Zásoby vody v Moravskoslezském kraji se stále zmenšují. Průtoky v řekách jsou na nejnižší úrovni od roku 1953. Odborníci předpokládají, že bude tato hranice v prosinci překonána. Situaci řeší i velké průmyslové podniky na Ostravsku a v kraji
Deník sleduje
Moravskoslezský kraj – Extrémní sucho dál trápí Moravskoslezský kraj. Vodohospodáři upozorňují na to, že v prosinci by mohly jeho hodnoty překročit historickou hranici z roku 1953, může tak jít o největší sucho od počátku 20. století. Problém by v příštím roce mohli mít lidé, kteří čerpají vodu z vlastních zdrojů, tedy studní či vrtů, které mohou vyschnout. Podle mluvčího společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK)Marka Síbrta se to týká především podhorských oblastí v okolí Kopřivnice a Frenštátu pod Radhoštěm„Situace je za předpokladu současných opatření, která představují snížení spotřeby velkých odběratelů a snížení odtoku z vodních nádrží, do jara příštího roku stabilizovaná. Pokud v průběhu prvních měsíců příštího roku nezačne pršet nebo se na horách nezačne střádat sněhová zásoba, čemuž dáváme pouze malý předpoklad, musíme se v březnu sejít a řešit další postup. Suché roky se bohužel řetězí. Když přijde jeden, je velká pravděpodobnost, že po něm bude následovat další," uvedl technický ředitel Povodí Odry Petr Březina.
Průmyslové podniky snižují odběr
Doplnil, že zásoby vody v přehradách na Opavsku a v Jeseníkách jsou prozatím dostatečné. Horší situace je pak v Beskydech. Podle předpokladů vodohospodářů bude v únoru bez vody přehrada Olešná, která zásobuje takzvaně průmyslovou vodou například Biocel Paskov. „Odběry vody jsme už snížili zhruba o dvacet procent. Jsme na hranici možných opatření, která se dají udělat. V současné době bereme vodu z Olešné a Žermanic. Prognózy jsou však velmi kritické a voda je zaručena pouze do poloviny příštího roku, co bude dál, nikdo neví. Řada našich zaměstnanců má strach o práci," podotkl technolog vodního hospodářství z Biocelu Paskov Rostislav Hudec.
Místo vody z Beskyd pijí vodu z Jesenicka
Opatření vynucená dlouhodobým suchem už provedly také SmVaK. „Nejzásadnější krok jsme učinili už v září, kdy jsme snížili odebíraný objem vody z beskydské nádrže Šance z 950 litrů za sekundu na 800 litrů za sekundu. Vzhledem ke stále panujícímu suchu jsme jej znovu snížili, a to na 540 litrů za sekundu. Chybějící objem vody doplňujeme z jesenických přehrad. To znamená z Kružberka, kde jsme více využili naši úpravnu vody ve VítkověPodhradí, která jede na kapacitu 1200 litrů za sekundu," vysvětlil Marek Síbrt.
Páteřní systém ostravského oblastního vodovodu podle něj umožňuje dostat vodu z Vítkova přes Krmelín do čerpací stanice v Lískovci u FrýdkuMístku. „Díky tomu můžeme zásobovat části Havířovska i FrýdeckoMístecka. Dá se tak říct, že zhruba polovina tamních obyvatel místo vody z Beskyd pije vodu z Jeseníků. Rozdíl zákazníci nepoznají, protože voda je stejně kvalitní. Je z horských nádrží, to znamená, že je srovnatelná," upozornil mluvčí.
Další kroky
Mimořádná opatření hrozí v případě, kdy se situace nezlepší ani na jaře příštího roku.
„V přehradě Slezská Harta máme zásoby na tři roky. Budeme muset učinit takové kroky, které zajistí její přečerpání do míst, kde bude voda chybět," popsal Petr Březina. Dodal, že řešením bude i zvýšení kapacity výroby pitné vody z nádrže Kružberk na Opavsku. „Více by se mohla využívat voda z nádrže Morávka, kde se daří díky lokálním srážkám vodu kumulovat," uzavřel technický ředitel z Povodí Odry.
