Nevhodné druhové složení s převažujícími nepůvodními smrky. Také postupná změna klimatu a s ní spojené sucho s horkem, neschopnost státních podniků, jako jsou Lesy České republiky, pružně reagovat na vznikající problémy. To jsou podle odborníků na lesní hospodářství hlavní z příčin dnešního stavu českých lesů. Označují to za ekologickou katastrofu.
„V Česku se například každých deset let opakují kůrovcové kalamity. Ta aktuální je zatím nejsilnější, jakou republika pamatuje od vzniku moderního lesnictví. V loňském roce stál kůrovec za celými třiceti procenty celkové těžby," říká pro deník Metro analytička SAS Institute ČR Zuzana Lhotáková s tím, že byl nejhůře zasažen Moravskoslezský kraj.
Současná kůrovcová kalamita s sebou přináší i další problémy, jako je například nedostatek lesních dělníků. Firmám i samosprávám chybějí tisíce lidí a o podobnou práci není při současné nízké nezaměstnanosti zájem. Proto stále více z nich sáhlo během roku 2018 po zahraničních dělnících, především z Ukrajiny. „Kalamity znamenají i menší výdělky pro firmy, které jsou zahlceny těžbou nekvalitního dřeva, jehož cena je oproti dřevu zdravému zhruba poloviční," dodává Lhotáková. Těžba dřeva přitom v Česku dlouhodobě roste. Zatímco v roce 1950 se na našem území vytěžilo 7,45 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, v roce 2017 to bylo už 19,4 milionu, tedy téměř trojnásobek. Více je především nahodilé těžby, což je kácení suchých, vyvrácených nebo nemocných stromů. „Na druhou stranu, plánovaná těžba se oproti padesátým letům zvedla asi o padesát procent," vysvětluje advokát Martin Bohuslav. Ten zkoumal právní dopady tohoto fenoménu pro nejnovější analýzu projektu Česko v datech.
Řádově desítky procent z celkové těžby každoročně připadnou na živelní nahodilou těžbu, kterou například v roce 2007 obstaral orkán Kyrill. Podle odborníků na lesní hospodářství správci lesů „zaspali" a staré lesy dnes nejsou schopny hrozbám samy čelit. Odolnost stromů totiž klesá s věkem, a zatímco ještě v roce 1970 byla průměrná doba obmýtí (tedy plánované produkční doby lesa) 102 let, dnes je to už 115 let.
Pod pojmem doporučená skladba rozumějí lesníci ekonomicky, ekologicky a funkčně vyvážené zastoupení dřevin, které zaručuje životaschopnost a funkčnost lesa. Přirozená skladba je pak rekonstrukcí vývoje lesa za současných přírodních podmínek, pokud by nedocházelo k zásahům člověka. Kupříkladu zastoupení smrku v našich lesích klesá stále pomalu, a to průměrně o něco málo přes dvě procenta procent za dekádu. U borovice ani ne o procento procent za deset let. „Buků přibývá za stejné období jen jeden a půl procenta procent, dubu ještě o polovinu méně," uvádí analýza Česko v datech.
Vlastnictví našich lesů je jako názorná kronika celých českých dějin
Struktura vlastníků kopíruje vývoj české společnosti. * V roce 1918, po zrušení šlechtických titulů, zmizelo přes dvacet procent lesů vlastněných naší i cizí šlechtou, které se „rozpouštějí" v lesích soukromých. * Po roce 1948 pak zcela zmizely i lesy soukromé a církevní, které byly postupně a kompletně zestátněny.
* Rok 1989 znamenal návrat soukromého vlastnictví. Po roce 2010 se část lesů dostává zpět do správy církví. * V roce 2016 byly téměř tři čtvrtiny lesů hospodářské, 2,1 procenta ochranné a 23,6 procenta jako lesy zvláštního určení. To znamená například národní přírodních rezervace, pásma hygienické ochrany vodního zdroje nebo lesyve vojenských újezdech.
