Budoucnost národních parků proti sobě postavila prezidenta Miloše Zemana a hnutí ANO. Sociální demokraty ze Sněmovny proti těm ze Senátu. Naopak na jednu stranu svedla poslance ODS, Zemana a některé poslance z řad komunistů. Proti nim zase naopak stojí zákonodárci z dalších poslaneckých klubů i odborná veřejnost.
Vláda a pak i Senát totiž před poslance včera přinesli dva zásadně odlišné návrhy budoucí podoby národních parků. Tábor okolo prezidenta Zemana se staví za senátní verzi, kterou její odpůrci označují za ohrožení budoucnosti národních parků v Česku. Zeman a senátoři ovšem mohou počítat s podporou většiny šumavských starostů.
Ti se bojí, že vládní verze zákona by bez senátních úprav ohrozila rozvoj obcí v národních parcích či těžbu dřeva. Nejvíce odpůrců vládní verze zákona pochází ze Šumavy, a to proto, že je tento park největší a na jeho území je spousta obcí. Pravidla vyplývající ze zákona tudíž platí pro všechny jejich obyvatele.
„Za tou novelou je více než rok jednání se šumavskými starosty i s odbornou veřejností a především usilovná snaha najít kompromis," připomíná zpravodaj vládního návrhu zákona a předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch z ČSSD fakt, že starostové šumavských obcí byli do přípravy zákona po celou dobu zapojeni.
Za přijatelný kompromis označuje vládní návrh také ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO. Že by jeho zákon mohl zhoršit životní podmínky v obcích v národních parcích, odmítá. „Jsme přesvědčeni, že v národním parku je možno chránit přírodu a zároveň tam i velmi dobře žít," říká.
Divočina jako kámen úrazu
Ministerstvo životního prostředí, které návrh připravilo, zákon propaguje s tím, že by měl ohleduplným návštěvníkům národní parky otevřít a vpustit je i tam, kam dnes nemohou. „V první zóně národních parků platí zákaz vstupu mimo vyhrazené cesty, ale ten se ruší," popsala Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí. To však odpůrci zpochybňují tím, že zákon má zavést také klidová území, do kterých se stále nebude smět chodit. Vyhlásit je bude možné v určitý čas na určitém místě podle dohody správy národních parků s obcemi.
Zákon také stanoví cíl, aby více než polovinu území národních parků ovládla divočina. To znamená, že by se toto území postupně stalo bezzásahovými zónami, kde by se nesmělo stavět či kácet a vysazovat stromy. Tento stav zákon sice předvídá až za patnáct let. Jenže především Šumavští díky stále ještě čerstvým vzpomínkám na kůrovcovou kalamitu se právě důsledků přírodních procesů na jejich okolí obávají.
Odpůrci získali čas navíc
Zákon území národních parků nově rozdělí na čtyři nové zóny místo dosavadních tří. Ty navíc budou mít již ve svém názvu popis toho, co se v nich vlastně smí a nesmí dělat. Nejpřísnější ochrana bude platit v Přírodní zóně, kde mají být zachovány přírodní procesy. Nejméně přísná ochrana má platit v zóně Kulturní krajiny určené hospodářskému využití.
Ač se včera poslanci nestihli ani pro jednu z obou verzí rozhodnout, dávali před jednáním jasně najevo, že stojí na straně té vládní. Senátní verze totiž naráží především na problematickou pasáž, která staví ochranu přírody a rozvoj obcí na stejnou úroveň.
A to by se podle kritiků mohlo stát důvodem řady soudních sporů s nejasným výsledkem a vysokými výdaji pro stát.
Odložením však odpůrci vládní verze získali čas na přemlouvání svých názorových oponentů. Stihnout by to měli do 1. března, kdy o tom má Sněmovna znovu jednat. Pokud se jim to nepodaří, mohou se spolehnout ještě jednou na prezidenta Zemana, který chce sněmovní verzi vetovat.
Radek Štěpánek
