Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, pane profesore, zda těžit nebo ponechat, velká otázka. S dovolením si jí necháme na konec tohoto bloku. Mě teď zajímá odpověď na divácký dotaz. Divák Skinf: "Byl v Česku vždy problém s kůrovcem a vždy bude?" Tak to jednoduše bylo a bude?
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
--------------------
Není to tak jednoduchý, protože lesy v České republice se samozřejmě historicky, historickým vývojem velice radikálně měnily a musím říct, že v šestnáctém, v sedmnáctém století, tady téměř vůbec nebyly lesy, bylo jich strašně málo. V tom čase vlastně společnost si vyžádala, aby se začalo to dříví pěstovat, začalo se s borovicí, pak se přistoupilo ke smrku a ten smrk se začal pěstovat před 200 lety.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem i v porovnání s první republikou lesů je tady mnohem, mnohem více, myslím dvojnásobek.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
--------------------
Dvojnásobek porostní plochy, a dokonce, myslím, asi čtyřnásobek porostní zásoby, no, a tak vlastně těžko, těžko vlastně tady mohl být problém s kůrovcem, když tady téměř žádné lesy nebyly. Za posledních 200 let ta výměra smrkových porostů vzrůstala, protože samozřejmě to dříví má velice dobrou ekonomickou hodnotu, dobré je, že se pěstuje, prodává, ten systém je nastavený, zpracování dřevařského průmyslu je na smrk, a tak vlastně došlo až k tomu, že máme 50 procent lesů v České republice porostlých smrkem. No, a samozřejmě, když je toho smrku nejvíc, tak je logické, že můžou být i ty problémy s tím spojené největší.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Do naší diskuse se zapojí další host, Jaromír Bláha je expert programu Krajina z Hnutí DUHA. Přeju vám hezký večer.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina, Hnutí DUHA
--------------------
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A pojďme rovnou na divácký dotaz. My jsme tady před malou chvílí ukazovali mapy České republiky, kde bylo jasně vidět v průběhu času od roku 2014, jak se ta situace a ve kterých regionech zhoršuje, jedním z těch postižených regionů je Vysočina. A na to se ptá divák ABSTI, proč zrovna Vysočina?
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina, Hnutí DUHA
--------------------
Tak Vysočina je, na Vysočině je podobný problém jako na severní Moravě. Tam jsou, v podstatě se jedná o nižší a střední polohy, kde byl v minulosti vysázený smrk, který tam přirozeně neroste.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, vidíme tady ty okresy Vysočiny, červená barva opravdu ty syté barvy, které signalizují velký problém a v prognóze ministerstva zemědělství obdobná situace i v letošním roce.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina, Hnutí DUHA
--------------------
Ono to hrozí, ono ten problém v podstatě hrozí podle prognóz pracovníků Mendelovy univerzity z Brna i dalších v podstatě lesnických odborníků 80 procentům smrkových lesů v České republice. Já tady mám takovou mapku, která ukazuje aktuální riziko ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, ukážeme na kameru.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina, Hnutí DUHA
--------------------
... ohrožených lesů, ty, ty zelené plochy jsou lesy, kde v současné době jsou podmínky pro růst smrků. Všude jinde ty červené a žluté plochy, to jsou lesy, které jsou ohrožené plošným hynutím lesů a tohle se ví dlouho. Podobné, podobné mapy ukazovali pracovníci lesnických fakult už před 20 lety. Posledních 5 let, jak říkal pan profesor Turčáni, ty smrkové lesy se začaly plošně rozpadat, ale že k tomu dojde, to víme 25 let. 25 let vědečtí pracovníci, odborníci, ekologické organizace upozorňují ministerstvo zemědělství, že je potřeba zásadním způsobem změnit lesní zákon, myslivecký zákon a navazující vyhlášky a do těch smrkových lesů dostávat více listnáčů a jedl, aby až to hynutí přijde, které teď přišlo, aby už tam byl podrost listnáčů a jedlí, aby, aby lidi, kteří chodí do lesa na procházku, na houby, tak nechodili po vyschlých plochách s pařezy, ale byl tam aspoň ten podrost.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem, úplně stejná zkušenost se státní správou a státním podnikem, kterou před malou chvílí tady zmiňoval pan profesor Turčáni. Jestli můžeme ještě pokračovat v tom regionálním mapování, Jeseníky, opravdu další oblast velmi silně zasažená, ovšem v tuto chvíli spíše v nižších nadmořských výškách. Jsou reálně ohroženy i vyšší nadmořské výšky přímo v chráněné krajinné oblasti nebo národním parku, teď se přiznám, že ...
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina, Hnutí DUHA
--------------------
Je to chráněná krajinná oblast, v tuto chvíli ta kůrovcová fronta stojí na hranici chráněné krajinné oblasti. Tam jsou rozsáhlé plochy lesů, ze kterých kůrovec vylétává a nejsou to jen Lesy České republiky, jsou to Arcibiskupské lesy v tomhle tom případě, stejně tak potvrzuji, co řekl pan ministr Jurečka, podobný, stejný problém mají Vojenské lesy, na druhém konci, z druhé strany té chráněné krajinné oblasti a reálně tam hrozí, že kůrovec se dostane tímto způsobem až do těch chráněných území a pak bude tedy nejen na ministerstvu zemědělství, ale na ministerstvu životního prostředí a správě chráněné krajinné oblasti ve spolupráci s Lesy České republiky a dalšími vlastníky, jestli kůrovce nechají jít až k těm horským smrčinám a v podstatě co s tím provedou? Protože ty lesy nezničí kůrovec, ty lesy zničí ta velkoplošná, holosečná těžba. Tam dochází k degradaci půdy, která je rozježděná těmi lesními stroji. V téhle situaci skutečně by bylo v mnoha případech i lepší, i když jsou to hospodářské lesy, ponechat tam ty suché stromy stát, ze kterých už kůrovec vylétl a nebo na které není kapacita, lidská kapacita. Tady se hovoří, že potřebujeme vagon, že potřebujeme, ale nejsou lidi, ta kůrovcová kalamita, která teď je na severní Moravě, je neřešitelná, když nebudou lidi, kteří by je zpracovali a v téhle té situaci třeba my považujeme za mnohem důležitější soustředit se na lesy, kde ta smrková kalamita ještě není v takovém rozsahu a začít dělat ta opatření, která vědci navrhují už dělat 20 let. To znamená a, a budu zase dokumentovat přístup ministerstva zemědělství, tady se klade všechna vina na pana ministra Jurečku, ale stejně, stejně jako on je na tom předchozích 8 ministrů před ním, kteří nic nedělali a pan ministr Jurečka skutečně řadu věcí navrhoval, ale ten aparát ministerstva zemědělství, ty veškeré, vlastně veškeré zadání vlády doslova sabotovalo. Je tady národní lesnický program, který byl schválen v roce 2008, který ta vědecká doporučení v podstatě nařizoval ministerstvu zemědělství, aby dělalo, ale ani předchůdci pana ministra Jurečky to nedělali. Pan ministr Jurečka zadal svým pracovníkům úpravu vyhlášky, která by měla řešit tu druhou skladbu. Trvalo 2 roky, než to ministerstvo připravilo, teď ji teprve pan ministr Milek předkládá ostatním resortům a ta vyhláška místo toho, aby řešila výsadbu smrků v republice, tak ponechává tu výsadbu smrků na úplně stejné úrovni, takže v těch lesích, které teď plošně hynou, tak podle té vyhlášky je znovu umožněno sázet v Jeseníkách 75 procent smrků a předkládá to současný ministr, takže, takže ať už jakýkoliv ministr, ten aparát ministerstva zemědělství je úplně mimo realitu.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Takže problém je v celém úřadu ministerstva zemědělství. Já už jsem se k minulosti nechtěl vracet, ale když jste to otevřel, celý aparát ministerstva zemědělství a celá škála ministrů.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina, Hnutí DUHA
--------------------
Tam jsou lidé, kteří tu vyhlášku připravovali, tam sedí už od roku 1983 a pořád setrvávají v těch dogmatech, že budeme u nás pěstovat smrkové lesy a žádný ministr s tím nehnul.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane bývalý ministře Jurečko, to je další konkrétní výtka, která směřuje k vašemu bývalému úřadu.
Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/, poslanec, bývalý ministr zemědělství
--------------------
Já tak jako úplně nemohu souhlasit, protože myslím si, že je celá řada lidí na ministerstvu, která pochopila tu vážnost situace v posledních 3 letech a snažila se ty věci změnit, samozřejmě ne za každého úředníka můžete dát ruku do ohně. A já mám k tomu i ta čísla, která jsem tady zmiňoval, jak se mění výsadba a poslední 3 roky nejenom u Lesů České republiky, ale obecně u všech vlastníků, kdy výrazným způsobem až nad těch 60 procent narůstá podíl listnáčů v nových výsadbách, ale my se třeba takhle potýkáme s praktickým problémem, že my nemám tu sadbu. My máme poměrně přísné podmínky pro to, že nemůžeme ani třeba sadbu brát z druhého konce republiky a my dneska nemáme dostatek třeba listnáčů do těch výsadeb. My jsme v situaci, kdy díky tomu rychlému přerodu ze zimy do léta v letošním roce, se prakticky nestihlo tu sadbu dokázat z těch školek dostat do těch lesních porostů, protože to okno, které nám k tomu ta příroda, když je normální jaro, dává, se zkrátilo prakticky na 2 týdny. Já ten, tady nechci zatěžovat diváky tady těmito věcmi, ale i tyto drobné věci potom v té střípce celé té mozaiky nám obrovským způsobem komplikují život, jak tu situaci zvládnout a zase ty školky plánují tu výsadbu někdy 4, 5, 6 let zpátky, takže ono zareagovat během 2 let, když se vám zvýší trojnásobně poptávka po listnáčích, abyste to dodali ten sadbový materiál, to je velký problém. Takže jako zkusme být vždycky realisté a dívat se na ty věci, co je v silách možné, co se dá udělat, i když chcete, ale máte prostě nějaké limity.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá. Já vám děkuju za reakci. Pane profesore, nechci z vás dělat arbitra, ale učiním tak. Problém s nedostatkem listnáčů, tedy těch stromů, které by měly být přirozenější, odolnější, původně tady byly a tak dále, a tak dále. A onen plán, co tedy nasadit v těch místech vytěžených po kůrovci? Kdo má pravdu, plánuje se vysadit smrky a nebo listnáče?
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
--------------------
Ono to všechno, my s panem kolegou Bláhou, my se známe vcelku dlouhou dobu a na některé věci máme úplně stejný názor, na některé samozřejmě trošičku rozdílný. I toho smrku, my si myslíme, že vlastně toho smrku může být o něco víc a samozřejmě za předpokladu, že se nebudou vytvářet čisté smrkové porosty. Co se týče toho, že by mělo být víc listnatých dřevin, to samozřejmě je nezpochybnitelné, my se ale zase pohybujeme na území Evropy, a tak jak se zvyšují teploty, tak vkládali jsme velké naděje do jasanů. V současnosti víme, že jasan se nebude dát vůbec uplatnit, protože dorazila k nám invazní houba, která ho likviduje už v 10, 15 letech, čili ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Co taková bříza, ta se bere jako vhodný listnatý strom, který by v tuzemské krajině mohl být.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
--------------------
Bříza je výborná, výborná, protože je to pionýrská dřevina, která může být i na těch otevřenějších plochách, snese i sucho i slunečné záření, samozřejmě ale musíme si všichni uvědomit, že v této zemi se musí říct, že lesy nebo primární úlohou lesů a hlavně Lesů České republiky nebude tvorba zisku, ale že to bude udržení a zlepšení stavu české krajiny.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Velké, velké téma, na něj, prosím, nezapomeňme. Jenom, abych si úplně upřesnil to penzum smrky versus jiné stromy. V tuto chvíli 700 milionů kubíků živých stromů, pokud mám aktuální číslo. Polovina z toho jsou smrky, z vašeho pohledu, jaký by měl být ten, řekněme, ideální stav, který by vyhovoval na jedné straně hospodaření, na druhé straně nenahrávalo kůrovci?
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
--------------------
My jsme ..., na toto téma jsme měli několik projektů, znova placených ministerstvem zemědělství, ty čísla úplně přesně jako dokážeme samozřejmě na základě nějakých scénářů odhadnout, máme pro jednotlivé cílové hospodářské soubory, máme nadefinované ty, nadefinovány ty, ty optimální, optimální procenta smrků, o kterých si my myslíme, že by tam mohli být bez ohrožení.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak kolik, kolik, pane profesore?
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
--------------------
Tak já to odhaduji, že když toho smrku by bylo 25, možná až 30 procent, tak bychom ho mohli, mohli tady udržet, ale už by to nebylo tak jednoduché hospodaření, jak je to v současnosti. Ne formou monokultur, ale smíšených porostů.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane Bláho?
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina, Hnutí DUHA
--------------------
Podle našich odhadů ta, řekněme, ta odchylka od té potenciální přirozené druhové skladby je ..., bezpečná je 10 procent, což znamená kolem 20 procent smrků.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak to jste relativně ve shodě. A ještě poslední věc, pane profesore, vy jste zmiňoval, pane Bláho, tu možnost řešení, situace s kůrovcovou kalamitou na některých místech jednoduše netěžit, ale ponechat přírodně, volnému procesu. Pochopil jsem správně?
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina, Hnutí DUHA
--------------------
V momentě, kdy, a mluvíme o hospodářských lesích, protože národní pak má úplně jiný cíl, než hospodářský les.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Chápu. Nemluvíme o Šumavě, o nejcennějším jádru, bavíme se o hospodářských lesích.
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina, Hnutí DUHA
--------------------
Na Šumavě jsou horské smrčiny, kde je smrk přirozený, kde je kůrovec přirozený a kde je národní park a cílem je ochrana těch procesů. V hospodářským lese je cílem hospodaření ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak a v těch hospodářských?
Jaromír BLÁHA, expert programu Krajina, Hnutí DUHA
--------------------
V hospodářském lese je cílem hospodaření. Lesní zákon vlastně nařizuje kácet každý kůrovcem napadený strom, ale my jsme v situaci v Jeseníkách, kdy není lidská síla v tuhle chvíli už, aby zvládla včas pokácet každý, kůrovcem napadený strom, aby se ten kůrovec nešířil. A za takových okolností je lepší skutečně si říct, kde proti kůrovci zasáhneme, tak aby se nešířil dál do zdravých lesů a kde ho necháme být, ať třeba vylétá a ty stromy tam ponecháme stát, aby chránily půdu.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak, jenom rychlá reakce, pane profesore.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Protože pokud jsem správně poslouchal, vás i pana bývalého ministra Jurečku. Zatím jsem slyšel jenom slova těžba, těžba, těžba.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
--------------------
Ano. To, co říkal pan kolega Bláha, tak samozřejmě je veliká pravda a my sami, já jsem navrhoval neurčitou strategii, že v současné době musíme zvládnout hlavně těžbu těch stromů, které jsou aktuálně napadeny kůrovcem, ale je tady problém. Jak funguje systém veřejných zakázek, je tam nevyškolený personál a oni pravděpodobně nejsou celkem schopni tenhle režim vydržet.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Takže v některých momentech v některých místech ponechat, s tím nesouhlasíte....
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
--------------------
My..., samozřejmě jsou to ekonomické státy, státu se musí jednoznačně říct ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá, ale z hlediska řešení kůrovcové kalamity?
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
--------------------
Řešení kůrovcové kalamity, je to řešení, zaměřme se jenom na ty čerstvě napadené stromy, kde ještě je kůrovec.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane profesore, vy stále zůstáváte hostem Devadesátky. Pane Bláho, vám děkuju. Hezký večer.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
--------------------
Děkuji taky, hezký večer vám i divákům.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, a Izabela Niepřejová teď přiblíží ekonomickou stránku věci. Kolik vlastně stojí boj s kůrovcem, to všechno zjistila. Hezký večer.
Izabela NIEPŘEJOVÁ, redaktorka
--------------------
Největší kalamita kůrovce od dob Marie Terezie. Tak popisuje ministerstvo životního prostředí současnou situaci. Zatím stát řeší hlavně jak kůrovce zastavit a uklidit krajinu. Řádění lýkožrouta smrkového neboli kůrovce, ročně vyjde stát na více než dvě a půl miliardy korun. Dřeva je hodně. Ceny za kubík klesají. Lesům České republiky klesly tržby o víc než miliardu korun. Státní podnik loni vytěžil nejvíce třeba za poslední roky. Problém je nízká kvalita. Na obranná opatření proti kůrovcové kalamitě Lesy České republiky vydaly téměř 200 milionů korun. Peníze šly také na obnovu lesů. Státní podnik vyšly zhruba na 10 milionu. Pojďme se podívat na ceny dřeva detailně. Pro srovnání, vlákninové dřevo na výrobu papíru stálo před dvěma lety 1000 korun za kubík. Teď se prodává za 600 korun. Cena takzvané smrkové kulatiny, klesla zhruba o třetinu. Na konci předešlého roku se kubík dřeva prodával za 950 korun. Od března roku 2018 Lesy České republiky zaznamenaly pokles ceny o dalších 200 korun za kubík. Zpracovatelé mají velké zásoby dřeva včetně toho kalamitního. Významné je snížení cen dřeva se odrazilo i v hospodaření Lesů České republiky. Kvůli nižšímu zisku odvedli v loňském roce do státního rozpočtu nejméně za posledních pět let. Jak můžeme vidět v grafickém přehledu, v roce 2017 do státní kasy přistály přes 3 miliardy korun. Pro srovnání ještě před dvěma lety to bylo zhruba o 5 miliard více. Letos podnik potřebuje vytěžit včetně škod způsobených větrem zhruba 6,5 milionů kubíků kalamitního dřeva. Ještě před plným vypuknutím kůrovcové kalamity v roce 2013 to byl přitom pouze 1 milion kubíků.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tolik Izabela Niepřejová. Děkujeme za informace. Hezký večer.Pane profesore. Divácký dotaz diváka S.: Jaká je situace s kůrovcem v sousedních zemích, jak se ta proti nim bojuje a jak jsme my ohroženi náletem kůrovce ze sousedních zemí? Jde mi o to srovnání a navazuju i po ekonomické stránce věci, a to z toho důvodu, že například v Bavorsku okamžitě uvolnili 100 milionů eur, v přepočtu 2,5 miliardy korun na podporu vlastníků lesů postižených pádem cen dřeva kvůli kalamitě, tedy něco, co se u nás neodehrálo. Tak, liší se výrazně ten způsob boje i v těch ekonomických aspektech?
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská
--------------------
Já bych se vyjádřil k tomu, jaká je situace v sousedních zemích. Podle informací lesních ochranných služeb, které existují ve všech zemích. Nejhorší situace je na Slovensku. Tam toho smrku ale nemají tolik. Myslím, že asi 17, maximálně 20 %. Navzdory tomu je situace tristní. V Polsku je situace mnohem lepší. Jen na jihu jsou drobné problémy. V Bavorsku problémy určité jsou. Za celé Německo ale ten problém není obrovský. Takže ten větší trh, myslím si, že dokáže bez problémů absorbovat. Co se týče Rakouska, tam asi velice podobná situace, jak v Německu. Myslím si, že v současnosti nejsme nějak ohroženi nějakým přenosem kůrovce ze okolních zemí k nám. Spíše před měsícem jsme řešili nějakou analýzu, jestli právě náš kůrovec na hranici s Rakouskem nebude létat do jejich lesů. Budeme to zkoumat tento rok. Na podzim budeme mít odpověď.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Máte reakce na tu kůrovcovou kalamitu? Včetně kompenzací za padající ceny dřeva? To se liší v jednotlivých zemích?
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská
--------------------
Určitě se liší. Já myslím, že to vyplývá z toho, že vlastně pravděpodobně v tom Bavorsku mají zájem vlastně tu krajinu udržet v nějakém stavu. Který potom té společnosti vyhovuje. My si všichni musíme uvědomit, ty peníze, které se odvádějí do státního rozpočtu, tak já osobně s tím vůbec nesouhlasím. Já jsem přesvědčený, že ty peníze by měly zůstávat v českých lesích. A že by za ně měly být české lesy zdravější. Hezčí. Přívětivější pro každého občana. A já rozumím bývalému ministrovi financí, že by byl hrozně rád, kdyby se miliardy sypaly do rozpočtu, ale myslím si, že teď, hlavně na té Moravě, tam nedojde jen k tomu, že se znehodnotí dříví. Tam se znehodnotí krajina. Tam mohou být problémy s vodou. Půdou a tak dále.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Když navážeme pane Jurečko. Je nasnadě, je to nezbytné, aby se změnil pohled na účel hospodaření státních Lesů České republiky? Aby to primární a jen a pouze
nebylo generování peněz zisku? Z prodeje dřeva? Ale aby Lesy České republiky se staraly o lesy z jiných důvodů?
Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
To je určitě nasnadě. Já jsem se to snažil tehdejšímu panu ministru Babišovi vysvětlovat. To není jen otázka porostu jako takových. Ale také investice do vodních toků, protože Lesy České republiky spravují jednu třetinu toků v České republice. Zadržování vody v krajině, infrastruktura lesních cest a pěšin a tak dále. To,co tady pan profesor Turčáni říkal. Ale to si samozřejmě musíme uvědomit, že není jen otázka Lesů České republiky. Ale tahle změna myšlení ale i financování se bude týkat daleko většího množství vlastníků lesa, protože tady máme dneska církevní lesy a tak dále, protože Lesy České republiky mají jenom 45 % ploch lesních v České republice, ale ta změna bude muset výrazným způsobem se taky dotknout nás zemědělců v České republice a bude to znamenat i otázku financování a tak dále, ale jenom chci tady ještě dokladovat jednu věc. Tady je graf, který znázorňuje situaci. U nás a v okolních státech. Česká republika je tady. Vidíte, že ty státy, Slovensko, Bavorsko, tak jsou s ohledem na kalamitní situaci na tom hůře, než je situace v České republice. Takže kritizovat pouze státní podnik Lesy České republiky není úplně fér. Ale souhlasím s tím, že obecně celá společnost, ale i ekonomické toky se budou muset přenastavit. Pokud budeme chtít mít dost dobré půdy, kvalitní vodu a tak dále.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jak byste na to měl podílet stát? Měl by stát třeba ve větší míře kompenzovat také lesníkům zpracovatelům dřeva jejich dopady a náklady na řešení kůrovcové kalamity?
Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Měl. Měl by začít u vlastníků. Dnes stát přichází a v mnoha ohledech říká, milí vlastníků, chceme tě omezit. Chceme, aby tvůj hlas a svůj majetek plnil celospolečenskou roli. Ale pokud to stát říká, tak k tomu musí nabídnout dost velkou kompenzaci. Ten vlastník ten nález ve většině případů ho kupoval, nebo zdědil, tak, aby měl ekonomický profit, aby na něm neprodělával. Takže to bude znamenat změnu těch dotačních finančních nástrojů. Musím říct srovnání s Bavorskem, které uvolnilo těch 100 milionů euro. Také jsme v posledních dvou letech výrazně navyšovaly finanční prostředky pro vlastníky lesů. Bylo tady několik dotačních titulů. Včetně Zelené nafty, které přinesly vlastníkům lesa více než 600 milionů korun ročně. Není to tak, že bychom sedět se založenýma rukama. A nic nedělali. Jen v té reportáži. Z hlediska ekonomických dopadů zaznělo, že Lesy České republiky dávají do obnovy porostu 10 milionů korun ročně. To číslo je násobně vyšší. To byla asi nějaká chyba.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá, díky za opravu. A to je ten problém s nedostatkem pracovníků v lesích. Jak ho řešit? Jeden z nápadů je, zapojit studenty všech stupňů lesnických oborů tak, aby formou placené praxe se podíleli na nové výsadbě a tak dále. Je to řešení nebo je to jenom provizorium?
Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Já to vidím jako dost problematické. Studenti, kteří studují střední obory a školy tak mají výrazná omezení hlediska zákoníku práce. To řešení, které by pomohlo, které je bezpečné a operativní, tak je rychle navýšení počtu například pracovníků z Ukrajiny. Především otázka konzulární činnosti ministerstva vnitra. Loni jsem na vládě navrhoval 15 000 lidí do agrárního sektoru. Jednání vlády to skrouhlo na 1500. Takže to je nedostačující počet, to tady dneska opakovaně zaznělo. A ještě se vyjádřím jenom, kdy pan poslanec Volný kritizoval, že jsem věc neprosadil. Premiér vlády určuje program.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá. Chápu vaši potřebu. Ale prosím nechme to už uzavřené. Pane profesore. Ti zahraniční pracovníci, kteří by pracovali v lesích, je to řešení? A nebo je to spíš běh na dlouhou trať, než by sem dorazili, tak by kůrovec byl i v dalších okresech?
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská
--------------------
Předpokládám, že kalamita v tomto roce rozhodně neskončí, a že bude pokračovat. Nevím jak na severní Moravě. Tam možná. Každá kalamita tři roky stoupá. Pak dochází k určitému zvednutí a pak to klesne. Jednak už nejsou zdroje, jednak se přemnoží přirození nepřátelé. Možná na severní Moravě tento rok. Možná příští rok. Bude ten vrchol. Pak to půjde dolů. Ale zhoršuje se situace
na jihu Vysočiny, zhoršuje se situace na Třeboňsku. Kde kůrovec napadal borovice. Začíná se zhoršovat situace v Plzni. Myslím, že takové systémové řešení zvýšení počtu zahraničních pracovníků a hlavně by se mělo jednat o dlouhodobější víza. Když budeme měsíc někoho školit, dostane tříměsíční vízum, pak pojede zpátky, tak to je k ničemu. Měli bychom mít slušně placené lidi. Které vyškolíme tak, aby nám několik sezon pomáhali.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A studentské praxe? Já jsem také sázel jeden den. Ale tuším smrky. Tak to jsem asi moc nepomohl.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská
--------------------
Takže svým způsobem jste taky odpovědný za tenhle stav. No studenti. Víte, studenti mají dva semestry učení. Pak mají zkoušky a já si nemyslím, že to je jako úplně dobrý nápad. Máme obrovské problémy vůbec když je někam dostáváme, musíme je školit. Nepreferoval bych to.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Profesor Marek Turčáni, ale taky místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, bývalý ministr zemědělství. Byli hlavními hosty dnešní Devadesátky. Pánové, moc vám děkuju, oběma hezký večer.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesnická a dřevařská
--------------------
Děkujem a hezký večer.
Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Díky za pozvání, krásný večer.
