Z lesů Znojemska za poslední tři roky zmizela více než polovina smrků. Decimuje je sucho, kůrovec i brouci. Jenže ani borovice a listnaté dřeviny nejsou v bezpečí. A to ani jinde v kraji. Nenapijí se a navíc je ohrožuje žravá housenka.
JIŽNÍ MORAVA Helena Sábová jezdí na zahrádku na Cínovou horu u Znojma už od dětství. S babičkou obouvaly holínky, braly košíky a vydávaly se na houby. Stačilo pár minut a už pod ztepilými smrky sbíraly hřiby. V posledních letech stromy zhnědly – uschly. A dnes je místo nich mýtina. „Když jsem to viděla, chtělo se mi brečet, ty stromy tam stály šedesát let! Mysleli jsme, že to někdo pokácel na podpal a už jsme mezi zahrádkáři chtěli sepisovat stížnost k prošetření," líčí. Stačil ale jediný telefonát, aby se dozvěděla, že šlo v podstatě o mrtvé stromy, které k zemi musely.
Není jediná, kdo si v regionu všiml, že lesy mění svou podobu. Usychají celé části. V místech, kde před pár lety pro stromy nebyl vidět horizont, zbývají jen solitéry.
Faktem je, že z lesů Znojemska za poslední tři roky zmizela více než polovina smrků, které uschly a musely se vytěžit. Ale i zbývající část smrkových porostů je postižená suchem. A následně podkorním hmyzem. Zatímco ještě v roce 2016 měly Lesy ČR v regionu zásobu 780 tisíc kubíků smrkového dřeva, teď je to 330 tisíc.
Podle Václava Lukáška, vedoucího lesní správy Znojmo, patří Znojemsko k nejpostiženějším oblastem v zemi. V lesnictví pracuje skoro pětatřicet let, ale tak dlouhá a intenzivní sucha jako v posledních letech nepamatuje. „Suchá období byla vždycky, ale nikdy ne tak dlouhá s tak vysokými teplotami," říká. Když už zaprší, tak buď v tak malém množství, že se voda při vysokých teplotách odpaří a na stromy nemá vliv, nebo přijde přívalový déšť, který rychle steče. Škodí i kůrovec a brouci, třeba tesaříci. „Prvotní je sucho. A protože strom není v kondici, neumí se bránit jako obvykle. Nemá mízu, a tak jí není schopen kůrovce zalít a ochránit se tak," podotýká Lukášek.
Celý článek najdete v MF Dnes.
