Kvůli nouzovému stavu, do kterého vygradoval problém smrkových porostů, svolal hejtman kraje Ivo Vondrák kalamitní štáb. Úkolem této pracovní skupiny je hledat společná řešení k zabránění dalších negativních dopadů kůrovcové kalamity. Včera se členové štábu poprvé setkali na krajském úřadě.
„Lesy v Moravskoslezském kraji dlouhodobě chřadnou. Nejprve byly napadeny smrkové lesy na místech, které dnes považujeme za nevhodné. Ovšem kalamita se šíří i do oblastí, které jsou pro růst smrku optimální. Situace vygradovala do stavu, kdy bylo svolání kalamitního štábu nutné. Věřím tedy, že kalamitní štáb jako poradní orgán pomůže tuto nešťastnou situaci systematicky řešit. Kromě finanční podpory bude Moravskoslezský kraj usilovat i o personální posílení státní správy lesů na obcích s rozšířenou působností, aby mohly být intenzivněji prováděny kontroly a ukládána opatření vlastníkům lesů pro boj s kůrovcem. Také budeme požadovat změnu systému hospodaření Lesů České republiky, aby mohl tento podnik pružně a efektivně proti kůrovci zasahovat. O všech závěrech dnešního setkání kalamitního štábu budeme informovat ministra zemědělství na plánovaném setkání se zástupci krajů," uvedl hejtman kraje Ivo Vondrák a dodal, že členy pracovní skupiny jsou zástupci nejvýznamnějších vlastníků lesů v kraji, dotčených orgánů státní správy lesů, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a odborného vědeckého pracoviště. Kraj vlastníkům lesů přislíbil maximální podporu a spolupráci.
„Na prvním setkání kalamitního štábu jsme se zástupci vlastníků lesů diskutovali nesnáze, které je provází při zpracování kůrovcového dříví. Jedná se hlavně o problém s odbytem vytěženého dříví a nedostatkem pracovníků v dělnických profesích, se kterým se potýká celé odvětví lesního hospodářství," řekla náměstkyně hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Jarmila Uvírová. Doplnila, že i když se na současném stavu lesů projevují klimatické změny, brzký nástup letošního jara s vysokými teplotami a enormní sucho, není na místě opomínat zákonné povinnosti vlastníka, který má činit opatření, která šíření škodlivých činitelů zabrání.
„Jsme připraveni poskytnout z rozpočtu kraje prostředky a pomoci tak lesníkům kůrovce zastavit. Ve spolupráci s vlastníky lesů vytvoříme dotační program, který vhodně doplní dotační tituly vypsané ministerstvem zemědělství. Chceme ale pomoci zabránit šíření kůrovcové kalamity nejen finančně, ale také v komunikaci s vládou České republiky, která by měla kalamitu jako majoritní vlastník lesů na území kraje řešit. Proto je intenzivní spolupráce s vlastníky lesů nezbytná," řekla náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová a dodala, že kraj bude také pomáhat při vyhledávání pozemků pro sklady dříví a bude i nadále usilovat o opravy silničních komunikací, které byly poškozeny odvozem kůrovcového dříví.
Další zasedání proběhne v měsíci září. Největší rozvoj kalamity nastal po roce 2015, kdy území kraje zasáhlo dlouhodobé extrémní sucho. Rozsah kůrovcové kalamity stále narůstá. Je to problém nejen Moravskoslezského kraje, ale také sousedících částí krajů Olomouckého a Zlínského. Na území Moravskoslezského kraje je kalamitou nejvíce postižena oblast Beskyd a Nízkého Jeseníku.
