Přihlásit

Katastrofa na Šumavě: Stromy řeší veterinář. Zkušený lesník ví, kdo může za sucho v Čechách (pravdive.eu)

Sousloví kůrovcová kalamita se dnes zmiňuje nejen ve spojitosti se suchem a klimatickými změnami, ale také se jménem bývalého ministra Martina Bursíka, který získal pozici na pražském magistrátu. A právě o Národním parku Šumava a kůrovcové kalamitě hovořil Jan Štrobl, lesní inženýr s 30letou praxí. Prý už je čas hovořit o katastrofě a bude se muset použít chemie. Tam, kde se hospodaří, je prý vše v pořádku. Globální oteplování za kůrovce prý nemůže. Zato prý kůrovec může za sucho v Česku. A kdo je za to zodpovědný?

Celý článek najdete zde.

Komentáře   

+8 # Starý 2019-09-26 12:58
Poslouchejte pečlivě:

https://www.youtube.com/embed/CK6pJoYp-Uk
-19 # Vladimír Pelíšek 2019-09-24 14:15
Švýcarsko - Vogezy, situace stejná jako v Čechách. Přilehlá Francie - totéž, smrk hyne i v malých skupinkách vzdálených od sebe kilometry v bukojedlovych pralesích Jury a alpského podhůří. Rujána - kde je smrk, tam je hnedo, přitom lesy jsou uklizenejsi než u nás za cisarpana. Ukrajina pod 800 metru - pět smrku v kilometrech bucin na úpatí jedine hory, další smrky deset km daleko - všechno rezave!
Tak kde mate to “zanedbání pece”, lháři prolhani plantážnicti??? To je opravdu tak těžké pochopit, ze došlo k tak zásadnímu zhoršení přírodních podmínek pro smrk, ze smrk konci na většině Evropy mimo vysoké hory??
Co by ovlivnila ta vaše “pece”? To, ze byste 100 ha pole smrku vykaceli ne najednou, ale postupně, třeba na dvacetkrat!
Mysleli jste si, ze jste moudřejší než příroda. Ze nacpete smrk kamkoliv se vám zlíbí, jen abyste SOBĚ ušetřili práci! A tady to mate, tady mate výsledek.
Mlcite a jen minusujete, což je vaše maximum. Díky vaši tuposti a tuposti vašich nozickovskych “autorit” přijde naše země do 20 let o polovinu lesů. Tak vám tedy pěkne děkujeme!
Však vy vite velice dobre, proč raději nic nerikate a pouze minusujete, ze?
Zbabelci nafoukani.
+12 # cvonza 2019-09-24 15:22
V tom máte pravdu Německo je na tom stejně . Smrk je sázenej před cca 100 roky za císaře pána a Šumava po roce 1880 po velké kalamitě ale některé porosty i 300 leté okolo Černé hory sežrané což je tragedie , nejsou genofondy pův smrku.
+15 # BIRKE 2019-09-24 16:25
Francie Pelíšku 1400 m , Savoy Alpy kůrovce jako kobylek rok 2016 . Kilometr na skládky , traktor okovanej nepřevezou.na místo jak tam neni alespoň 100 m3 na den . Když jsme jezdili.do práce všade po cestě kůrovcová kola .
-13 # Vladimír Pelíšek 2019-09-25 10:44
No tak vidíš. Smrky v malých skupinkách, kilometry od sebe, přesto všechno sežrané. Kůrovec prý doletí na vzdálenost několik set metrů, tak jak je to možné? Schne to tam i 5 km od nejbližšího dalšího ohniska, proti směru převládajícího větru, přitom současně.
Takže nebude to náhodou "trošku" jinak? A sice tak, že ten kůrovec tam prostě na řadě míst je, skoro trvale, ale začne to válcovat až ve chvíli, kdy se dlouhodobě zhorší růstové podmínky pro smrk (sucho, teplo)?
Takže opravdu je tato situace řešitelná "lepší péčí"? Možná někde a možná trochu - ale v principu: NE.
Jako mladý kluk jsem s lesníky KRNAPu procházel východní části Krkonoš. Tehdy v osmdesátkách tam byl problém "akorát" s emisemi z českých a polských tepláren, a to značný (třeba Pomezní boudy byly skoro holé). Chodbičky kůrovce přitom byly v kdejakém smrku, žádná kůrovcová kalamita ale tehdy nevypukla. Proč? bylo na ni moc chladno a vlhko. Léta tam propršely, každou zimu bylo pod -20. Přitom ty souše (tehdy hlavně imisní) se nestíhaly včas těžit tak jako tak.
Kdyby sis teď udělal výtěr z krku, najdeš tam mj. zlatého stafylokoka. Jak to, že nemáš angínu? Protože jsi v dobré kondici, ale zkus se neobléct, nejíst, spát odkopaný při otevřeném okně, když je nad ránem venku slabě nad nulou - hned ráno budeš pokašlávat.
Jinými slovy: "léčba" kůrovce tím, že se pouze vysápou napadené porosty, nic neřeší. Protože neřekls "B", a sice jak a co tam poroste po nich. Čím zasázíš 100 ha holinu, na které předtím rostla smrkoplantáž? (tys ji samozřejmě vytěžil postupně, protože brzdils nezastavitelnou kalamitu)?
Budeš se modlit za břízu a jeřáb, jinak budeš plakat u ostružiny nebo třtiny.
Opravdu za to nikdo nemůže? Ale může. Ti, co tam takový les kdysi vysázeli, protože oni už tehdy věděli, že to tak může dopadnout - ale stejně to udělali.
+6 # najše 2019-10-10 22:56
pro upřesnění, dolet kůrovce:
aktivní let: 3-7 km běžně
pasivní let (s větrem v zádech): 50 km běžně

zdroje informací: Švédsko, Rusko, USA, Kanada, Česká republika
0 # Starý 2019-10-11 07:56
Ale my jsme v Česku a naši kůrovci jsou jiní a létají do 100 metrů, jak nám stále naši výzkumníci a ministerstva tvrdí.
Ostatně v kancelářích a laboratořích je dolet kůrovců ještě menší, tak nám to poměří a do očí potvrdí.

Za dotace a prostředky, do výzkumu těchto výsledků, bych také toto tvrdil.

Tak páni z Mze, i já tvrdím, že kůrovci dolétnou cca 100 metrů, pro vás klidně i 50 metrů. "V zahraničí jistě lžou."

Doufám, páni z Mze a Mžp, že za toto jistě dostanu bez výběrového řízení nějaký slušný grant!!!
+1 # Máchal 2019-10-11 08:32
Tyhle pře o přesný dolet kůrovce závisí snad taky na jiných věcech, než jestli je "náš český," nebo kdo ten výzkum dělal.
V první řadě snad záleží na tom, co v tom doletu v okolí je, a jak daleko je k nejbližšímu vhodnému žrádlu, resp. živnému zdroji pro jeho potomstvo. Vy taky chodíte do vybrané sámošky ve svém běžném dosahu, ale když bude mimo provoz a vy budete mít hlad, nebo stejně jako u kůrovce vaše děti, zajedete holt dál, i když byste to jinak nedělali. Přijde mi to úplně přirozené a logické. Ten kůrovec poletí taky tak daleko jak bude nutné, než se vysílí. Jiné je to hlavně v tom, že on se s těma mlíkama a chlebem nemusí vláčet už zpátky domů, takže jeho dolet je oproti vašemu relativně dvojnásobný.
Takže jestli ten výzkum byl vázaný na běžnou distribuci kůrovce v konkrétních podmínkách třeba nějakého smrkového komplexu, tak nějaké jeho vytrhávání z kontextu té práce nebo obdobných podmínek a zevšeobecňování je zcestné.
Co se týká toho, co ten brouk vydrží, než se úplně vyčerpá, věřil bych, že těch kilometrů uletí v nouzi klidně i víc. Bylo by to hezké si do porostky obtahovat od každého kůrovčáku vždycky a závazně třeba dvoukorunu, ale ono to asi funguje jinak.
-3 # Vladimír Pelíšek 2019-10-11 10:09
V této souvislosti mě vždycky nejvíc pobaví naivní názory, jak situaci vyřeší, že se bude smrk vysazovat klidně dál i do pahorkatin či středních poloh, pouze v příměsi, což samozřejmě kůrovce zastaví, že.
Tito velmistři asi neviděli, jak si kůrovec dokáže najít a bleskurychle zničit jediné dva smrky v 10 ha listnatém porostu kdekoliv na jižní nebo střední Moravě. Asi se jim zamlžil zrak, když se brodili smrkovým jehličím někde u rodinného domku, kde je nejbližší dospělý smrk v 5 km vzdáleném lese. Na ekologické nároky dřevin se prostě nehraje, protože otcové zakladatelé rozhodli už v 19. století, že smrk je nej- strom úplně všude a pokud by to náhodou nebyla pravda, je to výlučně pochybením těch, kdo ho pěstují. Slovo boží se nezpochybňuje, naopak za jeho nerespektování se upaluje.
-4 # Vladimír Pelíšek 2019-10-11 10:01
Ano, i s těmito čísly se dá souhlasit. Jen pořád nějak nevysvětlují, jak dokázal šumavský kůrovec zamořit celou Evropu a přitom to brát na přeskáčku - pokud zůstanu jen u nás, tak začal samozřejmě na Šumavě, kde ho potměšile nechali přemnožit ekoteroristi, pak přeletěl jen tak Vysočinu, na kterou se vrátil, až když sežral Nízký Jeseník a Podbeskydskou pahorkatinu. Severovýchodní Polsko, Schwarzwald, Poloniny, Fagaraš, Rodopy, Dináry, Rujana, Vogézy, jižní Švédsko a další vzdálené lokality jsou jasné - tam je z papírových pytlíků a s ďábelským výrazem vypustili zdrogovaní sympatizanti Hnutí DUHA.
To vše je ale mezi pravými hrochoidními lesníky všeobecně známé, o čemž svědčí jejich nadšené plusy, jimž příspěvky v tomto duchu oceňují.
Myslím, že by se to ve spolupráci s PČR dalo i přesně zjistit, buďto analýzou jejich cesťáků, vyšetřením letenek, lístků na vlak, autobus, či účtenek za nákup eko kol.
+4 # Starý 2019-10-11 10:38
Jednoduše obchodem se dřevem, a Jeseníky, Morava - jednoduché, kdo začal, cca před 15 lety, houfně vozit na moravské pily dřevo se severským broučkem z "levné" ukrajiny??

JE TŘEBA ZNÁT TROCHU I KDYŽ MLADÉ HISTORIE.

O TO VÍCE JE SMUTNÉ, JAK KRÁTKÉ OBDOBÍ V ŽIVOTĚ LESA STAČILO K JEHO ZNIČENÍ.

Dříve s koňským povozem a plavením se toho tolik "dobrého pro les", dle dnešních aktivistů nezdařilo....
-7 # Vladimír Pelíšek 2019-10-11 12:21
Co na to napsat, abych zůstal slušný? Takže podle Vás vznikla kůrovcová kalamita na severní Moravě tak, že tam někdo navozil ke zpracování dřevo s ukrajinským broučkem? To myslíte opravdu vážně?
A kdo a jaké dřevo navozil do těch ostatních regionů, od Pyrenejí po Švédsko, od Francie po Ukrajinu?
A zároveň se všichni lesníci, ve všech těchto zemích najednou, jako jeden muž domluvili a přestali se starat o smrkové plantáže?
Říká Vám něco růstový stres? Četl jste někdy něco o ekologické rovnováze? O ekologických nárocích jednotlivých lesních dřevin? O tom, že kůrovcovití jsou přítomni v téměř každém smrkovém lese, jako je přítomen zlatý stafylokok ve výtěru téměř z každého krku, člověkem se 39stupňovou horečkou počínaje a zcela zdravým konče?
Vždyť to, co tvrdíte, je jeden nesmysl za druhým, ale přitom nejde o nesmysly, k jejichž vyvrácení by bylo zapotřebí odbornějšího vzdělání, ale o hlouposti, k jejichž pochopení stačí jen vyjet občas kamkoliv mimo ČR, a to můžete být třeba matka v domácnosti nebo šesťák na školním výletě!
Vždyť toto je ... strašné.
+12 # Starý 2019-09-26 08:09
Díky smrku máte pravděpodobně i krov nad hlavou, tak tu stále nehanobte lesáky, kteří se vám o ten krov postarali a smrk vám vypěstovali.
A mimo to vše sázeli a starají se o všechny dřeviny v lesích, což vám asi uniká.

KDO PAK DAL VÍCE ENERGIE, ČASU A SVÝCH CELÝCH ŽIVOTŮ PRO LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ !!!!

A jejich dnešní odměna.... namísto podpory, jen překážky, sliby a dehonestace vámi podobných a rychlý vědecký obrat k nesmyslům.

Tak ode mne máte ten tupý mínus...to abych předešel vašemu hodnocení, které mi jistě sedne.
-18 # Vladimír Pelíšek 2019-09-26 09:46
Dřevěnice, které dnes obdivujeme ve skanzenech, byly postaveny z jedle. Dřevěné krovy a stavby vůbec je mnohem vhodnější stavět z jedle, především díky její podstatně vyšší odolnosti ve vlhkých podmínkách.
Celá středověká kolonizace proběhla z jedle, buku, dubu, jasanu, javoru. Až do 18. století se z žádného smrku nestavělo, protože skoro žádný nebyl. Ten úžasný český smrk, co dnes hyne na tisících hektarů, rostl tehdy převážně v Alpách.
Žádný smrk "mně" žádní lesáci nevypěstovali! To, že v ČR rostou lesy, je zásluhou jejích přírodních podmínek, ne lesáků! Naopak, přírodě blízký les je nesrovnatelně produktivnější než les umělý, tedy plantáž, pokud ovšem naše obzory sahají dál než k jednomu či dvěma obmýtím, že?
Smrk lze nahradit či překonat několika jinými dřevinami, a to i v našich podmínkách.
Prostě lžete, jako téměř vždy. Lež, to už je taková Vaše rodná sestra. I všech čtyř nebo pěti Vašich souputníků, co Vás pořád plusují, ale sami se na žádný názor neshrabou.
+10 # Starý 2019-09-26 13:00
A bez smrku by tu tzv. "technická revoluce" zanechala poušť ....to bychom si žili.....
-14 # Vladimír Pelíšek 2019-09-26 14:53
Další z řady Vašich nesmyslů a blábolivých domněnek, už to asi ani nemá cenu komentovat.
Kdybyste nevnutili přírodě holoseče, mohla tou "technickou" dřevinou být jedle. Ale nejen ona. Třeba taková douglaska není v naší přírodě na většině stanovišť o nic nepůvodnější než smrk, a stejně skoro nikde není. Přitom ekologické podmínky má u nás dobré, na rozdíl od smrku neničí půdu, v západní části USA a Kanady je to č.1 a třeba v Německu nebo Francii jede ve velkém už dekády.
Na sušších a teplejších stanovištích by prosperovaly cedry, minimálně cedr libanonský.
A tak dále. Jenže co? To se nejdřív uměle vytvoří problém - začnou se dělat paseky od obzoru k obzoru. Pak se zjistí, že na tom neroste jedle - oslunění, okus, vysoká kompetice buřeně a měkkých dřevin. O důvod víc, proč tam naprznit smrk a modřín.
Takže ok, za jediné obmýtí máte z kdysi živného stanoviště kyselou podzolizovanou poušť bez živin. No a pak se oteplí a vysuší klima, a jste tam, kam Slunce nechodí, že? Všechno vám to odejde, naráz, a vy zjišťujete, že se tam nemá ani co obnovit, kromě břízy nebo jeřábu - protože všechno mimo smrk jste mezitím jako "neproduktivní" vysápali.
A tak stojíte s nataženou prackou: státe, pomož nám! Občane, zadotuj nás ze svých daní! Pěstujeme ti přírodní bohatství! Naval nám další miliardy, honem honem, potřebujeme prachy na další paseky, další smrčky a modříny v řadách, na další prasení české krajiny!
Uběhne 20 let, než to skončí jako palivo. A pak zase řekneme, že my nic, že to někdo "zanedbal péči". Ale to už budeme v důchodu, tak co bychom se starali!
+13 # Starý 2019-09-26 15:00
Technická revoluce byl požadavek společnosti a fabrik-skláren a pod., ne potřeba lesníků.
Opak na lesáky byly tlačeny tyto nároky a původní les smýtila společnost....
-18 # Vladimír Pelíšek 2019-09-26 15:08
Společnost vás nenutila prznit lesní půdu smrkem, namísto snah o udržení jedle, buku, dubu.
Společnost vám nedržela pistoli u hlavy, abyste sápali vitální bukové a jedlové nálety a sázeli tam místo nich smrk, borovici a modřín.
Společnost vás nenutila ničit tisíce hektarů zbývajících bučin a bukojedlin a vytvářet na jejich místě smrkovou měsíční krajinu.
Společnost vás nenutila dělat ve zdravých, strukturovaných lesech s přírodě blízkým složením holiny od obzoru k obzoru.
Pouze VY jste se tak rozhodli, z důvodu lenosti, pohrdání přírodou, pocitů nadřazenosti nad ní, arogance, nedovzdělanosti.
Vaše trvalá plačtivá argumentace "to ne my, to oni" je jako obhajoba dozorce v koncentraku, ze sice ma na svedomi stovkz zivotu, ale on prece za nic nemuze, vzdyt jen plnil rozkazy.
+9 # cvonza 2019-09-24 10:29
Nečekal jsem zázraky . LEŽ a lež ,,až umřou svědci bude pravdou .,ale je mi na zvracení.
+20 # cvonza 2019-09-24 10:23
Schutzmeister to je lež na lež , Hned po maturitě jsem v lese od 1982 LZ Vimperk LZ Nýrsko LZ Dobříš LZ Rumburk VLS Sušice kůrovec neexistoval viditelně , kůn každou soušku přibtáhnul k odvozu to neexistuje jde se až na kolo kůrovce , odvoz hned max za 2 dny , to také neexistuje lesnictví kolabuje vše se chemicky ošetřuje a se zemědělstvím je to stejně chemie chemie voda jedovatá pole otrávené les jed jed chemie .Několik koní traktorů na každém polesí a mnoho dřevorubců,Vimperk měl lanovku Steyer na bahna a kopce. Melete tu HOV... to je tak kdyš si někdo něco myslí a myslet znamená hov ... vědět .
-11 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-24 11:52
Cituji cvonza:
Schutzmeister to je lež na lež , Hned po maturitě jsem v lese od 1982 LZ Vimperk LZ Nýrsko LZ Dobříš LZ Rumburk

To je to ošemetné. Srovnávat LS Kvilda a LS Modrava s Vimperkem nebo Nýrskem - to byla úplně jiná liga. Absolutně něco jiného. Taky netvrdím, že to bylo všude špatné, nebo jo ? Na Dobříši měli starosti s dubem a do dneška mají, a s Rumburkem jsem neměl pracovní zkušenosti, ale plošná kalamita v letech 85-88 nešla přehlédnout. Minimálně mezi Novým Borem, Chřibskou a Warnsdorfem.
+11 # Přemek 2019-09-24 12:16
Nevím co je jiná liga,ale LS Kvilda spadala pod LZ Vimperk.Máš v tom trochu zmatek.Kde jsi pracoval a v kterém roce s neodsunutými Němci?
-4 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-24 16:42
Cituji Přemek:
Nevím co je jiná liga,ale LS Kvilda spadala pod LZ Vimperk.Máš v tom trochu zmatek.Kde jsi pracoval a v kterém roce s neodsunutými Němci?

Jo, došlo mě to, hned jak jsem to napsal. Přeci jen to je dávno. Nějak jsem si zafixoval Vimperk víc u Boubína, čili jo, na Kvildě měli kalamitu a patřilo to pod Vimperk.
Dělal jsem v Rejštejně před revolucí a "němců" respektive československých občanů německé národnosti tam bylo a je dost. Ze známých starosta Modravy, starosta Horské Kvildy..... Když někdo dělal v lese měl výjimku i na Benešovy dekrety. Všechno je relativní.
+8 # Přemek 2019-09-24 09:52
Schutzmeister lecos viděl,procestoval,tu ší..Ohledně Šumavy ale píše úplné nesmysly.Ani se nedivím,že píše anonymně.
+6 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-24 11:43
Cituji Přemek:
Schutzmeister lecos viděl,procestoval,tuší..Ohledně Šumavy ale píše úplné nesmysly.Ani se nedivím,že píše anonymně.

Anonymně ? :lol: :lol:
přezdívka = můj e.mail , Schützmeister Michal jméno mé a jsem v evropě jediný toho jména. Nevím co je na tom anonymního ??? ;-)
V létě 89 jenom na pile Červená - Rejštejn skládkovali na louce pod Kozími Hřbety krom normálního pořezu 5 tisíc kubíků natahaných předloňských kůrovčáků jen z lokality Březník jen z lokality Březník, což nezní velice, ale za rok včetně pořezu a sololitu to jen tam odsud 100tis být muselo, ty jsem viděl na vlastní čočky, stejně jako po přestřižení drátu paseky nad modravou, kolem trampusova křížku, na Březníku a Mokrůvce - to co dnes ochranáři prohlašují jako zmlazení, byli normálně osázené paseky. To jsem nijak netušil, ale viděl.
Jestli jste to na místě viděl někdo jinak, tak se ozvěte. :-)
+14 # bergfreund 2019-09-23 13:32
,,a zase,,,je třeba si uvědomit,že na Šumavě napadl sníh v listopadu a zustaval až do května...takže cca 7 měsíců s velmi obtížnou činností ..padla kalamita a běžně se zpracovávala...ale to co padlo v 80-86 roce včetně kůrovce byl velký podíl těžeb...k tomu veškerá návazná práce,pěstební činnost,odvozy atd....něco jiného byli vnitrozemské závody či polesí, kde si to hezky dělali celý rok...+ jiná druhová skladba...viz dnešní Šumava...co tam zase roste jjiného...jen SM a občas bříza.jeřáb...prpto máme LVS....a řeči o ožralech a sudetácích nejsou opodstatněné...konec konců se nedalo nic jiného dělat...lidi na samotách,max 1 hospoda ...myslím,že dnes je tam těch sudetáku podstatně více..
+4 # cvonza 2019-09-24 10:23
V říjnu stěhování dolu
+3 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-24 11:59
[quote name="bergfreund"... a řeči o ožralech a sudetácích nejsou opodstatněné...konec konců se nedalo nic jiného dělat...lidi na samotách,max 1 hospoda ...myslím,že dnes je tam těch sudetáku podstatně více..
Nemyslím to zle. Tak to prostě bylo....
Třetina mé party byli neodsunutí němci, z nichž někteří bojovali ve Francii i u Stalingradu. Mluvili dost zvláštní němčinou... Někteří byli i makáči.... Druhá třetina byli alkoholici - z nichž někteří trávili zimu v léčebně. Pilo se vše a ve značném objemu. Co taky tam, v té díře ?? No a zbytek byli částečně Karpatští češi, mluvící rumunsky a pár dobrodruhů, jako já. :lol:
Proto, jak píšete, šla tam práce " jaksi samovolně ".
:lol:
+17 # BIRKE 2019-09-21 23:27
Je to brutální zanedbání péče o les, nic jiného v tom nelze hledat , mafie dostala šanci a škody bude platit každej člověk v daních.
-8 # Vladimír Pelíšek 2019-09-22 16:25
Cituji BIRKE:
Je to brutální zanedbání péče o les, nic jiného v tom nelze hledat , mafie dostala šanci a škody bude platit každej člověk v daních.


Opravdu, Břízko? Tak to se na tom brutálním zanedbání péče o les domluvili najednou lesníci nejmíň z osmi evropských zemi soucasne, protože všude tam smrk odchází.

Asi v tom bude nějaké spiknutí, jinak to není možné. Nebo se to na celou střední Evropu rozšířilo z Šumavy, jak tvrdí někteří kujóni.

Doporucuju občas někam vycestovat.
+9 # BIRKE 2019-09-22 17:13
Pelíšku Pelíšku , dělal v Německu po revoluci a teď před sedmi lety . Dělal jsem ve Francii a včetně Česka stejnej problém , pouze pozdní zásahy jsou na vině . Sucho je druhotný faktor, stejně tak je stejný problém vśade , že při tlaku na co nejnižší ceny byl vyhnán z lesa člověk . Pošlu Ti fotky z našeho lesa , asi třicet smrčků zasazenejch v r. 2000 rostly zastíněny maj výšku tak dva metry . Kdyby to bylo suchem tak už musely bejt suché ale nejsou jsou krásně zelené . Takže kecy brouk žere protože je brutálnĕ přemnožen . Stejně jako borovice ta nám schne suchem ale soused 50 metrů vedle má borovice sežrané .
-6 # Vladimír Pelíšek 2019-09-22 22:17
A na těch pozdních zásazích se právě teď, v několika posledních letech, dohodli lesníci napříč Evropou, od Francie po Ukrajinu, od Švédska po Slovinsko?
Dřív ve všech těchto zemích zasahovali lesníci včas? A teď jak na povel přestali? Co to způsobilo?
-9 # Vladimír Pelíšek 2019-09-22 22:20
Jinými slovy - touto “logikou”: smrk se dá pěstovat kdekoliv - pokud vám ale někde uschne, můžou za to pozdní zásahy.
Pokud je toto odbornostni / intelektuální úroveň běžného českého lesnika, lze se divit, ze hrozí odumření poloviny českých lesů?
-5 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-20 12:15
Úhel pohledu ovšem závisí od toho, kde jste se pohyboval. Ano byly LS, kde to bylo jak říkáte.
Mimo jiné jsem jezdil dvacet let před revolucí na "tramp" po celé tehdejší ČSSR, tak mohu porovnávat.
Kupříkladu polesí dnešní LS Nižbor a Křivoklát - jak píšete. Taky to šlo na dnešní LS Mělník, Hluboká, Benešov.
Ale když pominu excesy jako Krušné hory, Jizerské, Krkonoše, Lužické, Orlické, Jeseníky či Slovenské rudohorie, kde souše stáli průměrně 5 let po kůrovci či polomu, kde se sice "pracovalo" ale nestíhalo - po roce 90 tuším bylo evidováno 20mil/m3 souší, jestli se nepletu. Tam všude jsem byl a ne jednou.
Tak v nekalmitních polesích běžně ležely polomy několik let. Co jsem viděl - Řečany, Broumovsko, Třeboňsko, Orlík, Nové Hrady,Světlá nad Sázavou, Kaplice. Do dnešní LS Kaplice jsme jezdili 10 let na stejné místo a celou dobu tam stál hektar BO souší mýtného věku, zcela bez povšimnutí. Za celých těch 10 let tam nikdo neřešil nic, než mýtní těžbu a i tu sporadicky.
Tehdy jste se lesem musel téměř všude prodírat a to i po cestách. Což mě osvěžilo paměť i o již zmíněném Nižboru - kde bylo údolí, kterým jsme se prodírali několik let, než cestu "prořízli". Bylo to špatně dostupné, tak co. Ta paměť je fakt krátká ....
To, co jsem napsal o lesní správě Modrava a kalamitě po vzniku NP Bavorský les jsem sám viděl až v roce 90, ale v roce 1995 jsem si o tehdejší situaci povídal s ředitelem lesního závodu Kašperské hory - tehdy už sedmdesátníkem v důchodu. Jednak nebyli lidi a jednak PS nevydala povolenky k vstupu, Tak se to prostě nechalo osudu. Nikoho to netrápilo. Uschlo to někdy v r. 85 a těžit se začalo z jara 1989.
Taky jsem si povídal s VLS taxátorem, dnes také v penzi, jak se hospodařilo s BK ve vojenském prostoru Vihorlat. Vyprávěl, že nikdo nevěděl, co s přesílenou hmotou, tak ji v zájmu "obnovy" prostě podřezali a nechali. Byli to prý kmeny až ke dvoum metrům průměru, naprosto nepřekonatelné a vše zarostlé náletem. To bylo "odborné hospodaření".
+13 # bergfreund 2019-09-20 14:52
aha..takže podle pár blbcu to takto hodnotíte..LZ Kašperské Hory nebyl zrovna vzorný závod...tam to běželo jaksi samovolně...a pokud se chtělo,tak se mohlo do pásma či za dráty...Krušné hory tj kapitola sama o sobě...a znovu...v prostech ochranných a zvl určení se ster souše ponechali...to nebyl uhyn po kurovci..vesměs váslavka,sníh,mráz.. uhyn v nepřiznivých podmínkách a tato hmota většinou nehroubí byla ponechána a pak zpracována v další PU...ale to mladí už neznají...nebo nechápou proč se to tak dělalo...dnes to vydrancuje harvestr a strom se nepotká se stromem...snížená stabilita ,vysýchá to...eroze atd...a přesílený buk..já bych ho ponechal- předržel jako matečného jedince pokud vydrží i do dalšího obmýtí....někteří taxátoři to neměli rádi,tvrdili,že zabírají až 3 ary užitné plochy...což si každy praktik ověří sám..bohužel taxatoři i dnes o praxi neví nic...ano bohužel tyto kmeny byli tak akorát na palivo..dnes možná na štěpku...nejsou takové katry...
-1 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-20 16:19
Cituji bergfreund:
aha..takže podle pár blbcu to takto hodnotíte..LZ Kašperské Hory nebyl zrovna vzorný závod...tam to běželo jaksi samovolně...

Hodnotím to tak, že někde byla snaha a jinde to bylo, jako za bolševika všechno. LZ KH byla sbírka ožralů a sudeťáků, tak jako všude v pohraničí.
Ale když někdo mluví konkrétně o něčem, měl by o tom něco vědět.
Takže ještě pro osvěžení paměti přikládám odkaz.
http://www.npsumava.cz/gallery/8/2449-sg2_zatloukal.pdf
Jsou tam mimo jiné dvě tabulky - první přehled kalamitních těžeb - kdy od roku 1980 ! se na LS Modrava těžilo prakticky 100% jen v kalamitě.
A tabulka 5., kdy jsou k tomu ještě časové údaje, obsahuje už pro rok 1984 poznámku - pozdní zpracování a kalamita kůrovec v dalších letech. To celkem přesně odpovídá tomu, že se nepouštělo do pásma - to bylo pohraničí, za drátama, ne žádný dopadový plochy - a krom toho nebyli lidi ani technika. Celý LZ KH měl tehdy tuším čtyři auta na dlouhý a o plošině nevím.
-5 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-20 16:47
A ještě k tomu "zodpovědnému hospodaření" za bolševika. Každý si může udělat názor. Zde Jizerské hory.
http://jizerskehory.ochranaprirody.cz/res/archive/407/067184.pdf?seek=1541597410
LČR sami uvádí, že v poválečném období "byla druhová skladba nezodpovědně změněna".
V 80. letech odjížděl z Bílého potoka denně vlak totálně ožraných několika letých souší. Tak to soudruzi zvládali.
A když to porovnáte s minulou tabulkou ze Šumavy, to je zajímavé, tak tam se jen na LS Modrava před rokem 89 těžilo ročně o třetinu víc jak v Jizerkách. Jen, kdyby někdo tvrdil, že tam kalamita vlastně nebyla.
+28 # bergfreund 2019-09-19 16:06
To je nesmysl,že se tehdy nehospodařilo...naop ak...byl systém kontrol na prořezávky,zajištěno st kultur,PU -+50 let, zpracování kalamity,monitoring škudců..to že se v tzv ochraných lesích ponechávali podkápky a ster souše,které byli běžný uhyn v těchto polohách byla normální praxe...proto byl systém nalehavostí výchovných zásahú/ dnes pěstební intenzita/množství porostu zvláště ve voj.prostoru bylo jako ochranné u střelnic a dopadových ploch s minimem zásahu..jinak se všude plně hospodařilo..kurovec se běžně do týdne zpracovával,asanoval ...ne jako ted,že stojí měsíc i dva...stačilo,že jel ředitel do lesa s flintou a viděl zrzavý vršek a už se ptal...v době kalamit se běžně dispečinkem řešilo zpracování,potřeba lidí atd..jinak byli výpomoci z ostatních závodů..atd
-36 # Vladimír Pelíšek 2019-09-19 10:59
Je neskutečné, že takto hloupé názory mohou někde vyjít. A je ještě neskutečnější, že tato osoba může bát vystudovaným lesníkem, který má oprávnění se spolupodílet na tvářnosti české krajiny.
Za sucho v Čechách mohou podle tohoto mudrce holé šumavské stráně, kdo potom může za sucho na Moravě? Holé vysočinské pláně, přes které proudí atlantický vzduch k východu, ale které začaly schnout až rok dva poté, co začaly hynout smrkové plantáže na Moravě?
Za kalamitu kůrovců může podle této myslivny vždy lesník - takže když vysadím smrk třeba ve Středomoří a on mi uschne, taky je na vině lesník?
Milí lesníci, pokud máte mezi sebou takovéto "nebystré" lidi a ještě jim dáváte prostor, tak si pod sebou nejen podřezáváte větev, ale rovnou kácíte strom. Protože nejen ten vámi neustále zesměšňovaný "veterinář Bláha", ale i kdejaký středoškolský brigádník-student ví o lese desetkrát víc než vy, a je pro les stokrát víc než vy užitečnější.
-24 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-19 12:34
Asi nejlepší hláška je, že lesníci dělali svou práci za bolševika na vysoké úrovni.
Nevím tedy, kde pan hajný hospodařil, ale třeba prořezávky a probírky se nedělali nikde. Les byl všude jak Boubín - plný vývratů a suchých podkápků. A že jsem po republice jezdil leckdes.
A se Šumavou té doby mám zcela konkrétní zkušenost o "kvalitní péči". Po vzniku Bavorského parku nechali naši "odborníci" pásmo za dráty, to co znám - asi od Kvildy, Filipovi hutě, Modravy, Prášil prakticky uschnout a pak až dodatečně těžili souše.
Na což závod Kašperské hory neměl kapacitu, takže byli různé party z Moravy a od kdoví kud, kteří byli politicky spolehlivý, aby nevzali dráhu na západ.
+27 # Starý 2019-09-19 14:34
I za mnou nenáviděného bolševika byly kalamity, ale nečekalo se několik měsíců, ale hned se zpracovalo.
Pokud by někdo čekal i rok až rok a půl, jak v r. 2017, tak by už bručel....
Hospodaření bylo různé, ale takový obrat jak dnes to nebralo a rychlost vlády a odpovědných je také závratná.
Už na svůj věk skoro nepamatuji, ale tuším, že už to řeší od r. 2017. Tři roky a nic podstatného....a vlasy šedivý.
-31 # Vladimír Pelíšek 2019-09-19 15:40
Já si zase vzpomínám, že 20 ha holina nebyla za bolševika problém. Bylo úplně jedno, co tam rostlo, mělo to prostě "mýtní věk", tak to šlo naholo. Nová výsadba prakticky všude jen smrk, něco borovice, modřín.
Když začala od druhé půlky šedesátých let schnout emisemi jedle, tak šly po republice naholo dolů stovky a stovky hektarů zbývajících jedlin. Jejich zdravotní stav nikoho nezajímal. A po nich - všude jen smrk.
Nálety? Nezájem. Zbytečná obtíž, už byly nasmlouvané sm sazenice ze školky, ničilo se to jak kopřivy nebo bez.
Zmizely porosty, které by dnes měly kvality nejpřísněji chráněných rezervací.
A ta "čistota lesa"? O nic lepší, než dnes, jak říkáte. Jen malý "detail" ovšem. Ty roky bývaly o 2-4 st. C chladnější než máme teď, kolik let v létě ani třicítky vůbec nepřišly, zato pořád pršelo, a v zimě? I v nížinách se držel sníh týdny v kuse, přitom bývalo i týden v kuse po ránu -20 a míň.
Ti Staří a podobní prostě jen lžou, Schutzmeisteře. Pláčou a cítí se dotčení, ale zapomínají přitom, že nejsou sami, kdo tehdejší dobu pamatuje. Akorát ne každý tehdy plundroval to, co zbývalo z lesů, jak to tehdy "odborně" dělali oni.
+20 # Starý 2019-09-19 20:34
No pane Pelíšku tu dobu pamatuji jinak, ale co mne zaráží, jsou vaše počty a to 40+30=70, ale schnou a odchází stoleté porosty.
Za nálety se rozdávaly odměny.
Kácelo se rozumně a dělali se různé pokusy, to ano, i to pamatuji....
Ale to podstatné, nikdy škody na lesích jako přírodním bohatství nedosáhly takovýchto rozměrů a to měli technologie krále Klacka.
+2 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-20 12:31
Cituji Starý:
to 40+30=70, ale schnou a odchází stoleté porosty.
.

Tohle je taky zajímavý námět.
Z okna koukám na kopec 900m.n.m., v údolí je něco přes 500m. Horní třetina je porostlá SM,JD stopadesátiletou ředinou, pak je kus mýtného SM, pak je část už vytěžená a zalesněná a pod tím je pás SM,BO,MD na nelesní půdě stáří řekněme do 70 let.
Co by jste řekl, že uschlo či usychá ?
Jasně, nejsme v kalamitní oblasti. Ale jsou to ty spodní do 70 leté porosty, bez jakékoli výchovy, přehoustlé a na nelesní půdě. Horní, z náletu ještě za rakouska, jsou bez souší, SM mýťáky ale s předválečnou výchovou a kvalitní až na pár souší odolávají.
Dole schne vše - SM,BO i MD. Taky to má koruny jen v poslední pětině délky.
Dole u řeky je hodně přestárlý a přesílený porost KPZkového SM. Jenže řidký a s korunami skoro na zem. Co by jste řekl ? Neschne. Vedle něj je tyčovina bez výchovy a ta má na kahánku.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Lesnictví

V článku naleznete aktuální letecké záběry lesů v ČR. Dopady dlouhodobého sucha a následný rozvoj kůrovcové kalamity jsou již pozorovatelné prakticky na celém území České...

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Lesnictví

Do kampaně Lesů ČR s názvem „Sázíme lesy nové generace", která vyvrcholí již 19. října akcí „Den za obnovu lesa", se zapojí mnoho zajímavých osobností...

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba...

Pražská lesnická fakulta otevřela nový Hi-tech pavilon

Pražská lesnická fakulta otevřela nový Hi-tech pavilon

Lesnictví

Se začátkem nového akademického roku otevřela Fakulta lesnická a dřevařská ČZU novou budovu High-tech technologicko-výukového pavilonu. „Jedná se o jediné výukové pracoviště v ČR, které...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby