Každé úterý vypisuje státní podnik Lesy ČR elektronické aukce na těžbu dřeva.
Během roku se v nich cena za kubík prudce propadla.
Podle podnikatelů jsou i tak podmínky natolik nevýhodné, že ho nemá smysl kupovat ani za „směšné" ceny. Aukce se pak musí opakovat, což je při potřebě kácet dřevo napadené kůrovcem potíž.
Ještě loni v červnu se dřevo z nahodilých těžeb v aukcích prodávalo v průměru za 1 118 korun. S přibývajícími měsíci cena klesala. V srpnu už to bylo 639 korun, letos v červnu státní podnik prodal kubík v průměru za 232 korun.
Pád cen na trhu způsobila kůrovcová kalamita, promítly se do něj ale i dvě vichřice, kvůli nimž stromy v lese popadaly. V lesích tak byl najednou příliš velký nadbytek kalamitního dřeva, se kterým navíc mají problémy i okolní státy, takže přebytek je i tam.
Lesy zpracovávají kůrovcové dříví především na základě smluv na lesnické práce, které bývají vypisovány na pět let. Případně využívají svoje vlastní lesní závody. „Prodej dříví v aukcích je využíván v případě, že uvedené zpracovatelské kapacity nejsou dostatečné, nebo za předpokladu, že dostatečné nebudou," vysvětluje mluvčí podniku Eva Jouklová.
Objem dřeva, které se přes aukce vydraží, není zanedbatelný. V roce 2016 se z celkové těžby osmi milionů kubíků dřeva v elektronické dražbě prodalo 1,5 milionu kubíků dříví. Loni to bylo podobně, čísla ale ještě nejsou finální. Jen do září se v aukcích prodalo 1,4 milionu kubíků.
Pokuty odrazují od koupě
Přestože průměrná cena za kubík dřeva v elektronických aukcích klesla skoro pětinásobně, firmy poukazují na to, že ani tak pro ně nejsou dražby výhodné. Důvodem jsou smluvní pokuty, které jim hrozí například za nedodržení termínů. „Při současné nejistotě odbytu dřeva se často stává, že dřevo prodávané v aukci nastojato není vysoutěženo, i když stojí mnohonásobně méně než například v minulém roce, cena se dnes pohybuje kolem dvou set korun za kubík. Situaci navíc komplikují sankční podmínky vyplývající ze smluv, kterými se dřevo vysoutěžené v aukci prodává," popisuje pro LN Michal Slovák z lesnické společnosti Central European Wood.
„Podmínky přikazují například povinnost vydražitele vykácet, přiblížit a odvézt objem dříví z lesa do čtrnácti dnů. Je sice možnost dřevo ošetřit chemicky a skladovat v lese, ale jediná technologie, která zvládne takové objemy v čase, je harvestorová technologie (víceoperační stroj – pozn. red.), při které se zase těžko chemicky vytěžené dřevo ošetřuje," vysvětluje Slovák. To vše může Lesy ČR dostat do stavu, kdy na partnera, který by byl ochoten „jednostrannou smlouvu" podepsat, čekají. „Někdy se také nemusí dočkat a dřevo pak podléhá kůrovci," míní Slovák.
Průběh aukcí kritizoval letos v dubnu například i think tank Czech Forest, podle kterého by Lesy ČR neměly trvat na nereálných cenách a neměly by aukce běžně rušit a opakovat. „Tento postup vede mimo jiné k opožděné asanaci a následnému množení škůdců," popsal v materiálu sestaveném think tankem právník Pavel Krpata, který se specializuje na lesnické zakázky.
Hospodaření versus stav lesa
Podle Krpaty se nicméně v posledních týdnech až měsících situace zlepšila. „Lesy ČR přicházejí na to, že každá cena, za kterou jsou schopni prodat kalamitní dříví, je dobrá cena," řekl LN Krpata s tím, že se zlepšila i praxe, kdy se aukce v důsledku přehnaných cenových očekávání ruší a pak s nadějí na dosažení lepší ceny opakují.
Důvodem je podle něj mimo jiné i šetření České inspekce životního prostředí. „Oprávněně na tuhle praxi poukázala. Je totiž termín, do kterého má ještě smysl stromy napadené kůrovcem těžit, protože když brouk vylétne, šíří se dál a už nemá smysl na jeho rychlé zpracování plýtvat kapacitami. Lesy ČR si přitom v minulosti stanovily nereálný spodní limit ceny, pod který nešly, a když se aukční blok nevydražil, aukci zopakovaly. Klidně znova a znova, takže se nepodařilo včas vytěžit a kůrovec se šířil dál. Spodní zastropování ceny v mnoha ohledech neodpovídalo realitě v lese. Je to důsledek přístupu posledních let, kdy byl za hlavní ukazatel úspěšnosti státního podniku považován hospodářský výsledek, a ne stav lesa," popisuje Krpata.
Lesy ČR k tomu namítají, že i přes nutnost část aukcí opakovat se daří touto cestou kapacity ke zpracování kalamitního dříví navyšovat i několikanásobně. Na to, kolik aukcí se řádově opakuje, podnik neodpověděl.
Krpata dává za pravdu i firmám, které si stěžují na „vražedné" podmínky. „Lesy ČR v mnoha ohledech stále nechápou, že dnes je tak velká poptávka po výrobních kapacitách, že jim firmy nebudou nadbíhat a nabízet nereálné ceny," dodává s tím, že při maržích, které teď na trhu jsou, a pokutách, jež firmám hrozí, není motivace účastnit se aukcí příliš velká.
Podle Jouklové se obchodní podmínky k aukcím upravovaly, a to včetně poplatků a smluvních pokut za nedodržení termínů odvozu dříví k asanaci. Platné jsou od 6. června. Faktem je, že i tak hrozí firmám poměrně přísné pokuty.
Spěchá se i na dříví, ze kterého už kůrovec odlétl
Krpata navíc upozorňuje, že neblahou dlouhodobou praxí Lesů ČR bylo a částečně stále je i zadávání termínovaného zpracování kůrovcových souší. Tedy stromů, ze kterých již kůrovec vylétl, a jejichž pozdější vytěžení proto nepředstavuje žádné riziko. Přesto podle něj Lesy ČR zbytečně pod hrozbou pokut vázaly část výrobních kapacit na zpracování tohoto dříví.
„Otázkou zůstává, kdy a kdo situaci s kůrovcem pochopí jako vážnou a problematickou a v opravdu zasažených oblastech se přestane postupovat podle zavedených pravidel soutěží a začne se skutečně cíleně likvidovat kalamita, důsledně používat chemie pro zamezení šíření kůrovce, bude se přímo zadávat zpracovateli bez nutnosti soutěže nebo se najde dostatek míst pro mokré skládky," uzavírá Slovák.
