Nejhorší kalamita od dob Marie Terezie - tak mluví ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec o českých lesích napadených kůrovcem. Stromy po desítkách hynou hned na několika místech republiky. A do boje s kůrovcem - zatím na slovní úrovni - se pustili i politici. Piráti chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny a ptát se, proč musel skončit někdejší šéf Lesů ČR a kdo za kalamitu může. To premiér Andrej Babiš má v téhle otázce jasno. Včera jako na viníka ukázal na bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečku. A ten se okamžitě ohradil.
Kdo tedy může za to, že lesy decimuje kůrovec? A najde stát cestu, jak je zachránit?
Ve speciálním vydání Duelu diskutovali ministr zemědělství Jiří Milek (nestr. za ANO), jeho někdejší předchůdce a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka a místopředseda Pirátů Radek Holomčík.
Stát při řešení kůrovcové kalamity zaspal a dostatečně nejednal, řekl po úterním jednání o kůrovci premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Stav krize kvůli tomu vyhlašovat zatím nechce. Hodlá ale svolat další poradu i se zástupci společností, které by přebytečné vytěžené dřevo skladovaly, případně přepravovaly. Předchozí ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že pro likvidaci kůrovce udělal maximum. S kůrovcovou kalamitou se potýkají i okolní země.
Podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce (ANO) stát čelí největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie. Na vině je podle Babiše bývalé vedení ministerstva zemědělství, které nedostatečně komunikovalo s ostatními resorty a nechalo situaci dojít až do současného stavu. Jurečka podle Babiše loni přišel v září na vládu, kde dostal pověření, aby zajistil součinnost ministerstva dopravy nebo průmyslu a obchodu, což se však nestalo.
Jurečka kritiku odmítá. „Dělali jsme dost opatření - v rámci legislativy a personálního obsazení jsme dělali maximum možného," řekl současný první místopředseda lidovců. Dodal, že za jeho vedení se instalovalo více lapačů, personálně se posiloval státní podnik Lesy ČR (LČR), řešila se i kapacita odvozů dřeva z lesů.
Podle odvolaného ředitele LČR Daniela Szóráda trvá chřadnutí lesů spojené s kůrovcovou kalamitou od 90. let a zvětšuje se s rostoucími klimatickými extrémy. Připomněl, že s kalamitou se potýkají i lesníci v sousedních zemích.
Potvrzují to data Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, podle kterých loni v ČR připadlo na jeden hektar smrkového lesa 2,88 metru krychlového kůrovcové těžby. Na Slovensku to bylo šest metrů krychlových, v Polsku 2,5 metru krychlového, v Bavorsku 3,27 a v Rakousku 2,06 metru krychlového.
