Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

V Modravě večer jednaly všechny strany sporu o kácení kůrovcových stromů. Ke schůzce je vyzval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Aktivisté blokovali kácení stromů napadených kůrovcem v podstatě měsíc. Ředitel Národního parku Jan Stráský je o správnosti svého postupu přesvědčen, Rádiu Česko před schůzkou řekl:

Jan STRÁSKÝ, ředitel Správy Národního parku Šumava

Hnutí Duha a jeho příznivci by skutečně mohli být těmi, kdo sledují práce v tomto území. Sledují, zda skutečně neporážíme stromy zbytečně. Sledují, zda nezasahujeme proti kůrovci tam, kde to nemá smysl. A já jsem připraven z takovýchto zjištění operativně vyvozovat závěry a to jsem také připraven dnešním účastníkům nabídnout.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Na Šumavě bylo podle statistik parku poraženo nebo odkorněno kolem 5 tisíc stromů. Předseda Strany zelených Ondřej Liška vidí ale v postupu vedení Národního parku Šumava podnikatelský, nikoliv ochranářský záměr.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Co se týče těžby, tak máme řadu indicií o tom, že to kácení není samoúčelné. Ty stromy, které jsou takto zpracovávány, jsou řezány na 4 x 10, což je přesně ta míra pro zpracování dřeva. Tedy evidentně je tady zájem o jejich pozdější přesun a zpracování.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Jaký výnos by pokácené stromy mohly parku přinést. Poslanec z TOP 09 Jiří Oliva, který 11 let řídil Státní podnik Lesy ČR rádiu Česko řekl.

Jiří OLIVA, poslanec TOP 09

Každý kus je jiné kvality. Průměrná cena, když bychom vzali od nejcennějších sortimentů až po palivo se může pohybovat někde kolem 1200 až 1300 korun za jeden kubík.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Jiří Oliva, který řídil Lesy ČR do roku 2003. A lince mám starostu Modravy, účastníka té včerejší schůzky Antonína Schuberta, dobrý den. Pane starosto, ještě abychom reagovali na tu výhradu, která zaznívá od oponentů vedení národního parku, že při tom kácení šlo spíše o podnikatelské záměry. Jak to vidíte vy, coby zástupce obce Modrava?

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Zkráceně, to je přeci hloupost. Tam je primárním zájmem Správy Národního parku Šumava, sanace kůrovcem napadených stromů a ne nějaké kšefty, to je hloupost.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa pléduje za nový zákon dohodli jste se včera na něčem, co by v něm mohlo být? Třeba kolik procent parku vytvořila takzvaná bezzásahová zóna?

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Já si myslím, že to ani nebylo účelem včerejší diskuse, ale pro mě v té včerejší debaty vyplynulo jedno, že po tom rozpačitém zahájení nebo po tom rozpačitém začátku,kdy se jedna strana snažila uargumentovat tu druhou stranu, tak jsme nebo podle mého názoru jsme přistoupili k jednomu, že ta situace, která vznikla v Národním parku Šumava, tak než stohy vědeckých studií, tak si zasluhuje a opravdu, když se to tak uplatní a zrealizuje, tak tady pomůže víc než ty stohy studií vědeckých a stohy vědeckých argumentů, tak pomůže špetka zdravého selského rozumu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

A jak by se ten zdravý selský rozum měl promítnout do nového zákona, opět se ptám na ten podíl bezzásahové zóny. Aktivisté chtějí nejméně 30 %. Ministr životního prostředí mluvil o čtvrtině rozlohy národního parku.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Teď jsme u toho názvu národní park, a pakliže budeme souhlasit s většinou národa, čili tím, že se jedná o národní park, tak ten národ má určitou obavu o tom, jak bude vypadat zbytek té Šumavy. Když bude 20 % bezzásahových zón, prosím, můžeme to podepsat hned dnes. Když bude 25 % bezzásahových zón, tedy čtvrtina rozlohy národního parku, přináší to určitá rizika,ale můžeme to podepsat hned zítra. Pakliže bude 30 % bezzásahových zón, musí to být zdůvodněno jednak odborně a odborně s dopadem na životní prostředí, to znamená, s dopadem na okolní navazující lesní ekosystémy, kteří samozřejmě tou kůrovcovou disturbancí budou vykáceny, a bude to muset být také zdůvodněno ekonomicky, protože se jedná celá česká krajina je nejen krajina přírodní, nejen krajina pro život lidí a pro život zvířat a je to také ekonomická krajina.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Co říkáte, pane starosto, představě bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana, který dnes působí v TOP 09 a je oponentem postupu vedení Národního parku, že by se park zmenšil tak, že by do něj nespadaly obce.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Já nevím co říká pan profesor Moldan, který určitě je vynikající ekolog z mého pohledu, ale já si myslím, že do té diskuse k té Šumavě nebo do té diskuse celkově k Národnímu parku Šumava zasahuje velmi z politického nadhledu a nikoliv z toho odborného nadhledu a z toho ekologického nadhledu, takže prosím bude-li návrh zákona znít, že obce nejsou tím primárním cílem ochrany přírodního prostředí v Národním parku Šumava, a to doopravdy nejsou, nechť jsou ty obce vyjmuty, ale jedná es o tak bezvýznamnou plochu, že to nemůže mít vliv a nebude to mít žádný vliv na rozlohu celého Národního parku Šumava.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Na druhé lince je další účastník, aktérů sporu o Šumavu, doktor Jakub Hruška, který dříve předseda vědecké radě Národního parku Šumava. Dobrý den. Pane doktore, jak jste vnímal to včerejší jednání vy. Existuje nějaká možnost shody třeba na té rozloze bezzásahové zóny?

Jakub HRUŠKA, bývalý předseda vědecké rady Národního parku Šumava

Já si myslím, že najít společnou řeč na rozloze bezzásahové zóny, skutečně v tuto chvíli se mi nezdá problematické a jsem tomu rád, protože se zdá, že těch 25 % bezzásahových lesů už v tuto chvíli je konsensus, který půjde jako návrh do zákona o národním parku.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

V čem by to mohlo pomoci nebo změnit tu stávající situaci a vaše výhrady?

Jakub HRUŠKA, bývalý předseda vědecké rady Národního parku Šumava

Ten národní park nejsou už jen ty první zóny, to tam říkal pan starosta také. Tam jsou druhé zóny, které budou tvořit poměrně rozsáhlou část toho  národního parku. Tam si myslím, že se odehraje zase jistá debata o tom, v jakém horizontu některé části těch druhých zón připojit postupně k těm bezzásahovým, protože dneska je ta situace na Šumavě taková, že ty bezzásahovky, kde jak se ošklivě říká už je v uvozovkách sežráno, tak těch je zhruba těch 20 % rozlohy a teď jde o to rozhodnout se na zhruba dalších  5 % a pak na tom, které části druhých zón budou k těm prvním zónám přičleněny v horizontu, říkám 10 až 20 let a pak ta druhá část zóny, kde se budou dlouhodobě ten les převádět z dnešní smrkové monokultury v nižších polohách hor na ty smíšené lesy přírodě blízké.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Vám připadá reálné, tak jak to zaznělo v úvodním klipu Jana Stráského, že by nově třeba ekologičtí aktivisté sledovali práce v národním parku?

Jakub HRUŠKA, bývalý předseda vědecké rady Národního parku Šumava

Já si myslím, že by to bylo velmi prospěšné. Nemusí to být jen ekologičtí aktivisté, mohou to být i odborníci. My můžeme s parkem udělat nějakou dohodu a na druhou stranu tato situace může být pouze krátkodobá. Ta se podle mě týká zbytku letošního roku, protože to samozřejmě není systémové řešení, jak se v národním parku bude hospodařit.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Systémové řešení má být z pohledu ministra životního prostředí v novém zákoně, jestli tomu dobře rozumím. Co v něm nemá chybět?

Jakub HRUŠKA, bývalý předseda vědecké rady Národního parku Šumava

Ono má být v zonaci a v plánu péče. Já osobně neustále říkám, že nový zákon být nemusí, protože všechny nástroje existují. Už v tuto chvíli, ale pokud je vůlí politiků, že bude zákon, nechť je zákon. Ale já se obávám jedné věci. Projednávání toho zákona může trvat roky a do té doby bude na Šumavě panovat dosavadní velmi neblahá situace kdy platí velmi nesmyslná zonace poloviny 90-tých let. Park nemá plán péče, což je mimochodem protizákonné a tím pádem se tam můžou odehrávat takové excesy jako se odehrávali na Ptačím potoce.