STŘEDNÍ ČECHY Na ústředně hasičského záchranného sboru zvoní telefon. Oznamovatel hlásí, že u Zdib severně od Prahy hoří pole. U Zdib vzplál oheň minulý týden v úterý, podobných oznámení však dispečink přijímá desítky denně. Po Zdibech následovalo pole na Mladoboleslavsku, o pár dní dříve dvanáct jednotek bojovalo s plameny na poli s obilím u Hostivice. Všechny události měly stejného jmenovatele: extrémní sucho.
Vyprahlá půda pravděpodobně v kombinaci s lidskou nedbalostí byla příčinou také dvou lesních požárů v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko,; se kterými bojovali hasiči minulou neděli. Nejdříve museli ráno zasahovat u Nosálova na Mělnicku, kde se jim oheň podařilo dostat pod kontrolu až v odpoledních hodinách. Následně se plameny rozhořely jen o několik kilometrů dál, u obce Jestřebice.
„Případ si převzala policie. My jsme na místě nalezli ohniště, které tam podle hajného předtím nebylo. Vypadá to, že se požár začal šířit právě odtud," konstatuje mluvčí středočeských hasičů Petr Svoboda.
Boleslav zakázala vstup do lesů
Ve Středočeském kraji přitom od minulého týdne platí zákaz rozdělávání ohně v lesích a na místech se zvýšeným nebezpečím vzniku požárů, a to až do odvolání. Přesto počet ničivých ohňů ve volné přírodě stoupá. „Například ve čtvrtek jsme s plameny bojovali hned patnáctkrát," říká Svoboda s tím, že nejčastěji se musí hasiči vypořádat právě s požáry polí či lesů.
Některá středočeská města přijímají i další opatření k minimalizaci rizika požáru. Například rada města Mladá Boleslav na pátečním mimořádném jednání schválila zákaz vstupu do lesů, který platí pro všechny obce v jejím správním obvodu, a to s okamžitou platností. „V lesích hrozí kvůli extrémnímu suchu nebezpečí vzniku požárů a s ohledem na předpověď počasí pro příští dny se toto riziko bude dále zvyšovat," zdůvodnilo vedení města svůj krok.
Nejčastější příčinou požárů je ale lidská nedbalost. „Lidé často nerespektují zákaz rozdělávání ohně ve volné přírodě, rádi si opečou buřta a myslí si, že když ohraničené ohniště uhasili dostatečným množstvím vody, nemůže se nic stát. To je ale omyl," upozorňuje mluvčí hasičů a dodává, že oheň může vypuknout třeba až dva dny poté.
„Jelikož je půda extrémně vyprahlá, požár se ‚schová' pod zem, kde se šíří v kořenovém systému. Na povrch se dostane klidně až za dva dny," vysvětluje Svoboda s tím, že se často stává, že hasiči v lese ohniště skutečně najdou.
„Takových ohnisek jsme našli již několik. Dohledat viníka je ale prakticky nemožné, tedy pokud nechytnete někoho přímo u toho, jak si buřty opéká," konstatuje.
To, že si plameny občas s hasiči hrají na schovávanou, je i jedním z důvodů, proč je tak těžké oheň ve volné přírodě dostat pod kontrolu. „Hasíme na určitém místě a v okamžiku, kdy si myslíme, že to máme pod kontrolou, objeví se plameny o pár desítek metrů dál. Naštěstí dnes už máme moderní přístroje a termokamery, díky kterým dokážeme určit, jak a kam bude oheň postupovat " přibližuje Svoboda.
Záchranka hlásí nárůst o 20 %
Práci hasičům přidělávají i nedopalky od cigaret. „Stačí, když člověk při jízdě autem vyhodí nedopalek z okna do škarpy, kde je suchá tráva. Následně chytne pole nebo les. I s těmito případy se setkáváme," upozorňuje Svoboda a dodává, že hasiči zatím nemuseli posilovat směny. „S hašením nám často pomáhají i kolegové z dobrovolných jednotek. Nově můžeme využít i armádní vrtulník, který dokáže z pražského kbelského letiště odstartovat do půl hodiny. Shodou okolností jsme tuto pomoc již využili, a to právě při úterním požáru pole u Zdib u Prahy," připomíná Svoboda. Kromě hasičů zažívají krušné dny i zdravotníci. I jim totiž výrazně stoupl počet výjezdů. Podle mluvčí středočeské záchranné služby Petry Effenbergerové však nejde o nic mimořádného.
„Jako vždy při extrémních vedrech, i teď jsme zaznamenali více výjezdů, a to zhruba o dvacet procent," přibližuje mluvčí a dodává, že častým problémem je v těchto dnech hyperventilace, při níž však není nutné volat záchranku. Jejími příznaky jsou mimo jiné zrychlené a překotné dýchání, zvýšená dechová frekvence či brnění rukou a obličeje. „Tento stav může být důsledkem stresu či vyčerpání, ale i prekolapsového stavu. První pomoc je snadná: stačí se uklidnit, začít vědomě kontrolovat rychlost svého dechu, odejít do chladnějšího prostředí, lehnout si a zvednout nohy nahoru. Kdyby i přes tato opatření stav neodezněl, doporučuje se začít s dýcháním do obyčejného sáčku," radí Effenbergerová.
