Kůrovcová kalamita se neustále stupňuje, od roku 2015 je rok co rok více napadeného dřeva, nyní už zhruba třikrát než před třemi lety. Letošek bude doposud na Vysočině zřejmě vůbec nejkritičtější.
Za prvních sedm měsíců se letos jen ze státních lesů na Vysočině odvezlo přes tři sta tisíc metrů čtverečních kůrovcem napadeného dřeva. Ještě předloni to číslo bylo sedmasedmdesát tisíc za celý rok. Odhady hovoří, že příští rok bude nutno z lesů na Vysočině vytěžit pět milionů metrů čtverečních dříví napadeného kůrovcem. „Obávám se, že taková situace tady historicky nebyla," uvedl krajský ředitel Lesů ČR Jan Sedlák.
Ve stejném duchu pak hovoří i ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Jiří Groda. „Říkáme, že rok 2015 byl pro nás nejkritičtějším. V letošním roce to vypadá, že to bude ještě horší. Teplé počasí se projevuje od dubna a nedostatek srážek je velmi kritický," poukázal. Nepatrně lepší situace je snad pouze ve Žďárských vrších a zčásti na Pelhřimovsku. Naopak nejhorší situace na Vysočině je na Třebíčsku.
„Ve zdravém lese devadesát až devadesát pět procent kůrovce zničí samy stromy. Mají své obranné mechanismy a hlavně pryskyřici.
Dneska jsou stromy bez vody, nedostanou do sebe živiny a neumějí vyrábět pryskyřici, která kůrovce hubí," vysvětlil Groda.
V lesích navíc řádí také lýkožrout severský. Ten napadá koruny stromů a kvůli tomu se také velmi obtížně vyhledává. Poškodí strom, na který pak přelétne lýkožrout smrkový, a ten zkázu dokoná.
Situaci škodlivým broukům ulehčují rozsáhlé smrkové monokultury, na Vysočině je jich zhruba pětašedesát procent a tento druh se proti kůrovci velmi špatně brání. Proto se jejich podíl kontinuálně snižuje.
„Chceme pěstovat smíšené lesy," potvrdil Groda. Cílem je dostat na jednu plochu několik druhů dřevin.
Experimenty se stromy z Asie nebo Ameriky však nepřicházejí v úvahu, mimo jiné to zakazuje zákon.
„Máme dostatek vlastních dřevin, které chceme využívat. Nechceme sem dostávat jiné druhy, nese to s sebou nebezpečí," poukázal Groda.
Letošní opravdu kalamitní situaci nijak nezlepšují ani drobní vlastníci lesů, kterých je v Kraji Vysočina poměrně značné množství.
„Suché dřevo, kde kůrovec opustil strom, nemá cenu kácet. Je třeba se zaměřit na zelené stromy. Soukromníci kácejí to, co je suché, a zelené stromy nechají stát, ačkoliv my jim říkáme pravý opak," popsal složitou domluvu s některými vlastníky lesní správce z Telče František Vala.
Jiní už na boj s kůrovcem rezignovali. Ne za vše ale drobní vlastníci mohou, legislativa jim totiž například neumožňuje chemický zásah.
Kraj Vysočina však loni nabídl soukromým vlastníkům lesů dotace ve výši 25 milionů korun na pořízení a vysazení pestřejší druhové skladby.
Dřevo poškozené kůrovcem nyní mnohdy leží na kraji lesa a jeho cena klesá. Problém tkví i v tom, že trh je nyní dřevem přesycený v tuzemsku i v sousedních státech. Zejména v Rakousku a Německu totiž řeší stejný problém s kůrovcem. Dřevo se tak vozí do Číny.
Lesní správci si musejí poradit sami. Na Třebíčsku již vlastní dříví naskladňují v Budišovicích, stejně jako v Novém Městě na Žďársku. V okrese Jihlava tento postup přijde ke slovu během následujících dní. „Zvažujeme možnost vytěžit dříví, chemicky ošetřit, aby z něj nevyletěl kůrovec a nechat ho na místě," potvrdil Sedlák. „Ideální by bylo dříví uskladnit v podobě řeziva, ale to je investice v řádech miliard korun a neuděláte to hned," dodal.
Kraj kvůli nedávno svolal i kalamitní štáb. „Hrozí absolutní rozpad lesního hospodářství. Střízlivě odhadujeme, že likvidace kůrovcové kalamity jen na Vysočině přijde na pět miliard korun," řekl hejtman Jiří Běhounek (ČSSD) a vyzval vládu, aby problém řešila celostátně.
