ZLÍNSKÝ KRAJ S klasickou kamizolou opatřenou reflexními pásky budou muset myslivci povinně vyrážet na společný lov kanců či vysoké zvěře. Tuto povinnost navrhuje novela zákona o myslivosti, která by mohla začít platit od příštího roku.
„Znamenalo by to povinnost nosit pásku nebo jakýkoli kus oblečení, které odráží světlo a umožní daleko větší viditelnost než myslivecký oděv," oznámil ředitel Odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství na ministerstvu zemědělství Martin Žižka.
Přestože pohled na nimrody se svítícími pásky či v reflexních bundách se může leckomu jevit zvláštní, sami myslivci uznávají, že tato povinnost má opodstatnění.
„Slyšel jsem názory, že je to v rozporu s našimi tradicemi. Přece jen k nám patří zelená a hnědá barva. Ale i myslivost se vyvíjí," poznamenal jednatel Okresního mysliveckého sdružení v Kroměříži Jan Buksa.
Reflexní prvky podle něj mohou dobře pomoci ochránit myslivce samotné. „Přibývá i méně zkušených střelců," domnívá se Buksa.
Na Vsetínsku běžná věc
Reflexní prvky už při lovech běžně využívají myslivci na Vsetínsku. „Nosíme minimálně pásku na klobouku, ale výjimkou nejsou ani speciální vesty. Je v zájmu každého, aby byl viděn," informoval předseda vsetínského okresního mysliveckého sdružení Michal Zubíček, který v opatření nevidí problém.
„Zvěř barvy nijak nerozlišuje, takže ani reflexní bundy nás nijak neprozradí," dodal.
Novela zákona o myslivosti řeší i další důležité body, například přemnožení divoké zvěře, která každoročně působí zemědělcům mnohamilionové škody. Nově by měli myslivci stanovovat plán lovu, který následně schválí úředníci a jehož dodržení se bude muset prokázat. Například posíláním ocásků divokých prasat veterinářům. V případě nesplnění plánu by pak myslivcům hrozila pokuta.
„V tom nevidím problém. Ale stále narážíme na to, jak je problematické lovit ve velkých lánech řepky či kukuřice. Ty jsou dnes skoro všude. A zvěře tam přibývá, i kvůli tomu, že z lesa je tam vyhánějí neukáznění lidé," poznamenal Buksa.
Myslivci navíc musí škody způsobené zvěří zemědělcům hradit. I toto by mohla novela částečně vyřešit - ministerstvo zemědělství navrhuje, aby si zemědělci nemohli nárokovat škodu způsobenou ve větších než třicetihektarových polích osázených jedinou plodinou.
