Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Klíněnka a himálajské bakterie ničí oblíbené alejové stromy. Jírovce maďaly. Podle odborníků se může lehce stát, že Evropa přijde úplně o kaštany. Už uprostřed léta se jejich listí zbarvuje do červenohněda, jako kdyby byl říjen a začátkem podzimu už na nich většinou nenajdete ani lísteček. Za to může klíněnka jírovcová. Motýl, jehož larvy požírají listy. Zkázu dovršila klejotoková bakterie z Himálaje, která naruší kmen. Nemoc má český název slizotoková nekróza. Stromy pak uhynou. Kaštanové aleje tak mizí a další a další evropská města se pouští do vysazování lip. Stejnou cestu zvolili i v Olomouci, kde zákeřná bakterie napadla historickou alej v srdci městských parků. Přijde Evropa o celou novou generaci kaštanů koňských? O tom bude dnešní reportáž. Nerušený poslech vám přeje Blanka Mazalová.
osoba
--------------------
Negativní scénáře říkají, že kaštany naprosto zmizí. Až zmizí kaštany, tak klíněnky se vrhnou na javory, takže zůstala nám lípa.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Takto zněl na začátku letošního března verdikt nad víc než dvěma stovkami nedávno vysazených jírovců maďalů. Nemoc zvaná slizotoková nekróza jejich osud zpečetila. Náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec z TOP 09 vysvětlil, proč se nakonec rozhodli mladé stromy vykácet.
Aleš JAKUBEC, náměstek olomouckého primátora
--------------------
Na základě zjištění, že v parku na kaštanech, na jírovci maďalech se nachází slizotoková nekróza, že napadla již asi třetinu stromů v aleji s 220 jsme nechali pracovat skupinu odborníků, která měla posoudit skutečně, jak ten stav stromů na tom je, co se s tím dá řešit. Tito odborníci také využili zkušeností, které s touto nemocí mají kolegové v zahraničí. A na základě těchto zjištění jednohlasně komise doporučila, aby celá Rudolfova alej byla vykácena. To byla teda jedna taková ta negativní informace. Samozřejmě druhou věcí pak bylo, že jsme začali řešit, co v této aleji dále. Kaštany už to skutečně být nemohou. Ten jejich zdravotní stav nebo nemoci, které jim hrozí, jsou opravdu vážné. Řešily se teda další stromy. V řešení byla lípa. Řešil se javor, řešil se platan. Jak ty stromy přicházely, které by tam mohly být, tak také rychle odcházely, protože například platany se potýkají s rakovinou ve Francii se kácí kilometry těchto alejí platanových. Pokud jde o javor, který zde mohl být, tak opět javor je náchylný na klíněnku, takže lípa velkolistá je strom, který je nejvíce odolný. Je to strom, který patří do naší historie, který původně také v aleji byl. Takže komise navrhovala, aby stromy, které zde budou, byly lípy velkolisté.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
A tak přišlo datum 16. března. Kácení nedávno vysazených kaštanů v olomoucké Rudolfově aleji. Se smíšenými pocity dílo zkázy tehdy sledoval Olomoučan pan Tomáš. Sám totiž jeden ze stromů před pěti lety sázel.
Tomáš, obyvatel Olomouce
--------------------
Pro mně je Rudolfova alej velmi symbolickým místem, protože v listopadu 2012, když se to tu sázelo, jsem semka byl pozván svojí tehdejší přítelkyní a z toho sázení stromků bylo pro mně podstatný to, že to bylo vlastně naše takový první legální rande. Vydrželi jsme spolu až do loňskýho léta a týden poté, co ona ode mně odešla, jsem se dozvěděl, že ta alej je nemocná a že se bude kácet.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Oblíbenou promenádu Olomoučanů neminula ani maminka s kočárkem Romana Burgetová. Kácení viděla jasně. Podle ní jsou lepší zdravé lípy, než nemocné kaštany. Ty ale přece jen měly jednu nespornou výhodu.
Romana BURGETOVÁ
--------------------
Kaštany jsou lepší. Z nich se dají vyrábět zvířátka.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Kácení jen velmi nerad sledoval a kontroloval Zdeněk Šup, vedoucí zahradníků výstaviště Flora, které parky spravuje. Mladé stromy se musely doslova rozdrtit a štěpka spálit tak, aby se bakterie opravdu zničila.
Zdeněk ŠUP, vedoucí zahradníků
--------------------
Jako zahradníkům, musíme říci, že je nám to samozřejmě líto, likvidovat mladé stromy, ale bohužel, tady asi zbytí není. Samozřejmě, že při té obnově aleje, při té výsadbě lip vlastně se účast veřejnosti předpokládá také, takže samozřejmě Olomoučané budou opět moci se téhle akce účastnit.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
A v hlavě už spřádal plány, jak kaštany vymění za lípy.
Zdeněk ŠUP, vedoucí zahradníků
--------------------
V minulosti vlastně ta původní alej byla smíšená. Byla jak vlastně z jírovců tak i z lip, takže dá se říct, že je v jistém smyslu jakýsi návrat do toho původního stavu, který byl. Každopádně lípa byla zvolena z toho důvodu, že v současné chvíli se považuje za, dá se říct, /nesrozumitelné/ z nějakých závažných zdravotních problémů. A je tedy i vhodná samozřejmě k řezu. Takže, pokud by se uvažovalo v budoucnosti o návratu k té řezané stěně, tak ta možnost vlastně u těch lip je. Samozřejmě lze ji ponechat i tomu růstu volnému tak, jak jí známe vlastně z většiny alejí.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Výměna kaštanů za lípy podle ředitele výstaviště Jiřího Uhlíře změní i rozestupy budoucích alejových stromů.
Jiří UHLÍŘ, ředitel výstaviště
--------------------
Došlo ke změně právě sponu, a to i s ohledem na to, že kdyby náhodou došlo k výpadku nějakého stromu, tak právě v tom širším sponu se daleko lépe dokážem nahradit a nevypadá ta stěna prostě, že tam nebude taková proluka, taková díra. Lépe se to zapojí a cíl je opravdu, abysme dokázali to, že alej jakožto dominanta v parku Smetanových i do budoucna může být dále stříhaná. Aby to byl ten špalír, který je typický pro tohle místo, tak proto byla zvolená lípa velkolistá, protože je poměrně nejlíp snáší řez, výchovný řez, který k tomu je potřeba.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
V naší reportáži se tak vracíme pomyslně na začátek. Historickou Rudolfovu alej v Olomouci musejí zahradníci znovu vysázet do konce listopadu. Ze zákona o ochraně přírody mají ovšem povinnost za vykácené stromy v parku doplnit takzvanou náhradní výsadbu. V praxi to zjednodušeně řečeno znamená, že za každý pokácený kaštan by měli vysadit nový strom. Lípu. 200 mladých lip se ale do aleje kvůli větším rozestupům nevleze a tak teď mají zahradníci jeden důležitý úkol. Najít vhodná místa pro další stovku stromů v parcích. I tentokrát se do obnovy oblíbené aleje zapojí jako dobrovolníci sami Olomoučané. Přednost by měli dostat ti, kteří na tatáž místa kaštany vysazovali v letech 2010 a 2012. V České republice je jírovec maďal obecně známý jako kaštan koňský. Nejčastěji vysazovaným druhem jírovce. Ať už v našich zahradách, parcích i podél silnic. Kvůli některým chorobám ale, zdá se, už tento obrázek bude minulostí. Se mnou ve studiu je teď fytopatoložka Barbora Meislerová z Univerzity Palackého v Olomouci, dobrý den.
Barbora MEISLEROVÁ, fytopatoložka
--------------------
Dobrý den.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte to podobně, jak zaznělo v naší předcházející reportáži? To znamená, zmizí z Evropy kaštanové aleje?
Barbora MEISLEROVÁ, fytopatoložka
--------------------
Já si myslím, že bohužel se jedná o reálné nebezpečí. Zvláště v těch místech, kde ty stromy jsou v nějaké bližší zástavbě. Jírovec totiž po dlouhou dobu tak, jak se pěstoval, byl takovou bezproblémovou dřevinou, jo. Opravdu jako zvládl všechno. Nedělal žádné problémy. 300 roků v Evropě vlastně u nás na nepůvodním místě. Takhle, je původně z balkánského poloostrova. No a v tuto chvilku schytal několik těžkých morových ran. První morová rána je klíněnka jírovcová. Takže takový drobný druh motýlka, můžeme to potom ještě rozvést, způsobuje takový požery, sekundární infekce se tam přidávají, ale dejme tomu, že je to spíše jako velké oslabení pro ten strom. Ale prostě ta kombinace s tou novou chorobou, s tou slizotokovou nekrózou, tak opravdu už je jako těžkou ránou.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se říct, že posledním hřebíčkem do té pomyslné rakve byla pro jírovce maděly právě ona zmíněná nebezpečná bakterie Pseudomonas syringae ještě tedy ta slizotoková nekróza, jak často bývá česky řečeno?
Barbora MEISLEROVÁ, fytopatoložka
--------------------
Já bych řekla, že ano, no, naprosto. Klíněnka oslabuje, protože její housenky zžírají zelenou část toho listu. Tím pádem ten strom nemůže fotosyntetizovat. Nemůže si prostě vyrábět ty svoje látky organické za pomoci prostě sluníčka a pomocí toho chlorofilu. Takže je oslabený. Nemůže se dál rozvíjet a tím pádem chřadne. Jako takový, když prostě ještě k tomu zaútočilo něco jiného, tak je to opravdu jako velmi těžká kombinace. Smrtící koktejl.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se říct, kdy se do Evropy ona zmíněná slizotoková nekróza vlastně dostala?
Barbora MEISLEROVÁ, fytopatoložka
--------------------
Já začnu trošku z širšího hlediska. Původce slizotokové nekrózy je bakteria Pseudomonas syringae. Tato bakterie je rostlinným patogonem, jenomže má mnoho patovarů. Takže jako taková ta bakterie je známá samozřejmě dlouhou dobu, ale v tom patovaru aesculy, což vychází z toho latinského názvu Aesculus, což je jírovec, tak je známá a poprvé popsána teprve v roce 1980 z Indie. Na úplně jiném druhu jírovce, na jírovci indickém Aesculus indica a konkrétně z oblasti Himálaje, proto se o níříká, že je to himálajská bakteriální choroba, která na nás zaútočila do Evropy, jo, z toho to prostě pochází, tenhle ten název. V západní Evropě tato choroba byla zaznamenána v roce 2000 a bylo uznáno, že je to slizotoková nekróza, že je způsobená Pseudomonas syringae patovar aesculy a co se týče České republiky, dejme tomu poprvé v roce 2006 a od roku 2008 výzkum. Je tam trošku problém v tom, že podobné příznaky, jako má slizotoková nekróza, způsobuje ještě jiný patogen. Ten patogen se jmenuje fytoftora, patří do skupiny takzvaných houbám podobných organizmů a je možné, že právě již ta Pseudomona syringae aesculuy tady byla dříve, možná v Evropě, ale schovalo se to za jinou chorobu.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Poznáme projevy této choroby i my laici nebo to rozeznáte jenom vy odborníci, když se podíváme na ten stromek?
Barbora MEISLEROVÁ, fytopatoložka
--------------------
Já vám popíšu symptomy, ale právě z toho, co jsem před chvílí řekla, tak plyne, že i ti fytopatologové, když poprvé objevili ty symptomy, to znamená, že otevřené rány, teďkon tok kleje, což znamená něco jako pryskyřice, taková poloprůhledná polotuhá látka, která nakonec tuhne a vytváří jako kdyby pryskyřičný povlak, tak právě to napoprvé zaměnili za tu fytoftorovou infekci. Takže až když hledali fytoftoru, nenašli, nebyli schopni potvrdit toho původce a ejhle, našli bakterii. Takže bych řekla, že zaměnit se to dá a opravdu ty metody tak, aby přesně byla identifikovaná tady tenhle ten původce, tak je to možné samozřejmě nejspolehlivěji třeba metodou PCR molekulárníma metodama.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Dlouhá desetiletí jsme slyšeli, že naše kaštanové aleje trápí klíněnka jírovcová. Čím se liší od toho zmíněného bakteriálního onemocnění a které z těch onemocnění je vlastně zákeřnější.
Barbora MEISLEROVÁ, fytopatoložka
--------------------
Každé z těch výše zmíněných onemocnění má jiného původce. Takže jinou biologii, jiný průběh, jiné způsoby, jak se můžeme vlastně tomu napadení bránit. V případě klíněnky jírovcové jde o druh malého denního motýlka, který v té dospělosti má nějaké čtyři milimetry a rozpětí křídel dejme tomu sedm, deset milimetrů. To poškození je samozřejmě jiným způsobem, to znamená její housenkama, které vytváření mini z počátku, takže jako kdyby bílé léze a později tím, že vlastně oslabí ten strom, dostanou se tam sekundární infekce pomocí jiných fytopatogenních hub. Co se týče samozřejmě té možnosti nějakým způsobem se proti tomu bránit, tady máme náskok, protože klíněnka jírovcová je poprvé z České republiky popsaná v roce 93 a i ty výzkumy jsou rozsáhlejší, takže když něco studujete delší dobu, tak máte větší šanci přijít na to, co s tím udělat, jakým způsobem prostě ten strom chránit. A byly objeveny určité postupy. Když se zjistilo, jaká je biologie toho motýlka, lze přistoupit k tomu, že se shrabe listí, protože tam můžou být ty kukly. Spálí se to listí. Okamžitě prostě prostě po odpadu. Další věc, která pomáhá, je podpora vitality stromů, takže přihnojování zálivka. Samozřejmě jsou k dispozici i přímá chemická ochrana. To znamená určitý postřik do výšky nějakých 4 - 5 metrů u těch stromů a ty stromy musí být ale označený, že tam nějaký postřik prostě proběhl. A poslední věc, která zase je takovým jako kdyby krokem dopředu je, že byly objeveny genotypy jírovců, které jsou odolné vůči klíněnce, takže pokud tyto genotipy by byly zahrnuty do dalšího šlechtění nových jírovců, tak samozřejmě nás mohou ochránit před tou klíněnkou. Takže to jsou všechno pozitivní věci. Co se týče slizotokové nekrózy, tam jsme samozřejmě trošku v menším náskoku, protože ten začátek v České republice poprvé 2006, začátek výzkumu 2008, takže má jako kdyby kratší dobu toho výzkumu, teprve se, snaží se vědci pochopit biologii tohoto organismu. Jak přežívá, kde ta bakterie přežívá, jak se může šířit, jak vstupuje do toho stromu, co je vlastně nebezpečné pro to šíření, takže v tuto chvilku lze říct, že je k dispozici pouze nepřímá ochrana. To znamená podpora vitality a bylo zjištěno výzkumy, že vlastně to napadení tou klíněnkou dovede tak ten strom oslabit, že třeba nemůže fotosyntetizovat, nemůže si udělat svoje látky, které by potřeboval. Že jsou daleko více náchylné právě na tu slizotokovou nekrózu, takže jedno z těch ochranných opatření je opravdu eliminiovat klíněnku. Jmenovat napadení klíněnkou. Samozřejmě člověka by napadlo bakteriozy se u lidí léčí antibiotiky, dostanete u lékaře antibiotika a tak co, proč by strom nemohl dostat antibiotika? Takže v tomto případě bych to trošku uvedla na takovou jako rozumnější rovinu, že samozřejmě jsou antibiotické látky, které by působily proti bakteriálním nákazám, ale použití těchto látek je i v České republice a ve spoustě ostatních zemí světa, myslím s výjimkou USA zakázáno. Je tam možnost vzniku resistencí, takže toto se prostě nepoužívá u těch stromů.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže dá se říct, že až vlastně souběh obou těchto onemocnění znamená konec kaštanů jírovců maďalů v Evropě?
Barbora MEISLEROVÁ, fytopatoložka
--------------------
Netroufám si hodnotit, zda tato souhra opravdu znamená nebo bude znamenat konec jírovců v Evropě. Já bych to uvedla zase do takových širších souvislostí, protože v přírodě je málokdy jeden organismus opravdu vyhubí jiný organismus. Výjimkou je působení člověka, který opravdu byl schopen zlikvidovat spoustu druhů živočišných, rostlinných, ať už přímým vyhubením a nebo tím, že zavlekl určité nepůvodní druhy do oblastí, kde nepatřily, ale běžné přírodě, myslím si, že určité procento organismu má vždycky odolnost i vůči nejagresivnějšímu patogenu. Takže to napadení přežije. Vzniknou další generace, ty jsou samozřejmě odolnější a danou situaci by zvládli a dali by vzniknout dalšímu odolnějšímu potomstvu a také si myslím, že pěstitelé nebo šlechtitelé dalších jírovců k tomu takhle přistoupí. Budou hledat prostě odolné genotypy a ty zahrnou do vytváření nových odrůd nebo nových kultivarů těch jírovců.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím jste zmínila, že lék na tu slizotokovou nekrózu neexistuje, že antibiotika jenom tak lehce nefungují, ale dá se říct, že by v budoucnu se mohl najít lék proti této zákeřné chorobě.
Barbora MEISLEROVÁ, fytopatoložka
--------------------
Tady bych to uvedla zase do určitých souvislostí, protože tato choroba samozřejmě vzbudila zájem fytopatologů. Nenej ve světě, ale samozřejmě u nás, takže v České republice bych jmenovala dvě pracoviště. Jedno pracoviště je výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu okrasné zahradnictví v Průhonicích a zmínila bych inženýra Josefa Mertelíka, který se touto problematikou zabývá a druhý výzkumný ústav je Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha Ruzyně a zde bych zmínila například inženýrku Ivetu Pánkovou nebo inženýra Václava Krajzlera, který se touto problematikou zabývají. Takže výzkum i u nás existuje. Pokračuje samozřejmě. Z počátku byl zaměřen na to, že se monitorovaly ty jírovce v České republice a zkoumalo se, jaké procento z nich je napadených, zda se tam vyskytuje slizotoková nekróza, jak to teda je, v tuto chvilku jsou vytvořeny i metodiky například pro testování odolnosti už u mladých semenáčků jírovců, což lze potom využít v následujícím šlechtění a samozřejmě z mého pohledu je potřeba pochopit hlavně biologii tady téhle té, toho původce, abychom mohli vědět, čím teda je, jak se jí můžeme vyhnout, té bakterióze, jak prostě můžeme opravit podmínky.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste byla opatrná jednou na moji otázku, jestli tedy zmizí vlastně kaštany z Evropy. Já se zeptám trošku zase jinak. Znamená ten současný stav kaštanových alejí v Evropě, že se už pravděpodobně v parcích neobjeví? Nebo se může stát, že opravdu jak naznačujete třeba ještě jejich doba přijde?
Barbora MEISLEROVÁ, fytopatoložka
--------------------
Já bych zase byla opatrná, takže je to těžké předvídat, ale nadhodila bych tady takovou situaci, která se děla v minulém století a týkala se choroby, která se jmenuje Holandská nemoc jilmů nebo jinak nebo známěji grafióza jilmů způsobovaná houbou Ophiostoma novo-ulmi, kdy vlastně ta houba ucpává cévní svazky, nemůže tam proudit míza, odumírají částečně větve nebo třeba celé koruny jilmů. Je to spojeno s přenášením určitým druhem kůrovce rodus skolitus. A tato choroba byla schopna opravdu zdecimovat populaci jilmů v Evropě, u nás, jo, ty jilmy tady prostě naprosto ubývaly, jo. Byla to prostě těžká situace. A současné výzkumy, které jsou dělány docela nedávno, tak potvrdily, že dochází k určitému zlepšení. Patrně díky tomu, že určitá část těch jilmů, kteří přežily, tak už jsou odolné, přežily samozřejmě ti nejlepší, nejsilnější, nejodolnější jedinci. A také byla objevená určitá houba /nesrozumitelné/, která vlastně zabraňuje jednak docela se nelíbí těm kůrovcům, takže se prostě vyhnou tady těmhle těm stromům, vyhnou se, mají tuto houbu a jednak je určitým antagonistou nebo nějakým způsobem poškozuje tu houbu Ophiostoma novo-ulmi. Takže v tuto chvíli jilmy se živelně zmazují v okolí mateřských stromů a jejich populace jednak stoupá, jednak se ozdravuje. Takže podobný vývoj, já bych byla zase opatrná, takže nemůžeme vyloučit u těch jírovců. Je to možné. Přežijou prostě ti nejlepší.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
V té olomoucké Rudolfově aleji nakonec se vysadí lípy, uvažovalo se i o dalších stromech. Například platanech. Nemusíme se bát, že za několik let se objeví nějaká jiná choroba, která by opět zdecimovala tuto oblíbenou alej olomoučanů? Jak je to tedy s těmi lípami či platany?
Barbora MEISLEROVÁ, fytopatoložka
--------------------
Vím, že v hodně evropských městech právě se v reakci na to napadení těch jírovců přistoupilo k tomu, že se vysazují lípy. Jako odolnější dřevina. Co se týče těch platonů, samozřejmě je tady ta možnost, ale i třeba například u platanů byla objevena poměrně nedávno další nová choroba padlý, si to představíte bílé, moučnaté povlaky, taky že slovenský název je moučnatka, takže jako moučnaté bílé povlaky a nebylo to tady známo před tím. Je to po roku 2000. Samozřejmě vyskytuje se tam nějaká klíněnka platanová u lípy klíněnka lípová. V tuto chvilku se nejedná o žádné epidemické výskyty nebo situace, které by zlikvidovali tyto stromy, jo. Takhle to samozřejmě zatím není. Ale kdybych to zase dala do širších souvislostí, tak samozřejmě se objevují stále nové choroby ať už u rostli, ať už lidí, samozřejmě teď víme poslední dobou například zvýšený výskyt viru zika. V minulém století poměrně se objevil nečekaně virus HIV, jak se to tady řešilo, prevence, všechno. No a z mého pohledu taková docela problematická kombinace vzniká právě v situaci, kdy určitý druh v daném území je pěstovaný, ale není tam původní, protože my, když ho tam dáme jako nepůvodní druh, vlastně vytáhneme úzkou genetickou základnu z toho jeho původního, jako kdyby širokého zázemí v tom místě jeho vzniku přirozeného nebo prostě, kde přirozeně žil. Takže už máme úzkou genetickou základnu. Když se něco novýho objeví, je tam velká šance, že ty epidemie prostě budou ničivější. Druhá strana toho je, pokud se nám dostane na opravdu docela původní druh někdo, patogen, který se zase v dané oblasti původně nevyskytoval. Taky to může být velmi ničivé. Takže nemůžeme to vyloučit, tak bych to řekla. Na druhé straně, bych zdůraznila, že stojí lidská vynalézavost, píle, odhodlání hledat řešení a nějakým způsobem situaci vyřešit.
Blanka MAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik v pořadu Zaostřeno botanička Barbora Meislerová, z Univerzity Palackého v Olomouci. Uvidíme, jaké druhové složení budou mít v nejbližších letech okrasné aleje a parky ve městech v Česku, ale obecně i v Evropě. Třeba čas jírovců maďalů ještě přijde. Pěkný poslech Českého rozhlasu Plus přeje Blanka Mazalová.
