V lesích v Moravskoslezském kraji se přemnožil kůrovec. Postižených míst je daleko víc než loni a hlásí je především Beskydy.
A podobně jsou na tom i Jeseníky. Přispělo k tomu letošní suché a horké léto.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Když denně procházejí kolem desítek uschlých a do rezava zbarvených stromů, bez okolků mluví o kalamitě. Pro lesníky v kůrovcem zasažených částech Moravskoslezského kraje je to smutný pohled.
Odborné tabulky však zatím vykazují pouze zvýšený stav, do kalamity ještě něco schází.
Zasažené jsou především Beskydy, ale i některé lokality v Jeseníkách. „Situace začíná být velmi vážná. Letos je totiž ohromné sucho, které kůrovci svědčí. Evidujeme tak vyšší nápad stromů, než je běžné. Jedná se především o nižší polohy, částečně jsou však napadené i smrkové monokultury ve vyšší nadmořské výšce," uvedl vedoucí Oddělení péče o přírodu a krajinu Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy Pavel Popelář. „Za posledních deset let padá méně srážek a zvyšuje se teplota. Stromy nepoškozuje jenom kůrovec, ale také václavka," dodal.
Kůrovci ničí smrky, živí se lýkem, které dopravuje živiny a vodu. Zdravý strom se s atakem dokáže vyrovnat, oslabený však usychá, a právě v tom je největší problém.
Letošní suché jaro a hlavně léto, během něhož se navíc přidala extrémní horka, oslabila stromy v lesích dost zásadně.
Kůrovci naopak takové počasí prospívá, takže se nemusí ani přemnožit, aby dokázal zničit větší kus lesa.
„V centrálních Beskydech a Jeseníkách nejsou škody tak významné, těžiště poškození je soustředěno do nižších poloh. Nízký Jeseník, Moravská Brána, předhůří Beskyd, Krnovsko a Albrechticko," řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
„Situace na severní Moravě obecně je vážná, ve srovnání s loňskem o dost horší. Zejména vzhledem k letošnímu suchu," potvrdil mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
V prvním pololetí byla situace oproti loňsku příznivější, ke skokovému nárůstu škod dochází od poloviny července následkem extrémního průběhu léta.
„Vzhledem k dynamice poškození lze očekávat, že celkové škody oproti loňsku vzrostou," upozornila Jouklová s tím, že nárůst škod ve druhém pololetí znamená zvýšení množství kůrovců přezimujících v lese. „Tím se zvyšuje riziko napadení i v následujícím roce."
Postupně se kvůli kůrovci mění rovněž způsob práce v lesích. Dříve se zbytky dřeva a větve, které v lese zbyly po vytěžení dřeva, pálily. Kvůli bezpečnosti a riziku požárů se však začaly skládat na hromady, jež v lese zůstávaly. Právě v nich se ale některé druhy kůrovce množily. „Snažíme se odchytit co největší množství rojících se brouků do odchytových zařízení, lapačů s feromonovou návnadou či stromových lapáků. V případě napadení stojících stromů zabraňujeme dalšímu rozmnožování kůrovců včasnou těžbou a asanací napadených stromů," popsala Jouklová. „Tato opatření se provádějí standardně i v jiných letech, v období kalamity se liší hlavně svým rozsahem," doplnila Jouklová.
Kůrovcem napadené dřevo může vlastník lesa dále zpracovávat, takže o něj nepřichází. Avšak jeho výkupní cena je nižší, a tak tratí finančně. „Navíc musíme těžit tam, kde se vyskytuje kůrovec, a ne tam, kde to ze strategického hlediska považujeme za nejvýhodnější, což komplikuje dlouhodobou správu lesů," podotkl Gračka.
Na sčítání škod je ale ještě příliš brzy. Sucho má totiž pokračovat a podle dlouhodobé předpovědi nedokáže doplnit chybějící vláhu do země ani letošní zima. „S tím člověk lesu těžko pomůže," připomněl Gračka. Zbývá tak důsledná prevence, která dokáže postup brouka alespoň zbrzdit. Možností jsou feromonové lapače, jež během jara chytají dospělé brouky, vyhledávání kůrovcových lokalit a chemické ošetření dřeva.
Ačkoliv na podzim už kůrovci přestávají napadat další stromy, dohledat a pokácet všechny ty, které napadli v průběhu července a srpna, bude nadlidský úkol. A času není mnoho.
„Snažíme se, aby nejlépe do zimy, ale nejdéle do jarního rojení byly všechny napadené stromy pokáceny a odvezeny z lesa," potvrdila Jouklová.
Nákaza navíc není omezená hranicemi kraje, ve velkém nebezpečí tak jsou lesy na pomezí Zlínského a Moravskoslezského kraje. Tam je totiž situace dlouhodobě nejhorší v zemi.
Naopak lesy v Bílých Karpatech kůrovci odolávají lépe – jsou převážně listnaté a smrků mají jen málo.
