logo Silvarium tisk

Dosavadním králům českých a moravských lesů – smrkům – zvoní umíráček. Podle odborníků to bude mít pro Česko už v brzké době vážné ekonomické důsledky.

Smrk byl v Česku i celé střední Evropě jednou ze základních surovin umožňujících ekonomický rozvoj. Bez stromů, které poskytují kvalitní, rychle rostoucí, a přitom cenově dostupné dřevo, by se neobešlo stavebnictví, výroba papíru, sklářství ani mnoho dalších průmyslových oborů. Žádná jiná dřevina je nemůže v našich podmínkách plnohodnotně nahradit. Proto také dnes smrkové lesy v Česku pokrývají přes polovinu lesní půdy.
Jenže z několika důvodů začínají rychle mizet. Jedním z příkladů je současná kůrovcová kalamita v podhůří Jeseníků, kde kvůli masivním kůrovcovým těžbám vznikají rozsáhlé holiny. Les zmizel. O rozsahu kalamity na severní Moravě vypovídá fakt, že zatímco třeba v okolí Albrechtic vytěžili v roce 2010 dřevorubci kvůli škůdci 47 tisíc metrů krychlových dřeva, loni to bylo 518 tisíc kubíků.

Kůrovec, teplo a sucho

Podobně, i když v menším rozsahu, řádí lýkožrout i na mnoha dalších místech v republice. Obrázky krajiny, kterou změnil k nepoznání, byli lidé dosud zvyklí vídat zejména v horských oblastech národního parku Šumava. Teď se ale v „měsíční krajinu" mění i hospodářské lesy, o nichž donedávna lesníci tvrdili, že je před broukem dokážou ochránit.
„Samozřejmě se dnes hází vina na kdekoho. Jenže se zapomíná na to, že člověk nemůže úplně předpovídat, jak se zachová příroda," řekla TÝDNU Eva Jouklová, mluvčí státního podniku Lesy ČR. Ke zkáze podle ní přispívají z velké části klimatické změny spojené se zvyšující se průměrnou teplotou a suchem (o dopadech globálního oteplování na světovou i českou ekonomiku více na str. 38).

Plošné kácení

Smrky, kterým vyhovuje chladnější a vlhčí klima, jsou v takových podmínkách málo odolné proti škůdcům. Právě třeba kůrovci naopak teplotní změna prospívá. Jedním z hlavních důvodů zkázy lesů je však fakt, že od poloviny devatenáctého století byly smrky masivně vysazovány i v nižších polohách, kde se přirozeně nevyskytují. „Opět ale musíme tento lesnický postup zařadit do kontextu doby," uvedla Jouklová. Dnes smrky hromadně umírají a otázkou zůstává, čím a zda vůbec je bude možné nahradit. Klasická lesnická opatření selhávají. Nestačí jako dříve vykácet a vytahat z lesa jednotlivé napadené stromy, a tím zabránit šíření lýkožrouta na další smrky. Nálety brouka na oslabené monokultury jsou tak silné, že nezbývá prakticky nic jiného než vykácet celý les. Likvidaci napadených stromů navíc správcům hospodářského lesa nařizuje zákon.
Lesní hospodáři se vzácně shodují s ekologickými aktivisty v tom, že současná kůrovcová kalamita na severovýchodní Moravě jen předznamenává mizení lesů i v dalších oblastech republiky. Smrk dnes v republice pokrývá 53 procent lesní plochy, zatímco přirozeně by se měl vyskytovat jen na 11 procentech. Brouk masivně likviduje smrkové porosty například i v jižních Čechách. Třeba v kopcích nad údolím Vltavy pod Českým Krumlovem se kvůli těžbě otvírají turistům výhledy, o kterých se jim dříve ani nesnilo.

„Nechte dřevo v lese"

Ekologové se však s lesníky rozcházejí v názoru na způsob likvidace kalamity. Podle ekologických aktivistů by bylo pro obnovu lesa někdy lepší nechat dřevo ležet na místě. Odvozem se totiž zároveň odstraní všechno živé a půda je ohrožena erozí mnohem více. „Zákon by měl umožnit, aby správce lesa v určitých konkrétních případech proti kůrovci nezasahoval," řekl TÝDNU Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Aktivisté vyzývají stát k důsledné kontrole, zda správci a majitelé lesa dosazují v rámci umělé obnovy skutečně dostatečný podíl listnatých dřevin, které jsou v nižších polohách přirozené. Ze zákona mají listnáče tvořit třetinu dosazovaných stromů. Podle aktivistů se však tato norma ne vždy dodržuje, čímž se zadělává na další problém do budoucna.

Problémy už za pět let

Už dnes je zřejmé, že ekonomické důsledky budou závažné. Hospodářský užitek ze smrkových porostů byl totiž vždy nesrovnatelně vyšší než ze smíšeného nebo listnatého lesa. „Určitě musíme počítat s tím, že v budoucnu nám lesy nebudou dávat takový ekonomický zisk jako dnes," varuje Jouklová.
Velká část nadbytečného dřeva z vynucených kůrovcových těžeb se vyváží, další skladuje, kapacity skládek jsou ale omezené. Jakmile zásoby zmizí, nebude z čeho brát. Lesy se totiž postupně změní na sice přirozenější, ovšem zároveň mnohem hůře hospodářsky využitelný porost.
„Osobně očekávám problémy s nedostatkem kvalitního dřeva už velmi brzo, možná už za pět let," řekl TÝDNU Petr Nedvěd, soudní znalec v oboru ekonomika lesního hospodářství. „Každý strom má jiné možnosti hospodářského využití. Smrk je ale v mnoha ohledech nenahraditelný," dodal. Úbytek se dotkne mnoha oborů od stavebnictví až k drobné dřevařské výrobě. „Část dřeva se bude muset nepochybně dovážet, což se projeví na jeho ceně. V některých případech ale bude nutné uvažovat i o nahrazení dřeva úplně jiným materiálem, třeba plasty," uvedl Nedvěd.

Agresivní buky

Časem se rovněž sníží ceny porostů, čímž se částečně znehodnotí investice lidí, kteří v koupi lesa viděli příležitost vydělat. Navíc může být devastace ještě mnohem rychlejší a rozsáhlejší, než se dnes předpokládá. „Často se mluví o ideálním smíšeném lese, kde budou vedle listnatých dřevin růst v určitém zastoupení i smrky. Zapomíná se ale na to, že buk je velmi agresivní a na řadě míst prostě konkurenci nepřipustí," upozornil Nedvěd. Z některých smrkových monokultur se snadno mohou stát monokultury bukové.
Zda se chmurné prognózy naplní, nezáleží podle odborníků ani na tak na lidech, jako na přírodě. Příkladem může být „zázračné" zastavení invaze buků v Boubínském pralese. Další záhadou jsou například některé šumavské smrky, které jako jediné uprostřed tisíců hektarů „sežraného" lesa z neznámých důvodů přežily. Brouk je v té době vůbec nenapadl. Když se však po třech letech škůdce vrátil, zlikvidoval i tyto stromy. „My prostě nevíme, nakolik v tom hrají roli náhoda, přírodní podmínky nebo geny. Kdo by to věděl, aspiroval by na Nobelovu cenu," řekl už dříve TÝDNU Jan Liška z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

***

Brouk likvidátor

Lýkožrout smrkový, lidově zvaný kůrovec, se živí lýkem smrků, čímž způsobí jejich uschnutí. Pokud napadený strom není zlikvidován, brouci se v něm rozmnoží a nová generace pak napadne další porost. Zdravé smrky se kůrovcům většinou dokážou ubránit, pokud je však strom oslaben, například vlivem dlouhotrvajícího sucha, rychle škůdci podléhá. Lesníci proti kůrovcům využívají buď umělé pasti (lapače), nebo záměrně pokácené kmeny (lapáky). Při rozsáhlé kůrovcové kalamitě však už jakákoli obrana přestává fungovat.

 

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě