Přihlásit

Jeseníky, Šumava i Vysočina. Kůrovec likviduje oslabené lesy (ČRo - vysocina.cz)

Smrkové monokultury nezvládají aktuální suché počasí, oslabené stromy pak snadněji podlehnou kůrovci. Podle databáze kurovcoveinfo.cz je situace vážná zejména na Moravě, v jihozápadních Čechách nebo na jihu Vysočiny. Tam všude lesníci letos mluví o pětinásobku kůrovců ve srovnání s loňským rokem.

„Příčinami takto zásadního nárůstu populace lýkožrouta smrkového je s největší pravděpodobností rychlý nástup jara s vysoce nadprůměrnými teplotami umožňujícími rychlý vývoj brouků a dlouhodobé oslabení porostů suchem. Jejich obranyschopnost je nedostatkem vláhy zásadně oslabena," řekl serveru Ekolist lesnický expert Jan Příhoda.

Posledních osm let je podle měření ČHMÚ mimořádně teplých, a navíc klesá počet deštivých dnů. Tyto nepříznivé podmínky si pak vybírají daň především ve smrkových lesích.

Proč tolik smrku?

Důvody, proč smrk tvoří asi 51 % tuzemských (nejen) hospodářských lesů, jsou nasnadě: rychle roste a jeho dřevo se snadno opracovává. Navíc se používá třeba i pro výrobu papíru.

Jenže rychlý růst má své nevýhody: mělký kořenový systém smrku „nedosáhne" na stále klesající hladinu vody v půdě. Oslabené stromy pak snáze podlehnou parazitům, zejména zmíněnému kůrovci.

Lýkožroutům naopak teplé počasí nahrává, ročně stihne vícero rojení a lavinovitě se šíří.

Vzhledem ke změně klimatu pak v budoucnu bude ubývat míst, kde smrk přežije. Podle modelu, který vypracovalo Centrum globální změny Akademie věd ČR, budou do roku 2040 pro smrkové porosty v Česku vhodné pouze lesy v horských oblastech.
Přírodní podmínky tedy budou nahrávat spíše pěstování buků a dubů, jenže po nich není na trhu se dřevem taková poptávka:

„Veškerá dnešní krajina, včetně lesů, je ovlivněná člověkem. Ze smrku nebo borovice si postavíte dům. Z listnáčů ne, ostatně poptávka zpracovatelů po listnáčích je obecně velice nízká," řekl serveru iROZHLAS již před časem Petr Pacourek z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

Dnes naplánované změny ve skladbě lesů by se navíc projevily za desítky nebo spíše až za stovky let.

Jak hospodaříme

Podle zemědělského analytika Petra Havla ale není smrk jediným důvodem současné kalamity, což dokládají naopak zdravé smrkové porosty u Plešného jezera na Šumavě, které zde prosperují už víc než tisíc let. Díl viny má podle něj i nevhodné hospodaření, zejména příliš velké lesní celky. „Na rozsáhlých územích lze jen těžko dohledat všechny rizikové souše, vývraty či poškození každého stromu parazity, houbovými chorobami a další rizikové faktory, jejichž důsledkem je mimo jiné přemnožení kůrovce," píše Havel.

Pečlivější péče, která by dokázala kalamitu zastavit nebo zpomalit, vyžaduje dostatek pracovníků — a ti se do lesnictví příliš nehrnou. Podle šetření Českého statistického úřadu v lesnictví celkově pracuje přes 13 tisíc osob, přičemž jejich počty od roku 2013 stagnují. Není divu, průměrná hrubá mzda zde činí necelých 27 tisíc korun, přitom celostátní průměr je přes 31 tisíc. Statisitku mezd v lesnictví navíc táhnou nahoru platy úředníků: když z ní odebereme státní sektor, vyjde průměrná měsíční odměna lesníků na méně než 25 tisíc.

Vláda se snaží situaci řešit alespoň sezonními vízy pro dělníky z Ukrajiny, jde ale o byrokraticky náročnou cestu, kterou se sem do léta nedostane více než 500 lidí. Dřevařské firmy ale poptávají asi dvě tisícovky.

Pokud pomineme hospodářské ztráty, kůrovcová kalamita není pro les jenom škodlivá. Odumřelé stromy (nejsou-li z lesa odstraněny) pomáhají při postupné obrodě porostu, na místě se pak daří řadě živočichů, včetně těch ohrožených.

Podle Jiřího Kropáčka z Akademie věd se les dokáže s kůrovcem postupně vyrovnat. Při výzkumu v oblasti Plešného jezera se ukázalo, že „sežrané" části lesa se samovolně obnovují, a to poměrně rychle.

Přesto tento proces trvá řadu let. Na to, že není každý les zelený a že k lesům patří i rozsáhlejší suché oblasti, si tak turisté při jejich rekreačním využívání zřejmě budou muset zvyknout.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

MZe a LČR představily strategii boje s kůrovcovou kalamitou pro rok 2019

MZe a LČR představily strategii boje s kůrovcovou kalamitou pro rok 2019

Lesnictví

Aktualizováno o stanovisko ALDP a LDK. Video v článku! Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo na příští rok balíček mimořádných opatření na řešení kůrovcové kalamity a jejích následků...

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

Lesnictví

Kůrovcová mapa představuje zcela nový způsob využití satelitních snímků v boji s kůrovcovou kalamitou. Na portálu www.kurovcovamapa.cz, určeném zejména lesnickému provozu, jsou zobrazeny plochy, kde...

Předplatné Lesnické práce a Světa myslivosti

Předplatné Lesnické práce a Světa myslivosti

Lesnictví

Udělejte sobě nebo svým blízkým o Vánocích radost celoročním předplatným časopisu Lesnická práce nebo Svět myslivosti. Dárkové certifikáty rozesíláme elektronicky – dárek tedy můžete vyřešit...

Agrofert prodal podíl v Unilesu dřevařské firmě Wood & Paper

Agrofert prodal podíl v Unilesu dřevařské firmě Wood & Paper

Dřevařství

Aktualizováno. Agrofert Holding prodal téměř čtvrtinový podíl ve své firmě Uniles. Podíl za 50 milionů korun koupil zpracovatel dřeva Wood & Paper vlastněný trojicí velkých...

0°C

ČR - aktuální počasí

Zataženo

Vlhkost: 74%

Vítr: 24.14 km/h

  • 15 Pro 2018 0°C -2°C
  • 16 Pro 2018 0°C -2°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby