Prohlášení představitelů hnutí DUHA k novele vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, vyvolalo reakci předních zainteresovaných odborníků.
Zmíněná vyhláška a její příloha, včetně „Vymezení cílových hospodářských souborů", je syntetickým dílem předních lesnických odborníků, vědců a výzkumných pracovníků Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., se sídlem Strnady a uznávaných odborníků lesnické praxe Lesů České republiky a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
Selhání ministerstva?
Úvodem vyjádření hodnotí hnutí DUHA návrh novely vyhlášky jako absolutní selhání Ministerstva zemědělství, které ignoruje plošné hynutí našich lesů včetně toho, že nově navrhovaná vyhláška umožňuje vysazovat až 75 % smrku i tam, kde smrky nyní hynou.
Toto tvrzení je naprosto nesmyslné a v návrhu novely se nikde neobjevuje. Návrh naopak téměř vylučuje smrk v nižších lesních vegetačních stupních (LVS), ve třetím lesním vegetačním stupni označuje jeho zastoupení za velmi rizikové a ve stupni čtvrtém za rizikové s možností jeho náhrady širokým spektrem dalších dřevin druhové skladby, včetně dřevin listnatých. Až teprve od pátého, respektive šestého vegetačního stupně se uvažuje se smrkovým hospodářstvím s příměsí dalších dřevin. Nikde ve vyhlášce nenajdete doporučení pro jeho 75% zastoupení.
Periodicity sucha, zejména od roku 2015, které jsou spouštěcím mechanismem chřadnutí a plošného hynutí nejen smrkových porostů, ale i porostů borovice lesní, jedle bělokoré, jedle obrovské, jasanu ztepilého či olše lepkavé, lze jen stěží přičíst na vrub neodbornému lesnickému obhospodařování lesů.
Jestliže se sucho od roku 2015 rozšířilo z Moravy do Čech, je třeba v prvé řadě upozornit na zásadní rozdíly v distribuci atmosférických srážek, která se významně regionálně liší. Například v roce 2015 na Opočensku spadlo 381 mm srážek (50 % dlouhodobého průměru), v roce 2016 na Dobříšsku 201 mm (!), ale v Orlických horách (Deštné) přes 1 000 mm. V kritickém období července 2017 byl zaznamenán dokonce přínos 52 mm půdním vzlínáním pro tyto horské smrkové porosty. To je jen krátký příklad změněných rozdílných klimatických podmínek současnosti, na které aktuálně navazuje novela vyhlášky s navrženou diferencovanou skladbou dřevin pro jednotlivé lesní vegetační stupně a samozřejmě na základě nových poznatků lesnické typologie.
Vždyť právě oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) umožňují uplatnit diferencovaně druhovou skladbu dřevin s potřebnou biodiverzitou i diferenciaci hospodaření ve všech jednačtyřiceti přírodních lesních oblastech (PLO), a uvést tak záměry vyhlášky do praxe.
Cílem a smyslem navržených rámců druhové skladby v cílových hospodářských souborech (CHS) a podsouborech bylo a je umožnit lesním hospodářům využít nejširší možné skladby dřevin odpovídající stanovišti a klimatu právě v reakci na jeho současně probíhající změny. Regionální specifika jsou pak řešena na úrovni oblastních plánů rozvoje lesů. Návrh byl proveden tak, aby respektoval doporučení Národního lesnického programu, Klíčové akce 7, která doporučuje doplnit seznam melioračních
a zpevňujících dřevin o dřeviny přirozené dřevinné skladby.
Na vlnách politické demagogie
Námitka, že vyhláška neumožňuje nahradit ve středních polohách v některých souborech smrk dubem a dalšími dřevinami, není relevantní. V návrhu druhové skladby je naopak dub zimní a dub letní s možností uplatnění až do pátého lesního vegetačního stupně, včetně dalších odpovídajících dřevin. Vědecké modely upozorňující na riziko rozpadu 80 % smrkových porostů na většině území České republiky jsou do novely vyhlášky zapracovány.
Ve vyhlášení hnutí DUHA požaduje, aby vyhláška vytvořila podmínky pro pěstování pestrých lesů přírodě blízkými způsoby i pro takzvané lesy nízké a střední. Deklarovaný požadavek je zásadním odborným pochybením. Vždyť střední a nízké lesy vznikají pařezovou a kořenovou výmladností listnatých dřevin (dubů, jasanu, javorů, olše a lípy). Protože tyto dřeviny v odumírajících smrkových monokulturách v pahorkatinách, podhorských a horských oblastech nejsou zastoupeny, nemohou se tam zmladit, protože jejich optimum je v nížinách na vodou ovlivňovaných a lužních stanovištích.
Pan Bláha, jako expert hnutí DUHA na ochranu lesů, ve svém vyjádření napadá a znevažuje úsilí Ministerstva zemědělství řešit krizovou situaci spojenou s velkoplošným hynutím smrku předložením návrhu novely vyhlášky č. 83/1996 Sb.
Vyjádření o sabotování politického zadání urychleně přizpůsobit naše lesy změně klimatu je bohapustou odbornou, ale cíleně i politickou demagogií (nejen) ekologického hnutí DUHA a pokračující matoucí dezinformační kampaní pro širokou veřejnost. Tvrzení o tom, že nová vyhláška Ministerstva zemědělství namísto přirozených druhů stromů doplňuje rizikové smrky a borovice stejně rizikovými exotickými dřevinami, je opět nepravdivé. Exotem z hlediska historického vývoje a jeho obsahu může být v pravém slova smyslu samo hnutí DUHA, případně jeho představitelé, nikoliv však například uváděná douglaska tisolistá, historicky dlouhodobě prověřená více než 150 lety pěstování na našem území bez výrazného poškození.
Douglaska tisolistá (zastoupená v ČR 0,24 %), jako dřevina zvyšující biodiverzitu, historicky odolala bez poškození období mniškové kalamity, imisní kalamity a přestává s úspěchem i současné období klimatické změny s periodicitami sucha. Ani v nejmenším není invazivní, naopak ve směsích s douglaskou dobře odrůstají další dřeviny jako je borovice, jedle, buk...) Samotné Ministerstvo životního prostředí doznalo při jednání se zástupci Ministerstva zemědělství a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, že douglaska může na vhodných stanovištích splňovat požadavek zastoupení ve směsích až do 20 %.
Ořešák černý v lužních lesích Moravy rovněž úspěšně roste několik desítek let a v současné době může alespoň částečně nahradit odumírající jasan ztepilý v dřevinné skladbě tvrdého luhu.
Jedle obrovská je navrhovaná ve vyhlášce pro zvýšení biodiverzity mimo stanoviště ovlivněná vodou (nestabilní povrchový kořenový systém) a je skutečně v současném suchém období po oslabení napadána kůrovci a václavkou.
Pro pochopení rozsahu a významu těchto introdukovaných dřevin je nutno vzít do úvahy, že jejich úhrnné zastoupení v lesích ČR nedosahuje ani 0,5 %.
Při výhradách k celoplošnému hynutí smrkových porostů na Moravě a borovice lesní v českých zemích se ptáme: Kdy zazněl od hnutí DUHA a jejich představitelů hlasitý varovný hlas o kritické situaci a návrhy k okamžitému řešení? Bohužel až nyní, v reakci na politické řešení problematiky stavu lesů v českých zemích s cílem vytlouci z toho politický kapitál a upozornit na ušlechtilé cíle ekologické, ovšem bez jakékoliv zodpovědnosti.
Naopak majitelé lesů, SVOL a rovněž vědecko-výzkumná fronta a Lesní ochranná služba Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti na pořádaných domácích i mezinárodních seminářích upozorňovali na vážné nebezpečí kritické situace v lesích, zejména v důsledku sucha, kalamitního rozšíření kůrovce a václavky. Bohužel bez jakékoliv odezvy. Zákonitě se ptáme: Jak jste tyto požadavky podpořili, případně též sami upozornili na krizovou situaci?
Dotované výsadby vzbuzují úsměv
Pozitivní hodnocení hnutí DUHA v návrhu novely představuje nově vytvořená skupina základních přípravných dřevin. V novele však nikde není vymezená kratší doba jejich životnosti. I po splnění přípravné funkce po založení porostu mohou být tyto dřeviny dále ponechány, například bříza až do doby optima její hmotové dřevní produkce. Výčet přípravných dřevin i dřevin melioračních a zpevňujících byl v novele vyhlášky navržen v co nejširším spektru, avšak splňujícím požadavky jednotlivých dřevin na odpovídající stanoviště - soubory lesních typů (SLT) a lesní vegetační stupně (LVS). Výběr melioračních a zpevňujících dřevin byl navržen tak, aby dřeviny optimálně meliorovaly stanoviště svým opadem a zpevňovaly kořenovým systémem.
Obnovní doba pro jednotlivé cílové hospodářské soubory nebyla změněna, zůstává stejná. Pouze u chřadnoucích a hynoucích porostů smrku byla zkrácena doba obmýtí i doba obnovní s cílem rozsáhlé holiny zalesnit pokud možno urychleně, tak aby nedošlo k půdní erozi nepokrytých ploch a ani k postupnému nástupu travních porostů sukcesí třtinou, metličkou a dalšími druhy pasečné flóry. Takto by následně bylo velmi ztíženo zalesnění již tak extrémních ploch.
Co se týká připomínky dotovaných výsadeb, vzbuzuje to u vlastníků lesů velký úsměv, ale i nelibost. Dotační příspěvky na obhospodařování lesů představují v průměru přibližně 350 Kč/ha/ rok.
Pro zemědělské hospodaření jsou příspěvky ve výši více než 6 000 Kč/ha/rok. Za škody suchem obdrželi zemědělci za rok 2017 až 2 miliardy korun, vlastníci lesů ani korunu. Taková je bohužel realita. Například bavorská vláda v obdobné svízelné situaci řeší následky kalamit (větrných, hmyzích a škod suchem) dotací vlastníkům lesů jednorázovým příspěvkem na jejich odstranění až 6 000 eur na hektar.
Výzva „Zachraňme lesy" je sice chvályhodná, ptejme se však, co je více než jedenáct tisíc podepsaných lidí připraveno a ochotno konkrétně udělat, například pomocí lesníkům v pěstební činnosti či finančním příspěvkem na řešení současné situace, když stát v této pomoci selhává.
Kde je les, je i voda
Vyjadřujeme absolutní souhlas s vyhlášením hnutí DUHA urychleně řešit lesnické hospodaření v souvislosti s vodohospodářskou funkcí lesů, která v některých oblastech převyšuje svým významem funkci dřevoprodukční. Les je nezastupitelným zdrojem vody, její akumulace v geologických vrstvách, retence, zachování kvality vod, zmírnění přívalových srážek, zpomalování odtoku a příznivého koloběhu vody v celkové její bilanci. Obecně řečeno: Tam, kde je les, je i voda, bez vody není života. Společnost si vůbec ani v nejmenším neuvědomuje nezastupitelnost lesů jako jedinečného zdroje vody v Čechách a na Moravě.
Je nejvyšší čas legislativně deklarovat vodu jako základní strategickou surovinu (na Slovensku tomu tak je), povýšit vědomí společnosti o významu lesa a jeho vodohospodářské funkci, ale i uhradit zvýšené náklady vlastníkům na zajištění plnění vodohospodářské funkce, kterou poskytují jako veřejný statek celé společnosti. Zlepšování situace a řešení problémů s vodou není jen proklamace dotací (například „Dešťovka"), ale i podpora a využití dlouhodobých vodohospodářských výzkumných projektů, na jejichž výstupy nereaguje ani Ministerstvo životního prostředí, ani Ministerstvo zemědělství, a v této souvislosti ani hnutí Duha.
Závěrem je třeba připomenout, že samotná vyhláška č. 83/1996 Sb. je pro vlastníky lesů a lesní hospodáře jenom doporučením, závazným ustanovením je zde pouze minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin. Konkrétní druhová skladba v porostních skupinách je pro vlastníka specifikována až v lesním hospodářském plánu.
Autoři této vyhlášky upozorňují na to, že vyjádření představitelů hnutí DUHA znevažuje komplexní výsledek týmové práce a svým obsahem deklaruje: * absolutní nepochopení smyslu vyhlášky jako nástroje pro podporu vnášení melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) a funkce oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) a lesních hospodářských plánů (LHP), jejichž účelem je návrh pěstebních opatření včetně druhových skladeb, * zásadní odbornou neznalost problematiky melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) směřující k zásadní změně druhové skladby lesů, která není v krátkodobém horizontu reálně řešitelná, * naprosté ignorování současného stavu poznání, vycházejícího z dlouhodobého vědeckého výzkumu (projekty NAZV, TAČR) podpořeného provozními experimenty a dlouholetou zkušeností praxe v podmínkách probíhající klimatické změny v České republice. „Je nejvyšší čas legislativně deklarovat vodu jako základní strategickou surovinu, povýšit vědomí společnosti o významu lesa a jeho vodohospodářské funkci, ale i uhradit zvýšené náklady vlastníkům na zajištění plnění vodohospodářské funkce, kterou poskytují jako veřejný statek celé společnosti. "
Komentáře
Kdyby tam ty smrkové porostní typy vůbec nedali houby by se stalo. Během zařizování lesa by se ta troška perspektivních dochovaných smrkových porostů zařadila do porostních typů ostatních (třeba tam, kde je masívní přirozená obnova a zároveň dostatek vody, např. SLT: 4V, 4O, 4 P, 4 Q) v celku by to udělalo maximálně 5-6% výměry nižších a středních poloh. Na zbytku by se porosty smrku řadili do porostní typů dle příští generace lesa (DB, BK, JDbk) a spolu se uvedením sníženého obmýtí a zkrácené obnovní doby by bylo vyřešeno.
Pokud jsou kolegové při smyslech, tak tady budou muset couvnout, protože ujeli.
Jinde, kde Duháci preferují destrukci kůrovcem bych naopak přitlačil, protože tam jsou "vedle jak ten smrk", což je mnou navržená novela úsloví "vedle jak ta jedle".
Co myslíte kolegové? Jsou tu kromě mně ještě další úhuláci??
A že by si zrovna Ty byl pěstební dělník, který letos něco vysázel?? No nevím, nevím. Sice se na to neptáš, ale řeknu Ti, že hektar už za sebou mám bezpečně.
A pokud koukneš, v kolik hodin tohle píšu, tak určitě nejsem v práci,protože v lese je tma jak v pytli.
Spíš bys mohl napsat nějaký svůj názor na situaci a výhled našeho lesnictví, když už jsi konečně také našel odvahu a odpovědnost něco napsat. Pronto !