Přihlásit

Josef Vojáček: Také Lesy ČR řeší největší kůrovcovou kalamitu (AGRObase zpravodaj)

Státní podnik Lesy ČR zaujímají zhruba polovinu všech lesů u nás, a proto jsme o rozhovor na toto téma požádali také generálního ředitele Lesy ČR Ing. Josefa Vojáčka, který byl nedávno jmenován ministrem zemědělství do této funkce jako krizový manažer.

* Jestliže experti, kteří vývoj kůrovcové kalamity sledují, odhadují škody v celé České republice pro letošní rok na 12 miliard Kč, jaký je váš odhad škod u vašeho státního podniku a co s tím bezprostředně míníte dělat?

Přesná čísla nelze v současné době predikovat, předpokládáme, že ve střednědobém horizontu půjde o škody v řádech desítek miliard Kč. Záleží také na rozsahu kalkulace dopadů škod. Pokud jde o problém vzniku takového objemu kalamitního dříví, které již není možné v rámci České republiky včas zpracovat, musím říci, že i lesy ČR jsou ve stejné situaci jako většina ostatních vlastníků, a to v podstatě v celoevropském kontextu. Nezbývá nám nic jiného, než se snažit optimálně využívat stávající kapacity a neplýtvat jimi. LČR také oslovují ambasády. Snaží se tak zapojit do veřejných tendrů ke zpracování kalamitního dříví zahraniční kapacity.

* Podle názoru některých odborníků se do obtíží dostávají zejména vlastníci či správci lesů, kteří z lesního provozu financují ostatní provozy, jde například o obce. Hrozí jim, že nebudou mít finanční prostředky na další zalesňování. Nakolik se tato situace týká i Lesů ČR?

Vzhledem k tomu, že v minulých letech Lesy ČR také odváděly finanční prostředky mimo svůj rozpočet, je situace u podniku opět stejná jako u ostatních vlastníků a správců lesa. Lesy ČR zavádějí úsporná opatření, která se však nesmí a nebudou dotýkat obnovy a výchovy lesních porostů, stavu a péče o les.

* V této souvislosti se logicky nabízí otázka, jaká je podpora českého státu?

Podpora státu je v České republice orientována směrem k nestátním vlastníkům lesů. Státní vlastníci nejsou, až na výjimky, podporováni. Státní lesnické podniky také doposud formou odvodu do fondu zakladatele finanční prostředky státu poskytovaly.

* Odborníci rovněž hovoří o různých možnostech efektivního boje s kůrovcovou kalamitou. Jak to vidíte vy osobně?

Musím znovu opakovat, že jako primární negativní faktor vidím sucho. Vše ostatní jsou jen následky nepříznivého klimatického vývoje, zejména roku 2015 a 2018. Pokud by nám v budoucnu příroda jen trochu pomohla, stačil by jeden, ideálně alespoň dva roky normálního vývoje počasí s dostatkem srážek, byl bych optimistou. Pokud bude stávající vývoj klimatu pokračovat, budou pokračovat a gradovat i naše problémy.

* Které oblasti České republiky byly kůrovcovou kalamitou nejvíce postiženy a do jaké míry se to dotklo i Lesů ČR?

Nejvíce je postižena severovýchodní Morava a nově také Vysočina, tedy území s největším podílem smrků v lesích, oblast se ale stále rozšiřuje. Jde o letité, ale i mladší porosty, které se rozpadají primárně vlivem sucha a následným napadením stromů kůrovcem. Bořivé větry pak situaci většinou dokončí. Mimochodem, kůrovcová kalamita není problém jen českého státu. Stejná situace je v okolních zemích. Jednoduše nelze v krátkém čase několikrát navýšit zpracovatelské kapacity. Navíc je zřejmé, že potřeba tohoto navýšení je krátkodobá až střednědobá a není možné na ní založit dlouhodobý podnikatelský záměr. V této souvislosti říkám, že jsem navštívil již, kromě Polska, všechny okolní státy a situace je všude stejná. Řešíme tady shodné problémy s kapacitami, propadem cen, nedostatkem sadebního materiálu atd.

* Hovoří se také o možnosti získání potřebných pracovníků ze zahraničí. Jak vypadá situace jejich využití v oblasti lesního hospodářství?

Programy už existují, ale administrativní překážky a lhůty, které jsou s touto problematikou spojeny, nehledě na problém následné fluktuace zaškolených sil do zahraničí, jsou důvody, proč v tom zatím nevidíme možná řešení.

* Přejděme ke konkrétním problémům při zpracování kalamitního dřeva. Jaká je vaše spolupráce s obcemi při zajišťování cest do lesů, aby se dalo pokácené dříví snadněji odvážet ke zpracování?

Snažíme se komunikovat a vysvětlovat, obecně cestní síť trpí, je velmi zatěžována a bude potřeba hodně finančních prostředků pro opravy a obnovu. Otázka nalezení těchto zdrojů není v kompetenci Lesů ČR, jedná se o obecný problém. Velmi důležité jsou i dohody s vlastníky pozemků, kteří nám umožní přepravit po jejich cestě dřevo, případně ho na jejich pozemku skladovat.

* Nejde jen o silniční dopravu, ale i o kapacity na železnici, které je zapotřebí získat pro odvoz kalamitního dřeva. Jak se vám daří tyto kapacity zajišťovat?

Lesy ČR obchodují podstatnou část dřevní hmoty prostřednictvím svých obchodních partnerů, nicméně i na relativně malém množství dřeva, které je součástí přímých obchodů, vidíme, že logistika je jedním z hlavních navazujících problémů zpracování kalamity. Jednáme proto se zástupci dopravců o posílení kapacit, stejně jako u lesnických služeb, problém je zejména v problematickém plánování a časovém ohraničení kalamity. Další otazníky s sebou nese následné využití případných nových prostředků.

* Když jsme hovořili o podpoře českého státu k řešení této situace, musíme se také zmínit, jak vám pomáhají i takové instituce, jako je Lesnicko-dřevařská komora ČR či Česká lesnická společnost?

Jsem opravdu rád, že zde tyto instituce jsou a že do celé škály mnohdy zavádějících klišé, kterými jsme dnes často obklopováni, vstupují s objektivními informacemi a názory. Společně také organizujeme celou řadu seminářů, besed a připravujeme další informační materiály, kterými se snažíme stávající situaci vysvětlit a bránit se zkratkovitým řešením a honům na čarodějnice -v tomto případě na smrky...

* V této souvislosti se také hovoří o tom, že připravovaná novela lesního zákona by měla pomoci k dlouhodobému řešení situace těchto kůrovcových kalamit. Jde především o možnosti operativních reakcí a přijetí okamžitých opatření k nápravě situace. Jaký je váš názor na tuto otázku?

Novelizaci lesního zákona vítám. Česká republika má obecně jednu z nejpřísnějších, ale i nejkvalitnějších zákonných úprav v lesnictví. Přesto vzhledem k situaci a změnám, kterých jsme v současné době svědky, je vytvoření zákonného prostoru pro možnost přijímání rychlých a operativních opatření z mého pohledu nutná.

* V poslední době se také hovoří i o možnosti zvolit probírkový způsob těžby. Co tomu říkáte?

Předpokládám, že máte na mysli výběrný les a výběrné způsoby hospodaření. Toto je otázkou příštích období, je potřeba říci, že přechod k těmto způsobům hospodaření je otázkou desítek let, rozhodnutí vlastníka a komplexních změn legislativy.

* Média jsou v dnešní době plná různých „doporučení", aby se odešlo od smrkových porostů k listnatým. Někteří odborníci upozorňují, že smrk má mnohem větší retenční potenciál, to je schopnost zdržovat vodu na svém jehličí než listnaté stromy. Tito odborníci doporučují nepropadat panice a zbytečně nekácet jehličnaté lesy. Ale snažit se i o lesy smíšené a v určitých lokalitách i nadále ponechat smrkové porosty. Jak k této otázce přistupují Lesy ČR?

Popsal jste to přesně. Snahou Lesů ČR je obnova pestrého lesa se zastoupením velkého počtu dřevin, včetně smrku. Smrk považuji za velmi plastickou dřevinu, která má v našich lesích své místo. Samozřejmě nikoliv v monokulturách, nikoliv na nevhodných stanovištích. V současné době je smrk v majetcích spravovaných Lesů ČR zastoupen 51 % a jeho podíl neustále klesá a tento trend se nyní ještě zrychlí.

* V závěru rozhovoru se přirozeně dostáváme k otázce, jaká je, podle vás, další budoucnost lesů v naší zemi?

O budoucnost lesů se neobávám, lesy mají a vždy budou mít v naší krajině místo a nezastupitelnou roli. Budoucí podoba lesů se ale bude od těch, které jsme znali doposud, lišit, bude zde pestřejší zastoupení dřevin a změní se také jejich věková skladba.

Miroslav Svoboda

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Lesnictví

Souhra mnoha nepříznivých faktorů, zejména pak dlouhodobého sucha a vysokých teplot ve vegetačním období, přispěla k dalšímu rozvoji kůrovcové kalamity na našem území. Rok 2018 změnil...

Z tendru 2019+ zatím Lesy ČR podepsaly 70 % smluv

Z tendru 2019+ zatím Lesy ČR podepsaly 70 % smluv

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dosud z osmimiliardového lesnického tendru 2019+ podepsal smlouvy na 32 ze 47 soutěžených jednotek. Příští týden by měl podepsat...

M. Toman: Boj s kůrovcem je jednou z priorit pro rok 2019

M. Toman: Boj s kůrovcem je jednou z priorit pro rok 2019

Lesnictví

Aktualizováno. Prioritami ministra zemědělství Miroslava Tomana pro nadcházející rok bude kromě řešení situace se suchem a dojednání nové evropské zemědělské politiky především pokračování v boji s...

PF 2019

PF 2019

Lesnictví

Všem čtenářům Silvaria, Lesnické práce a Světa myslivosti přejeme příjemně prožité Vánoce, hodně zdraví a spokojenosti v osobním i pracovním životě v roce 2019 a...

-4°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 84%

Vítr: 20.92 km/h

  • 03 Led 2019 -1°C -5°C
  • 04 Led 2019 0°C -5°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby