logo Silvarium tisk

Kůrovci z čeledi nosatcovitých měří maximálně centimetr, ale rozhodně je nelze něžně označit za broučky. Přes své miniaturní rozměry ničí během smrtících náletů celé jehličnaté lesy. Bohužel už nejen ve vyšších polohách, jako je Šumava. Kůrovcová kalamita zasáhla také Znojemsko. Ohroženo je možná čtyřicet procent lesního porostu.

„Jde doslova o regionální pohromu, právě ve vašem regionu na Znojemsku je na mnoha místech kritická situace, odumírají zde především celé borovicové porosty," tvrdí Jan Liška z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, pracovník Lesní ochranné služby a odborník na tuto problematiku. „Borovice na jihozápadní Moravě v obrovském rozsahu napadl lýkožrout vrcholkový, který patří obecně k jednomu z mnoha druhů kůrovce," rozebírá Jan Liška. Na vině ale podle něj není jen extrémní počasí s nedostatkem vláhy.

„Měli bychom si sáhnout do svědomí. Prakticky všichni se odvolávají na počasí, jenže důvodem je i kritický nedostatek lidí pracujících v lesích a špatná situace na trhu s dřevní hmotou způsobující nefunkční ochranu lesa. Dříve lesníci dokázali z velké míry kůrovcové stromy včas rozpoznat a asanovat ještě před tím, než došlo k náletu nové generace tohoto brouka. Pokud se těží už rezavé odumírající stromy, dojde-li k tomu vůbec, je obvykle pozdě. Kalamitní napadení se rychle šíří dál. Prognóza je velmi nepříznivá a katastrofu už může zastavit jen změna povětrnostních podmínek. Dostatek srážek v zimním období a chladno a deštivo v době rojení začátkem příštího jara. Je to nejvážnější situace za dlouhá desetiletí, taková je realita," tvrdí Jan Liška.
V Národním parku Podyjí, který zaujímá asi čtyři procenta plochy Znojemska, se přesto kůrovce nebojí.

„Bereme ho, stejně jako vichřici nebo ledovku, která poškodila lesy v parku v roce 2014, jako součást přírodních procesů. Ale jinde jde o problém obrovský. My však už vyhlášení parku, tedy více než dvacet pět let, intenzivně pracujeme na odstraňování uměle vysazených jehličnatých monokultur a postupně je přeměňujeme na lesy smíšené s převahou listnáčů. Listnatých dřevin máme tak nyní osmdesát pět procent, na začátku jich tu bylo jen lehce přes padesát. Věříme, že to je správná cesta," říká Petr Vančura, náměstek ředitele a vedoucí odboru péče o les.

Podobně podle něj postupují i lesníci v některých okolních zemích, například v Německu a Rakousku. „Vždy se může stát, že přijde nějaká kalamita, ale když se v lese vyskytuje víc druhů dřevin, les je stabilnější a snáze se přizpůsobí." Jenže podle informací tiskové mluvčí Státních lesů České republiky Evy Jouklové tvoří na Znojemsku jehličnany asi čtyřicet procent celkového jejich lesního porostu. Z toho borovice necelou polovinu. Znamená to tedy, že pokud se nestane zázrak, je aktuálně napadena skoro čtvrtina stromů a v budoucnu mohou být postiženy i další. I malé dítě si spočítá, jak obrovsky masivní úbytek lesů na našem území hrozí.

„Za první pololetí máme na Znojemsku vytěženo 55 000 metrů krychlových jehličnanů, tedy už sto šedesát sedm procent jehličnaté hmoty, kterou bychom v obvyklých klimatických podmínkách těžili celý rok," dokládá Eva Jouklová.

Situace tak bohužel evokuje píseň trampského zpěváka Wabiho Daňka popisující hledání lesů někdy v budoucnu. Napsal ji už v sedmdesátých letech: Děti louděj, táto, kdy už ten les bude? Copak já vím? Dívka v informacích, když jsem se jí ptal, řekla: někde jistě bude, musíte jet dál, podle tajné zprávy někde u Semil kousek lesa zbyl. Pohoří z rezavého plechu krásně se vyjímá v kapradí a mechu, popel a dým, kdo mi poví, co s tím? Z těch slov až mrazí.

Komentáře  

0 # jára 2018-07-26 09:14
Dobrý den, no s NP Podýjí je jak je psáno v článku. Ono je problém, když tam pěstují 80 druhů dřevin, k dané lokalitě co tam má růst a když tam přijde pracovat lesník ať sš nebo vš a zná je sm, bo, bk, db, tak bude mít značné potíže co to má za dřeviny a to je problém. To aby šel studovat znovu a to dendrologii. Pak pěstování sm opravdu směřuje k plantážnictví ( nepotřebujete znát více dřevin). SM je nejžádanější dřevina za dobrý peníz a proto se pěstuje třeba ve 3 a 4 LVS. Jako ty LVS jsou úplně na houby, když se podle toho neřídí. A po kůrovci a suchu zase sadí ve 3 - 4 LVS smrky, borovice. Pak nevím kde je chyba. Ať se daří lesům.
+8 # Rensa 2018-07-25 09:05
"„Měli bychom si sáhnout do svědomí. Prakticky všichni se odvolávají na počasí, jenže důvodem je i kritický nedostatek lidí pracujících v lesích a špatná situace na trhu s dřevní hmotou způsobující nefunkční ochranu lesa."
Konečně to někdo říká nahlas a veřejně. Podle mne nejen důvodem, ale hlavním důvodem, sucho vytváří pouze příznivé podmínky.
Když ale lesáci zapomněli, co se učí v předmětu ochrany lesa už na střední škole a zná i těžař s praxí, potom by lesu nepomohly ani hektolitry svěcené vody.
Množírny brouka v podobě hromad klestu čekající na seštěpkování a podestýlek z klesu na linkách po harvestorech, plné skládky neasanovaného dříví, rezavé porostní stěny čekající, až přijede harvestor.
Jako taxátor jezdím dost po republice, vidím to pomalu denně. Přestaňme si lhát a vymlouvat se na sucho.
-4 # Vladimír Pelíšek 2018-07-25 10:23
Přestaňte lhát Vy, pane Renso. Vysokohorská dřevina jménem smrk ztepilý schne po celé republice v plantážích na způsob obilných polí založených generacemi lesníků před Vámi a dosud zakládaných, protože roste v podmínkách pro smrk zcela nevhodných, a Vy se jako tonoucí stébla chytáte včas neuklizených hromad klestu a k těžbě nevyznačených rezavých smrkových skupin.

Takže, podle Vás, je možné i nadále smrk pěstovat prakticky kdekoliv, jen pokud bude zajištěn "uklizený les", bez ohledu na ekologické nároky této dřeviny?

Nehledě na to, že opatření, která požadujete, jsou pro řadu vlastníků lesa nerealistická. Možná je lze dobře využít někde na smrkových plantážích Vysočiny od obzoru k obzoru, které mají jednoho nebo dva vlastníky. Ale určitě ne někde na východní Moravě, kde máte běžně stohektarový porost ve vlastnictví 8-10 vlastníků. Než ti lidé vůbec zjistí a mohou zjistit (bydlí třeba 300 km daleko), že jim napadl jejich osm smrk kůrovec, mají ty stromy dávno opadané jehličí i kůru.

Jak jsem psal panu Najšemu - vzdejte se smrkových polí, dokud to můžete udělat relativně se ctí. Pokud to neuděláte, udělá to příroda a může se stát, že bude jakákoliv pokračující nesmíšená výsadba smrku pod nynější 6. LVS klasifikována jako trestný čin ohrožování životního prostředí. Změny, které dokonce proběhly už i na MZe, výrazně se měnící společenské vnímání funkcí lesa i teď už jednoznačně finanční a rychle viditelné ztráty na prodeji dřeva mluví jasnou řečí.

A klidně mě dál mínusujte. Mínusy od husákovských plantážníků mohou být větším znakem uznání, než sebevíc plusů od skutečných znalců a ochránců lesa.
+9 # Rensa 2018-07-25 12:17
Ano, téměř kdekoliv, kde rostl přirozeně před tím, než ze svého původního areálu byl do vyšších poloh vytlačen nově přišedším, agresívně se zmlazující bukem.
Že někdo bydlí 300 km od svého lesa a neumí se o něj postarat, je jeho problém. Ten ať se zařídí, jak potřebuje, třeba výsadbou na péči méně náročných dřevin. Ale nevnucujte to někomu, kdo se o svou smrkovou plantáž dokáže postarat. Víte vůbec, jaké je ekonomické obmýtí ve smrku?
Pokud by se mělo vysazování smrku v plantážích pod 6. LVS stát trestným činem ohrožování životního prostředí, obávám se, že v rámci proporcionality a adekvátnosti by dnešní zemědělce s jejich nedozírnými lány řepky, kukuřice či pšenice museli po stovkách či tisících rovnou stavět ke zdi a střílet.
+5 # lesnar 2018-07-25 22:03
Tak dobře, pojďme na to:
1) zrovna jsem hodinu mluvil s jedním inteligentním "supertěžařem s praxí". Kromě Vámi vypíchnutých věcí právě díky své praxi vidí a tvrdí, že příroda skutečně "les zařídí". Měl velké zakázky při rekultivaci skládek, opuštěných dolů apod. A nemluvím o "džungli" s mizerným dřevem. Tu druhovou pestrost lze prostě zařídit docela levně. Vsadím se, že v tomto ohledu byste Lesním zákonem nehýbal.
2) opakujete pár, jinak správných, zásad takovým způsobem, že jednoduše fungují jako Freudovy sebeklamy - např. vytěsnění. Je nad slunce jasnější, že pravdu může mít i vrah, taková je povaha logiky, čili to, že něco tvrdí "zelený meloun s rudou dužinou" nevyvrací automaticky jeho výrok. A ti melouni bohužel spoustu věcí pojmenovali před námi. Včetně toho Vámi opěvovaného a notoricky známého.
3) a těch pár, jinak správných zásad: sám jsem "si bral do huby" pár jedinců, kteří zanedbají zimní NT a následně to, více či méně úspěšně, v sezóně dohání, či blufují. Ale většina je existenčně závislá na konzervativních obranných a ochranných opatřeních a provádějí je. A zkuste jim říci, že ochranu lesa zanedbali. Pominu-li "výkřiky posledních dvou let", jako insekticidní sítě apod., nemůžete nevidět stovky a stovky lapáků, třeba i ve větvích v každém ohnisku, většinou včas asanovaných, baterie lapačů podél stěn. Účinnost těchto opatření v místě neklesá, ale jejich dopad se snižuje - roztěženost porostů je neúnosná, takže vypočtená množství nepokryjí potřebnou porostní plochu.
4) množírny v klestu: jistě, "chalkograf" je kalamitním škůdcem, ale zcela jiná liga než ostatní dva "mazlíci". Problém to je, ten je i s lýkohubem apod., ale kalamita je z toho až když se "ty svině spojí". A dá se předpokládat, že "mínusky" nemůžeme odkládat na dobu, až ta kalamita odezní.
5) Sice to není Váš evergreen, ale s Vaším dovolením to spláchnu jedním vrzem: jde o ty těžební kapacity co by jako měl mít Tatíček Stát. Bylo, nebylo, LČR vypověděly jednomu obchodnímu partnerovi smlouvu z titulu nedodržování termínů. Následně na danou lokality befélem povolaly vlastní HV uzly z přímo řízených závodů. Tyto uzly udělaly přesně to samé, co transparentně obchodní subjekty: precizní zásah, téměř okamžité vyvezení na OM. A...zázrak se nestal, milé děti. Dřevo tam stálo dlouho a dlouho po odvozu, samy si sankci nenapaří. Teda stálo....vono se jim už trošku hejbalo... Je skutečně k popukání, že zde mnozí tradiční lesníci pějí unisono s melouny: nechte Státu Kapacity, von už to ňák zařídí.
6) "Bonny and Clade duplikátus a typograf" - to je celá severní a v současnosti část střední Moravy. Více lapáků na stojato, více navnazených otrávených lapáků, více správných feromonových odparníků... Ale kdo jsme my, abychom "jim" radili? Co to pro některé revírníky znamená, když jsou lapáky téměř netknuté a stromy shora prosychají a dalekohledem jsou vidět "zrcátka" pod prvním přeslenem? A není to pozdě, víc než deset let po "cause Vítkov"? A co Jan Tleskač?
+3 # najše 2018-07-26 09:51
Plně souhlasím pane kolego. Stačí počítat náklaďáky se dřevem, které vozí vysypané dřevo bez kůry nebo ty, které jsou odkorněné. Jediné odkorněné dřevo jsem letos viděl v NP Šumava (světe, div se).

Pravda je taková, že kůrovec se ještě vůbec nezačal asanovat. Zatím se neudělalo vůbec nic.
Z celého skutečného objemu 7 miliónu m3 kůrovcového dříví za loňský rok (objem je odborný odhad z LOS na základě evidence, která ale "něco" skrývá). U LČR údajně asanováno 1% mechanicky a 12% chemicky (brouci utíkají stejnými výletovými otvory, takže reálná učinnost je cca 1/3).

Výsledek je, že se asanuje méně než 5% celkového objemu, takže VŮBEC NIC !!

PS: Pelíšek zase kecá, škoda se vůbec vyjadřovat, asi dělá nákupčího kůrovcové kulatiny pro nějakou pilu. Nebo je zaměstnancem nějaké NGO, což je vlastně totéž - viz DUHA a její 15 miliónů ročně na činnost - za ty prachy bych občas nějakého rysa nebo medvěda stopoval taky. Babiš se jen třese až tahle skupina zelených mozků a dřevařské lobby roznese kůrovce úplně všude - už se taky stalo :sad: Potom to sklidí, vyúčtuje práci a všechno prodá nebo spálí s výdělkem ve státních kamnech - to je hnus.
-1 # Máchal 2018-07-26 10:12
Takže závěrem z toho vyplynulo, že za to že se neasanuje kůrovcové dříví může "skupina zelených mozků a dřevařské lobby," kteří ho roztahají po celé republice. Ten podíl co uvádíte mě dost zarazil, a už jsem si říkal, kdo za to může :lol: Těžko k tomu něco dodat.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě