Jan HRUBEŠ, moderátor
Jak zachránit rysa ostrovida ve volné přírodě. S tím si lámou už 3 roky vědci z Národního parku Šumava společně s kolegy z Bavorského lesa. V rámci společného projektu, který letos končí, pomocí nejrůznějších metod sledují a zkoumají populaci šelmy na Šumavě. O výsledky výzkumu projevili zájem už i ve Skandinávii.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Rys ostrovid jako hospodárné zvíře, které si nikdy ve svém teritoriu úplně nevyloví všechnu svoji kořist. I tak to je díky novým vědeckým poznatkům možné nahlížet na tuto šelmu.
Luděk BUFKA, zoolog, Národní park Šumava
Srnec je pro rysa hlavní kořistí, takže není možný, že by ji v určitý oblasti totálně vylovil. A citlivě ta populace rysa reaguje na dostupnost a množství té hlavní potravy.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Díky evropským dotacím mohli vědci pro tento projekt využít řadu nových technologií, jako rozbory vzorků DNA nebo takzvaných fotopastí. V rámci projektu mohou vědci také sledovat pohyb vybraných rysů, kteří mají na krku speciální obojky s GPS zařízením.
Elisa BELOTTI, zoolog
Teďka jako celkem jsme sledovali 5, z nich jako byli dvě samice a tři samce.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Díky této technologii sledování se podařilo velmi přesně zmapovat pohyb těchto šelem. A i přesto, že populace rysa ostrovida na Šumavě nepatří mezi evropsky nejpočetnější, je jich tu okolo 50, současný výzkum je významný.
Luděk BUFKA, zoolog, Národní park Šumava
Kolegové v Norsku počítají s propojením některých dílčích dat a porovnání situace ve Skandinávii, ve střední Evropě a podobně.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Monitoring rysa na Šumavě ale není jediným projektem, na kterém Správa národního parku Šumava spolupracuje společně s lidmi z Národního parku Bavorský les.
Pavel PECHOUŠEK, mluvčí Národního parku Šumava
Například telemetrie lesní zvěře a výzkum ptáků v Ptačí oblasti Šumava.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Přestože intenzivní vědecký výzkum rysů na Šumavě končí, jejich sledování v rámci finančních možností bude trvat dál. Jan Dvořák, Česká televize, Šumava.
