HRADEC KRÁLOVÉ Současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí. Kůrovec letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů metrů krychlových dřeva po zhruba šesti milionech kubíků loni. Na včerejším Sněmu lesníků v Hradci Králové to uvedl náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti pro výzkum Petr Zahradník.
„Situace se permanentně zhoršuje, kromě sucha se projevují i další faktory, jako nedostatek (těžařských) kapacit, špatný odbyt dřeva, snížená cena dřeva," řekl Zahradník.
Likvidace kalamity podle něj bude trvat roky a oproti dřívějším kalamitám bude její zvládnutí složitější. Například proti stavu před rokem 1989 nyní nelze direktivně nařídit, aby se technika a lidé přesunovali přes celou republiku do míst kalamity. Pružnou reakci na kůrovcovou kalamitu podle Zahradníka ztěžuje i stávající zákon o zadávání veřejných zakázek či omezené možnosti asanace kůrovcového dřeva chemickými prostředky u drobných vlastníků.
Pro rychlejší zvládnutí kalamity by se podle Zahradníka dala použít takzvaná rajonizace lesů. Oblasti, které kůrovec zlikvidoval z 80 až 90 procent, by se nechaly být a těžařské kapacity z nich by se soustředily do míst, kde je ještě co zachránit. „Nejhorší situace je na severní Moravě, ve Slezsku, zhoršuje se situace na Vysočině a v jihozápadních Čechách," upozornil Zahradník.
Současná obří kůrovcová kalamita podle Zahradníka začala již v roce 2003 a do konce roku 2017 při ní kůrovec napadl přes 20 milionů kubíků dřeva. Kalamitu lze podle Zahradníka rozdělit na tři etapy. První v letech 2003 až 2004 spustilo abnormální sucho a dlouhé teplé léto v roce 2003. Druhou odstartovaly orkány Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008 a ta nynější začala roku 2015 po výjimečném suchu.
Loni se v celém Česku vytěžilo 19,4 milionu metrů krychlových dřeva. Letos očekávaných až 15 milionů kubíků dřeva napadených kůrovcem tak představuje přes 75 procent loňské těžby.
