Prvním dokladem takového vyhrocení dlouhodobých sporů o směřování Národního parku Šumava by mohl být včerejšek. Schůzky k řešení problémů s kůrovcem na hraničním hřebeni Šumavy se nezúčastnili zástupci ani Jihočeského, ani Plzeňského kraje.
Bojkot schůzky byl záměrný. Hejtmanu Zimolovi se například nelíbí, že Jihočeský kraj nedostal od ministerstva životního prostředí žádnou příležitost podílet se na formulaci pozice české strany k řešení kůrovcové kalamity před schůzkou. A postavení jihočeských zástupců při jednání s Rakušany mělo mít jen okrajový význam.
Kompetence
Ministerstvo životního prostředí se ovšem ústy svého tiskového mluvčího Jakuba Kašpara proti podobnému výkladu ohradilo.
„Z kompetenčního zákona i ze zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že národní park a lesy v národním parku jsou v kompetenci ministerstva životního prostředí, nikoli Jihočeského kraje,” upozornil mluvčí MŽP.
„Zástupci obou krajů, Jihočeského i Plzeňského, byli do české delegace pochopitelně přizváni,” doplnil Kašpar a připomněl, že příprava jednání probíhala i ve spolupráci s českým velvyslanectvím ve Vídni.
Jihočeský hejtman se ale obává, že autoritativní postoj ministerstva životního prostředí nepovede k řešení problémů, ale spíše k jejich eskalaci. Odsuzuje způsob jednání ministerstva s těmi, kdo by měli být jeho plnohodnotnými partnery vlády při rozvoji Šumavy.
Výsledky
Schůzku o kůrovci však kraj obecně oceňuje. „Vítáme, že se na podnět Rakušanů začne kůrovcová kalamita na Šumavě řešit. S Rakouskem, především s Horními Rakousy, má náš kraj dobré vztahy. Výsledky pondělní bilaterální schůzky k řešení kůrovcové kalamity na Šumavě si od ministerstva vyžádáme,” dodal hejtman Zimola. Ministerstvo ke včerejší schůzce zdůrazňuje, že byla pokračováním dřívějších kontaktů a směřuje k oboustranně přijatelné dohodě o kůrovci v hraničních partiích Šumavy.
V příhraniční části z rakouské strany má dojít k minimalizaci kácení, které vytváří holiny. Ty následně oslabují schopnost lesa na české straně hranice odolávat vichřicím. Výskyt kůrovce máale podléhat intenzivnímu sledování.
Komise
Také na české straně hranic bude v pásu širokém 200 metrů probíhat podle Kašpara společné sledování stavu kůrovce. Bude se proti němu zasahovat nedestruktivními metodami (loupání napadených kmenů nastojato, případně naležato, pokud kmeny padnou například působením větru). „Pouze v případě, kdy by tyto metody nebyly dostatečné, přistoupí se ke kácení napadených stromů,” uzavřel Kašpar. Vzniknout má i česko – rakouská komise.
