Přihlásit

Krkonoše a extrémní sucho v Česku (ČT 24)

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor 
Skoro 26 milionů kubíků, takové bezprecedentní množství dřeva se loni vytěžilo v Česku, především kvůli kůrovcové kalamitě. Lesy ale ohrožuje i dlouho trvající sucho, to likviduje taky borovice. Oproti běžným letům se tak teď v porostech pracuje na 160 %, letos totiž má být škůdci napadeno zhruba 20 milionů kubických metrů dřeva. A extrémní mimořádná těžba tedy proto bude pokračovat. Třeba v Krkonoších vytěží letos až 40 000 kubíků, do boje proti kůrovcise tu přihlásili i skauti, kteří pomáhají s loupáním kůry napadených kmenů. 

Vojtěch KÁNĚ, dobrovolník /26. 6. 2019/ 
Přišlo mi to jako příležitost jak poznat KRNAP trošku jinak a zároveň jak naplňovat to roverské heslo sloužím. 

Kateřina HOFSCHNAIDROVÁ, dobrovolnice /26. 6. 2019/ 
I když teda jako je to náročnější a je celkem teplo, tak si myslím, že to bude prostě hrozně fajn. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Sucho ničí horskou krajinu nejen kvůli kůrovci, klimatická změna vysušuje krkonošská rašeliniště, jaká budoucnost čeká lesy, které rostou na svazích Sněžky nebo Lysé Hory? Zeptám se Václava Jansy, náměstka ředitele Krkonošského národního parku, kterého zdravím do hradeckého studia, dobrý večer. 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Dobrý večer. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Jak se letošní extrémní sucho, které zasáhlo už víc než polovinu území Česka, projevuje v Krkonoších? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Zatím podobně tak, jako v loňském roce, byť ty příznaky přišly o něco dříve, je sucho je naprosto fatální v těch nižších polohách, je už vidět na některých pramenech, že se zeslabují případně některé toky už přímo netečou, ve svodnících na cestách turisté můžou pozorovat, že je sucho, cesty práší, za poslední týdny jsme měli i nějaké případy požárů, díky zejména neukázněnosti návštěvníků a právě díky tomu suchému počasí, takže ty příznaky jsou velmi patrné bohužel i v těch našich nejvyšších horách. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Letošní zima ale přece byla na horách plná sněhu, jak to, že je i tak vody málo? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Od skončení zimy v podstatě pršelo velmi málo a toho sněhu bylo hodně opravdu pouze v těch nejvyšších polohách, v těch nižších polohách, v podhůří a potom úplně v částech pod horami, sníh v podstatě odtál v březnu, někde už v únoru a ta vysoká pokrývka, která byla ve vyšších polohách, tak skutečně nemůže naplnit deficit, který je za několik let zpátky. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Loni natočil turista z Jilemnice vyschlý pramen Labe v Krkonoších, jak to tam vypadá dnes? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Tak pramen zatím není zcela suchý a hlavně skruž, která je považovaná za pramen Labe, není ten pravý pramen Labe, skutečné Labe pramení o pár desítek metrů dál v rašeliništi, takže zatím nehrozí, že by nám Labe vyschlo nebo že by neteklo aspoň v té nejhorší, nejvrchnější části, ale samozřejmě i na těchto tocích, na jejich počátcích, to sucho je patrné. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
A jak jsou na tom ta rašeliniště, jak vážně hrozí, že přijdeme o tu výjimečnou tundru, kterou tam máme? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Myslím si, že z krátkodobého hlediska, pokud současné počasí v následujících letech nebude přetrvávat, tak se ztráty tundry obávat nemusíme, přeci jenom její vývoj je dlouhodobý, procházel tisíci let vývoje, a i ty sušší periody jsou v oblasti tundry normální, přesto, pokud by trval tento trend, tak skutečně se může zásadním způsobem změnit podoba tundry tak, že bude zarůstat lesními porosty, přestane mít charakter toho keříčkovitého porostu, skutečně tam může dojít k fatálním změnám a v současné době ty rašeliniště výrazně pociťují pokles hladiny, v loňském roce jsme pozorovali například na úpském rašeliništi pokles hladiny až o 90 cm oproti průměru, což je skutečně pro rostliny, které jsou typické pro to rašelinné prostředí, velmi, velmi zásadní. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
A jak se změní Krkonoše, pokud bude klimatická změna pokračovat stejnou tendencí, jakou vidíme dnes? Budou ještě naše děti mít stejný pohled na hory, jako jsme měli jako děti my? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Tak já si myslím, že naše děti určitě budou mít odlišný pohled na hory, jako jsme měli a jako měli naši rodiče, Krkonoše se zásadně mění, myslím si, že se mění zatím k lepšímu, z hlediska stavu přírody protože naši rodiče poznali Krkonoše a pamatují si Krkonoše jako hory, které byly ze čtvrtiny odlesněné. V současné době hory jsou v podstatě zarostlé, nebo ty lesní pozemky jsou zarostlé lesy, samozřejmě v polohách nebo v lokalitách, kde ty lesy jsou uměle založené, tak ty lesy se mění, mění se jak přírodními vlivy, to znamená jak klimatickou změnou, suchem a případně kůrovci, tak se mění i našimi cílenými zásahy právě do takové podoby, aby byly stabilnější, aby dokázaly těmto změnám lépe odolat. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Vy sám jste teď zmínil kůrovce a o kůrovci jste řekl: "Samotná existence kůrovce u nás je naprosto normální, v době, kdy se mění klima, se s tím budeme muset naučit žít." Jak to udělat, aby kůrovec nesežral celé Krkonoše? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
V první řadě je potřeba si uvědomit, že skutečně to, co jsem řekl, je tak. Kůrovec je skutečně nebo kůrovcovití, protože kůrovec je v podstatě synonymum pouze pro jeden druh, pokud to vezmeme takto, tak ve smrkových lesích lýkožrout smrkový zvaný kůrovec je skutečně doma. My se s ním musíme naučit žít, musíme ty lesy vytvořit nebo se snažit pomoct je přetvořt do stabilní podoby, to znamená do podoby více blízké k přírodě. Protože ty lesy přírodní, které jsou vícevrstevné, rozrůzněné, druhově rozrůzněné, jsou podstatně odolnější, ve chvíli, kdy máte lesní porost, ve kterém je například 20, 30 % smrku v různých věkových stádiích, zbytek jsou další dřeviny, tak pokud ten škůdce v podstatě zlikviduje jeden druh, tak na jeho místo nastupují druhy další, případně mladší jedinci téhož druhu, takže ten les, pokud je v přírodním stavu, tak je výrazně stabilnější na každém stanovišti. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Pane Janso, díky za Váš čas a hezký večer, na shledanou. 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Na shledanou.

Komentáře   

+11 # Starý 2019-07-11 17:14
Zdarma ale jen jako přežitek komunisnu, převedený do dnešní "demokracie". Dříve to bylo jinak.
Nemám problém s mimoprodukční funkcí, ale za peníze!!
Nebo za mne stát bude platit daň z nemovitosti, platit plně zalesnění, výchovy a td., a škody v lesích a to ve stoprocentní výši.

NĚKDE SE NA TO VZÍT MUSÍ?
I vaše lesní, ale i boreální dřeviny vyžadují péči, výsadbu a ochranu...věříte?
-12 # Vladimír Pelíšek 2019-07-12 09:08
Opět blbost. Užívání lesa v omezením smyslu (sběr lesních plodů, klestu, šišek apod.) tady bylo už za tatíčka Masaryka.
Za mimoprodukční funkci ti nikdo platit nikdy nebude, protože jde o silně jednostranný požadavek. Abys ho dostal proplacený, musel bys nejdřív proplatit ty tomu "státu" nebo jak to nazveme, újmu, kterou naopak ty děláš tím, že např. pěstuješ boreální dřeviny, které ničí půdu, rozvrací ekosystém, vyžadují zvýšené náklady na obnovu (kůrovcové kalamity) apod.
Pokud za tebe bude ve tvém lese platit stát položky, které uvádíš, bude mít tentýž stát i právo přivlastnit si zisk, který potom z lese vznikne.
Pokud to nechápeš, tak v tom komunismu vězíš až po uši právě a pouze jenom ty.
+13 # Starý 2019-07-12 09:29
Ano v omezeném smyslu za souhlasu vlastníka a za desátek.
Nemám problém, aby si stát nechal vše, postačí mi po "česku cca 60%" přiměřený zisk z činností za pěstování lesa a další činnosti.
Pak ale lituji stát a nemám námitky. !!
No a újmy nebudeme muset řešit.
Ostatně stát byl hlavní původce sázení smrku a je i dnes, tak ať si uplatní sám na sobě.
Četl jste někdy univerzální zalesňovací projekty LČR?
Komunismus mne dnes tíží jen praktikami tohoto státu, které i dnes považuje za běžné.
Ale musím přiznat, že ani komunisté - nejsem fanda a jejich příznivce, nedokázali hodně hospodářských věcí v tomto státě, včetně lesů, tak dokonale zmršit. Ale to je na delší debatu...
+14 # Starý 2019-07-11 13:05
Pane Pelíšku, specielně pro vás, pokud sledujete mé příspěvky na tomto serveru, už jste jistě poznal, že nejsem podporovatel dotací, ale silně podporuji a vlastně chci, aby do lesa šel zákonem stanovený nárok za společenskou újmu, která je mu dnes v notné míře dodávána.
Dotace je jen předpoklad pokřivení a specializace na určitý okruh lidí.
Zrovinka tak požaduji zákonný plošný nárok na pomoc lesu jako zdroji pro lidstvo a krajinu nepostradatelných funkcí.
Ovšem na to se tady kašle a velikostí těchto oprávněných nároků se každý bojí !

Ostatně dotace se mění, vykládají různě a rozkrádají, či zneužívají. Oproti tomu zákonný nárok je nezpochybnitelný a jasný.
A v tom je ten zakopaný pes !!!
Nikdo se jen tak nepřiživí :-)
-20 # Vladimír Pelíšek 2019-07-11 15:26
Pomoc lesu? Jistě, ale muselo by jít o LES, nikoliv o plantáž boreálních dřevin!
V tom máte vy hoši tak trošku hokej, že?
Všichni vám ubližují, nikdo vás nechápe, ale buď rád, protože kdyby vám přišel účet za újmy, které jste zničenou půdou, zlikvidovanou biodiverzitou, povodněmi a dalšími vašimi plantážnickými specialitami napáchali, nestačilo by vám na jeho zaplacení ani pět životů.
+17 # Rensa 2019-07-12 11:09
Ale většina našich lesů skutečně jsou plantáže boreálních dřevin, protože při samofinancování provozu a jejich údržby pouze z prodeje dřeva ani jinak zakládány být nemohly!
A s těmi povodněmi v důsledku současného stavu lesů jste mě rozesmál. Jestliže v lesích je podle Vás zlikvidovaná půda a biodiversita, co jsou potom dnešní pole? Zkuste se s jenom částí povinností a omezení, které má dnes vlastník lesa, obrátit na zemědělce, aniž byste před sebou tlačil vozík nových dotačních titulů - poženou Vás svinským krokem, že se nezastavíte až v tom nenáviděném lese.
+16 # Starý 2019-07-12 11:11
Sto procent souhlas :-)
-14 # Vladimír Pelíšek 2019-07-12 11:20
Můžete být v klidu, pane Renso, protože:
- možnost samofinancování LH bude brzy mýtus (bez stále tučnějších dotací LH nepřežije už ani teď, že?)
- reálná omezení vlastníka lesa jsou něco ÚPLNĚ JINÉHO než ta teoretická, o nichž tak rád mluvíte. Nedodržuje se ani dřevinná skladba, ani následná péče do zajištění, ani povinnost těžby napadených boreálů. Vše je jen napsáno a poté nevymáháno, nesankciováno.
Reálný stav dnešního LH nejsou akademické disputace někde na katedře, v ÚHÚLu nebo na MZe.
+12 # Starý 2019-07-12 11:25
No dotaci v lesích jsem neměl už cca dvacet pět let a mladé smrky a borovice, pokud je nespase zvěř i to dnešní sucho v pohodě přežívají.
-12 # Vladimír Pelíšek 2019-07-12 11:34
To víš, že přežívají. Smrky možná i dvacet let, než se do nich obují braši lýkožrout lesklý a lýkožrout severský. A ty smrky? Jak si s tím asi poradí, co myslíš? Když nejbližší vlhká půda bude 2 metry hluboko?
Víš, jak hluboko koření smrk?
+13 # Starý 2019-07-12 12:28
No pokud budu postupovat jak za starých a léty ověřených časů, věřím, že se dočkám i toho smrku.
Jen mi do toho nesmí stát kecat a ve svém musí řádně činit s "péčí řádného hospodáře"...jak se stále žvástá.
+1 # Vladimír Pelíšek 2019-08-01 15:59
Myslíte? On Vám někde nějaký smrk při 500 mm ročních srážek a průměrné roční teplotě 10 st.C bude prosperovat? Ahááá, já jsem zapomněl - vždyť on smrk by vlastně prosperoval úplně všude, chyba je jen v tom, že se o něho neumíme / nechceme starat!
+3 # Starý 2019-08-01 18:43
Ano, myslím, a řada dřevin, pokud se nepustí z uzdy škůdci má jisté aklimatizační schopnosti.
Na tom si stojím.
Že nám dnes vozí kůrovce do všech částí republiky, nechci zlehčovat a má to značný vliv.

No ostatně aklimatizují se i kůrovci, proč by jinak prozíraví číňané nechtěli pouze ošetřené dřevo...co kdyby jim začal baštit rýži!!!
+2 # Rensa 2019-07-12 14:55
On je snad vlastník lesa omezen v dřevinné skladbě?
+6 # Starý 2019-07-12 18:24
Vy neznáte od Mžp, tuším stanovisko k množství tzv. nepůvodních dřevin ke schválení LHP.?
Doufám, že to mám dobře?
Dále viděl jste už revírníka, který by v rámci zjednodušení dělal jiné než projekty zalesnění podobné těm do LČR.?
A PAK SPRÁVCE, KTERÝ BY JE PODEPSAL
+4 # Rensa 2019-07-13 08:32
Aha.
Jsme na lesnickém foru, takže ještě jednou:
On je snad vlastník lesa právními předpisy na úseku lesního hospodářství omezen v dřevinné skladbě?
To o tom revírníkovi jsem nepochopil - on má snad pravomoc rozhodovat, čím se smí nebo nesmí zalesňovat? Nebo mu to nějaký § přikazuje? A co je to zalesňovací projekt, v zákoně je to kde? A jeho činnost byla myšlena ve vztahu ke státním lesům, či nestátním při výkonu funkce OLH?
+7 # Starý 2019-07-13 21:59
Ano výjimkou od Mžp, stará je snad jak "já", tuším přes 20 let, ale pořád platná.
Těch omezení - "doporučení" je více..
K revírníkovi, pravomoc nemá, ale má lenost a nemožnost odchylky od nastavené lajny a to samé platí pro správce.
Pak byly jakésy vnitřní předpisy, ale to jsem jen zaslechl.

Víte co je výkon OLH ze zákona § 37?
A co udělá v lese nezkušený malý vlastník???
Ostatně, čím je vázán, pokud ve sladké nevědomosti protokolárně převezme osnovu a jak je tato tvořena ...dle OPRL, ale ty myslím v současné době končí...a co bude dál?
+4 # Rensa 2019-07-17 11:46
Ta výjimka, kterou máte patrně na mysli, není podle předpisu na úseku lesního hospodářství, ale ochrany přírody.
Od kdy doporučení je omezením? Byť by jich bylo sebevíc?
Nezkušený malý vlastník lesa protokolárně převzavší osnovu není omezen předpisem, ale až rozhodnutím úřadu, který vyhotovení osnovy zadal a který následně protokol o převzetí si nechal podepsat - až to je teprve ten správní akt, kterým se vlastník lesa sám a dobrovolně, byť z neznalosti, omezuje.
+4 # Starý 2019-07-17 13:11
Ano a tímto se řídí všechny orgány ochrany přírody v rámci schválení LHP či LHO, takže to tam je. Rozhodnutí nelze vydat bez stanoviska OPAK, či jinak, kdo jej rozporuje v rámci lHO.
Vše je v lesním zákoně a i více, jen se to moc nepoužívá ale kdo ví....
Předpis je to OOP/1172/01 z 14.2.2001, OOP/6166/01 z 1.9.2000, OOP/3266/01 z 26.4.2001 a další... použité v rámci OPRL.
0 # Rensa 2019-07-17 15:04
Ale co uvádíte, to není předpis, to je rozhodnutí (orgánu OPAK), na základě právního předpisu (zákona o ochraně přírody a krajiny) pro schválení OPRL. A OPRL není závazný podklad pro vyhotovení LHP či LHO, ale má se v tomto případě pouze (praxí) za to, že pokud podíl GND v návrhu rámcových směrnic LHO či LHO není vyšší, než podíl GND v OPRL, není již třeba souhlas orgánu OPAK podle § 5 zákona o ochraně přírody a krajiny k udělení závazného stanoviska. Pokud by byl navržen v plánu či osnově podíl GND vyšší, je třeba souhlas, který může být udělen v rámci závazného stanoviska. Ale pořád se nejedná o právní předpis na úseku lesního hospodářství, ale na úseku ochrany přírody a krajiny (ten § 5 ZOPK se týká veškeré krajiny, nejen lesů).
A ta výjimka, to je pouze pro zvlášť chráněná území (např. CHKO), kde platí zákaz záměrného šíření GND.
Ale mne by skutečně zajímalo, jak se může stát, že doporučení je vydáváno za omezení?
+3 # Starý 2019-07-17 22:06
Je velký rozdíl mezi rozhodnutím, závazným stanoviskem a procesem LHO.
Znáte jej?
O vámi zmiňovaném doporučení nic nevím?
+1 # Starý 2019-07-17 13:16
Ještě dodám, že jde o závazné stanovisko a při schvalování jsou tím úředníci vázáni...
+1 # Starý 2019-07-17 07:37
Tak jsem si ověřil OPRL a je v tom trochu guláš, zvláště po nových změnách...
Tak jsem zvědav, až po loňských a letošních výsadbách vyrazí na kontrolu Mžp, či ČIŽP, čímž myslím kontrolu nepůvodních dřevin dle OPRL.
To bude šrumec....
Nebo to dokonce kontrolujete Vy?
+5 # Rensa 2019-07-17 11:52
Od kdy je OPRL tak závazný dokumet, že by podle něho mohl někdo z resortu mžp něco kontrolovat, až by z toho mohl být nějaký šrumec?
+5 # Starý 2019-07-17 13:14
A snad nemají dozor na výkonem, § 50 lesního zákona.
Následuje § 54 odst. 1 písm. b) a možná i c)

Uf už je to na mne dost a dost... ale jak chcete :-)
+3 # Rensa 2019-07-17 15:11
Přiznávám, že nechápu, jak by mžp či inspekce mohli kontrolovat, jak já jako vlastník lesa dodržuju či nedoržuju OPRL, když pro mne závazný není?
+3 # Starý 2019-07-17 22:05
Kontrolují závazné stanovisko vydané k LHO, LHP které jsou zpracovány na základě stejného stanoviska, které formou závazných stanovisek používají orgány ochrany přírody ke schválení LHP a k procesu LHO.

Platí zejména pro lokání, regionální biocentra a pod.
Kdo z nás toto zná a hlídá?
+2 # Starý 2019-07-17 22:09
Tak k čemu potom OPRL je? To bude jako invertarizace v dnešní lesnicky pokročilé době?
Proč je OPRL součástí plánu či osnovy?
Nechce se mi tu některá témata rozebírat a dávat úředníkům návody a to jak přímo, či nepřímo.
Jistě víte o čem je řeč...
Jde mi tu o témata a o podporu lesáků a ne o hledání biče, jen upozorňuji na některé legislativní zmetky...
+4 # Rensa 2019-07-18 08:01
OPRL není součástí LHP ani LHO.
A k čemu je? Přesně k tomu, k čemu je určen zákonem - pouze metodický nástroj státní lesnické politiky, nic víc. Kdo jej chce využít, využije a zjednodušuje si práci, kdo ne, nemůže za to být kárán, popotahován či dokonce sankcionován.
Původně měl sloužit jako "náprava nedokonalosti" zákona, do kterého nebylo možné nacpat všechna omezení - OPRL měl být závazným podkladem pro tvorbu LHP a LHO, ale Klaus to v roce 1994 Luxovi zatrh, dnes je to tzv. chlebová záležitost (aby měli desítky lidí práci).
Co máte proti inventarizaci - první ukázala a druhá potvrdila, jak výrazně se liší údaje LHP a LHO od skutečného stavu lesa. Je to velice sofistikovaný podklad pro strategické rozhodování státu. Ten to bohužel nedělá (jako spoustu dalších věcí), protože jeho úředníci tomu nerozumí, takže je z toho zase spíš jen chlebová záležitost.
Chápu, že mít LHP a LHO v dnešní podobě a dávat data státu a vedle toho dělat inventarizaci je příliš, ale to neukazuje na zbytečnost inventarizace, ale na nadbytečnost LHP a LHO v dnešní podobě. V LHPO se velice nedokonalým a hlavně nejednotným způsobem zjišťuje spoustu údajů, které vlastník lesa nepotřebuje (nebo se bez nich obejde) a které slouží především státu pro tvorbu sumárních přehledů, které lze zjistit daleko přesněji a hlavně za méně peněz celoplošnou inventurou. Je to o statistice, již základem jsou zákony matematiky, které nelze ohnout rozhodnutím parlamentu, natož úředníka.
Lesům a lesákům by daleko víc prospělo, kdyby se rozpomněli na to, co se učili na střední či vysoké škole, otevřeli oči, vnímali les a hlavně po tom lese chodili a nevozili si zadele v ofroudech, než svítící obrazovky počítačů, tabletů a mobilů a signály GPS.
+3 # Starý 2019-07-17 22:08
Předpokládám, že znáte procesy schvalování jak LHO, tak LHP?
+3 # Starý 2019-07-17 22:15
Šrumec může být z čehokoli, jen udělat ten výklad,...
Jinými slovy, i vám pane Rensa děkuji za zajímavé názory a je to pro mne poučné s vámi diskutovat i do toho morku kosti :-)
+2 # Rensa 2019-07-18 08:28
Já si zase myslím, že udělat pořádný výklad by znamenalo, že řada úředníků přijde o práci, neb by se ukázalo, že některé jejich činnosti jsou jen zvykové právo z let minulých (přeci se to tak dělalo vždycky), bez opory v platných předpisech. Jsem pro.
-14 # Vladimír Pelíšek 2019-07-11 10:26
Poděkujte těm svým kamarádům, německým lesníkům! Nařvaným fořtům se zbytky jídla v mohutných plnovousech, ve slušivých zelených oblečcích, od kterých jste se 200 let učili, jak prznit přírodu. Ovšem Němci se svým dauerwaldem už to dnes chápou, českého "standardního lesníka" toto prozření teprve čeká. Tak hodně štěstí při probíhající ztrátě iluzí a marném klečení v žádostech o dotace. Kolik miliard korunových mincí se vejde do bezedné studny? Správná odpověď - nekonečné množství!
+6 # bergfreund 2019-07-11 11:12
Pelíšku..to jsou jen kecy v kleci....je třeba si uvědomit, že naše lesnictví bylo nejlepší v Evropě, i Němci se od nás učili, ale že jsou klimatické změny,a ted jsou zde i ekonomické tlaky..současné lesnictví je postaveno na má dati - dal...velký prohřešek jsou harvestory, které jsou např v Německu v minimu..lesy jsou již od prvního zásahu enormně prosvětlené, nestabilní, vysýchavé,nezadrží vodu,poškozené více než jeleny a další spárkatou zvěří...jestě kolem roku 1995 se chodilo do prořezávek a probírek 2x za decenium..ten les se pak měl čas zastabilizovat během 2-3 let,,po nynějším drancování harvestrem mu to trvá 10 let..a stačí bouřka,vitr a je malér, další věc jsou chemičky,prumysl a podmínky v horských hraničních lesích v ČR a SRN - SRN má jiné klima,jen např.Bav les...pokud zde chcete publikovat tyto své názory, tak budete za hlupáka...Lesu zdar....
-14 # Vladimír Pelíšek 2019-07-11 15:21
Co to žvástáš, bergfreunde? KDY bylo naše lesnictví nejlepší v Evropě, podle jakých kritérií a KDO to hodnotil? Nešlo spíš jen o vlhký sen a zbožné přání vás plantážníků? Čím se to měřilo? Objemem "vyprodukované" smrkové kulatiny za obmýtí z hektaru plantáže po její periodické přeměně na měsíční krajinu?
Současné lesnictví je v totálním háji, z tebou zmiňované rovnice zůstalo už jen to "má dáti", lesy nezadrží vodu, protože po jehličí v plantáži všechna steče do vodotečí, prosvětlené jsou proto, že dnes je už dávno skoro všude rozlezlý lýkožrout severský a v těch mezerách se uchytí akorát bez nebo měkké dřeviny, protože všechno ostatní, co tam dřív rostlo, nemá odkud nalétnout, poněvadž jste vysápali, co jste mohli.
Spárkatá je přemnožená, ale kromě toho taky v té měsíční krajině nemá co žrát (suché jehličí jí moc nešmakuje), takže to pro sichr svádíte na dotovaná pole s řepkou.
Průmysl už dávno žádným průšvihem není, exhalace třeba SO2 poklesly oproti 80.létům o víc než 90%, dusík z aut rostlinám pravda až zas tak nevadí, takže za **vulgarismus**a jsi tady pouze ty (i když tady v tom plantážním skanzenu asi ne, to máš asi pravdu - kromě mě to už ostatní s vámi dávno vzdali).
+6 # bergfreund 2019-07-12 10:34
Pelíšku pelechu..s tebou je to ztracený čas....kdysi tady byli 40 m přesličky atd...a proč je přemnožená...kvuli statkářum...a tím, že každy kus se zastaví, a škodí tím, že je ve stresu..z blbejch turistů..byl jsem v Karpatech..tam není jediná tur značka..a zvěř absolutně v klidu, bez stresu,udržuje denní pastevní režim a v nárostech minimální škody...už jsi viděl smrkový les po dešti..tam ta voda prokapává pomalu jehličím,a umožnuje vsak ..ale to ty nevidíš od PC...a doufám,že doma svítíš loučí a chodíš pěšky..max povozem...
Tebe vzít,slíct do trenek a hodit do pralesa...
-7 # Vladimír Pelíšek 2019-07-12 10:54
Bergfreunde, ty kluku rádoby skopčácká, to, že ve svém zřejmě nerodném jazyce neovládáš shodu podmětu s přísudkem, budiž, ale nestydatě lhát, že v Karpatech není jediná turistická značka?
Pro tvou informaci: Karpaty sahají od Ždánických vrchů, resp. Pálavy na Moravě, po pohoří Fagaraš (a snad ještě i dál) v Rumunsku, což máme bratru nějakých 2500+ km, a můžeš mi věřit, že jen kolem mých lesů v Karpatech moravských jsou těch turistických značek desítky;-)
Přesličky tu byly, když tu měly vhodné ekosystémové (tedy klimatické a další) podmínky. Bylo tu kdeco, čemu se tu později přestalo dařit. Araukárie, palmy a cykasy, sekvojovce, pak tundra a step, lesy dubů a lísek, bříz a vrb, pak klimaticky dodnes vhodné listnaté a smíšené porosty, no a nakonec to převzali bergfreundové a co zbylo, zasmrčili. A teď nám hyne i ten smrk, protože stejně jako kdysi pro přesličky, i pro něho tady teď přestávají být vhodné klimatické podmínky.
Smrkový les, o kterém mluvíš, existuje pouze po mírném dešti. Po prudším dešti znám spíš smrkové lesy, kterými teče voda potoky a to jehličí sebou odnáší do potoků, zatímco ve vedlejší bučině, kterou bergfreundi ještě nestačili přeměnit na smrkoplantáž, zůstává na svém místě na zemi i ten nejposlednější hnědý bukový lísteček.
Ale kolik těch bučin jste nechali žít, že?
+9 # Starý 2019-07-12 11:01
Ano, tak to je, když stojím v dešti jak hlupák moknu a sleduji, jak to v lese chodí za deště...
Voda pomalu protéká jehličím a z vedlejšího pole, je jedno čím je oseto, letí deset čísel vody, do ještě pod stromy suchého lesního porostu do dolíku ... no a po cca 20-50 metrech se to spojí a bere to vše včetně i sto let starých stromů. u pole to bere pouze větve, hrabanku a první centimetry živné půdy.
Ale to není škoda na lesních porostech co???

To je dnešní realita a je pro mne praktika, s mozkem orangutana, jak říká Pelíšek, nevysvětlitelné, že posledních cca 300 let, v těch roklích, úžlabích stromy rostli a dnes to nejde a nejde, natož tam něco zalesit???
Tak čím to je.
+8 # Starý 2019-07-11 12:34
Ano, do lesů by se mělo sypat a ne dotacemi ale zákonným nárokem a to za obecné užívání lesa , za produkci biomasy, za produkci kyslíku, za mírnění účinků škodlivých látek a mám pokračovat, TEN SEZNAM SPOLEČENSKÉ OBJEDNÁVKY A NÁROKŮ JE PRAKTICKY BEZEDNÝ.

KDE JE PANE VĚTŠÍ SPOLEČENSKÁ POPTÁVKA!!!

VÍTE O TAKOVÉM ODVĚTVÍ!!!

A ZEjMÉNA, KDE CELOSPOLEČENSKÁ POPTÁVKA FUNGUJE CELOROČNĚ jako v lesích !!!

RÁD BYCH OD VÁS SLYŠEL ODPOVĚĎ ??
-16 # Vladimír Pelíšek 2019-07-11 15:24
Obecné užívání lesa je v naší zemi zdarma a těžko prosadíš jeho zpoplatnění.
Společenská poptávka je dnes po mimoprodukčních fcích lesa, ne po té vaší "dřevní hmotě"z plantáží, kterou už dneska skoro nikdo nechce ani pod cenou.
Co tam máš dál, staříku?
+9 # Starý 2019-07-11 16:58
Zdarma ale jen jako přežitek komunisnu, převedený do dnešní "demokracie". Dříve to bylo jinak.
Nemám problém s mimoprodukční funkcí, ale za peníze!!
Nebo za mne stát bude platit daň z nemovitosti, platit plně zalesnění, výchovy a td., a škody v lesích a to ve stoprocentní výši.

NĚKDE SE NA TO VZÍT MUSÍ?
I vaše "lesní", i boreální dřeviny vyžadují péči, výsadbu a ochranu...věříte?
+1 # Vladimír Pelíšek 2019-08-01 16:06
Rád srovnáváte se zemědělstvím, tak jeden příklad.
Můžu Vás ujistit, že i v ČR můžete sklízet do nějakých 400 m.n.m. fíky.
Ve stejných klimatických podmínkách můžete samozřejmě sklízet i jablka, třešně, hrušky apod.
Nákladově Vás ovšem fíky vyjdou tak 10x dráž než ty ostatní plodiny. Ono zimní zateplení a ve studené zimě i přitápění není zadarmo, to mi věřte!
A přesně takto je pro vás "rentabilní" smrk.
Stejně jako fíkovník, na většině lesních ploch v ČR naprosto nevhodná dřevina.
Ale vy tam ten smrk prostě chcete, chcete a chcete! Dup nožičkou!
Má to stát mraky peněz? Nevadí! Bude to záviset na miliardových dotacích? Nevadí! Budete muset za 20 let po prvním ataku kůrovce přezalesňovat? Nevadí!
Prostě ten smrk tam bude a tečka!
+2 # Starý 2019-08-01 18:35
Ano, bude, z fíkovníku nenařežete vazbu na dům, nevyrobíte stoly a další.
Díky dnešní dopravě a přepravě všeho druhu, nemáte nikde už jistotu, že si i k nám do ČR nezavlečeme, nějakého broučka o kterém nemáme ani tušení, či houbičku a další.
Kdyby nebyla tato "rychlá" doba, tak bych i mohl věřit, že tu něco z vámi řečených dřevin a keřů vydrží déle, ale nemohu.
U kůrovce, věřím, že se budoucí generace poučí a že zjistí, že prevenci kterou nám lesníkům tloukli do hlavy, nelze podceňovat, a že se poučí v tom, že pouze likvidace následků, jak to probíhá dnes, není to pravé.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

Lesnictví

Aktualizováno 14. 11. Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku...

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

Lesnictví

Krkonošskému národnímu parku (KRNAP) letos kvůli propadu cen dřeva chybějí v rozpočtu desítky milionů korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel parku proto KRNAP zvýší...

Letecké záběry lesních porostů v roce 2019

Letecké záběry lesních porostů v roce 2019

Lesnictví

V průběhu roku 2019 Lesnická práce a PEFC ČR realizovaly tři lety nad vybranými oblastmi České republiky s cílem objektivně přiblížit lesnické veřejnosti zdravotní stav...

Senát schválil novelu lesního zákona

Senát schválil novelu lesního zákona

Lesnictví

Aktualizováno 2. 11. 2019 K rychlejšímu a snazšímu boji s kůrovcovou kalamitou má pomoci novela lesního zákona, kterou 31. 10. schválil Senát. Zavede mimo jiné...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby