Dačicko – O kůrovcové kalamitě, kterou lidé za posledního půl století nepamatují, v současné době hovoří lesníci na Dačicku. Podobnou situaci s přemnoženým broukem zaznamenávají vlastníci lesů i v dalších regionech na Jindřichohradecku, ale i jinde na jihu Čech či na Vysočině.
„Máme doslova strach o osud některých smrkových porostů. Opatření k zvládnutí kůrovcové kalamity budou velice složitá," říká vedoucí dačického odboru životního prostředí Jiří Müller.
Pokračuje, že nástup byl velice rychlý na přelomu srpna a září, kdy stromy ztratily kvůli suchu odolnost a náletu brouka se nemohly bránit.
„Navíc teď již vylétla třetí generace kůrovce, což se začne projevovat v zimě a na jaře, až teplota stoupne nad 10 stupňů," doplnil Jiří Müller.
Velké společnosti již zastavily veškerou mýtní těžbu a všechny síly přesunuly na zpracování kůrovcem napadeného dřeva.
„Začíná se však projevovat nedostatek dřevorubců a přestávají stačit i kapacity pil. Klesla rovněž cena dřeva," tvrdí Jiří Müller.
Jeho slova potvrzuje například správce obecních lesů v Dešné Zdeněk Dohnal.
„Kalamita se zvládá dost složitě hlavně kvůli nedostatku schopných lidí na těžbu. Měli jsme stálého těžaře, který odešel za lepším výdělkem, takže jsme odkázáni na to, kdo nám jakého člověka půjčí. Průběžně to však zpracováváme. Navíc pily už neberou zakázky, pokud nemají uzavřenou smlouvu, takže zatím máme dřevo složené v manipulačním skladu," popisuje situaci.
Dačicko – V obecních lesích v Dešné je podle lesního správce Zdeňka Dohnala napadena kůrovcem zhruba čtvrtina porostů. „Bylo sucho a také semenný rok, což stromy oslabilo. Hlavně je to na krajích lesa a pokud nepřijde ještě teď vláha a v zimě sníh, tak bude na jaře velký problém," podotýká lesní správce s tím, že zřejmě bude daleko více palivového dřeva. Z vytěžené hmoty jde do paliva asi 45 procent. Právě Dešansko a oblasti ležící na levém břehu Dyje jsou zasažené kůrovcem nejvíce.
Sucho a jarní kvetení jsou podle Jaroslava Mátla z dačického odboru životního prostředí, který má na starosti lesní problematiku, dva hlavní faktory pro rozvoj kůrovcové kalamity.
„Oslabený strom vylučuje chemické látky, jež kůrovce vábí. Ten se zavrtá pod kůru stromu, živí se lýkem a také se zde rozmnožuje. Napadený strom se brání tím, že brouky zalévá pryskyřicí. Za normálních okolností dokáže odolat i pěti tisícům brouků, ale pro strom oslabený mohou být likvidační již dva tisíce jedinců," vysvětluje Jaroslav Mátl.
Rozpoznat napadený strom je v počátečním stádiu obtížné i pro zkušeného lesníka. Proto je včasné vyhledání a zpracování kůrovcového dříví vhodné předem konzultovat s odborným lesním hospodářem, kterého má každý vlastník lesa," zdůrazňuje.
