Drony, které cílí na nejrozšířenějšího škůdce, lýkožrouta smrkového, pracují se špičkovou technologií. Po napadení tímto druhem kůrovce začne ze stromu nejdřív opadávat kůra. Tento proces není z fotografií pořízených dronem z výšky vidět. V Plzni proto nasadili do zápolení s lýkožroutem novinku.
„Chceme provádět skenování vybrané oblasti pomocí multispektrální kamery nesené dronem WingtraOne. Tato kamera snímá vegetaci i ve spektrech, která jsou pro lidské oko neviditelná. Naším cílem je tedy ověřit hypotézu, že pomocí dat z multispektrální kamery dokážeme zjistit okem neviditelné napadení stromů. Tak bychom mohli odhalit postižené stromy v době, kdy je tento druh kůrovce ještě neopustil, a zamezit tak jeho dalšímu šíření. Pro analýzu dat vyvíjíme vlastní aplikaci, která by měla data efektivně vyhodnocovat," vysvětlil Pavel Šmíd, ředitel úseku dronů Správy informačních technologií města Plzně.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
To by pak jedině musel následovat další dron(y) s výsadkovými kapslemi. Ve výsadkových kapslích by čekaly desítky výkonných nanorobotů. Jeden takový nanorobot je schopen ošetřit jeden strom během dne . Celý jej projde po povrchu a s pomocí senzoru indikuje a přesně lokalizuje každý závrt, kde je čerstvě přítomný Ips typographus. Pomocí výkonné letální nanopistole brouka bleskově eliminuje a pokračuje dále v rekognoskaci Picea abies.
Každý nanorobot je vybaven nanokamerou s K4 rozlišením. Platformu by šlo rozšířit o přenos dat a sledovat tak postup nanorobotů v reálném čase na monitoru. Každý nanorobot by byl vybaven GPS lokalizaci, takže reálně by šlo zásah promítnout v 3D grafice na monitoru v kanceláři revírníka. Revírník by polovinu pracovní doby trávil sledováním zásahů nanorobotů a korigoval by jejich postup. Jednou týdně by nanoroboty předal servisnímu pracovníkovi z outsourcingové firmy NANOELIM k údržbě.
...
A, jak to vidím já, kdyby aspoň občas hajní chodil se psem po lese a ne jen Nisanem s kanclu ke skládce, tak by to úplně stačilo.
Kupříkladu vrcholkový kůrovec na borovici je okem patrný dva roky od změny barvy jehličí do opadávání kůry. A aspoň tady se těží až ve stadiu šedivých souší - což je třetí rok. Na to netřeba dron.
U smrku je teď na jaře změnou sytosti jehličí jasně patrné, které stromy budou do podzima v troubě.
A když si toho někdo všímá, tak dva, tři roky do předu dokáže předvídat, který smrk je další kandidát, dle patrné ztráty jehličí a změny barvy oproti okolí.
Jenom tam prostě fyzicky musí být. Ten hajnej. Pěšky.
A pak samozřejmě těžba.
Tady zase od spreje k odvozu je cca rok, dva, ve stadiu šedivé souše.
Jo s kanclu dronem se to vytrhne.