Jirkov – Okousané kmeny, zakrslé stromky a zvěř, která si z lesního porostu udělala kantýnu. Jirkovské lesy sčítají škody, které na lesním porostu napáchala v minulých letech zvěř. Plánují novou výsadbu a honitbu, kterou dříve pronajímaly, začne Jirkov obhospodařovat sám.
Největší škody a stav, který sami označují jako žalostný, jsou podle jirkovských lesníků v honitbě Lesná. Na zdejších stromech si ve velkém pochutnávají hlavně jeleni a mufloni. Okusují kůru, čímž stromům působí doslova existenční potíže.
ZE STROMŮ JSOU BONSAJE
„Méně přirůstají a jsou náchylnější k parazitům a hnilobám. Za takových podmínek není možné vypěstovat zdravý dospělý les," popisuje ředitel Lesů města Jirkova Jaromír Fiala.
Zvěř navíc okusuje i větvičky malých stromů. „Dělají nám z nich bonsaje, nemají šanci dorůst," popisuje s nadsázkou místostarostka Dana Jurštaková.
Honitbu Lesná měl v pronájmu předchozích deset let myslivec a majitel turisticky oblíbeného horského hotelu Lesná Antonín Herzán.
K jeho hospodaření ale mají lesníci výhrady a vidí v něm hlavní důvody, proč je honitba Lesná ve špatném stavu. „Počty zvěře jsou tu několikanásobně vyšší, než by měly být," vysvětluje ředitel Fiala.
MAJÍ PŘÍLIŠ POTRAVY
Podle lesníků nájemce honitby zvěři dopřával více potravy, než skutečně potřebovala, a kvůli tomu ji do honitby navnadil i ze širokého okolí. Její stavy pak dostatečně nereguloval.
„Je logické, že když platíte nájem za honitbu, kde lovíte zvěř, chcete ji tam mít. Zájmy komerční myslivosti a majitelů lesa ale nejdou příliš dohromady," doplňuje Fiala.
Antonín Herzán s výtkami města nesouhlasí.
Pokračování na straně 2 Jirkov chystá v lesích změny. Honitbu převezme
Pokračování ze strany 1
„Krmil jsem a staral jsem se v souladu s mysliveckým zákonem a zároveň podle domluvy a přání s městem," myslí si Herzán.
Zvěře na Lesné podle něho není více než v okolních honitbách. „Za rok jsem odstřelil sto kusů a měl jsem v pronájmu devět set hektarů. Město obhospodařuje samo jedenáct set hektarů a odstřelilo osmdesát kusů," vypočítává.
Odmítá i to, že by zvěř k sobě vnadil. „Zákon říká, že se má přikrmovat v době nouze. Když je sníh, krmím," vysvětluje Herzán.
„Je možné, že v ostatních honitbách se krmí méně a neplní myslivecké povinnosti.
Zvěř ale není hloupá, proč by se pak nestahovala ke mně. V létě se tu ale určitě zdržovat nebude," doplňuje myslivec.
Na město teď čeká velká spousta úkolů. „Co nejrychleji chceme snížit stavy zvěře, takže nebudeme vnadit, zrušíme většinu krmných míst a budeme více lovit," stručně shrnuje „záchranářský" plán revírník Karel Šimek. Začne se také s výsadbou nových stromků.
Ukončení pronájmu pro město neznamená jen nové starosti, ale také ztrátu peněz. Městský rozpočet ročně přijde zhruba o čtyři sta tisíc korun. Úbytek částečně vynahradí peníze za poplatkový odstřel, který město nabídne myslivcům, a také za prodej zvěřiny.
