logo Silvarium tisk

Procházka podzimním Kunratickým lesem už není dávno, co bývala. Zatímco kdysi Pražané pozorovali spadané listí, dnes jejich pozornost spočívá na pokácených kmenech stromů. Co může za kácení zdejších dřevin? A jak s mrtvými stromy Lesy hlavního města Prahy následně naloží?

Podzim vybízí k výletům do přírody. Jednou takovou oblíbenou destinací Pražanů je na podzim právě Kunratický les, který se rozléhá na 284 hektarech půdy. Procházka mezi dřevinami, které tady stojí i sto let, však není už takovou idylkou, jako tomu bylo kdysi. „Je to smutné se tady dnes procházet. Bývalo to tu veselejší," hodnotila vzhled lesa Iveta, která sem pravidelně chodí na procházky. Dub zimní, smrk ztepilý a borovice lesní tady rok od roku umírají. A tak les na některých místech připomíná spíše pohřebiště s pokácenými kmeny těchto stromů.

Ničí ho sucho!

„Jedná se o zdravotní zásahy, kdy je nutné odstranit poškozené a napadené dřeviny. Nedostatek vody se ekosystému lesa velmi dotýká. Projevuje se celkovým strádáním lesních porostů, jejich oslabením a v důsledku toho snazšímu podlehnutí škodlivým činitelům," prozradila mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petra Fišerová. Dřeviny jsou pak náchylnější na hmyzí škůdce nebo houbové choroby. Kůrovec má přitom vliv jen na jednu pětinu pokácených stromů.

Některé části lesa jsou tak prázdné. Lesy hlavního města však slibují, že tomu tak nebude na dlouho. „Protože Kunratický les, stejně tak jako i ostatní pražské lesy, patří mezi lesy zvláštního určení se zvýšenou rekreační funkcí a jeho návštěvnost je vysoká, je hledisko bezpečnosti návštěvníků na prvním místě. Uvolněné plochy se pak budou opět zalesňovat," sdělila Fišerová, že se Pražané mohou těšit na zalesnění a rozhodně se teď nemusí bát do lesa vstoupit.

Přes všechny pokácené dřeviny, které tady člověk míjí, na tom Kunratický les není o moc hůř, ve srovnání s předchozími lety. „Roční objem vytěžené dřevní hmoty je v podstatě od roku 2014 stále stejný, pouze v posledních dvou letech se to týká více smrků a borovic, které reagují více na sucho a byly také více poškozené během vichřice Herwart v roce 2017," dodává mluvčí Fišerová.

Listnáče vydrží

A jak Lesy hlavního města Prahy se všemi negativními vlivy bojují? „Bojujeme s nimi v rámci integrované ochrany lesa - od výsadby melioračních a zpevňujících dřevin, přes různodruhovost a různověkost porostů, podporu přirozených predátorů (rostliny pro opylovače, budky pro ptáky, krmítka, slunná místa pro mraveniště at.), vyhledávání napadených stromů a včasné odstranění již napadených stromů z porostu, pokládání lapáků a kladení feromonových lapačů...," prozradila k péči o zdejší floru. Do budoucna se tady vybírají dřeviny, které mají větší šanci přežít. A tak v Kunratickém lese bude přibývat spíše listnáčů, které mají větší předpoklad tyto negativní vlivy ustát a přežít.

A pokácené uhynulé stromy pak ve většině případů čeká následné využití coby palivo. Z některých méně napadených vzniká mobiliář do pražských lesů a další řezivo. „Část se štěpkuje a nechává v porostech nebo se energeticky využívá v teplárnách, část může jít na zpracování do papíren," prozradila mluvčí Lesů hlavního města Prahy.

Komentáře  

-2 # Josef Knap 2018-11-19 15:48
OTEVŘENÝ DOPIS PODNIKU Lesy hl. m. Prahy From: knap.josef
Sent: Monday, November 19, 2018 3:38 PM
To: 'fiserova@lesy-praha.cz'
Subject: Záchrana Kunratického lesa
Importance: High

http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/kunraticky-les-se-meni-v-hrbitov-stromu-prazdna-mista-vyplni-listnace-jsou-odolnejsi-blesk-cz
Tiskový servis
Kontakt pro média:
Ing. Petra Fišerová fiserova@lesy-praha.cz
tel.: 775 018 624 Práčská 1885, Praha 10

Vážená paní inženýrko,

Děkuji Vám, že jste mne dopoledne tak trpělivě vyslechla v telefonu. V podstatě jsem Vám hodně již vysvětlil při rozhovoru. Zde předesílám to, že jehličnany mají nezastupitelnou úlohu v městské zeleni neb jsou stálezelené a tudíž funkci prachových filtrů plní i v době a právě v době, kdy je potřebujeme nejvíce – za zimních inverzí, kdy jsou vyhlašovány smogové situace z hlediska polétavého prachu. A i pro lidskou psychiku je pohled na zelený („olistěný“) strom byť „pouhý“ jehličnan balzámem na nervy a to právě v zimě, kdy takový pohled působí v krátkých dnech i jako určité antidepresivum.

Prosím prohlédněte si nejprve fotky mého arboreta na Rajčeti zde:
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/
Neměly to ty stromy v letech 2007-2009 jednoduché. Nejprve orkán Kyrill ba i Emma viz zde jejich řádění: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/
Pak se „zbláznil“ soused se slovy, že se nebude dívat na „Čínu“: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/BAMBUSY_A_STROMY_v._ROUNDUP_A_DLOUHE_TELESKOPICKE_PAKOVE_NUZKY/
Ale to je dnes minulost a arboretum založené v letech 1979-81 dozrálo vyspělo do krásy a hlavně období let 2015-2018 mu vyhovuje tím, že je teplo a i hodně slunečního svitu a tak fotosyntéza prostě jede. Rok 2015 byl i rokem, kdy jsem dělal poslední introdukční pokusy a nyní se již zaměřuji na ty dřeviny, které se mi od r. 1979 osvědčily.


Mohu Vám dát tedy z praxe doporučení jaké jehličnany bych v obnově Kunratického lesa použil:

1) Cedry a to jak Cedrus libani a Cedrus atlantica , tak dnes už i Cedrus deodara neb cedr himalájský je nejvitálnější největší cedr byť má o něco málo nižší mrazuvzdornost než cedry ostatní. Dokonce mi Deodar v mládí přirůstal 80cm ročně v terminálu a dotáhl to za 2letého semenáčku do letošního června na takovýto strom: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#CedryaCatalpaovata.jpg když po redukci z dvoukmenu a po řádění orkánu Kyrill byl na tom můj deodar takto – viz geneze na obrázcích: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#1_zleva-_Abies_lowiana,_Cedrus_deodara_,_Abies_concolor.compr.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Deodar_-_upravenyjednokmenny_-_pred_Kyrillem.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Deodar_jiz_jednokmenny_pred_Kyrillem_dne_11.1.2007.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Kyrill_odlomil_vetev_z_cedru_himalajskeho.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Kyrillem_odlomena_vetev_cedru_himalajskeho.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#DEODAR_po_Kyrillu.jpg Cedry mají tu výhodu, že rostou i ve velmi stísněných podmínkách – viz fotky zde: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_v._BAZEN/#13C.libanipooeznsousedem2005.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Cedrus_libani_a_jeho_vlastnice_1.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Cedrus_libani_-_Plovdiv.jpg

2) Jedle: Abies pinsapo případně její ještě větší a bujnější ssp. Abies pinsapo ssp. tazaotana syn. Abies tazaotana Jedle španělská v mém arboretu vypadá takto po 17letech vysazena v r. 2001 jako dvouletý titěrný semenáček: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Abiespinsapo.jpg Doporučil bych i jedli alžírskou Abies numidica , ale ta je jako semenáč nesehnatelná. Určitě nezklamou v podmínkách klimatické změny jedle od Černého moře z Turecka a to Abies equi-trojani a Abies bornmuelleriana , které si naopak v srpnových vedrech r. 2015 a i letos v létě doslova libovaly: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Abiesequi-trojaniaA.bornmuelleriana.jpg

3) Cryptomeria japonica var. Lobbii !!! Kryptomerie japonská je hlavní strom produkčních lesů Japonska a je mnohem odolnější vůči suchu i vedru než Sequoiadendron giganteum, který jsem ve svých podmínkách v Čelákovicích nikdy nedopěstoval do vzrostlého stromu – kupodivu Sequoia semeprvirens ano-(ale tu pod umělou závlahou). Samozřejmě kryptomerii navrhuji pro polohy např. u rybníků, potoků apod. V mém arboretu vypadá po vysazení v r. 1979 takto a tak jsem k mí letos ještě dosadil další kryptomerie a to jak semenáče nominátní Cryptomeria japonica, tak i řízkovance Cryptomeria japonica Lobbii : https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Cryptomeriajaponica_1.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Cedry,_Kryptomerie,_bambusy_od_zapadu_cervenec2014.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Cryptomeriajaponcassp.Lobbii.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#CryptomeriajaponicaaC.japonicaLobbii.jpg

S výjimkou tedy Cryptomeria japonica Lobbii, která je v podstatě kultivar doporučuji u ostatních jehličnanů vysazovat pouze semenáče nominátních druhů – tedy generativně množené stromy na vlastních kořenech neb i teplota půdy roste závratným tempem. Důležitý fakt je, že Čelákovice jsou jedním z nejteplejších míst Čech a mé zkušenosti s těmi stromy viz výše jsou umocněny tím, že půdu v arboretu mám vysychavou písčitohlinitou, velmi málo vododržnou a od 60cm půdního profilu skoro již jen písek. O to lépe by ty stromy rostly např. ve vinohradnické půdě zároveň vhodné pro broskvoně a meruňky či na strukturní vyvřelince, na úrodném aluviálu či na půdě s podkladem jílu!
Důležitou skutečností je dle mého názoru i to, aby ty mnou navrhované zde a u mne již skoro 40 let osvědčené stromy měly i určitou rezervu – perspektivu nárůstu průměrné teploty. Proto tak silně prosazuji výsadby cedru himalájského neb on roste na svých původních přírodních stanovištích v průměrných ročních teplotách 12°C-18°C, zatímco cedry atlantické a libanonské rostou ve volné přírodě v průměrné teplotě 8-12°C Není pravdou to, že cedr himalájský vyžaduje striktně kyselé půdy a že je náročnější na vláhu. Naopak je úžasně vitální i suchovzdorný. Dle zkušených lesáků a dendrologů a já to mohu potvrdit z vlastní praxe představuje sucho jen polovinu problému např. u našeho produkčního smrku i dalších u nás běžných dřevin. Tou druhou polovinou je prostě rychlý nárůst průměrné roční teploty, krátké zimy = krátký vegetační klid či dokonce průběh zimy, které lidově říkáme zima-nezima.

Pokud jde o listnáče, tak ty pozoruji v městských parcích na úpalu, v prachu suchu městských parků. Jednoznačně letos přesvědčil svým stavem zatracovaný Quercus rubra, já bych spolu s ním vysazoval i Quercus frainetto a Quercus cerris. Samozřejmě Sophora japonica ‘Regent‘ I ze své zkušenosti mohu doporučit jeden z hlavních alejových stromů Pekingu – Catalpa ovata. U mne vypadá po 15letech po vysazení dvouletého semenáčku takto: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#CedruslibaniaCatalpaovata.jpg
O Celtis australis se mylně tvrdí, že nesnese naše zimy. Je velmi vitální a suchu i úpalu vzdorný strom – viz přiložené fotky z konce září 2018
Velmi odolá suchu a vedru městského prostředí je i tato hybridní Paulovnie Pulownia Shan Tong – viz zde o ní povídání: http://www.paulownia.wbs.cz/Kterou-paulovnii-vybrat.html Moje osobní zkušenost s hybridem Shan Tong to jen potvrzuje. A uplatnil se mi dobře, než byl zničen od souseda Roundupem i česnekovník čínský: https://www.lcsd.gov.hk/en/parks/hkzbg/plants/tree/lcsdcw53.html

V roce jsem napsal i malou CD knížku pod názvem ‘Pěstujeme okrasné dřeviny pro globální oteplování‘. Dnes v zahraničí v Bulharsku, Francii cedry nacházejí i lesnické uplatnění tím, jak se mění v Evropě klima. Léto r. 2003 bylo mementem neb jen v Paříži a jejím okolí tehdy vedrem zemřelo cca 30tis. seniorů. Na to téma jsem psal i v úvodní kapitole oné mé knížky, kterou dávám do přílohy v pdf. Dnes na mnohé z této malé mé knížky dochází.

Proč jsem Vám toto vše napsal? Můj motiv naleznete zde níže na odkazech neb les v Praze a okolí = příměstský les tzv. Zelený pás by měl především plnit funkci klimatickou + zdravotní – viz zde:
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/zelen-prospiva-fyzickemu-a-dusevnimu-zdravi/
https://kravcik.blog.sme.sk/c/332674/Chran-si-svoje-klimatizacne-zariadenie.html
https://arnika.org/soubory/dokumenty/stromy/seminare/2008/02_Eva_Rychlikova_2008_Stromy_a_zdravi.pdf

Budu Vám kdykoli a jakkoli nápomocen ve Vašem úsilí obnovy pražských lesů. Mé arboretum na adrese ul. 28. října 933/11 Čelákovice je kdykoliv přístupné veřejnosti – stačí se jen domluvit na čísle mého mobilu: 603 84 54 17 na exkursi. Bydlím dvě minuty chůze vlakem od zastávky ČD Čelákovice-Jiřina – trať S2 resp. S22 z Masarykova nádraží v Praze a co půl hodiny odjezd vlaku. Pokud by byl ze strany Vašeho podniku zájem, mohu se podílet i v jeho řadách na obnově lesů v Praze. Budeme je potřebovat, ale včetně jehličnanů. Cedry jsou navíc skvělým filtrem prachu.

„mé“ Cedry zaujaly i lesníky – viz diskuse na SILVARIUM pod článkem zde:
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/opet-nevhodny-druh-dreviny-pro-cr-halo-noviny


V úctě,
Ing. Josef K n a p
Mobil: 603 84 54 17

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě