Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
S kůrovcem však nekončíme. Vysvětlím, že kůrovec není pojem přesný. Připojíme entomologický pohled na celou věc. Jak takový kůrovec, i když podotýkám opravdu není to přesné, vůbec vypadá. Nejrozšířenější v Česku je lýkožrout smrkový. To je přesné označení. To je právě tento hmyz, který vidíte po své levé ruce. Měří pět milimetrů, napadá především čerstvě odumřelé dřevo. Polomy nebo vytěžené dřevo. Útočí také na oslabené stojící stromy. A tento útok není vidět. Probíhá pod kůrou kmenů. Kůrovec má zhruba 6000 druhů, kteří patří do čeledi nosatcovití. A toto už je lýkožrout severský. Ten škodí zejména na Moravě a ve Slezsku. Napadá pouze stojící stromy, útočí v jejich korunách a nebo slabších částech kmene. Strom zasažený lýkožroutem severským je ještě těžší detekovat, odhalit. Jak se takový napadený strom vlastně pozná? Tím prvním příznakem jsou dřínky na patě stromu, respektive drtinky na patě stromu, které můžete vidět. Objevují se taky závrty s pryskyřicí a poté dochází k barevným změnám jehličí. To je další projev. To postupně rezne a opadává. Dochází k opadávání kůry. Nejdřív na malých ploškách, později prakticky na celém kmeni. Napadené stromy se zachraňují velmi těžko. Posledním hostem k tomuto tématu je Petr Doležal. Z entomologického ústavu Akademie věd České republiky, který je teď u telefonu. Přeju hezký večer.
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav AV ČR
--------------------
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Předpokládám, že hlavní nebezpečí pro tuzemské lesy představuje už zmíněný lýkožrout smrkový. Jak velké nebezpečí představuje ten druhý? Lýkožrout severský?
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav AV ČR
--------------------
To záleží na konkrétní lokalitě. Většinou se vyskytují společně. Podle posledních výsledků monitoringu lýkožrout severský už se vyskytuje téměř na celém území České republiky. Ale nejvýznamnější ekonomické škody vidíme právě na severní Moravě.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pokud jsem správně pátral, tak před druhou světovou válkou se lýkožrout smrkový vyskytoval pouze na územích od 800 metrů nad mořem výše. Čím to, že po druhé světové válce se vyskytuje také níže?
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav AV ČR
--------------------
To souvisí s tím, že během druhé světové války lesy nedostávali odpovídající péči. Takže se stala poměrně rozsáhlá kalamita. Samozřejmě i s tím, že smrk se dostal na nepůvodní stanoviště právě do těch nižších nadmořských výšek.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jak si laicky představit život lýkožrouta smrkového? A tu pospolitost toho druhu?
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav AV ČR
--------------------
Ten vnější projev začíná na jaře. Záleží na konkrétním průběhu počasí. Může to být poměrně brzy. Například v polovině dubna. Pokud bude jaro deštivé, nebo chladnější, tak počátek rojení může být odložen na počátek června. To vyletují ty rodičovští brouci, založí takzvanou dceřinou generaci, která potom vyletuje zpravidla někdy začátkem července nebo v polovině července a potom další generace následuje v průběhu srpna, která může dokončit vývoj již koncem srpna případně nějaké malé procento může vyletět i na počátku září.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Divák Stud se ptá a konstatuje: Ve vaší televizi jste včera informovali o vysychání pramenišť na Vysočině. Důvod sucho a kůrovec. Jaká je tam spojitost? Sucho a řekněme, tedy lýkožrout, ať jsme přesní.
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav AV ČR
--------------------
Spojitost je taková, že to negativně ovlivňuje stav stromů. Které jsou potom více náchylné na kůrovce.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem, lýkožrout smrkový napadá primárně pouze odumřelé dřevo a nebo stromy, které nejsou v dobrém zdravotním stavu. Za jaké situace napadá také
lýkožrout smrkový zdravé stromy?
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav AV ČR
--------------------
Právě za situace, kde populační hustoty jsou zvýšené. Jakmile je brouků větší množství, tak napadají všechny dostupné stromy v okolí. Když jsou stromy oslabené, nedokáží se ani ubránit. Pak se kalamita šíří dále.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Když to nadlehčíme, kolik brouků na stromě znamená smrt smrku?
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav AV ČR
--------------------
To je otázka zdravotního stavu. Přesně se to vyjádřit nedá. Záleží na konkrétním stromů. Ale řádově několik 1000 brouků.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Když přejdeme k dalšímu diváckému dotazu, Standa: Má u nás kůrovec, respektive lýkožrout přirozené predátory? Dalo se by se jich využít v boji proti lýkožroutu? Jak se osvědčili feromonové lapače a používají se ještě? Existují dnes i jiné prostředky na omezení jejich přemnožování? Tak vezměme to postupně. Přirození predátor, existuje?
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav AV ČR
--------------------
Samozřejmě existuje. Celá řada. Dokonce se o jejich využití uvažovalo. Potíž je, že nikde nejsou schopní snížit populaci kůrovců natolik, aby ta kalamita byla zastavena jejich vlivem nebo v důsledku jejich působení.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Feromonové lapače?
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav AV ČR
--------------------
Feromonový lapač je jedním z prostředků ochrany lesa. Že funguje, to lesníci vědí dobře. Používá se. Funguje.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Nějaké další prostředky k omezení přemnožování lýkožrouta? Poslední dotaz?
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav AV ČR
--------------------
Nejúčinnější je vyhledávání a včasná asanace napadených stromů. To je největší problém vyhledat je. Aby nedošlo k napadení dalších stromů v okolí.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Říká Petr Doležel z Entomologického ústavu Akademie věd České republiky. I vám moc děkuju, i vám hezký večer.
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav AV ČR
--------------------
Hezký večer.
