODRÁZSKÝ, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
No tak to bych si radši vsadil Sportku.
Čestmír KLOS, publicista
Jen, proboha, ať to dlouho nedopracovává. Protože to, co tam dopracovávají a jak ten zákon neustále takzvaně vylepšují, tak je to čím dál horší norma. Vždyť tam chybí ten základní postulát, a to je, že by se měla ze všeho nejdřív v národním parku chránit příroda. A že ta je přednostní před vším.
MVDr. Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Teď se bude v parlamentu rozhodovat o budoucnosti Národního parku Šumava a je strašně důležité, aby lidé, kteří na Šumavu jezdí, kteří mají Šumavu rádi, aby řekli politikům jasně, že chtějí Národní park Šumava zachovat k ochraně divoké přírody. Aby nenechali národní park zlikvidovat, zmenšit území ponechané přírodě, rozprodat pozemky, zastavět různými developerskými projekty. Vznikly webové stránky www.sumavazije.cz, kde jsou informace a adresy poslanců, ze kterých je možné poslancům dopis poslat.
moderátorka
Rozhodovat o Šumavě teď nebudou vědci ani starostové, ale poslanci. Zákon připravený Plzeňským krajem nedávno odmítli. Začátkem ledna ministr Chalupa jednání o novém návrhu uzavřel. Rozšířil sice první zóny na 26 procent, ale zároveň podpořil lanovku na Hraničník,
s čímž nesouhlasí ekologové ani velká část veřejnosti.
